Domů » 7 Tipů: Jak na umění slovní sebeobrany?

7 Tipů: Jak na umění slovní sebeobrany?

od Aneta

Nepochybně se vám to stalo. Jste uprostřed hádky s někým a najednou si uvědomíte, že vás nejen předmět hádky nijak zvlášť nezajímá, ale že vůbec nechápete, jak jste se do hádky dostali. Každý, kdo se nějaké takové hádky účastnil ví, co je frustrace. Díky slovní sebeobraně se právě takovýmto chvílím můžete vyhnout.

Jak na slovní sebeobranu a proč je důležitá?

Negativní komunikace a konflikt je nebezpečný nejen pro vaše mentální zdraví a duševní pohodu. Lidi, kteří jsou často vystaveni nepřátelské komunikaci, trápí častá únava, jsou častěji nemocní či zraněni, trvá jim déle, než se zotaví a trpí více komplikacemi. Naučit se umění slovní sebeobrany je tedy naprosto zásadní pro kvalitu a délku vašeho života.

Slovní sebeobrana nejsou pouze vtipné odpovědi na urážky a pohotové reakce. Je to uvědomění si toho, jaké strategie využívá osoba proti vám a proč to dělá. A přede vším jde o to, jakým způsobem nepodlehnout jejich provokaci, důstojně se ubránit ale zároveň se nezachovat stejným způsobem jako oni. Protože slovní útoky nejsou nebezpečné jenom pro ty, na které jsou namířeny, ale i pro ty, kdo takto zraňují své okolí.

Než se pustíme do jednotlivých tipů, jak se efektivně bránit, je potřeba zmínit základní psychologické pravidlo: “Chování, které je odměňováno, se opakuje.” Útočníkovi jde o to, aby získal vaší pozornost, vyvolal ve vás určitou reakci, posílil si vlastní ego či se zraňováním ostatních snaží zbavit vlastních negativních pocitů. Pokud se mu povede, bude chování opakovat. Důslednost a odmínutí se jeho her účastnit je klíčové.

1. Řeč těla

V první řadě je potřeba si uvědomit, že nekomunikujeme pouze řečí, ale celým svým tělem. Pokud tedy chceme dát útočníkovi jasně najevo, že jeho útok neuspěl, potom musíme zapojit i správnou řeč těla. Asertivní promluva nebude znít opravdově, pokud vychází z někoho, kdo se krčí v rohu místnosti a dívá se na špičky svých bot.

Otočte se k útočníkovi čelem, stůjte tak, abyste jej měli přímo před sebou a nemluvili zpoza ramene. Dívejte se mu přímo do očí. Hrudník mějte uvolněný, ramena dole široce rozložená. Zhluboka a klidně dýchejte. Není nutné odpovídat okamžitě. Pokud přijde útok, nejprve věnujte pár chvil tomu, jak se uklidnit.

slovní sebeobrana

2. Tón řeči

Tón řeči má zcela zásadní vliv na to, jakým způsobem vyzní to, co se snažíme říct. Když je správně posazený a klidný, má více než 60% pravděpodobnost, že druhého přesvědčí, než hlas, který je emotivní či vystresovaný. 

Hlubší a klidný hlas vytváří dojem, že mluvčí je sebevědomý a kompetentní, a zároveň vzbuzuje v ostatních větší pocit důvěry. Dobrá zpráva je, že je možné se správný tón řeči naučit. Cvičit můžete doma a případně se můžete nahrávat. Když si po útoku nejprve dáte čas, abyste zkontrolovali svůj postoj, stejně tak se ubezpečte, že mluvíte správným tónem.

3. Nebraňte se

Jedná se o automatickou naučenou reakci, která je častokrát rychlejší než my. Nedopusťte to. Reagovat defenzivně, když jste v konfliktní situaci, je pochopitelné, ale obranný postoj má tendenci eskalovat konflikt a nedělá nic pro jeho vyřešení. 

Mezi základní obranné techniky patří:

  • Odmítání odpovědnosti (Já to neudělal.)
  • Vymlouvání se (Nemohl jsem za to, doprava byla příšerná.)
  • Odpovědět jinou událostí z minulosti (No jo, ale co ten nepořádek, co ty jsi včera nechal?)
  • Odpověď: “Ano, ale …”
sebeobrana

Všechny tyto odpovědi povedou zcela jasně k tomu, že se konflikt akorát zhorší, navíc tím přistupujete na všechny předpoklady, které partner ve svém obvinění zmínil. 

Srovnejte svůj postoj, nadechněte se, poslechněte si přesně na co, si ten druhý stěžuje a místo toho, abyste se začali bránit, odpovězte buď na nadnesené předpoklady, pokud s nimi nesouhlasíte, anebo zvolte počítačový režim (viz následující body).

4. Odpovídejte pouze na předpoklady

Základem správné odpovědi je umění naslouchat a to i v případě, že na vás někdo útočí anebo používá rádoby vtipné urážky. Slovní sebeobrana spočívá v tom, že umíte správně identifikovat to, co se skrývá za vyřčenou větou. 

Útočníkova věta má dvě základní části: předpoklad a návnadu. Útočník automaticky předpokládá, že odpovíte na návnadu a tím pádem automaticky připustíte předpoklady, které se ve větě skrývají.

Například otázka:

“Už jsi přestal žárlit na svou ženu?” v sobě obsahuje předpoklad, že dotazovaný na svou ženu žárlil. Odpověď “ano” potvrzuje onen předpoklad, zatímco odpověď “ne” znamená, že na ní stále ještě žárlí. Žádná odpověď tedy nemůže být správná.

“Chápeš, že většina vědeckých studií nepodporuje tuhle teorii?” v sobě má předpoklad, že skutečně tyto studie tu teorii nepodporují. Odpověď “ne” znamená, že dotazovaný odmítá přijmout to, co ukazují dané studie, ale svou odpovědí připouští pravdivost předpokladu, že většina studií té teorii odporuje.

V obou případech je možné, že tyto předpoklady nejsou pravdivé. Ale pokud se dotazovaný pokusí odpovědět na otázku tak, jak byla položena, nemůže vyhrát. Nejprve je potřeba odhalit předpoklady položených otázek a na ty odpovědět. 

Nejedná se o jednoduchou techniku a je potřeba mnoho sebereflexe k tomu, aby člověk viděl, jak sám reaguje a dokázal se včas zastavit a reagovat jinak, ale jedná se o nejúčinnější techniku. Naštěstí po čase se z tohoto stylu komunikace stane návyk.

5. Počítačový režim

Pokud někdo přijde vyvolat hádku, odpovídat stejným způsobem je jako přilévat benzín do ohně a dává vašemu útočníkovi vše potřebné k tomu, aby argument podpořil a přiměl ho eskalovat. 

Velmi odlišný způsob mluvení je takzvaný počítačový režim a jedná se o jednu z nejlepších technik slovní sebeobrany. Vyhněte se všemu osobnímu, mluvte ve frázích, obecnostech a hypotézách, a udržte svoji řeč těla, včetně tónu hlasu na neutrální hladině a pod kontrolou. Počítačový režim potlačuje verbální útoky, protože nedává útočníkovi to, co chce, a nedává útočníkovi žádné palivo, s nímž by hádku udržoval.

Předpokládejme, že na vás někdo přišel s útokem typu „PROČ tady nemůžu nikdy nic najit?“ Můžete odpovědět něco jako:

„Lidé jsou podráždění, když nemohou najít věci.“

„Je velmi nepříjemné nemoci najít své věci.“

„Nic není tak protivné, jako muset stále hledat své věci.“

slovní sebeobrana

Bez ohledu na to, kolikrát na vás útočník zaútočí, pokračujte dál pouze v počítačovém režimu. Pokud nepřátelská strategie v minulosti vždy fungovala, může útočníkovi chvíli trvat, než pochopí, že tentokrát to nebude fungovat. Nakonec útočníkovi dojde dech a vzdá se.

Tato slovní technika funguje nejuniverzálněji. Pokud si nejste jisti, jestli na vás váš oponent útočí anebo pokud si nejste jisti, co říct, zvolte počítačový režim a setrvejte v něm. 

6. Vyjednávání

Pokud víte, že jdete do situace, kdy je možné, že se setkáte s útočným postojem toho druhého a přesto od něj něco potřebujete, připravte se tak, abyste mohli vyjednávat. 

Ukázková situace by mohla být doktor a pacient:

Doktor: Víte, že někteří doktoři by se urazili, kdyby pacienti po nich chtěli opakovat testy, které vyšly naprosto v pořádku?

Pokud pacient odpoví: “Já ale nesouhlasím s tím, že jsou naprosto v pořádku.” může jedině prohrát, protože doktor se bude cítit povinen přesvědčit ho o svém nadřazeném postavení a vzdělání v oblasti testů. 

Stejně jako ve strategii 4 je potřeba najít nevyřčený předpoklad. V tomto případě by konverzace vypadala následovně:

Doktor: Víte, že někteří doktoři by se urazili, kdyby pacienti po nich chtěli opakovat testy, které vyšly naprosto v pořádku?

Pacient: To by určitě mohli a já bych se jim vůbec nedivil.

Pak může konverzace pokračovat následovně:

Doktor: Nedivil?

Pacient: Samozřejmě, že ne. S tím jak jsou testy drahé a jak málo času doktoři na svoje pacienty mají, by to bylo docela pochopitelné.

Doktor: Takže se zvládneme dohodnout ohledně opakování těch testů, když tomu všemu rozumíte.

Pacient: Určitě. Který z těch testů máte pocit, že bychom neměli dělat znovu.

vyjednávání

Samozřejmě pacient musí mít předem připravený nějaký test navíc, který nepotřebuje, aby se dělal znovu, a kterého se v následujícím vyjednávání bude moci vzdát. Jeho doktor si zachová svou tvář a pacient dostane, co potřebuje.

Všimněte si, že opět bylo klíčem ke konstruktivní debatě reakgování na předpoklad a nikoliv na druhou část, která sloužila jenom jako návnada ke konfliktu.

7. Nudná barokní odpověď

Jedna rychlá technika, kterou lze použít v mnoha situacích a můžete se ji snadno naučit, se nazývá nudná barokní reakce. Narozdíl od naslouchání a odpovídání na předpoklady není emocionálně tak náročná.

Pokud se musíte vypořádat s někým, kdo na vás neustále přichází s nepřátelskými útoky typu „Proč nikdy nemůžeš udělat svůj díl práce?“ Vaše interakce může vypadat zhruba takto:

Víš, myslím, že je to kvůli něčemu, co se mi stalo, když jsem byl ještě malé dítě. Žili jsme v té době v Plzni a… Ne, počkej chvíli! To nemohla být Plzeň, to muselo to být, když jsme žili v Brně, protože to bylo to léto, když nás navštívila moje teta Dáša a přinesla si svého psa. Znáš ty legrační pejsky s velkýma ušima, které trčí? No, tenhle pes…“ [A tak dále, jak dlouho bude potřeba.]

Tato odpověď přináší útočníkovi následující zprávu: „Vím, že jste tu, abyste se hádali. Udělejte to, pokud chcete, ale nebude to pro vás moc zábava, protože já tu hru hrát nebudu.“ 

💡 Tip: Zvládnutí jakékoliv slovní techniky v reálném životě je těžké. Nicméně nepodlehnutí konfliktům, které lidé okolo vás vyvolávají, je jedním z klíčů k tomu, jak být šťastný. Pokud potřebujete extra trénink nanečisto, najděte si psychologické filmy a zkuste identifikovat, co účastníci říkají a jak by to mohli udělat jinak.

Zmíněné tipy slovní sebeobrany byly zpracovány z materiálů, blogu a knih Suzette Haden Elgin, které tématu slovní sebeobrany zasvětila svůj celoživotní výzkum.

Články, které stojí za přečtení: