Motivace a schopnost umět správně motivovat ↑

3,1K

Motivace je něco, co by člověka mělo posouvat dál, jakýsi stimul, který jej přiměje k vyšší výkonnosti. Je všeobecným jevem, že lidé často opouštějí své pracovní pozice, protože se cítí nedocenění. V horším případě nabudou pocit, že jsou naopak pro firmu přítěží. Motivace vede celý náš život, vždyť i při takové činnosti, jako je žádost o nové zaměstnání, píšete to, čemu se říká motivační dopis.

Motivace jako taková je učebnicový psychický proces, který je odborníky vysvětlován takto:

Jedná se o vnitřní pohnutku, která podněcuje osobu k určité činnosti a je úzce spjata s výkonností jednotlivce – správně motivovaný člověk podává lepší výkony a daleko více se soustředí na dosažení určitého cíle.

Na samotném počátku procesu motivování stojí slovo „nechuť“. Nechuť k práci, to je jedna ze základních pohnutek každého člověka. Zkrátka se mi nechce, nemám chuť. Teprve správná motivace může osobu donutit vykročit z komfortní zóny a do té konkrétní činnosti se pustit. Pokud je člověk motivovaný, tak si navíc činnosti, které vykonává více užívá. Opakem je demotivace, kdy nevidí člověk smysl svého konání a nedostává za své konání ani ohodnocení či uznání.

Na co se zaměřit, chceme-li správně motivovat druhé?

Motivaci, tedy odhodlání a chuť něco dělat, ovlivňují různé faktory. Ty ze zásady dělíme na vnější (tj. motivace ze strany zaměstnavatele, rodičů, partnera, …) a vnitřní (sebe-motivování). Jaké jsou její základní principy? V praxi narazíme na dva druhy motivace, a to:

• Pozitivní motivaci
• Negativní motivaci

Pozitivní motivace

Ta pochopitelně naším uším lahodí, je protknuta samými superlativy a velkolepým oslavováním vašich schopností. Pozitivní motivace je založena na bázi odměňování, tj. budete-li se v práci činit, získáte odměnu, která bude mít buď hmotnou podobu (faktor hmotné zainteresovanosti) nebo podobu seberealizace (faktor seberealizace) a morálního uznání (faktor morálního ocenění). Pozitivní motivace se samozřejmě přijímá velice snadno, ale pokud ji budete slýchávat pokaždé a ze všech stran, ustrnete na místě a nikdy se nikam dál nepohnete.

Negativní motivace

S tímto pojmem se pojí především dvě zásadní slova, a to „existence“ a „strach“. Strach člověka velice rychle donutí k akci, k činnosti, které se doposud snažil vyhnout nebo ji odkládal. A může se jednat přímo o existenční strach (tedy strach o přežití) nebo o strach obecný (tj. obava ze ztráty čehokoli, na čem nám záleží, tedy i pracovního místa). Negativní motivace je v mnoha ohledech zrádná, neboť ne všichni ji umí přijímat a mnohdy dojde k tomu, že osoba, které něco vyčtete, se spíš uzavře do sebe, než aby na sobě zapracovala.

💡 Tip: Osvojte si pravidla Odměňování a hodnocení zaměstnanců v tomto článku.

Jak motivovat zaměstnance?

Ptáte se, jak správně a účelně motivovat druhé? Z hlediska psychologie je motivace vědomým činem povzbuzování druhého člověka za účelem zvýšení jeho výkonnosti. Hlavní cíle motivace jsou tedy dva → lepší výkon nebo odvedená práce na jedné straně. Na druhé straně zase nadšení, radost a sebenaplnění z dané činnosti. Citátů na téma motivace naleznete velké množství, ale jeden jako kdyby hovořil za všechny:

Motivace je jako láska a štěstí. Je to vedlejší produkt. Pokud se do něčeho pustíte, motivace k tomu, abyste vytrvali, přijde sama a objeví se, když ji budete nejméně čekat.

John Bruner

Z tohoto motivačního citátu vyplývá, že mnohdy stačí se prostě a jednoduše do dané věci pustit, i když třeba zpočátku nechceme, ale pokud vytrváme, motivace k dokončení přijde sama. Důležitá je proto vnitřní i vnější motivace.

Pokud jste např. řadovým zaměstnancem obrovské firmy, enormní požadavky vám občas odčerpají mnoho energie, a vy ji potřebujete doplnit účelnou motivací, jenž mívá na starost buď personalista nebo dokonce lídr celé společnosti. Obecně se hovoří o tom, že motivy povzbuzení by měly být příjemcům servírovány postupně, zlehka a jemně. Opravdu citlivá aplikace pracovní motivace dokáže doslova zázraky.

Mezi pozitivně přijímané nástroje správné motivace čeští psychologové řadí:

• Ústní nebo písemné pochvaly a poděkování za dobře odvedenou práci
• Konstruktivní feedback, neboli zpětnou vazbu
• Teambuildingové akce
• Informování o výsledcích firmy a schopnosti plnit plány
• Naslouchání názorů zaměstnanců, popř. individuální konzultace v případě potřeby
• Dotazníky s rubrikou „náměty a názory zaměstnanců“, kde pracovníci mohou sdělit své poznatky a pohnutky k práci

Výše zmíněné body má na starosti buď přímo vedení společnosti nebo experti v oblasti HR (z angl. Human Resource). Velikým přínosem každé firmy jsou tzv. PR odborníci, tedy ti, co se specializují na styk s veřejností.

Zahraniční média přispívají svými zkušenostmi do kolektivního povědomí o tom, jak správně a efektivně motivovat zaměstnance. Přinášejí soupis důležitých poznatků, souhrnně sepsaných v následujících odstavcích. Jaká je správná psychologie práce?

Věnujte více času setkáním „jeden na jednoho“

Američtí marketingoví odborníci souhlasí s našimi experty v tom, že individuální konzultace jsou klíčem k pozitivní motivovanosti pracovníků. Anglicky se tomuto fenoménu říká „one-on-one conversation“ a spočívá v tom, že si lídr týmu k sobě postupně pozve všechny své zaměstnance (samozřejmě po jednom) a konzultuje s nimi jejich pracovní výsledky, ptá se jich na jejich názory a navrhuje společná individuální řešení vzniklých problémů.

Každý jednotlivý řadový pracovník se posléze cítí být skutečně potřebný, a ne pouze jednou drobnou součástkou v obrovském soukolí. Zde můžeme také vidět obecný rozdíl mezi velkým korporátem a menší firmou. Korporát se bude snažit své zaměstnance motivovat především penězi, kdežto na druhé straně menší firma bude mít větší zájem hledat pro zaměstnance práci, která ho opravdu baví a naplňuje.

💡 Tip: Potřebujete-li zlepšit své komunikační dovednosti, zaměřte se na své Soft Skills.

Skutečně detailně přemýšlejte o tom, co vaše pracovníky motivuje

Víte, co ráno nutí členy vašeho týmu vstát z postele? Víte o jejich cílech, aspiraci a zájmech? Jinými slovy, opravdu znáte členy své skupiny? Velcí vůdci projevují zájem o práci a profesní ambice svých lidí, pomáhá jim to, motivovat je. Dívají se daleko do budoucnosti a vytvářejí příležitosti pro vzdělávání a rozvoj svých zaměstnanců.

Říká se tomu emocionální angažovanost. Díky tomu nebudou pracovníci své úkoly plnit, protože jim to kdosi nařídil, ale sami od sebe se do práce pustí, protože zkrátka chtějí. Takový stav je žádoucí v každé firmě. Většina lidí potřebuje pocit toho, že jejich práce dává smysl. Že si také jejich práce někdo všímá a cenní si jí. Někteří lidé jsou naopak motivováni především penězi a pro ty je dobré mít také systém odměn. Jejich spokojenost se z velké části odvíjí od toho, kolik si vydělají.

Další skupina lidí má ráda osobní rozvoj a posun. Pokud se v práci mohou učit nové věci, které ihned aplikují, tak jim tato motivace učením velmi pomáhá k dosažení lepších výkonů i pocitu z práce.

Poskytněte jim zdroje, s nimiž se jim bude pracovat ještě lépe

Na začátku stojí veledůležitá otázka, kterou by měl správný lídr vždy položit. Je to: „Co právě teď potřebujete, abyste mohli svou práci vykonávat lépe?“ Banální dotaz, říkáte si? Přesto by vás překvapilo, jak časté je, že lidé ve vedoucích pozicích tuto otázku svým zaměstnancům nikdy nepoloží. Zkuste to, možná budete doslova ohromeni odpověďmi. Ty mohou znít: „Chceme nový výrobní materiál,“ nebo „Potřebujeme o problematice zjistit více informací,“ případně „Toužíme po nových pracovních prostorech!“ Pokud své lidi vyslechnete a navíc i splníte jejich přání, přinesete obrovský motivační posilovač.

Chvalte své zaměstnance srdnatě a často

„Chci být v práci neviditelný a nechci být slyšet.“ Tuto větu neuslyšíte nikdy a od nikoho. Každý chce být za svou činnost pochválen, neřkuli odměněn. Správný vůdce týmu má toto na paměti, a proto hodně a často své pracovníky chválí. Jedna americká společnost publikovala výsledky studie, v níž byli zaměstnanci jedné nejmenované továrny pravidelně a často pochváleni. Z výsledků vyplynulo, že se výkonnost firmy rapidně zvýšila, ale nejen to. Zvedla se i loajalita pracovníků vůči vedení firmy a tím i pravděpodobnost, že zaměstnanci v budoucnu v této společnosti setrvají a nedají výpověď. Jak často tedy chválit? Autor zmíněné studie radí minimálně jednou týdně.

Důležité je také rozlišovat vedoucí a lídry. Velmi dobří lídři nejen chválí, ale také svojí prací motivují lidi k lepším výkonům. Svým dobrým příkladem a týmovou prací dokáží skvěle motivovat. Správný lídr také věří ve své lidi i svůj cíl. Také myslí pozitivně a snaží se zhmotnit své vize.

Pomozte zaměstnancům rozvíjet jejich schopnosti

V tomto bodě nehovořme o povinných bezpečnostních nebo jiných školeních, které každý pracovník musí nutně absolvovat. Bavme se nyní o individuálních workshopech nebo akcích, na kterých si zaměstnanci mohou vyzkoušet zcela jiné dovednosti a zjistit, zda nemají nadání pro nějakou další činnost. Jde o to, nabídnout jim možnost učit se něco, co je bude skutečně bavit, a ne jim ukázat pár povinných činností, od kterých stejně velice rychle utečou do své zaběhnuté rutiny. Jeden z nejčastějších důvodů, proč zaměstnanci dávají výpověď, je rutina a stereotyp.

„V práci už jsem se neměl co nového naučit a také jsem neviděl možnost dále se někam posouvat nebo dokonce osobně rozvíjet.”

Podle jakých teorií se řídí správná motivace?

Psycholog a spisovatel Ralph Smart přidává jeden motivační citát:

Obklopte se lidmi, kteří vás prosazují, abyste byli lepší. Žádná dramata nebo negativita. Jen vyšší cíle a vyšší motivace. Dobré časy a pozitivní energie. Žádná žárlivost nebo nenávist. Jednoduše navzájem ukazujte to absolutně nejlepší.

Citát napovídá, že skupinová motivace pomáhá dosáhnout ještě lepších cílů. Navzájem se podporujte, dodávejte si sílu a odvahu, a budete čím dál lepší. Žádná lidská bytost neumí vše. Jeden umí to, druhý ono. Ale pokud střípky spojíte, vznikne nepřehlédnutelné veledílo.

Teorie motivace zajímá psychology odnepaměti. Správně usuzují, že stejně tak, jako je každý člověk individuální, také na každého platí jiný motivační faktor. A s tím je potřeba do budoucna počítat. Učebnice psychologie nejčastěji nabízejí tyto teorie motivace:

• Maslowova hierarchická teorie potřeb
• Herzbergova dvoufaktorová teorie
• Vroomova teorie očekávání
• Adamsova teorie spravedlnosti
• Skinnerova teorie pozitivního posílení
• McClellandova teorie získaných potřeb

Nejpropíranější se bezesporu stala Maslowova teorie potřeb, nebo chcete-li Maslowova pyramida. Tuto teorii popsal americký psycholog Abraham Harold Maslow v roce 1943. Podle této teorie má člověk pět základních potřeb, jež jsou seřazeny podle toho, jak se evolučně vyvinuly, a zároveň podle toho, jsou-li vyšší nebo nižší ve smyslu své hodnoty. Maslow během definování nabyl přesvědčení, že uspokojení nižších potřeb je předpokladem toho, aby nastoupily vyšší potřeby.

Potřeby společně pak tvoří jakousi pomyslnou pyramidu (potřeby jsou seřazeny od nižších k vyšším):

1. Fyziologické potřeby
2. Potřeba bezpečí, jistoty
3. Potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti
4. Potřeba uznání, úcty
5. Potřeba seberealizace

Podle Maslowa člověk nejprve musí naplnit své fyziologické potřeby a touhy po bezpečí a jistotě, a teprve posléze může pokročit na aspirační úroveň, kde již budou figurovat jeho ambice a touha něčeho dosáhnout.

Další psychologové popisují individuální úrovně motivace.

Herzbergova dvoufaktorová teorie

Frederick Herzberg pojmenoval dva základní faktory, které jsou pro zaměstnance zdrojem spokojenosti a motivace, tj. hygienické faktory a motivátory. Tato teorie vhodně doplňuje Maslowovu teorii potřeb. Za hygienickými faktory se skrývají takové, které vyvolávají nespokojenost na pracovišti, tedy např. pracovní nebo platové podmínky, motivátory jsou pochopitelně ty faktory, které nasměrují člověka ke spokojenosti, tedy úspěch, uznání nebo profesní růst.

Nenaplnění hygienických faktorů na jednu stranu vyvolá nespokojenost, na druhou stranu jejich naplnění nevyvolává přímo pocit spokojenosti nebo dokonce zloby zaměstnanců. Pracovník je bere jako samozřejmé a účinek jejich naplnění rychle vyprchá. Příkladem je nevyplacená mzda, která pracovníka rozzlobí, ale není to přímý motivační stimul, pokud nakonec vyplacena je. Oproti tomu naplnění motivačních faktorů je nezbytnou podmínkou pro motivaci k vyšším pracovním výkonům, jejich účinek na motivaci je dlouhodobý a jejich nenaplnění nutně neznamená nespokojenost. Příkladem je udělená pochvala.

Vroomova teorie očekávání

Vroomova teorie je založená na tom, že motivaci člověka v jeho budoucím životě (povolání nebo profesi) ovlivňuje jeho vlastní vnitřní očekávání, a to ve třech elementech:

• Valence – přesvědčení o atraktivnosti cíle
• Instrumentality – přesvědčení o dosažitelnosti odměny
• Expectancy – přesvědčení o reálnosti dosažení cílů

To v praxi znamená, že člověk musí důvěřovat cíli samotnému, pak také tomu, že je reálné jej dosáhnout a v neposlední řadě i tomu, že za naplnění cíle dostane odpovídající odměnu.

Adamsova teorie spravedlnosti

V učebnicích psychologie lze narazit i na termíny Teorie spravedlnosti nebo Teorie spravedlivé odměny. Vyplývá ze skutečnosti, že motivaci člověka zvyšuje míra spravedlnosti, a to ve dvou rovinách:

• Odměna je podle srovnatelných měřítek ve vztahu k množství odvedené práce adekvátní, tudíž spravedlivá.
• Kromě toho je odměna adekvátní také vůči ostatním pracovníkům, je tedy spravedlivá.

Jednoduše se dá říci, že pocit spravedlnosti při udělování odměn (nebo přímo mzdy) motivaci pracovníka zvyšuje, zatímco pocit nespravedlnosti má opačný efekt.

Skinnerova teorie pozitivního posílení

Skinnerova teorie zesílení dopodrobna rozvádí fenomén motivace pracovníka ve vztahu k druhu odměn. Teorie neposuzuje osobnost, ale zaměřuje se na chování a rozeznává tři základní pravidla důsledků, o nichž behaviorista Burrhus Skinner hovoří následovně:

• Odměnou za pozitivní chování se pozitivní chování posiluje.
• Trestem za negativní chování se negativní chování oslabuje.
• Pokud chybí odměna nebo trest, chování vyhasíná.

Ve zkratce se dá říci, že nejlepších výsledků ve vedení společnosti dosáhneme, pokud pochválíme člověka, který vykonal něco dobrého a zároveň pokáráme pracovníka, když vyvedl něco negativního (a to nejlépe bezprostředně po prohřešku).

McClellandova teorie získaných potřeb

Někdy též Teorie tří potřeb nebo Teorie osvojených potřeb je založena na tom, že motivace lidí je velice ovlivněna zejména třemi druhy potřeb:

• Achievement motivation (n-ach) – potřeba něčeho dosáhnout, tj. lidé mají potřebu něco dokázat, předstihnout ostatní a najít uznání.
• Authority/power motivation (n-pow) – potřeba moci, tj. tito lidé mají potřebu vládnout, ovlivňovat ostatní a mít nad nimi moc.
• Affiliation motivation (n-affil) – potřeba někam patřit, tj. lidé mají potřebu být součástí něčeho a rozvíjet vztahy, touží po přátelství.

McClelland dále dodává, že člověk má všechny tři potřeby a záleží pouze na jeho preferencích, která s nich nakonec převládne.

Jak správně motivovat sám sebe?

Americký spisovatel Denis Waitley říká:

Motivace začíná touhou. Když něco chceš, máš motiv to získat.

Motivace, to ale není pouze o tom dodávat odvahu jiným a ty někam směřovat. I my sami se musíme v každodenním životě přesvědčovat, že dělat některé druhy činností má smysl, a že na konci práce, kterou například nesnášíme, bude dobrý pocit. Mnoho z nás často řeší, jak se motivovat k hubnutí nebo jak dosáhnout motivace k učení.

Čeští i zahraniční behavioristé se shodují v jednom – nikoli vytrvalostí a disciplínou dosahujeme našich cílů, ale správnou motivací. Jedině ta nás po celou dobu práce udrží ve správném směru, ze kterého nikdy nevybočíme.

Všude okolo nás je bezpočet rad, jak se správně motivovat a co dělat, pokud motivaci ztratíme, ale právě zde platí více než kde jinde, že každý člověk je originál a ty motivační faktory, které platí na jednoho, nemusejí vůbec pomoci druhému. Přesto se věhlasní psychologové snažili sepsat alespoň několik základních pravidel, jak se dobře motivovat.

Vystavte si obrázek svého cíle

Namalujte si obrázek nebo vytiskněte fotografii symbolizující váš cíl a vystavte si ji na viditelném místě. Teď máte svou pomyslnou metu každý den na očích a nemůže se stát, že na ni zapomenete. Například mít často na očích obrázek vašeho oblíbeného sportovce může být dobrý způsob, jak se motivovat ke cvičení. Koupit si nový cvičební dres ale může být také dobrá motivace ke sportu. Obrázek vysněného domu vystřižený z časopisu a připíchnutý na vaší nástěnce je jedna z cest, jak se motivovat do práce, kterou nesnášíte.

Inspirujte se u jiných

Čtěte příběhy těch, kterým se už vysněného cíle podařilo dosáhnout. Inspirativní knihy většinou obsahují také zajímavé motivační citáty, které rozhodně mají něco do sebe. Napsat si svůj oblíbený motivační citát někam, kde ho budete mít často na očích, vás může dobře nabudit pokaždé, když začnete strkat hlavu do písku.

Inspirace úspěšnými lidmi vám může přijít vhod třeba v případě, kdy vám chybí správná motivace k učení, vše vám připadá marné a máte pocit, že to v životě stejně nikam nedotáhnete. Dále můžete sledovat motivační filmy nebo vás může nakopnout motivační hudba. Všechny tyto aktivity vám pomohou soustředit se na to nejdůležitější, a to je dosažení vašeho cíle.

💡 Tip: Potřebujete poradit s výběrem správného filmu? Přečtěte si náš článek Nejlepší motivační filmy všech dob.

Sněte o svém cíli

Představte si v duchu ten nádherný moment, kdy své mety dosáhnete. Zkuste si ten okamžik vybavit do nejmenších detailů. Vidíte? Najednou má váš cíl skoro hmatatelné obrysy a není jen něčím nehmotným. Pokud se navíc naučíte, jak správně vizualizovat svůj cíl, můžete tím aktivovat zákon přitažlivosti, o kterém se v současnosti tolik mluví. Zda funguje, nebo ne, zjistíte pouze tím, že ho vyzkoušíte. Možná, že takovýto způsob sebe-motivování skutečně k něčemu je a váš cíl bude na dosah.

Zaznamenávejte svůj pokrok

Kupte si deníček, vytvořte tabulku denních úkolů neboli to do list a každý večer si udělejte značku u těch, které se vám podařilo splnit. Neexistuje lepší motivace – náhle budete bytostně toužit po tom, aby těch odškrtnutých úkonů bylo co nejvíce.

Potřebujete se například motivovat ke cvičení nebo vám chybí motivace k hubnutí? Vytvořte si zcela jednoduchou tabulku, kde si budete zaznamenávat svůj váhový úbytek a také údaje o samotném cvičení a druzích pohybu. Jakmile na vlastní oči uvidíte, že kila jdou dolů, nebudete potřebovat další motivaci.

💡 Tip: Myslíte-li to se sebe-motivací vážně, určitě si přečtěte o Nástěnce vizí a cílů.

Jak naopak nemotivovat?

Ještě je závěrem dobré zdůraznit rozdíl mezi správnou motivací a falešnou manipulací. Manipulaci často dříve nebo později protějšek prokoukne a má často devastující důsledky pro vztahy i vzájemnou důvěru.

Manipulace může být například to, že slíbíte odměnu nebo nějaký posun a ten se po vykonání dané činnosti neuskuteční. Držet slovo → tím dáváte příklad i podporujete motivaci.

Co demotivuje zaměstnance v práci?

Správná motivace zaměstnanců je neustálý proces, jak jsme si již ukázali výše v článku. Co ale rozhodně nedělat?

• Nespravedlivě nastavené podmínky pro každého jiné.
• Nespravedlivé rozložení práce.
• Zbytečná omezení, reporty a jiné byrokratické zatížení.
• Přehlížení úspěchů nebo nespravedlivé hodnocení.
• Nevyhodnocování cílů a jejich neustála změna.
• Nedržení slova.
• Netransparentní chování.
• Nespravedlivé dělení úspěchů a zisku.
• Nemožnost se dále posouvat.
• Lpění na detailech, které nemají absolutně žádný vliv na výsledek.

Doufám, že jste se dozvěděli vše potřebné o motivaci od teorie až po praxi.

💡 Tip: Jak se motivovat do práce? Zkuste si vybrat správné pracovní motto!