Domů » Sebereflexe Vás posune blíže k vytouženému úspěchu!

Sebereflexe Vás posune blíže k vytouženému úspěchu!

od Anna Malá
Publikováno Aktualizováno

Sebereflexe jako poznání sám sebe, přináší nový pohled na to, kdo jste a kým byste mohli být. Jak chcete posouvat své hranice, když nevíte, co máte nyní k dispozici? Nemůžete inovovat systém, když nevíte co umí. Sebepoznání je jednou z cest, jak poznat své schopnosti a naučit se být přístupný těm novým.

Co je sebereflexe?

Na to co je sebereflexe se dá nahlížet z několika hledisek. Věda, psychologie, etika. Nejbližší našemu uvažování je nejspíše to, jak takové sebepoznání bereme z etického hlediska. Jde o jakési uvědomění sama sebe, toho kdo jsme, jací jsme, jaké je naše chování, jaké má takové chování následky, jaké jsou naše emoce. V širším ohledu to zahrnuje také přijetí takového chování, které bere ohled na své okolí, v rámci schopnosti hodnocení svých vlastních činů.

Nedostatek sebereflexe nás může nejen brzdit, ale může vést až k tomu, že bychom mohli být označeni za nepříčetné, v nejhorším případě nesvéprávné. Kdo nedokáže hodnotit své vlastní jednání, stává se člověkem, který tak nekontroluje své jednání, protože ho nedokáže vyhodnotit, mimo jiné, jako nevhodné nebo nebezpečné. To je ovšem ten nejhorší scénář. Nedostatek sebereflexe je pro nás ale špatný ve většině v tom, že neumíme uchopit svůj vlastní potenciál.

Proto abyste se mohli posunout ve svém růstu, v osobním rozvoji, v profesi, blíže k úspěchu, je nutné abyste se poznali. Abyste dobře věděli, kdo jste, čím disponujete a kde se sami brzdíte. O tom je sebepoznání. Nahlédnutí do svého nitra, tam kde se schovává ta skutečná pravda o vás samotných. Bez upravování toho, co si o sobě myslíte. Sami před sebou nemusíte být lepší, hezčí, chytřejší, zábavnější. Podívejte se na to, jací doopravdy jste.

Ztráta sebereflexe

Ztráta sebereflexe je pak něco, co nás dokáže brzdit a postavit do nevýhodné pozice ve společnosti. Sebereflexe nám umožňuje poměrně objektivně posoudit vlastní činy a chování. Objektivnímu sebehodnocení můžeme podrobit naše činy a následně vyhodnotit, jestli si myslíme, že toto chování bylo adekvátní či nikoliv. Díky tomu můžeme posouvat náš ideál toho, jak bychom se chtěli chovat a jací bychom chtěli být.

Sebereflexí se umíme zhodnotit. Dokážeme rozvíjet svůj potenciál a vyzdvihnout klady. Člověk bez sebereflexe se chová úplně opačně. Dívá se na vše pouze svojí optikou a často si myslí, že všechny jeho činy jsou správné. Většinou se vůbec nedostane k hodnocení svého chování. Když už své činy hodnotí, tak si je jen slepě potvrzuje.

Reflexe a sebereflexe

Reflexe samotná je brána jako zpětný odraz, dle filosofie pak jako myšlení. Proto je sebereflexe brána jako způsob jak se na sebe podívat do zrcadla a přemýšlet nad tím kdo jsme, nahlédnout dovnitř. Když jednáte, chováte se nějakým způsobem, reagujete, pak reflektujete to, jak smýšlíte, jaké jsou vaše priority a postoje.

Je důležité umět se podívat na své chování a sám sebe s odstupem. Nemůžeme proplouvat světem a společností bez jakékoli zodpovědnosti za to, jací jsme a co říkáme tím, jak se chováme. Nejsme tu sami a pokud se z nás stávají partneři a rodiče, pak svým jednáním ovlivňujeme ty, se kterými žijeme.

Nedostatek sebereflexe

Negativní sebereflexe je něco, do čeho byste se neměli pouštět. U sebereflexe totiž nejde o to se kriticky podívat na to, co neumíte. Není to ani nedostatek sebevědomí, jak si mnozí myslí. Není to dokonce ani o tom se vychvalovat, abyste si zvedli náladu nebo sebedůvěru. Sebereflexí si doslova „dáváte rande sami se sebou“. Poznáváte se, ptáte se, přicházíte možná na věci, které jste netušili, ale rozhodně se neshazujete.

