Domů » Co je pozitivní psychologie? + Přínosy a koncepty

Co je pozitivní psychologie? + Přínosy a koncepty

od Dominika Veselá

Slyšeli jste někdy termín pozitivní psychologie? Možná tušíte, že se jedná o cosi související s dobrými pocity, ale jaká je pravá podstata tohoto pojmu?

Otevřená encyklopedie hovoří takto:

Pozitivní psychologie je odvětví psychologie zabývající se rozborem a studiem pozitivních pocitů, tj. radosti, štěstí, lásky a naděje. Dále se zabývá rozvojem individuálních pozitivních charakterových rysů, tj. optimismu, zvídavosti, nebo smyslu pro humor.

Co je pozitivní psychologie ve zkratce?

Proč se zajímat o pozitivní psychologii, ptáte se? Inu, většina psychiatrů a klinických psychologů zasvěcuje svůj život studiu negativních psychických jevů, tedy smutku, beznaději, zoufalství, depresi a frustraci. Proti této skupině se vymezila opačná, která zkoumá radostné pocity. Klade si za cíl ucelit všechny stránky osobnosti jedince, pozitivní i negativní.

💡 Tip: Mezi podpůrné pilíře pozitivity patří seberozvoj. Seznamte se s nejlepšími knihami o seberozvoji a motivaci!

Jak nám může pozitivní psychologie, jakožto věda o štěstí, pomoci v každodenním životě? A v čem je přínosné se jí dlouhodobě zabývat? Na to se podíváme dále v textu.

Zatímco tradiční psychologie se zabývá studiem psychických chorob, pozitivní psychologie se zaměřuje na psychickou pohodu.

Hlavní myšlenka pozitivní psychologie? Lidský rozkvět!

Na začátek několik historických milníků – „otcem pozitivní psychologie“ je americký psycholog Martin Seligman, který teorii tohoto odvětví položil v roce 1998 (i díky tomu jej zvolili prezidentem Americké psychologické asociace). Rozpracoval koncept tzv. osobní pohody (angl. well-being), přičemž počáteční písmena hlavních pilířů tohoto konceptu „uzamkl“ do akronymu PERMA. O co jde?

  • Positive Emotions (pozitivní emoce)
  • Engagement (zaujetí)
  • Relationship (pozitivní vztahy)
  • Meaning (smysluplnost)
  • Accomplishment (výkonnost)

Hlavní myšlenka pozitivní psychologie tedy podle Seligmana zní takto: „Budete-li budovat pozitivní emoce a vztahy, budete-li smysluplně zaujati pro věc a udržíte-li si dobrý výkon, budete vést trvale spokojený život!“

Nejzásadnějšími Seligmanovými koncepty jsou (kromě osobní pohody) ještě tzv. teorie naučené bezmocnosti a teorie vzkvétání. Obě úzce souvisejí s odvětvím pozitivní psychologie, proto není od věci rozebrat si je podrobněji.

„Maskotem“ pozitivní psychologie jsou písmena akronymu PERMA v barevných balóncích.

Teorie naučené bezmocnosti aneb „Události nelze jakkoli pozitivně ovlivnit!“

Na stole vidíme nádobu s bílými myšmi, do nichž laboratorní pracovník pouští slabé elektrické výboje. Opakovaně. Zvířata, která se naučí, že neexistuje možnost, jak se bolestivému šoku vyhnout, upadají do stavu demotivace a apatie.

Podobně je to podle Seligmana u lidí. Ti také upadají do stavu bezmoci, v němž „situaci nelze mít pod kontrolou, proto nemá cenu se o jakoukoli změnu pokoušet“, ačkoli příležitosti zjevně existují.

Takoví lidé pohlížejí na negativní zkušenosti jako na cosi „zcela běžného“, přičemž podle nich „nemá smysl snažit se jim vyhnout, nebo jim předcházet“. Ve výsledku tito jedinci vykazují neobyčejnou pasivitu v jednání („Nechám věci tak, jak jsou!“) v záležitostech, které ale zásah vyžadují. Ve finále dochází k chybnému zvládnutí situace a „prohře“, která pocity bezmocnosti u subjektu dále prohlubuje.

Profesor Seligman popisuje tři základní „situace“, v nichž jedinec stižený naučenou bezmocností nedokáže využít prostředky k vyřešení problému, a raději se s potíží „naučí žít“:

  1. Naprosto pasivní reakce na jakoukoli traumatickou událost,
  2. Neschopnost naučit se, že s negativní zkušeností lze něco vědomě udělat,
  3. Zvýšení pocitu bezmocnosti v obzvlášť stresové situaci.

Jak tento stav souvisí s pozitivní psychologií? Jedinou možností, jak se naučené bezmocnosti zbavit, je právě terapie „pozitivní psychologií“. Dobré je povzbuzovat, snažit se „vlít trochu optimismu do žil“, nastolit změny vedoucí k pozitivnímu myšlení, budovat zdravé sebevědomí a nabýt kontrolu nad vlastními chmurnými myšlenkami.

Myslete pozitivně
Pozitivita musí vybalancovat negativitu.

Teorie vzkvétání aneb „Štěstí neznamená jen dobrou náladu!“

Profesor Martin Seligman vydal mnoho odborných publikací. A právě kniha „Vzkvétání: Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody“ přináší vytříbená zjištění z oblasti pozitivní psychologie.

🗣️ Profesor Seligman říká: Západní svět vnímá štěstí jen jako dobrou náladu. Podle mě jde doopravdy o „lidský rozkvět“, tedy seriózní prohlubování duševní i fyzické pohody. Štěstí sice je hybnou silou našich životů, z hlediska psychologického ale nedává žádný smysl. Jedině duševní pohoda dokáže v člověku rozproudit pozitivní emoce, přinutit ho osvojit si principy PERMA a vzkvétat!

Tuto teorii Seligman rozvádí v další naučné knize „Opravdové štěstí: Pozitivní psychologie v praxi“. V ní mimo jiné učí, jak změnit své myšlení a pohled na život.

💡 Tip: Vezměte si k srdci rady profesora Seligmana a naučte se, jak být šťastní!

Profesor Seligman vystupuje i v populárních „TED Talks“ a poutavě vypráví o novinkách v pozitivní psychologii.

Co říkají o pozitivní psychologii další představitelé? „Nejen optimismus a radost, ale i naděje a odpuštění!“

Hlavní myšlenkou pozitivní psychologie se nezabýval jen profesor Seligman, ale řada dalších představitelů směru. Mezi nejvýznamnější patří:

  • Mihaly Csikszentmihalyi,
  • Christopher Peterson,
  • Charles Snyder,
  • Jaro Křivohlavý,
  • Alena Slezáčková,
  • Jiří Mareš.

Všichni tito představitelé mají k problematice co říci a jsou populární pro své přelomové objevy. Můžeme si o nich něco málo povědět.

Maďarský koncept tzv. plynutí

Americký psycholog maďarského původu Mihaly Csikszentmihalyi popsal specifické „hnutí mysli“, tzv. plynutí, tedy stav naprostého štěstí. S ním souvisí i optimální prožitky, kreativita a motivace (tj. vnější i vnitřní motivace). Díky důkladnému popisu tohoto jevu se Csikszentmihalyi umístil ve sféře pozitivní psychologie na druhé místo hned za Seligmana.

Anglicky se stavu plynutí říká Flow a jedná se o „stav tak ohromného zaujetí, že člověk přestává vnímat okolí a plně se soustředí na danou činnost“.

🗣️ Profesor Csikszentmihalyi říká: Flow je stav naprosto soustředěné motivace. Charakteristikou Flow je pozitivní naladění, radost z dobrého výkonu a vzrušení z brzkého úspěšného dokončení. Pokud je jedinec otrávený, mrzutý a demotivovaný, nemůže stavu Flow dosáhnout.

🎓 Zajímavost: Průvodním faktorem stavu plynutí je pocit sebeovládání a ztráta sebereflexe.

Koncept plynutí (tzv. Flow) v poutavém instruktážním videu.

Petersonova studie optimismu a pohody

Michiganský profesor Christopher Peterson si jako téma své diplomové práce vybral zkoumání vlivu optimismu a pohody na zdraví lidí.

🎓 Zajímavost: Často spolupracuje s Martinem Seligmanem, přičemž obdržel mnohá ocenění „za vynikající výuku“.

Snyderovo zkoumání naděje a odpuštění

„Pozitivní psychologie, to není jen radost, optimismus a štěstí. Patří sem i naděje a odpuštění.“ Takto hovoří americký psycholog Charles Snyder. Zabýval se zejména dopady naděje na zdraví a pracovní výkony jedince a stal se jakýmsi „duchovním“ členem vědců zkoumajících pozitivní psychologii.

🗣️ Profesor Snyder říká: Naděje je pozitivní emoční stanovisko, jakási kooperace mezi snahou a cílem.

