Politika jako byznys

podnikatel z politiky

Pod slovem politika si jistě každý člověk něco představí. Jak byste ale definovali politiku? Co to je? Spíše si člověk vybaví politika, protože ten je hmatatelný a jednoduše viditelný. Politika by tedy měla být to, co dělají oni politici.

Politiké techné neboli správa obce by asi řekl málokdo. Za politikou se může skrývat správa věcí veřejných, rozhodovací procesy a řízení státního aparátu. Přežitá je utopická antická myšlenka, že politik by za své politické úsilí neměl být finančně odměněn. Politik peníze potřebuje k životu a jeho plat by měl být násobkem platu průměrného. Pokud tak nebude, tak je velká pravděpodobnost, že politik bude jednat korupčně a obohatí se sám.

Politický podnikatel

Politický podnikatel ve smyslu popisujícím níže je člověk, jenž žije z politiky. Nedělá politiku pro blaho občanů a pro co nejspravedlivější nastavení společnosti. Takový politický podnikatel se snaží vlastně tunelovat stát skrze platy, příspěvky a nevýhodné obchody. Máme zde v zásadě dvě ideální cesty politických podnikatelů. Dělíme je na malé a velké.

Malý politický podnikatel

Označení malý politický podnikatel mohou dostat politici a strany, které díky populistickému programu dosáhnou volebního úspěchu. S volebním úspěchem jsou spojené příspěvky za hlasy a za mandáty. Tyto příspěvky pro malou stranu bez jakékoliv širší struktury přinesou poměrně velké jmění.

Modelovým příkladem může být Úsvit, kdy Tomio Okamura a spol založili politickou stranu. Tato politická strana byla nastavena na společenskou poptávku a tak uspěla s výsledkem přes 6% hlasů. Úsvit se stal tedy úspěšnou politickou firmou, protože výdělek 120 miliónů korun se dělil mezi 9 členů této strany. Celý tento projekt se pokazil a členové se také díky finančním rozporům rozešli.

Tomio Okamura se ukázal jako velice schopným politickým podnikatelem a obratem založil novou firmu SPD. S touto novou firmou v letoších volbách míří k nevídanému úspěchu.

Velký politický podnikatel

Pro velkého politického podnikatele nejsou primární politické platy a příspěvky. Velký politický podnikatel má velké firmy, pro něž potřebuje upravovat legislativu – tedy schvalovat zákony vyhovující jeho firmám. Takové změny zákona mohou přinést mnohamiliónové zisky, a pokud zákony řádně orámuje, tak nemusí být jeho záměry ani odhaleny.

V evropském kontextu je jedním z největších takových podnikatelů Silvio Berlusconi, který má majetek přesahující 13 miliard amerických dolarů. Berlusconi je stálicí italské politiky a téměř od počátku je obviňován z korupce, jenže mu zatím nebyl žádný větší podvod prokázán.

V českém prostředí je nejvíce na očích Andrej Babiš, který jistě má proč ovlivňovat a stanovovat zákony. Nyní je popotahován za dotační podvod.