Negativní sebereflexí se může stát také to, že to špatně uchopíte a výsledek se míjí účinkem. Takový počin může být také výsledkem ztráty sebereflexe. Je dobré vědět, proč se do sebepoznání pouštíte a brát to zodpovědně. Když budete své vlastní hlavě chtít namluvit věci, které nejsou pravda, kýžený výsledek se stejně nedostaví. Sebereflexe by neměla být mířena negativně ani pozitivně. Mělo by to být čistě poznání takové, jaké je.

Nedostatek sebehodnocení neznamená nedostatek sebevědomí

Nedostatek sebereflexe neznamená nedostatek sebevědomí. Někdy to může znamenat právě opak. Je to jistá ztráta schopnosti hodnotit sám sebe. Takový stav můžeme pozorovat kolem sebe. Nesoudnost, nedostatek uznání a neschopnost vidět prostor ke zlepšení vyúsťuje v obrazy nevhodných oděvů, mluvy, konverzace a přednášky o úspěších, které se tak nedají brát.

Není to jen jako, když si koupíte o 2 čísla menší velikost oblečení a vyrazíte do ulic, nebo když se necháte shazovat, i přesto že jste úspěšnější než ten, kdo vás shazuje. Je to o všem, co vpouštíte do svého života přesto, že na to nemáte, nebo nevyužíváte svých šancí, protože si myslíte, že to nezvládnete.

Mnoho lidem dnes chybí dostatek zdravé sebereflexe vzhledem ke svému vzhledu či postavě. Mnozí jsou k sobě zbytečně tvrdí a naopak někteří lidé trpí obezitou a nejsou si schopni připustit, že je možná potřeba změnit stravovací návyky nebo začít alespoň jednou týdně běhat. Ne každý dokáže při pohledu do svého nitra nebo na své tělo přizvat trochu realistického pohledu.

Sebepoznání: Proč je důležité pro náš úspěch?

Sebereflexe, sebepoznání, sebehodnocení, sebepojetí. Když si uvědomujete sami sebe, pak si uvědomujete komplexní obraz své vlastní osobnosti, jednak v rámci své osoby, jednak v interakci se svým okolím. Není to o hledání chyb. Je to o tom, že dokážete vyhodnotit své schopnosti a možnosti, své mezery, slabé i silné stránky. Zkrátka vše co máte k dispozici a co vám může pomoci nebo naopak bránit v růstu.

Když chcete něco posunout dál, něco vylepšit, upgradovat, zjišťujete nejdřív v jakém stavu se to nachází. Pokud chci svému počítači nainstalovat nový „antivirák“, pak musím nejdřív vědět, jestli vůbec nějaký mám a jaký je. Možná už to není potřeba nebo naopak včera bylo pozdě. Vím ale jistě, jaký je stav a co můžu udělat proto, abych ho změnila tak, jak potřebuji.

Sebepoznání takhle funguje. Slouží jako nástroj profesionálního nebo osobního rozvoje. Nahlížíte na své postoje, myšlení, způsoby reakcí. Díky tomu jste pak schopní reagovat lépe, podle svých představ, bez neuvážených impulzů. Díky tomu, dokážete eliminovat to co vás brzdí a naopak posílit to, v čem jste dobří. Výsledek takové práce je pak způsob myšlení, chování, reakcí, práce, které vás posouvají dál.

Ukázka sebereflexe

Sebereflexi je dobré provádět pravidelně. Stejně tak, jako je tomu u jiných metod a technik osobního rozvoje, i zde platí, že pokud chcete docílit nějakého výsledku, musíte si s tím dát práci. Nejdřív se na sebe, zcela bez pozlátek a přikrášlování nebo snad snižování svých schopností, podívat a poznat se. Toto nahlédnutí byste měli provádět pravidelně, protože jen díky tomu si poznatky vryjete do paměti a váš mozek je přijme za své.

Pro začátek si zkuste připravit seznam otázek, které budete pokládat sami sobě. Může vám to posloužit jako odrazový můstek. Budete-li poctiví, časem jistě sami budete dobře vědět na co se ptát a jak. Otázky můžete také utvářet podle toho jak se cítíte, a pokud se zrovna nechcete ptát, pak se jen zkuste sami na sebe podívat. Chvíli jen tak stát a přemýšlet sami nad sebou. Vaše mysl vám možná ukáže cestu sama. Nebo zkuste meditaci.

Sebe-poznání: Zkuste například tyto otázky

  1. Jaké jsou právě teď mé pocity, co cítím?
  2. Chtěl bych cítit něco jiného?
  3. Čím je pro mě má práce?
  4. Mám dostatek znalostí a zkušeností?
  5. Jaký je můj dlouhodobý cíl?
  6. Shoduje se můj cíl s mým přesvědčením?
  7. Proč to dělám?
  8. Co jsem minule udělal špatně?
  9. Co bych mohl udělat jinak, abych to neudělal znovu?

Ať už zjistíte, že nežijete v souladu se svými prioritami, nebo že byste možná chtěli mít jiné priority. Nebo zjistíte, že máte jisté iluze a představy o vašem životě, kterých je potřeba se zbavit. Je jedno na co přijdete, důležité je, že to bude to pravé „vaše“ a vy budete vědět co máte v ruce a jak s tím naložit dál. V dnešní době žijeme ve světě iluzí, v podobě upravených profilů na sociálních sítích a takové nahlédnutí do sebe je trochu náročné. Jistě to ale stojí za to.

TOP 5: Proč je důležitá správná sebereflexe

  1. Práce. Pro naši kariéru je správná sebereflexe velmi důležitá. Potřebujeme ji pro vyhodnocení potenciálu a slabin. Abychom byli skvělí zaměstnanci nebo úspěšní podnikatelé, musíme vědět kde máme prostor pro zlepšení, a kterých svých vlastností můžeme využít.
  2. Potenciál. Pro využití vlastního potenciálu musíme být dostatečně soudní ve všech rovinách. Nevyužijeme svůj potenciál, když si budeme myslet, že umíme létat. Ale nevyužijeme ho ani v případě, že se budeme považovat za hlupáky, když jimi nejsme. Na vysokou školu se nevydáme, když si nebudeme věřit. Mnoho velmi chytrých lidí se nikam neposouvá, kvůli nedostatku sebedůvěry, která je zapříčiněna tím, že se neumí zhodnotit reálně.
  3. Vztahy. Je to jako začarovaný kruh. Když nemáme dostatek sebereflexe, pak děláme některé věci, které nejsou vhodné. Je jedno jestli v dobrém nebo špatném smyslu. Obojí má stejný účinek. Když se chováme nepřiměřeně, protože se vidíme lepší než jsme, pak ztrácíme zájem lidí kolem nás. Když se neustále podceňujeme a chováme se nedostatečně v rámci svých schopností,pak ztrácíme důvěru partnerů a jejich chuť nás neustále přesvědčovat o tom, jací vážně jsme.
  4. Prezentace. Vlastní prezentace je v naší společnosti velmi důležitá. Jak vystupujeme před ostatními lidmi, jak se vyjadřujeme, co máme na sobě, naše názory, vše co děláme a kým jsme, předurčuje naše postavení ve společnosti. Je to sice trochu o jistém pozlátku, pokud to bereme například z pohledu sociálních sítí, ale hodnocení se nikde nevyhneme. Ženy skenují jiné ženy, muži bedlivě sledují výsledky a výkony svých kolegů. Svádíme nepřetržitou soutěž o partnery, společenské postavení nebo role, lepší kariéru apod. Pro to všechno musíme být schopni správné sebereflexe.
  5. Zodpovědnost. Každý den, každou chvíli, vždycky a všude jsme zodpovědní sami za sebe a také za někoho jiného. Vhodným sebehodnocením si prokazujeme úctu a umožňujeme si růst. Nesmíme ale také zapomenout na zodpovědnost, kterou získáváme, když s někým žijeme. Zvláště pak, když se z nás stávají rodiče. Právě tehdy je ten nejvyšší čas dokázat se podívat sám sobě do očí, do pomyslného zrcadla. Protože to, jak se chováme a co děláme, vidí naše děti a my je to všemi svými skutky učíme. Učíme je tedy jak rozvíjet svůj potenciál nebo jak ho potlačit a vydávat se nevhodným směrem.

Články, které stojí za přečtení: