Obálka s razítkem advokátní kanceláře čekala na rohožce celé úterní dopoledne. Ludmila S. (71 let) ji otevřela až u kuchyňského stolu, s hrnkem vlažného čaje. Věta uvnitř zněla jasně. Částka 480 000 korun, kterou před čtyřmi lety poslala synovi na byt, se v dopise jmenovala darem oběma manželům.
Byt stál na kraji Hodonína, v domě s výtahem, který Tomáš a Simona koupili krátce po svatbě. Hypotéka nestačila na celou cenu, a Ludmila tehdy prodala pozemek po otci, aby jim chybějící část doplatila. S penězi odešel i kousek jejího vdovského klidu, protože to byla většina toho, co po manželovi zbylo.
Obsah článku
Peníze jsem poslala jako půjčku, ne jako dar
Ludmila k převodu napsala jen krátkou zprávu v mobilu. Stálo v ní, že peníze jsou půjčka na byt a že je vrátí, jakmile prodají chalupu po tchánovi, kterou tehdy nechtěli dávat do inzerce. Tomáš odpověděl srdíčkem, Simona napsala, že si nedovede představit lepší svekru.
Nikdo z nich tehdy netrval na papíru. Ludmila věřila, že rodina takové věci neřeší smlouvami, a syn jí tu důvěru nikdy nerozporoval. Teprve rozvod po dvanácti letech manželství z toho udělal spor o to, čí ty peníze vlastně byly.
Rozvod změnil dar i půjčku v položky k rozdělení
Tomáš podal návrh na rozvod na podzim, Simona chtěla manželství rozvést stejně rychle. Spor se pak přesunul k vypořádání společného bytu a toho, co do něj kdo vložil. Simonina advokátka napsala, že částka od Ludmily byla darem oběma manželům, a proto patří do společného jmění jako celek.
Pro Simonu bylo výhodnější mluvit o daru. Kdyby šlo o dar oběma manželům, počítala by se celá částka do hodnoty bytu, o kterou se s Tomášem dělí. Kdyby šlo o půjčku jen pro Tomáše, mohl by to být jeho dluh, který se do dělení bytu promítne jinak, a Simonina advokátka chtěla tomu zabránit dřív, než by se tím vůbec zabýval soud.
Tomáš nejdřív nevěděl, co podepsat
Syn se v tom ztrácel. Advokát mu radil, ať nic nepotvrzuje, dokud se neuvidí s matkou. Ludmila za ním přijela v sobotu, s deskami papírů a výpisem z účtu, kde viděla jen částku a datum, žádnou poznámku o půjčce. Banka jí po dvou týdnech potvrdila, že starší poznámky k platbám se archivují jinak a nejdou vytáhnout jedním kliknutím.
Jediné, co měla jistě, byla ta stará zpráva v mobilu. Jenže telefon, ze kterého ji psala, přestal fungovat o rok dřív, a zálohu zpráv nikdy nedělala.
Ve starém telefonu Simony se našla vlastní slova
Zlom přišel od Tomáše. Při stěhování našel starý tablet, na kterém zůstala přihlášená Simonina historie zpráv ze společného cloudu z doby před rozvodem. V konverzaci s kamarádkou z roku 2022 Simona psala, že “svekra nám pujcila penize na byt, musime to nekdy vratit, driv nez chalupu prodame”.
Tomáš tu zprávu ukázal matce, než ji smazal z cloudu i on. Pro Ludmilu to byl první pevný bod od začátku spor, slova psaná v době, kdy nikdo netušil, že z toho bude rozvod.
Co na to říká zákon
Zápůjčka podle § 2390 občanského zákoníku vzniká tím, že zapůjčitel přenechá vydlužiteli peníze nebo jinou zastupitelnou věc, aby je užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Zákon pro zápůjčku nevyžaduje písemnou formu, stačí, že peníze skutečně přešly z ruky do ruky nebo z účtu na účet. Bez písemné smlouvy ale leží důkazní povinnost na tom, kdo půjčku tvrdí, a soud nebo notář se opírá o bankovní výpisy, zprávy mezi stranami a výpovědi svědků.
Ludmila a Tomáš si tehdy neurčili konkrétní datum vrácení, jen to, že peníze dostane zpátky, až prodají chalupu po tchánovi. Podle § 2393 odstavec 1 se zápůjčka bez ujednaného data vrácení stává splatnou až na základě výpovědi, a pokud strany neujednaly jinou výpovědní dobu, platí šest týdnů od výpovědi. Dokud Ludmila zápůjčku nevypoví nebo dokud se chalupa neprodá, nemá tedy jasné datum, od kterého by mohla splacení vymáhat.
Dar podle § 2055 téhož zákona je naopak bezúplatný převod majetku, u kterého dárce nic nečeká zpátky. Písemnou formu podle § 2057 vyžaduje jen dar nemovitosti nebo dar, který se neodevzdává zároveň s projevem vůle darovat. Peníze poslané rovnou na účet touto podmínkou neprochází, takže i dar peněz může zůstat jen ústní.
Pro vypořádání manželství hraje roli § 709 odstavec 1 písmeno b. Co darem, děděním nebo odkazem nabyl jen jeden z manželů, do společného jmění nepatří, pokud dárce neprojevil jiný úmysl. Dar určený jen Tomášovi by tedy stál mimo společné jmění. Dar, který by Ludmila mínila oběma manželům, by do společného jmění patřil bez téhle výjimky, protože by ho nabyli oba najednou, ne jen jeden z nich.
Jestli šlo naopak o půjčku jen pro Tomáše, posuzuje se to spíš jako dluh. Podle § 710 jsou dluhy převzaté za trvání manželství obvykle součástí společného jmění, kromě dluhu vázaného na výhradní majetek jen jednoho z manželů nad rámec jeho zisku, nebo dluhu, který jeden z manželů převzal bez souhlasu druhého mimo běžné potřeby rodiny. Jestli o půjčce Simona podle staré zprávy z cloudu věděla, může to hrát roli v tom, kam dluh při vypořádání spadne. Podle § 742 se navíc nahrazuje i to, co jeden z manželů vložil ze svého výhradního majetku na společné jmění, nebo naopak.
Právnička z poradny Ludmile zároveň vysvětlila, jak se to dotýká promlčení. Podle § 619 odstavec 1 běží promlčecí lhůta ode dne, kdy mohla právo uplatnit poprvé, tedy nejdřív od chvíle, kdy by zápůjčku vypověděla a uplynula výpovědní doba, případně od prodeje chalupy, pokud by k němu došlo dřív. Samotná délka té lhůty je podle § 629 odstavec 1 tři roky. Kam přesně ten okamžik padne, by musel posoudit soud. Právnička jen doporučila nečekat s výpovědí zápůjčky další rok jen proto, že rozvod běží, a poslat synovi písemnou výzvu ke splacení, případně nechat sepsat uznání dluhu, které by spor výrazně zjednodušilo.
Dodala i to, že vrácení daru pro nevděk by řešilo jinou situaci, protože platí jen tehdy, když dar skutečně existuje a dárce ho chce kvůli chování obdarovaného odvolat. V tomhle spor by šlo přesně o opak, prokázat, že o dar nikdy nešlo.
Podobný spor o rodinné peníze bez jediného papíru popisuje i příběh Jarmila K., kde šlo o darovaný dům a nájem za pokoj. Podobný motiv, rodinný majetek předaný bez papíru, nabízí i příběh Božena M., kde šlo o přepsaný byt.
Co Ludmila dělá, než padne rozsudek
Ludmila objednala u notáře sepsání uznání dluhu, aby měla po ruce aspoň jeden papír s Tomášovým podpisem, i když přišel později než samotná půjčka. Vzor darovací smlouvy si nechala poslat z poradny spolu se vzorem smlouvy o zápůjčce, kterou prý měla použít hned na začátku.
Screenshot staré zprávy z cloudu poslala své advokátce ve stejný den, kdy podala Tomášovi písemnou výzvu ke splacení. Jak spor o vypořádání bytu dopadne, se dozví až u soudu. Obálku s kopií pro Simoninu advokátku donesla na poštu sama, pěšky, přes park s posledními jiřinami.
Volně inspirováno životem.
