Domů » Zdravotní pojištění důchodce, stát za vás platí 2 188 Kč měsíčně

Zdravotní pojištění důchodce, stát za vás platí 2 188 Kč měsíčně

autor Aneta Toboříková
0 komentář
Starší žena čte u dřevěného stolu v kuchyni

Stát platí za poživatele starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého i sirotčího důchodu zdravotní pojištění ve výši 2 188 Kč měsíčně, od 1. ledna 2026 podle Ministerstva financí ČR. Platba státu trvá i při přivýdělku ze zaměstnání nebo z podnikání, jen k ní přibude pojistné odvedené ze mzdy nebo ze zisku. Výjimkou je důchod vyplácený výhradně ze zahraničí, kdy je příjemce dál pojištěncem vyplácející země.

Kolik za důchodce měsíčně platí stát

Stát odvádí za každého státního pojištěnce, tedy i za důchodce, 13,5 % z takzvaného vyměřovacího základu, který každý rok určuje nařízení vlády podle zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Od 1. ledna 2026 je tento základ 16 206 Kč, platba státu tak vychází na 2 188 Kč měsíčně za jednoho pojištěnce.

VZP ČR k výkladu § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. uvádí, „Za poživatele důchodu je pro účely zdravotního pojištění považována osoba i v měsících, kdy jí výplata důchodu nenáleží.“ Platba státu tedy neustává ani v období, kdy je výplata penze dočasně zastavena.

Pro rok 2027 vláda i Sněmovna k 25. říjnu 2026 stále řeší konečnou výši platby. Automatická valorizace podle zákona by základ zvedla na částku blízkou 2 221 Kč měsíčně, vládní návrh mimořádného navýšení počítal až s 2 479 Kč. Výbor pro zdravotnictví Sněmovny 14. října 2026 schválil pozměňovací návrh, který celkové navýšení plateb za státní pojištěnce snížil z 21 na 13 miliard Kč, šlo ale o schválení ve výboru, ne o konečné hlasování celé Sněmovny. Schválená konečná částka pro rok 2027 k 25. říjnu 2026 nebyla známa.

Pracující důchodce platí pojistné i ze mzdy

Pokud důchodce zároveň chodí do zaměstnání, platí zdravotní pojištění dvakrát. Stát dál hradí jeho roli poživatele důchodu, a navíc se z hrubé mzdy odvádí běžných 13,5 %, z toho 4,5 % strhává zaměstnavatel zaměstnanci přímo ze mzdy a 9 % platí sám.

Oproti ostatním zaměstnancům má pracující důchodce výhodu. Nevztahuje se na něj povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, který pro rok 2026 odpovídá minimální mzdě 22 400 Kč. I při částečném úvazku s nízkou mzdou se tak pojistné počítá jen z reálně vyplacené částky, bez dopočtu do minima. Výhodnost přivýdělku k důchodu podrobně popisuje text o přivýdělku k důchodu.

Zdravotní sestra se stetoskopem sedí u notebooku
Ilustrační obrázek

Důchodce jako OSVČ nemusí platit minimální zálohu

Stejná výjimka jako u zaměstnání platí i pro podnikajícího důchodce. Na OSVČ, která je současně státním pojištěncem, se nevztahuje povinnost platit minimální zálohu na zdravotní pojištění, jak ji musí dodržovat ostatní podnikatelé. Pojistné se u ní spočítá až z reálně dosaženého zisku za celý rok.

Skutečná výše pojistného vyjde z ročního přehledu o příjmech a výdajích, který se podává zdravotní pojišťovně po skončení roku. Případný rozdíl mezi už zaplacenými zálohami a vypočteným pojistným, tedy doplatek, je splatný do 8 dnů od podání přehledu.

Invalidní, vdovský i sirotčí důchod a penze jen ze zahraničí

Postavení státního pojištěnce nezáleží na druhu důchodu. Stejně jako starobní nebo předčasný důchod ho zakládá i invalidní důchod, vdovský, vdovecký důchod a u nezaopatřených dětí i sirotčí důchod.

Jinak je to u penze vyplácené jen ze zahraničí, třeba z Německa nebo ze Slovenska. Takový příjemce zůstává pojištěncem vyplácející země na základě dokladu S1 a v Česku se jen zaregistruje u vybrané české zdravotní pojišťovny, která mu náklady na péči přeúčtuje zpátky zahraniční pojišťovně. Českým státním pojištěncem se díky zahraniční penzi sám o sobě nestává. Podrobnosti k podobné situaci popisuje text o důchodu ze Slovenska.

Co musí důchodce oznámit zdravotní pojišťovně

Přiznání důchodu je potřeba zdravotní pojišťovně oznámit do 8 dnů od vzniku této skutečnosti. ČSSZ sice ve většině případů informaci předává pojišťovně sama a automaticky, povinnost oznámení ale podle zákona nese i samotný pojištěnec, případně jeho zaměstnavatel.

Nejjistější je zajít na pobočku zdravotní pojišťovny osobně, poslat oznámení poštou nebo přes datovou schránku a doložit k němu rozhodnutí o přiznání důchodu. Kdo se spolehne jen na automatické předání mezi úřady a sám si nic neověří, riskuje, že mu dál budou chodit zálohy jako zaměstnanci nebo OSVČ, přestože už je státním pojištěncem.

Stejnou osmidenní lhůtu má i opačná situace. Pokud pojišťovna naopak dál evidovala osobu jako státního pojištěnce, ačkoli už jí byl důchod odebrán nebo přiznání zrušeno, musí tuto změnu nahlásit stejně rychle. Jinak jí hrozí stejné riziko dluhu jako komukoli jinému, kdo svou povinnost vůči pojišťovně zanedbá.

Dluh z doby před přiznáním důchodu se nepromíjí

Když ČSSZ přizná důchod zpětně, třeba až několik měsíců po podání žádosti, mění se tím i okamžik, od kterého se žadatel stává státním pojištěncem. Do té doby ale musel pojistné platit sám, jako zaměstnanec, OSVČ nebo osoba bez zdanitelných příjmů.

Zpětné přiznání důchodu dřívější nedoplatek pojistného sám o sobě neruší ani nepromíjí. Dluh z období před přiznáním se musí doplatit, a pokud se tak nestalo včas, pojišťovna k němu navíc připočítá penále ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

Co udělat, když chcete změnit pojišťovnu

Zdravotní pojišťovnu může důchodce změnit stejně jako kdokoli jiný, nejvýš jednou za 12 měsíců. Změna navíc není možná k libovolnému datu, ale jen k 1. lednu nebo k 1. červenci podle aktuálního znění § 11a zákona č. 48/1997 Sb.

Přihlášku u nové pojišťovny je nutné podat nejpozději 3 měsíce před požadovaným datem změny, tedy do 30. září pro přechod od ledna nebo do 31. března pro přechod od července. V tomtéž kalendářním roce lze podat jen jednu takovou přihlášku, další se dál nezohledňuje. Při výběru pojišťovny se vyplatí srovnat i nabídku příspěvků zdravotních pojišťoven a nárok na další dávky pro důchodce.

Zdroje

Článek vychází z těchto zdrojů.

Přidat komentář →

Další zajímavé články