Domů » Tomáš Baťa: Český podnikatelský génius

Tomáš Baťa: Český podnikatelský génius

od Lucie Krátká
Publikováno Aktualizováno

Tomáš Baťa je první český velkovýrobce bot, a jeden z nejznámějších inovátorů v oblasti výroby i marketingu. Podařilo se mu rozšířit své pobočky do celého světa. Jaká byla jeho cesta k tomuto velkému úspěchu?

Začátky podnikání Tomáše Bati

Tomáš Baťa se narodil roku 1876 ve Zlíně. Jeho otec Antonín Baťa, jeho dědeček Antonín Baťa, jeho pradědeček Šimon Baťa, jeho prapradědeček Martin Baťa, jeho praprapradědeček Martin Baťa i jeho prapraprapradědeček Lukáš Baťa byli ševci. Není proto divu, že i Tomáš se rozhodl být ševcem. V roce 1894 se Tomáš s jeho sestrou Annou a bratrem Antonínem rozhodli, že odejdou z rodinné společnosti a založí vlastní živnost. Jako kapitál jim sloužilo 800 zlatých, které zdědili po své matce.

Baťa se řídil tímto heslem:

„Co chceš, můžeš.“

Tomáš Baťa

Zavedl týdenní vyplácení, což se v té době považovalo téměř za neproveditelné.  Podnikání se dařilo, a tak měl Tomáš Baťa po práci čas a peníze i na zábavu. Stýkal se s lidmi z vyšší společnosti a často se bavili hraním kulečníku. Tenkrát se Baťa dokonce styděl za to, že je „jen švec“. Tomu byl ale brzy konec. Po roce čekal jejich společnost bankrot. Utratili veškerý vlastní kapitál 800 zlatých a také 8 000 zlatých od věřitelů. A tak Baťa přestal hrát kulečník a začal se o to více věnovat práci. Do dvou let své dluhy splatil a mohl začít znovu.

mokasíny
Mokasíny od firmy Baťa

Tomáš Baťa a jeho cesta do světa

Ve 29 letech se Tomáš vydal do Ameriky, aby poznal „tajemství úspěchu“. Nechal se tam zaměstnat jako dělník. Krátce poté se mu vdala sestra Anna a bratr Antonín zemřel na tuberkulózu. Tomáš tak zůstal jediným vlastníkem firmy Baťa.

V roce 1912 se Tomáš Baťa oženil s Marií Menčíkovou (dcerou správce vídeňské dvorní bibliotéky). Po dvou letech se jim narodil syn Tomáš Baťa. Dva roky poté začala 1. světová válka. Tomáš Baťa se tohoto neštěstí snažil využít ve prospěch firmy. Vydal se na ministerstvo do Vídně. Sice ho odmítali, ale Tomáš se nevzdával, a tak třetí den získal zakázku na 50 000 kusů vojenských bot. Díky Baťovi hodně lidí nemuselo do války, protože měli práci na výrobě této obuvi.

Tomáš Baťa a jeho dělníci

V roce 1924 nechal Baťa postavit ve Zlíně „Továrnu v zahradách“ – areál budov doplněný trávníky, stromy a zelení.

Baťa věděl, že spokojení zaměstnanci podávají dobrý výkon. Investoval tedy kapitál do stavby nemocnicí, škol a domků s moderním vybavením pro dělníky. Stavěl pro ně také kina, plovárny nebo hřiště. Pro manažery v zahraničí stavěl klubovny s kulečníky. Vznikl termín „baťovci“, což znamená dobří pracovníci. V roce 1925 také vznikla Baťova škola práce. Jedná se o školu určenou k výchově dělníků pro Baťovy závody. Nejdříve byla jen pro chlapce, později i pro dívky.

obuv Baťa
Dámské sportovní boty firmy Baťa

Systém Tomáše Bati

Baťa uplatňoval Fordův systém práce (zkušenosti s ním si přivezl z Ameriky). Zajímal se také o měření pracovního tempa podle F. W. Taylora. Byl velkým zastáncem modernizace.

Řídil se tímto heslem:

„Náš zákazník – náš pán.“

Tomáš Baťa

Baťa se věnoval i reklamě. Ukázkou je reklama s názvem „Nová píseň“, kterou uvádí Baťa Česko:

Zavedl také spoluúčast zaměstnanců na zisku a ztrátě. Vytvořil samosprávní jednotky (každá dílna byla samostatnou účetní jednotkou).

Snažil se zvyšovat export a dařilo se mu to. V roce 1928 se díky němu Československo stalo největším exportérem kožených bot na světě. Tento úspěch byl tak velký, že Baťa se stával konkurencí pro zahraniční podniky. Baťa s konkurencí bojoval lepšími botami za nižší ceny. Poté ale přišla hospodářská krize a export začal kolabovat. Mnoho zemí také uvalilo clo na dovoz a export tak byl téměř nemožný.

Když Tomáš Baťa nemohl vyvážet zboží do zahraničí, rozhodl se, že tam bude rovnou stavět továrny. První továrnu mimo Českou republiku postavil ve Švýcarsku. Otevření této továrny se mu bohužel stalo osudným. Psal se rok 1932. Baťa měl naplánovaný let do Švýcarska. Chtěl otevřít novou továrnu. Byla sice velká mlha, ale Baťa přesto trval na tom, že poletí. Letadlo se bohužel zřítilo a Baťa i s pilotem zemřeli.

Slyšeli jste již o knížce: Ukaž co děláš.

Baťovi nástupci

Baťa po sobě zanechal smlouvu na prodej jeho majetku za relativně nízkou cenu jeho nevlastnímu bratrovi. Daň z prodeje byla totiž nižší, než daň z dědictví (ta by mohla podnik zruinovat). Nástupcem Tomáše Bati se tedy stal jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. Zasloužil se o velký rozkvět firmy Baťa a rozšířil počet poboček v zahraničí.

Poté začala 2. světová válka. Tomáš Baťa junior se vydal do Kanady, kde chtěl postavit další pobočku. Jan Antonín Baťa se vydal do Brazílie. Měl tam koupené pozemky, ale neměl žádné další peníze. Pomohl spoustě lidí utéct před válkou právě sem a společně tu pak vybudovali další Baťovu továrnu.

V roce 1949 byla firma Baťa znárodněna a přejmenována na Svit. Město Zlín bylo přejmenováno na Gottwaldov. Jan Antonín Baťa byl odsouzen za kolaboraci k patnácti letem ve vězení, proto se z Brazílie nevrátil. Podnik tak převzal Tomáš Baťa junior, který jeho sídlo přesunul do Toronta a společnost přejmenoval na Bata Shoe Organization.

Současnost

V současné době je české sídlo společnosti ve Zlíně a evropské sídlo ve švýcarském Lausanne. Pravnukem Tomáše Bati je Thomas Archer Baťa, který v roce 2018 kvůli studiu na Harvardu skončil na pozici globálního ředitele firmy Baťa a stal se pouze členem představenstva.

Rozhovor s ním můžete zhlédnout v tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=8Aa1wHKcAtA.

Hlavním zdrojem tohoto článku je dokument Baťa, první globalista.

Zajímají Vás čeští milionáři? O českých internetových miliardářích si můžete přečíst zde. Čím je rozdílné myšlení milionářů si můžete přečíst tady.

Články, které stojí za přečtení: