Každý z nás má své sny a cíle, to v čem se lišíme je, jak rychle a jakým způsobem těchto cílů dosahujeme. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, základním stavebním kamenem veškerého našeho jednání a úspěchu je vnitřní a vnější motivace.
Psychologie motivace je extrémně komplexní a složitý celek. Pokud máme dostatek správné motivace dosahujeme svých cílů rychle (často tomu říkáme cílevědomost). Pokud jí naopak máme nedostatek, nebo dokonce trpíme syndromem vyhoření, dosahujeme cílů jen těžko. Pojďme se nyní na motivaci podívat hlouběji a posunout se v cestě za úspěchem zase o kousek dál.
Obsah článku
Motivace a propojení vnější i vnitřní motivace
Motivace je jedním ze základních pojmů psychologie. Motivace je nezbytná k tomu, abychom mohli cokoli začít dělat. Vyjadřuje rozdíl mezi tím, co si člověk přeje prožívat a tím, co v současnosti prožívá. Představuje nedostatky v bytí člověka a funguje jako prostředek k odstranění těchto nedostatků. Je to taková hnací síla, díky které můžeme dosahovat cílů. Na druhou stranu je motivace také hnacím koněm našich životů. Pokud nemáme žádný cíl a chybí nám motivace, tak náš život může být dost prázdný.
Motiv
Mezi hlavní pojmy v oblasti motivace patří „motiv“. Motivem jsou myšleny určité vnitřní pohnutky k jednání nebo důvody vedoucí k aktivitám a rozhodnutím. Například emoce, hodnoty či ideály. S pojmem motiv je spojený také pojem cíl. Cílem je určité vnitřní uspokojení, dosažení žádaného psychického stavu. Motivy můžeme rozdělit na energizující a řídící.
Řídící motivy udávají směr. Představují konkrétní způsob a postup, jak věci dosáhneme. Energizující motivy nám zase dodávají potřebnou energii k jednání. Motivem rozumíme vždy vnitřní potřebu, motivovat se tedy můžeme pouze sami.
Stimul
Druhým důležitým pojmem v oblasti motivace je “stimul”. Stimulace je naopak to, s čím nám může pomoci naše okolí. Stimuly jsou různé vnější podněty, často vyvolané aktivním jednáním dalšího člověka. Obvykle předchází našim motivům. Stimuly můžeme dále rozdělit na impulsy a incentivy.
Impulsy představují změny v těle nebo mysli člověka. Jsou to vnitřní podněty, například bolest břicha (impuls), vyvolá potřebu (motiv), díky které navštívíme lékaře.
Incentivy jsou naopak vnější podněty, které se naučeně či vrozeně vztahují k impulsům. Jsou to také aktivátory motivů, jedná se většinou o odměny či tresty. Například pochvala za splněný úkol.
Ve chvíli kdy porozumíme základním pojmům motivace, je už jednodušší s ní správně pracovat. Jedním ze zábavných způsobů, jak zvýšit svou motivaci může být vytvoření motivační nástěnky.
Vnitřní vs. vnější motivace
Jak už základní pojmy napověděly, motivaci můžeme rozdělit na dva druhy. Existuje motivace vnitřní a vnější. Vnitřní motivace je ta, která vychází z vlastních potřeb, vnější motivaci naopak přináší vnější stimuly.
Vnitřní motivace
Vnitřní motivace vychází přímo z potřeb člověka. Jeho cílem je vlastní uspokojení. Faktory motivace zde mohou být základní životní potřeby, potřeba jistoty a bezpečí, ale i například potřeba smyslu života. Vnitřní potřeby jsou často velice silným motivátorem.
Pokud je například žák vnitřně motivovaný, vydrží studovat roky a motivace k učení není žádný problém. I firmy s moderní psychologií vědí, že při motivaci zaměstnanců je třeba nezapomínat na jejich vnitřní motivaci. Snaha vyvolat pocity sounáležitosti a nalezení smyslu vykonávané práce by měly být součástí každé firemní kultury.
Z tohoto důvodu také foundeři-zakladatelé stratupů a jiných podnikání pracují mnohem více než ostatní, jelikož si toto podnikání vybrali, věří mu a hlavně je to baví. Tito lidé jsou stoprocentně přesvědčeni o své práci a oboru, v kterém podnikají.
Vnější motivace
Vnější motivace je naopak stav, kdy člověk jedná pod vlivem vnějších činitelů. Nejčastějšími faktory motivace jsou zde odměna a trest. Tento druh motivace nebývá tak silný jako předchozí, ale rozhodně nemůže být opomíjen. Pokud člověku chybí vnitřní motivace k učení, nezbývá než využít vnější motivace.
Všichni s tím máme mnoho zkušeností již z dětství, celé školství je postaveno na odměnách a trestech. Navíc pokud je vnější motivace správně používána může vytvořit potřebu a proměnit se v motivaci vnitřní.
Úspěch přináší propojení vnější a vnitřní motivace
Ideálním stavem je, když působí oba druhy motivace zároveň. Pokud nás učivo zajímá, studium nás naplňuje a zároveň jsme za učení i odměňováni. Propojení vnitřní a vnější pozitivní motivace vytvoří synergický efekt a motivace k učení pak bude zaručeně na nejvyší možné úrovni.
Teorie motivace
Nejznámější motivační teorií je jistě Maslowova teorie potřeb. Maslow potřeby dělí do pěti základních kategorií a řadí je do pomyslné pyramidy, od nejnižších až po ty nejvyšší. Klíčem k úspěchu je podle teorie potřeb nejprve naplnit potřeby základní, až následně postupovat k těm vyšším.
Potřeby jsou také často jednoduše děleny do biologických a sociálních.
Ještě zajímavější teorií motivace je Herzbergerova dvoufaktorová teorie. Jedná se o teorii, která ukazuje, že největší úspěch přináší propojení vnější a vnitřní motivace. Herzberger ve své dvoufaktorové teorii vysvětluje, jak důležité je naplnění jak vnitřní, tak i vnější motivace. Faktory motivace zde rozděluje do dvou skupin.
Hygienické faktory (dissatisfaktory), které představují především vnější podmínky. Patří sem pracovní podmínky, plat, jistota zaměstnání nebo vztahy na pracovišti. Tyto faktory samy o sobě nemotivují, jejich absence ovšem demotivuje. Hygienické faktory zde představují vnější motivaci.
Vnitřní motivaci podle Herzbergera odpovídá druhá skupina – motivační faktory (satisfaktory). Tyto faktory motivace způsobují vnitřní uspokojení. Patří mezi ně například odpovědnost, uznání, autonomie či zajímavost práce. Motivační faktory mají vést k posílení motivace, ale jejich absence vede rovněž k demotivaci. I z Herzbergerovy dvoufaktorové teorie tedy vyplývá, že pokud chceme dosáhnout maximální motivace, je důležitá kombinace vnitřní a vnější motivace. Pak už jen stačí vrhnout se na konkrétní kroky a splnit si své sny.
Pozitivní motivace
Motivaci je také možné rozdělit na pozitivní motivaci a negativní motivaci. O pozitivní motivaci se jedná, pokud chtěné chování odměňujeme. O negativní motivaci se jedná naopak, když za nechtěné chování trestáme. Je důležité si uvědomit, že člověk bude vždy pracovat lépe, pokud před ním bude něco, co si přeje, než když bude pracovat jen proto, aby se něčemu vyhnul.
Každý člověk pracuje pod trochu jinou motivací. Je dobré udělat si osobní SWOT analýzu, abyste zjistili, co je to pravé právě pro Vás. Ať už pracujeme s vnitřní nebo vnější motivací, je důležité, abychom se vždy snažili používat odměny místo trestů.
Vyzkoušejte sami – pokud budete následující dvě hodiny pilně pracovat, můžete se potom za odměnu podívat na některý z těchto motivačních filmů.
