Všichni jsme si během života určitě prošli několika teambuildingy. Možná, že jste i některé pořádali. Takže jistě znáte odmotávání toaletního papíru a vyprávění o sobě podle počtu čtverečků, anebo prohazování členů týmů skrz vysoko danou síť. Ježí se Vám vlasy na krku jenom si něco podobného představíte? Chtěli byste místo toho vyzkoušet nějaké psychologické hry?
Existují vůbec nějaké zábavné hry pro kolektiv, které by si užili i introvertnější členové týmu a při kterých byste se pobavili a skutečně utužili tým? Zde přinášíme zajímavé psychologické hry, které si užijete, a zároveň se o sobě něco dozvíte.
Obsah článku
Jaké věci mají splňovat ty nejzajímavější psychologické hry?
Pokud chcete hrát hry, které vám skutečně o ostatních něco prozradí, je potřeba, aby byly smysluplné a každý se v nich mohl projevit takový, jaký doopravdy je. K tomu je potřeba bezpečné prostředí a každý se musí cítit pohodlně mezi ostatními. Kromě toho, že by se lidé měli projevit individuálně, hry by je měly vést i k tomu, aby se projevili jako součást kolektivu.
Jeden ze základních způsobů jak být šťastný je znát lidi okolo sebe a mít pevné společenské vazby. A právě to by ty nejlepší teambuildingové aktivity měly podporovat. Vyzkoušejte tyto skupinové psychologické hry, které vám v tom pomohou. Navíc je výhoda, že jsou to hry do místnosti a tak je lze hrát i v chladnějším počasí.
1. Uvězněni na opuštěném ostrově
Netradiční jednoduchá hra, která je vhodná jak k seznámení tak i pro týmy, které se už znají.
Představte si, že ztroskotáte na pustém ostrově a můžete si s sebou vzít jenom 10 věcí. Pamatujte, že tam budete dlouho opuštění a tak vybírejte pečlivě. Když máte seznamy hotové každý jednotlivě, vytvořte dvojice. Představte si navzájem, jaké máte věci, a společně se rozhodněte, kterých 10 si ponecháte.
Poté, co je seznam zredukován, vytvořte z dvojic čtveřice a opět seznam zredukujte pouze na 10 položek. Můžete pokračovat i v osmici, ale to už je poměrně dost lidí. Na konci ostatním představte, co jste si vzali s sebou. Při vyjednávání o konečném seznamu se ptejte, jaká je vnitřní motivace každého a proč si zrovnu tu danou věc chtějí ponechat a zkuste se o ostatních dozvědět co nejvíce.
2. Nikdy jsem …
“Nikdy jsem …” je zábavná hra na odhalování detailů ze života ostatních. Ten, kdo začíná, prohlásí, co sám nikdy neudělal, ale co předpokládá, že někdo z ostatních to udělal. Například: “Nikdy jsem si nenechala udělat tetování.” Ti, kdo tetování mají o něm musí krátce povyprávět. Poté v otázce pokračuje další po pravici toho, kdo začínal.
V případě, že nějakou věc skutečně nikdo neudělal. Třeba na prohlášení: “Nikdy jsem nedostala pokutu za špatné parkování.” se nikdo nepřihlásí, tak musí tazatel vymyslet jinou otázku, dokud se nenajde alepsoň jeden člověk, který by mohl odpovědět, že on ano.
Skvělé otázky jsou například:
“Nikdy jsem si negooglila vlastní jméno.”
“Nikdy jsem nešla na párty bez spodního prádla.”
“Nikdy jsem se nelíbala s někým, koho neznám.”
“Nikdy se mi nelíbil žádný můj učitel.”
“Nikdy jsem nešla do práce po propité noci.”
“Nikdy jsem ve škole neopisovala.”
3. Gala večeře pro …
Gala večeře je podobná jako hra “Uvězněni na opuštěném ostrově”, akorát tentokrát pořádáte gala večeři. Nejprve každý sám napíše seznam 10 hostů, které by rád pozval. Mohou to být osoby živé i mrtvé, známé i neznámé (ale se známými se hraje lépe). Můžete se dohodnout i na vymyšlených osobách.
Mezi mými pozvanými by byli:
- Stefan Zweig
- Malcolm Gladwell
- Isaac Asimov
- Andrej Sapkowski
- Tony Hawk
- Marie Curie
- Mary Anning
- Chris Hadfield
- Meb Keflezighi
- Saturnin
Poté se ve dvojici musíte shodnout na společném seznamu 10 osob. Ve čtveřici opět to samé. Případně v osmici také a poté své hosty představte ostatním. Třeba já bych rozhodně trvala na účasti Saturnina. Ale pochopila bych, že Stefan Zweig nemusí být zajímavý pro všechny.
Tato hra je i zajímavá sebereflexe, protože při přemýšlení nad tím koho pozvat můžete i sami o sobě zjistit zajímavé věci.
4. Nesmíš odpovědět ano a ne
Toto je zábavná hra, kde hrajou dva lidé spolu. Jeden se ptá a ten druhý se musí snažit odpovědět jinak než ano či ne. Samozřejmě všechny otázky by měly směřovat k tomu, aby druhého zmátly.
“Máš rád sýry?” “Jsem alergický na laktózu.”
“Znáš Dunu?” “Co je duna?”
“Opil jsi se minulý měsíc?” “Už půl roku nepiju.”
“Chceš, aby tahle hra už brzy skončila?” “Strašně rád hraju hry.”
Je to překvapivě těžké. Můžete počítat, kdo nejdéle vydrží, případně určit počet otázek, po kterém dotazovaný automaticky zvítězí. Nejen, že je hra zábavná, ale lidé zpravidla odpovídají popravdě a tak se o sobě i mnohé dozvíte.
5. Psychiatr
Psychiatr je další vtipná hra, kdy jeden člen jde za dveře, a všichni ostatní se domluví na tom, jakou nemocí trpí. Poté, co se “psychiatr” vrátí, ptá se všech pacientů, dokud neuhodne, co je jejich nemocí.
Věřte mi, budete se bavit. Můžete pacienti třeba mohou trpět představou, že jsou superhrdiny. A tak hra může probíhat následovně:
Psychiatr: Jaká je tvoje nejoblíbenější barva?
Pacient: Červená orámovaná zlatou.
Psychiatr: Co jsi dělal včera?
Pacient: Uběhl jsem tři maratony, zbil dvě bandy mafiánů a zastavil asteroid před tím, než roztříštil zemi.
“Nemocí” samozřejmě může být celá řada, třeba chronické říkání pravdy, přehození nohy pokaždé, když pacient mluví, strach z růžové barvy, …