Čeští kliničtí psychologové taktéž přispěli svými poznatky

Tři význačná jména našich odborníků:

  • Jaro Křivohlavý,
  • Anežka Slezáčková,
  • Jiří Mareš

Všichni neoddiskutovatelně přispěli k rozvoji odvětví pozitivní psychologie. Profesor Křivohlavý se zabývá psychologií zdraví a dokonce publikoval knihu nazvanou „Pozitivní psychologie“. Alena Slezáčková je zakladatelkou Centra pozitivní psychologie a autorkou publikace „Průvodce pozitivní psychologií“. Zabývá se tématem naděje, všímavosti, pohody a duševní hygieny. Profesor Jiří Mareš je především pedagog a zabývá se komunikací (zejména ve školním prostředí).

Čím nám může být pozitivní psychologie prospěšná? Jak z ní můžeme těžit?

Pozitivní psychologie se zaměřuje na studium pozitivních vlivů na život člověka. Patří mezi ně pozitivní zkušenosti (radost, láska a inspirace) a pozitivní vlastnosti (vděčnost, laskavost a soucit). V oblasti pozitivní psychologie se diskuse běžně točí kolem témat:

  • Silné a slabé stránky,
  • Spokojenost se životem,
  • Sebevědomí,
  • Pohoda,
  • Vděčnost,
  • Soucit,
  • Naděje,
  • Životní cíle a hodnoty,
  • Optimismus.

Studium těchto a podobných témat vám pomůže pochopit, jak lze přizpůsobit svůj každodenní život tak, abychom ze sebe „vykřesali“ to nejlepší. Analýza pocitů vám pomůže identifikovat praktiky zakořeněné v pozitivní psychologii a rozvíjet pozitivní povahové vlastnosti.

🗣️ Profesor Seligman říká: Soustřeďte se na budování osobních sil místo přemítání nad svými slabostmi.

💡 Tip: Hodláte proniknout do tajů psychologie? Začněte zhlédnutím nejskvělejších psychologických filmů všech dob.

Jaké jsou výhody procvičování pozitivní psychologie?

Jak již bylo zmíněno na začátku kapitoly, terapie pomocí pozitivní psychologie vám může velmi prospět. Mezi potenciální výhody patří:

Je zřejmé, že se nebudete zabývat každou z těchto odrážek (vzhledem k tomu, že jich je tolik), je však mezi nimi jedna, která si zaslouží pozornost, a to je síla perspektivy.

Terapie pozitivní psychologie vás může naučit, jak důležitá je perspektiva. Pouhé aplikování pozitivnějšího myšlení (metodou „Budu trochu optimističtější než pesimisté!“) může představovat zázrak. To ale neznamená, že byste měli ignorovat vše, co je negativní. Pozitivní psychologie říká, že byste si měli do života vnést pozitivitu, pokud je to jen trochu možné.

💡 Tip: Skvělou metodou rozvoje pozitivního myšlení je vedení smysluplných, motivačních rozhovorů a zhlédnutí motivačních filmů.

Hodiny terapie pozitivní psychologií – na co všechno můžeme u psychoterapeuta narazit?

Odborníci poukazují na nezměrný vliv pozitivní psychologie následujícími tvrzeními:

  1. Plnohodnotně doplňuje klasickou psychoterapeutickou praxi.
  2. Pomalu se stává hodnotnou složkou osobnostního poradenství a koučování.
  3. Dohání v důležitosti i tolikrát skloňovanou „negativní psychologii“.

Nepodceňujte tento psychologický obor! Může vám skutečně změnit život k lepšímu. Edukativní webové stránky Harvardovy univerzity zmiňují tři hlavní způsoby terapie pozitivní psychologií. U psychoterapeuta nejspíše narazíte na:

  • Well-being Therapy (terapii osobní pohodou)
  • Positive Psychotherapy (pozitivní psychoterapii)
  • Integrating Positive Psychotherapy in Practice (Včlenění pozitivní psychoterapie do praxe)

💡 Tip: Zvládnutím základů pozitivní psychoterapie konečně získáte představu o tom, jak se rychle a efektivně učit.

Terapie osobní pohodou neboli Well-being Therapy

Tento druh terapie se snaží zmírnit dopady dlouhotrvající deprese a jiných afektovaných poruch tím, že terapeut pacienta zaměřuje na pozitivní zážitky a životní zkušenosti, čímž se snaží redukovat ty negativní.

Princip osobní pohody rozpracoval profesor Seligman, ale do klinické praxe jej uvedl Giovanni Fava na univerzitě v Bologni. K tomu mu byla nápomocná i diplomová práce Carol Ryffové, která sepsala šest principů tzv. multidimenzionálního modelu subjektivní pohody, kam řadí:

  • Zvládnutí prostředí,
  • Osobní růst,
  • Smysl života,
  • Samostatnost,
  • Sebepřijetí,
  • Pozitivní vztahy.

V praxi se terapie pohodou podobá kognitivně-behaviorální terapii. Pacient si vede deník, do něhož zaznamenává pozitivní události, ke kterým dochází. Poté začne rozpoznávat negativní myšlenky, které odvádějí jeho pozornost a narušují pozitivní události. Konečným cílem je změnit negativní způsoby myšlení, aby pozitivní události mohly mít větší dopad na život pacienta.

Pozitivní psychoterapie neboli Positive Psychotherapy

Seligman a jeho kolegové na Pensylvánské univerzitě rozpracovali metodu pozitivní psychoterapie, která se zaměřuje na „léčbu deprese rozvojem pozitivních emocí, smyslu života a síly osobnosti“. Omezování negativních emocí, např. smutku, je podle Seligmana jen logickým krokem zvládnutí pozitivního smýšlení.

Tato terapie využívá seznam 12 cvičení, která lze cvičit jednotlivě nebo ve skupinách. Mohou vypadat třeba takto:

  • Síla osobnosti

Sepište si seznam pěti silných stránek své osobnosti a pokuste se je využít jiným způsobem než doposud.

  • Tři dobré věci

Každý večer si do deníku poznamenejte tři dobré věci, které se ten den staly. Popřemýšlejte o tom, proč k nim došlo. Zapište si svá tvrzení.

  • Děkovný dopis

Napište dopis konkrétní osobě a poděkujte jí v něm za všechno, co pro vás udělala. Sdělte obsah dopisu příjemci telefonicky nebo e-mailem.

🎓 Zajímavost: Tyto a další úkoly byly testovány na randomizované skupině lidí. Studie prokázala, že právě tato tři zadání jsou pro respondenty nejpřínosnější.

Na internetu můžete narazit na spoustu cvičebních videí, s nimiž lze pozitivitu pěstovat prakticky.

Positivní psychoterapie v praxi neboli Positive Psychotherapy in Practice

Psycholožka Carol Kaufmannová diskutovala o čtyřech technikách integrace pozitivní psychologie do tradičnějších typů individuální nebo skupinové terapie. Do této procedury zapojila:

  • Obrácení pozornosti z negativního na pozitivní

Většina lidí má tendenci zabývat se negativními myšlenkami nebo emocemi a ignorovat ty pozitivní, což může vhodná terapie zvrátit. Jedním ze způsobů je použít techniky přesunu pozornosti k pozitivnějším stránkám života.

Příklad: Každou noc se před spánkem zamyslete a „oskenujte“ si události uplynulého dne. Přemýšlejte o tom, co se stalo. Sestavte si seznam „Udělal/a jsem“ místo toho, abyste si psali, co je třeba udělat a co jste zatím nezvládli.

  • Rozvíjení síly vlastní osobnosti

Pacienti často mluví o bolesti, konfliktech a hněvu. Ačkoli se jedná o všudypřítomné aspekty života, může být pro lidi těžší mluvit o pozitivních vlastnostech, nebo na ně dokonce i ve spojitosti s vlastní osobou pomyslet.

🗣️ Kaufmannová říká: Často využíváme tzv. silového koučování při poradenství pacientům. Stejně jako sportovec procvičuje určité svaly, aby zesílil, existuje teorie, že lidé, kteří pravidelně procvičují své silné stránky, budou v životě fungovat lépe. K posílení mentálního zdraví doporučuji identifikovat „nejsilnější stránku osobnosti“, a poté ji používat alespoň jednou denně.

  • Nastolení rovnováhy mezi dobrým a špatným

Nesmírně důležité je vyvážit záporné kladným. Identifikují-li pacienti své pozitivní vlastnosti a uvědomí-li si, že jejich život sestává z větších či menších šťastných událostí, vybalancují tím to špatné.

🎓 Zajímavost: Vedoucí pracovníci mohou při hodnocení zaměstnanců směšovat pochvaly s kritikou, aby podpořili jejich růst.

  • Vytvoření strategie podporující naději

Podpořit v někom jeho naději může pomoci dané osobě vyrovnat se s nepřízní osudu. Jedním ze způsobů, jak pěstovat naději, je zmenšit rozsah problému. Rozložte si jej na součásti, které lze řešit jednu po druhé. Dalším způsobem je identifikovat dovednosti a mechanismy zvládání obtížných situací, které umožňují překonat konkrétní výzvu, vidět „světlo na konci tunelu“ a odhodlat se k řešení.

Je důležité si uvědomit, že pozitivní psychologie skutečně může změnit náš život k lepšímu.

💡 Tip: Zvládnutí procesu pozitivní psychologie vás naučí zodpovědnosti a zlepší vaše sebevědomí.

Články, které stojí za přečtení: