Božena M. (72 let): Přepsala jsem byt na syna. O rok později mi snacha ukázala inzerát

Seděla jsem u kuchyňského stolu a dívala se na tablet, který tam Jana ráno zapomněla. Na obrazovce svítil inzerát realitní kanceláře. Fotka mého obývacího pokoje, popis bytu do posledního detailu a cena přes tři miliony korun. Ruce se mi třásly tak, že jsem šálek s kávou postavila zpátky na talířek, aby se mi nerozlil.

Cihlový byt 3+1 v Pardubicích patřil celý život mně a manželovi Zdeňkovi. Po jeho smrti jsem v bytě zůstala sama, s balkonem, který jsem už nestihla ani zalévat. Syn Petr a snacha Jana bydleli v podnájmu kousek odsud a každý víkend přijížděli na oběd.

Obsah článku

Notářský zápis trval necelou hodinu

Nechtěla jsem, aby se po mně děti kvůli dědictví ze zákona soudily, tak jsem na podzim zavolala notáři. Byt jsem přepsala darovací smlouvou na Petra, podepsali jsme to za necelou hodinu a notářka vklad poslala na katastr sama. Kromě odměny notářce jsem navíc platila samostatný správní poplatek za vklad do katastru nemovitostí, 2 000 Kč, při podání přes datovou schránku by to bylo jen 1 600 Kč (zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, položka 120). Dar mezi matkou a synem je k tomu od daně z příjmů osvobozený. Osvobozený dar nad pět milionů korun se musí finančnímu úřadu oznámit podle § 38v zákona o daních z příjmů, u mého bytu jsem ale byla pod touto hranicí, takže jsem nic oznamovat nemusela.

Čtěte také

Marie K. (63 let): Tchyně mi odkázala dům. Podmínku jsem našla až v kuchyňské lince

Kolik stojí dědické řízení u notáře, od 2 000 Kč po desítky tisíc

O podmínkách jsme nemluvili. Petr mi slíbil, že budu bydlet v bytě, dokud budu chtít, a mně to stačilo. Nikdo nezmínil žádné zajištění pro mě, přišlo mi to jako věc mezi svými, kde se papíry na nic nepotřebují.

Nejdřív zmizela moje kuchyňská linka

Jana se po svatbě nastěhovala k nám a během pár měsíců začala byt přetvářet k obrazu svému. Nejdřív vyměnila kuchyňskou linku, kterou jsme si se Zdeňkem kupovali na splátky, pak přemalovala obývák z mé zelené na bílou.

Nebránila jsem se, chtěla jsem mít doma klid. Postupně jsem ale ve vlastním bytě měla pocit hostinského pokoje. Vařila jsem si sama, jedla jsem sama, a když přišli hosté, poslali mě brzy spát.

Pak přišly řeči o domově pro seniory

V létě Petr poprvé nahodil, že by pro mě domov pro seniory byl lepší, blíž k doktorům a bez schodů. Vysvětloval to jako starost o mé zdraví, ale já slyšela něco jiného. Tušila jsem, že jde hlavně o víc místa pro ně dva.

Starší žena sedí u kuchyňského stolu nad darovací smlouvou — Ilustrační obrázek

Řekla jsem, že chci zůstat doma, dokud to zvládnu. Petr přikývl a téma na pár týdnů zmizelo. Jana se od té chvíle chovala, jako bych v bytě byla na návštěvě, která se zdržela moc dlouho.

Ten inzerát jsem našla v tabletu, který zůstal na stole

Jednoho rána Jana spěchala do práce a tablet nechala otevřený. Svítil na něm ten inzerát s fotkami mého obývacího pokoje a popisem bytu, cena přes tři miliony korun. V poznámce makléře stálo, že prodávající počítá s vyklizením do dvou měsíců.

Zavolala jsem Petrovi. Přiznal, že s Janou byt plánují prodat a koupit si větší bydlení ve městě, a že pro mě sehnali místo v domově. O tom, že bych mohla nesouhlasit, zjevně neuvažovali, protože byt je podle papírů jejich.

Co na to říká zákon

S celou situací jsem zašla k advokátce, kterou mi doporučila sousedka. Vysvětlila mi, že se dalo předem zajistit mnohem víc, než jsem tehdy tušila. Kdo nemovitost daruje, může si zároveň zřídit služebnost bytu podle § 1297 občanského zákoníku, tedy právo doživotně v bytě bydlet, i kdyby byt patřil komukoli jinému a prodal ho dál. Jinou možností je smlouva o výměnku podle § 2707 až 2715 téhož zákona, kde se obdarovaný zaváže postarat se o dárce po zbytek života. Služebnost se do katastru zapisuje jako věcné právo běžně, výměnek se stejně pevně váže i na budoucího nového majitele jen tehdy, je-li sjednaný jako reálné břemeno, jinak platí pouze mezi těmi, kdo smlouvu podepsali. U nás jsem nic z toho nepožadovala a notářka mi to bez mého dotazu nenavrhla.

Advokátka mi řekla, že tohle se řeší i zpětně, i když hůř. Pokud se dárce po darování dostane do nouze a nemá na vlastní výživu ani na bydlení, může po obdarovaném podle § 2068 občanského zákoníku žádat, aby mu poskytl nutnou výživu, nebo mu dar vrátil. A pokud se obdarovaný k dárci zachová tak, že hrubě poruší dobré mravy, třeba tím, že ho chce bez souhlasu vystěhovat z vlastního domova, může dárce dar odvolat pro nevděk podle § 2072 a následujících občanského zákoníku. Lhůta na odvolání je rok od chvíle, kdy se obdarovaný takhle zachoval, a pokud se to dárce dozví později, běží rok ode dne, kdy se o tom dozvěděl.

Taky mi připomněla, že darovací smlouva k nemovitosti musí mít písemnou formu a vlastnictví přechází až zápisem do katastru, ne podpisem u notáře.

Podobný spor kolem darovaného domu řešila i Marie K., které tchyně nechala dům s podmínkou skrytou v kuchyňské lince. Kdyby se mezi mnou a Petrem prodej bytu nakonec přece dotáhl a já musela do pronájmu, advokátka mi ukázala, že senioři s nízkým důchodem mají nárok i na příspěvek na bydlení pro důchodce.

Advokátčin dopis Petra zarazil víc, než jsem čekala

Advokátka za mě poslala Petrovi dopis, ve kterém shrnula, co mi zákon umožňuje, včetně odvolání daru pro nevděk. Petr mi zavolal ten samý večer, rozčilený, ale hlavně vystrašený, že by o byt mohl kvůli soudu přijít úplně. S Janou prodej odložili a za tři týdny jsme s notářkou dodatečně sepsaly služebnost bytu na můj život.

Inzerát z tabletu zmizel ten samý týden. Klíče od bytu mám úplně stejné jako dřív, jenom navíc vím, že v zásuvce u televize leží i výpis z katastru, kde je černé na bílém napsáno, že v bytě mám bydlet, dokud budu chtít.

Volně inspirováno životem.

Další články k tématu