Naše fotka z 26. srpna večer v Praze ukazuje velkou mouchu, která leží na světlé dřevěné desce s roztaženými jantarovými křídly. Má lesklou kaštanově hnědou hruď, oranžovožlutý zadeček s černými pruhy, velké tmavé oči a žlutý obličej. Zaujalo nás, jak přesně připomíná sršeň.
Žihadlo ale nemá a bodnout ani kousnout neumí. Podle kaštanově hnědé hrudi, oranžového zadečku s černými pruhy, jantarových křídel a žlutého obličeje je to pravděpodobně pestřenka sršňová (Volucella zonaria), jedna z našich největších pestřenek. Zoologicky je to moucha, příbuzná spíš mouše domácí než vosám.
Na snímku s roztaženými křídly vidíte jen dvě, po jednom na každé straně těla, sršeň by jich měla čtyři. U živého hmyzu, který křídla skládá, rozhoduje spíš tvar těla.
Obsah článku
Jak pestřenku poznáte na první pohled
U živého hmyzu poznáte rozdíl nejlépe podle pasu. Sršeň má mezi hrudí a zadečkem štíhlou stopku, takzvaný vosí pas, a křídla skládá rovně nad tělem. Na naší fotce je vidět zadeček nasazený na hrudi široce, bez stopky.
Počet křídel ukáže jen roztažená křídla, jako na naší fotce. Pestřenka patří mezi dvoukřídlé a má jen jeden funkční pár křídel, zadní pár se změnil v drobná kyvadélka, která pomáhají udržet rovnováhu. Sršeň, vosy i včely mají dva páry blanitých křídel.
Liší se i oči, pestřenka je má velké a vejčité, sršeň ledvinovité s výřezem. Velikost sama nerozhodne, pestřenka sršňová měří podle Přírodovědecké fakulty UK 16 až 22 mm, sršeň obecná 18 až 35 mm.
| Znak | Pestřenka sršňová | Sršeň obecná |
|---|---|---|
| Pas | žádný, zadeček nasedá široce | štíhlá stopka mezi hrudí a zadečkem |
| Křídla | jeden pár, zadní zakrnělý v kyvadélka | dva páry blanitých křídel |
| Oči | velké, vejčité | ledvinovité s výřezem |
| Tykadla | krátká | delší, článkovaná |
| Žihadlo | žádné, nebodá ani nekouše | mají ho samice a dělnice |
Na dotaz čtenáře, který stejný druh potkal v Chorvatsku, odpověděl 20. ledna 2015 na webu Přírodovědci.cz zoolog Dominik Vondráček z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Ale stejně jako všechny ostatní pestřenky, ani tato vám neublíží. Nemá totiž žihadlo ani kusadla,“ napsal.
Pestřenky se navíc umějí zastavit a vznášet na místě, rychlý a trhavý let je pro ně typický. Ve světě hmyzu patří podle Vondráčka k nejlepším letcům.
Proč se pestřenka tváří jako sršeň
Jde o batesovské mimikry. Neškodný druh napodobuje vzhled nebezpečného a predátor se mu proto raději vyhne. Mnohé pestřenky nápadně připomínají vosy, včely nebo čmeláky, ale nemají žihadlo ani ústní ústrojí uzpůsobené k bodání či kousání. Lidově se jim říká vosičky.
Pestřenka sršňová napodobuje sršeň obecnou velikostí, vzhledem i bzučivým letem. Podle anglické Wikipedie ji kvůli zbarvení mylně považují za vosu nebo včelu i ptáci, kteří hmyz loví, i lidé.
Larvy žijí v hnízdech sršní a vos
Dospělá pestřenka je neškodná, její larvy ale vedou drsnější život. Samice kladou vajíčka přímo do hnízd vos a sršní. Podle studie v časopise Journal of Pest Science je ukládají na papírový obal hnízda vos a vylíhlé larvy se pak vydají dovnitř.
Zpočátku žijí na dně hnízda a živí se odpadem, který padá z kolonie nahoře. Podle české Wikipedie, která vychází z knihy Macka z roku 2017, se na podzim vše mění. Když je sršní hnízdo oslabené a chřadne, larvy pronikají přímo do něj a požírají skomírající larvy a kukly.
Zmíněná studie Johna Stratforda a jeho kolegů z roku 2024 potvrzuje, že larvy pestřenky sršňové žijí většinou z odpadu, ale umějí vylézt do plástů a lovit živé larvy vos rodu Vespula. Rod Volucella vědci zkoumají jako možný biologický prostředek proti invazním vosám, například na Novém Zélandu.
Samice podle Vondráčka pravděpodobně vylučují látky, díky nimž na ně včely a vosy nezaútočí. Před zakuklením larvy hnízdo opustí a zavrtají se do půdy, kde kukly přečkají zimu.
Kdy a kde pestřenku potkáte
Dospělé pestřenky sršňové létají od května do září, nejvíc v červenci a srpnu. Naše fotka z konce srpna do toho zapadá. Živí se nektarem a podle Vondráčka rády sedají na květy bodláků a pcháčů, typickým stanovištěm jsou louky u lesa.
Podle Miroslava Krále z časopisu Živa (4/2023) je silně stěhovavá a v přírodním parku Sovinecko je největším zástupcem čeledi pestřenkovitých, s rozpětím křídel 41 mm a hmotností 0,3 g. V Červeném seznamu pestřenek ČR z roku 2005 je vedena jako zranitelná.
Naše fotka z Prahy ukazuje, že ji potkáte i ve městě. Když vám zaletí do bytu, vyneste ji ven. Nemá žihadlo ani kusadla, takže ji podle Vondráčkova popisu můžete bez obav vzít do ruky.
K čemu jsou pestřenky na zahradě
Dospělé pestřenky se živí nektarem a pylem, takže opylují. Podle anglické Wikipedie je často považují za druhou nejdůležitější skupinu opylovačů hned po divokých včelách. Zahrada s původními druhy rostlin přiláká včely, motýly i další opylovače, jak popisuje článek o udržitelném bydlení.
Larvy některých druhů likvidují škůdce, hlavně mšice a třásněnky. Typickým lovcem mšic je pestřenka pruhovaná (Episyrphus balteatus), jedna z nejběžnějších. Larvy pestřenky trubcové (Eristalis tenax) žijí i ve znečištěných vodách a slouží jako bioindikátor jejich znečištění.
Jak nebezpečná je sršeň a co dělat po bodnutí
Sršeň obecná si zaslouží lepší pověst, než má. Pokud ji nikdo nedráždí, nechová se agresivně a hubí mouchy i vosy. Může ale bodnout opakovaně a bodnutí bolí. Pro zdravého člověka je jedno bodnutí nebezpečné hlavně při alergii a při zásahu obličeje, úst nebo krku.
Záchranná služba Jihomoravského kraje v aktualitě z 21. června 2021 uvádí, že u většiny lidí vznikne po bodnutí jen malý svědivý pupen, který za několik hodin zmizí. Vyšší riziko komplikací je podle ní při více bodnutích a u většího hmyzu. Radí tyto kroky.
- Ránu omyjte vodou a mýdlem a přiložte studený obklad.
- Při svědění, velkém otoku mimo místo vpichu nebo kopřivce použijte antihistaminikum nebo lék proti alergii a postiženého sledujte, volat 155 není nutné.
- Při bodnutí do obličeje, úst nebo krku volejte 155, při otoku dýchacích cest po bodnutí do jazyka cucejte kostky ledu a přiložte chladný obklad na krk.
- Při kopřivce po celém těle, otoku krku, chrapotu, ztíženém dýchání nebo mdlobě volejte ihned 155, postiženého posaďte nebo položte a při kolapsu mu zvedněte nohy.
Alergik s adrenalinovým perem ho má použít ihned. Těžká reakce podle záchranářů nastupuje většinou do několika minut, nejpozději do 24 hodin. Antihistaminikum patří do lékárničky, jak připomínají články o výbavě na dovolenou a na několikadenní výšlap. Kousnutí klíštěte je jiný případ, postup najdete v článku o tom, jak vytáhnout klíště.
Sršeň asijská v Česku
AOPK potvrdila sršeň asijskou (Vespa velutina) v Česku poprvé v říjnu 2023 v Plzni, ověřila dvě hnízda, v Plzni a na Opavsku, a podle zprávy z 24. srpna 2026 hledá hnízdo u Liběchova na Mělnicku. Od oranžové pestřenky se liší tmavým tělem a žlutě zbarvenými konci končetin, ohrožuje hlavně včely.
Nález hlaste na [email protected] nebo v aplikaci Nahlaš sršeň na invaznidruhy.aopk.gov.cz, nejlépe s fotografií podle tipů na focení telefonem, a sršeň nechytejte ani nezabíjejte.
