Arašídy známé také jako buráky jsou plodem podzemnice olejné. Podobají se sice oříškům, ale ve skutečnosti pochází z čeledi bobovitých a jedná se o luštěninu. V každém případě ale mají v přiměřeném množství velmi dobrý vliv na naše zdraví.
Jak se k nám arašídy dostaly?
Podzemnice olejná pochází z Jižní Ameriky. Pravděpodobně ji začali pěstovat v Peru a Brazílii asi před šesti tisíci lety. Španělští kolonizátoři ji pak rozšířili po evropském a africkém kontinentu. Pěti největšími producenty arašídů jsou Čína, Indie, Nigérie, USA a Súdán. Hlavní vývozce ale představují USA, Argentina, Súdán, Senegal a Brazílie.
Buráky se dříve používaly především jako krmivo pro dobytek. Jako surovinu k výrobě pokrmů je začali lidé používat až na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Šlechtěním arašídů se tehdy zabýval americký botanik George Washington Carver, který vymyslel přes 300 způsobů jejich využití.
Slavné arašídové máslo mezi ně ale nepatří. Jeho předchůdce – arašídovou pastu – vynalezli Aztéci už v 1. století a používali ho proti bolesti zubů. Tuto pochoutku si ale nechal patentovat americký lékař John Harvey Kellog až v 19. století. Zpočátku ho rovněž používal jako lék.
TIP: Pokud vás zajímá, jak vznikl název „buráky“, poslechněte si audio nahrávku od olomouc.rozhlas.cz.
Arašídy: Zdraví v jedné hrstce?
Kvůli vysokému obsahu tuku by se to s konzumací buráků nemělo přehánět. Arašídy v přiměřeném množství jsou ale zdraví velice prospěšné. Odborníci doporučují jíst dvacet až třicet gramů denně (to odpovídá asi dvaceti kouskům). Vitamíny, které obsahují, mají řadu pozitivních účinků na fungování lidského těla.
Třicetigramová porce arašídů obsahuje přibližně:
- 49 % tuku
- 26 % bílkovin
- 18 % sacharidů
- 7 % vlákniny
- a navíc vitamíny B1, B3, B5, B6, B9, hořčík, vápník, zinek, fosfor, antioxidanty nebo koenzym Q10
TIP: Přesné složení a nutriční hodnoty arašídů najdete na gymbeam.cz.
VITAMÍN B1
Tento vitamín se také nazývá thiamin. Tvoří nezbytnou součást enzymů. Významně ovlivňuje přeměnu energie v buňkách. Také je důležitý pro správnou funkci našeho nervového nebo trávicího systému, srdce a ledvin.
VITAMÍN B3
Tento vitamín se také nazývá niacin. Pro lidské tělo je velice důležitý. Působí při tvorbě energie v buňkách. Pomáhá řídit hladinu cukru v krvi, udržovat správnou funkci trávicího nebo nervového systému. Také přispívá k udržení zdravé pokožky.
VITAMÍN B5
Je známý pod názvem kyselina pantothenová nebo jen pantotenová. Potřebujeme ho k přeměně sacharidů nebo tuků a získávání energie z potravy. Působí na nadledviny a tím ovlivňuje tvorbu hormonů nezbytných pro správný růst a vývoj.
VITAMÍN B6
Nazývá se také pyridoxin. Tento vitamín zlepšuje celkovou obranyschopnost organismu. Také je důležitý pro sportovce, protože snižuje únavu a vyčerpání. Podílí na regulaci krevního cukru nebo vytváření aminokyselin a bílkovin.
VITAMÍN B9
Tento vitamín se také nazývá kyselina listová. Jeho dostatek je důležitý především v těhotenství. Také napomáhá správné krvetvorbě (tvorbě červených krvinek) nebo správné funkci nervové soustavy. Zlepšuje koncentraci a paměť.
HOŘČÍK
Hořčík má řadu účinků na lidské tělo. Například snižuje únavu, napomáhá správné činnosti nervové soustavy nebo svalů (uvolňuje svalové napětí a má protikřečové účinky), udržení správného stavu zubů nebo kostí a také zlepšuje trávení.
VÁPNÍK
Vápník je důležitou součástí zubů a kostí a zodpovídá za jejich pevnost. Také přispívá k normálnímu fungování nervové soustavy, svalů nebo trávicích enzymů. Uplatňuje se i při srážení krve nebo pomáhá při dělení buněk.
ZINEK
Zinek přispívá k udržení zdravých kostí, vlasů, nehtů, pokožky nebo očí. Napomáhá správné funkci imunitního systému. Je důležitý pro správné trávení nebo i hojení ran. Také má protizánětlivé nebo detoxikační účinky.
FOSFOR
Fosfor je spolu s vápníkem hlavní součástí zubů a kostí. Také se účastní na přeměně bílkovin, cukrů nebo tuků a na přenosu energie. Patří k základním stavebním kamenům nukleové kyseliny (nositele genetické informace).
KOENZYM Q10
Tento koenzym má dobrý vliv na fungování srdce. Také zmírňuje poškození pokožky vnějšími nebo vnitřními vlivy. Mezi ty vnější patří například ultrafialové záření. Mezi vnitřní pak hormonální nerovnováha nebo stárnutí.
Jakou podobu arašídů zvolit?
Ve výsledku tedy můžeme říct, že arašídy mají pozitivní vliv na naši trávicí a nervovou soustavu, regulují množství cukru v krvi, snižují únavu, zlepšují paměť a koncentraci, pomáhají udržovat dobrý stav zubů, kostí, vlasů, nehtů, pokožky, očí a mnoho dalšího.
Jednu hrstku arašídů denně by tedy naše zdraví určitě přivítalo. Důležité ale je, aby byly neupravované, tedy nesolené, nepražené a neobalované v čokoládě, těstíčku nebo cukru. Jinak by jejich účinky tak dobrý vliv určitě neměly.
