Umění naslouchat: Jak se naučit a proč je důležité?

2,1K

Naslouchat znamená pochopit, co se nám ten druhý snaží říct. Není to jen o tom, že někoho slyšíte. Při naslouchání chápete, rozumíte, dáváte zpětnou vazbu. Naslouchat druhému je důležité, protože komunikace je základní stavební kámen všech vztahů. A v dnešní době sociálních sítí je to možná ještě důležitější, než kdy předtím.

Jak naslouchat, a ne jen slyšet

Naslouchat se dá mnoha způsoby. Vždy je ale důležité mít na paměti, že při naslouchání musíme být teď a tady. Nejde se ubírat myšlenkami někam jinam a přitom dávat zpětnou vazbu tomu druhému. Při naslouchání plně chápeme a rozumíme tomu, co se nám mluvčí snaží sdělit.

Není to jen o tom slyšet řeč a přijímat informace. Je to o tom, že se snažíte být “součástí děje”. Snažíte se vcítit do toho druhého, pochopit jeho problém, situaci, pomoct mu zbavit se strachu. Dáváte mu zpětnou vazbu a snažíte se rozvíjet danou komunikaci.

Naslouchat proto musíme především s pozorností. Naše pozornost musí být zaměřena zcela na hovořícího. Můžeme zapojit tělo, mimiku, souhlasné výrazy. Nikdy ale nedáváme nevyžádané rady a nehodnotíme. Nevtlačujeme vlastní problematiku apod.

Jak zlepšit naslouchání

Aktivnímu naslouchání můžeme pomoci jednoduchými a přitom jasnými nástroji. Dalo by se říct, že každý způsob komunikace má svá pravidla. I zde platí, že naslouchání se řídí několika konkrétními prvky:

• Vaše pozornost by neměla směřovat nikam jinam, než na toho, kdo mluví. Pokud někomu skutečně nasloucháte, pak je vaše pozornost zaměřena pouze na rozhovor. Žádné zkoumání mobilu, výrazy typu “hm” apod.
• Oční kontakt. Dívejte se mluvčímu do očí a udržujte oční kontakt. Myslí se tím samozřejmě vlídně, přátelsky a přirozeně. Tím, že budete na druhého zírat očima “vyděšené srny” mu moc nepomůžete.
• Zapojte tělo. Občas pokývněte hlavou na souhlas. Nebo pro vyjádření pochopení tématu.
• Nezapomeňte také na mimiku a gesta rukou. Například výraz v obličeji vyjadřující emoce nad danou zprávou.
• Jedním z nástrojů naslouchání je také vyjádření slovního souhlasu či pochopení. Typu: Aha, to chápu, rozumím ti.
• Pochopení a respektování toho druhého. Když někomu nasloucháme, tak se ho nesnažíme hodnotit.
• Dáváme zpětnou vazbu a získáváme další informace. Můžete projevit názor nebo se dál ptát pro získání více informací. Otázkami se můžete ujistit, že zprávě rozumíte.

Když někomu nasloucháme, tak mu tím říkáme, že nám může důvěřovat. Říkáme, že jsme přátelé, že chceme pomoct a podpořit. Nikoli využít informace a ublížit. Mějte proto tohle na paměti. Je důležité, jak se k hovořícímu stavíte. Jak se na něj díváte, jak reagujete.

Rozdíl mezi posloucháním a nasloucháním

Nasloucháte nebo posloucháte? Jak již bylo uvedeno výše, je veliký rozdíl mezi tím, kdy skutečně aktivně nasloucháte, a tím, kdy jen posloucháte. Když se vám někdo snaží sdělit svůj problém a vy odvětíte: “No jasný, vždyť tě poslouchám.”, pak skutečně nenasloucháte.

Ovšem rozdíl je také mezi aktivním a pasivním nasloucháním. Při aktivním naslouchání dáváme dotyčnému zpětnou vazbu, řešíme s ním problematiku a vyjadřujeme souhlas a své pocity. Při pasivním naslouchání však pouze pozorně posloucháme a neposkytujeme zpětnou vazbu.

Při pasivním naslouchání přijímáme informace, které k nám jdou. Většinou zcela nechápeme dané téma nebo problém. A tím, že posloucháme, dáváme hovořícímu prostor k utříbení vlastních myšlenek. Poskytujeme mu možnost, aby si vyřčením problematiky pomohl najít řešení sám.

Zapomenuté umění naslouchat

Často zapomínáme, že umění naslouchat, je tak důležité. Vytváří důvěru, prohlubuje vztahy, pomáhá lidem v problematických situacích, v nemoci. V partnerských vztazích prohlubuje intimitu a vzájemné city. Na druhé straně je to také skvělý komunikační a informační nástroj.

Při naslouchání získáváte důvěru mluvčího a při prohloubení diskuse pak získáváte mnoho informací. Nemusí to být notně myšleno negativně. Např. ve vztahu jsou informace podstatné. Kdy jindy se chcete dozvědět o tom druhém víc? Naslouchat znamená chápat a rozumět. Tedy i získat nástroje pro dobré vztahy.

Dnes je ovšem velmi uspěchaná doba. Často slýcháme: “Na tohle nemám čas”. Jenže pak ztrácíme důvěru a pochopení. Umění naslouchat se postupně ztrácí také s příchodem elektroniky. Lidé komunikují přes mobilní telefony nebo Skype, emaily atd. Jediný způsob, jak tady vyjádřit emoci, je emotikon.

Gesta a mimika vyjadřující pochopení toho druhého zde chybí. Slova typu chápu tě, nebo je mi to jasné, zde ztrácejí svůj význam, protože napsat cokoli, je tak snadné. Při naslouchání se nic nevyrovná osobnímu kontaktu. Dalo by se říct, že je u toho přímo nutný.

Komunikace je hra umění naslouchat

Sama komunikace je celkem náročný obor. Mnoho vztahů, situací, obchodních setkání, dokonce politických činů, selhává na špatné komunikaci. Často není vůbec jednoduché komunikovat. Většinou se nám do toho připletou emoce, názory, city, předsudky.

To ke komunikaci sice patří, ale je nutné vědět, kdy, co, jak a komu můžete říct. A právě volbě nástrojů a vhodných slov se říká umění komunikace. A komunikace, jde ruku v ruce s nasloucháním. Můžete být obratným řečníkem a skvělým diplomatem. Pokud ale neumíte naslouchat, může vám to být k ničemu.

Chcete-li být mistry v komunikaci, pak se naučte dobře naslouchat. Nejen že tím získáváte informace, ale také zpětnou vazbu. Protože, když dokážeme zpětnou vazbu poskytnout, dokážeme ji i přijmout. Často tak naslouchání pomůže i nám samotným. Právě formou tzv. abreakce, kdy si utříbíme vlastní myšlenky.

7 Tipů: Jak správně naslouchat

1. Vymezte si na to čas. Jistě budete včas vědět, že se vám někdo chce s něčím svěřit. Proto si udělejte čas, ať vás při rozhovoru nic nevyrušuje. Není dobré, abyste byli myšlenkami jinde, nebo pokukovali po mobilu, jestli vás někdo nesháněl.
2. Vypněte si zvuk telefonu. Určitě si ztište telefon. Nemusíte ho hned vypínat, přeci jen se může stát, že vás někdo bude nutně potřebovat. Nicméně dejte dotyčnému najevo, že ho chcete plně vnímat, a že vás při tom nebude vyrušovat zvonění.
3. Vyhraňte si pěkné místo. Záleží na problematice, kterou máte řešit. Pro komunikaci byste si měli najít vhodné místo. Nemusíte hned dělat piknik na louce. Ale řešit něco delikátního v putyce plné lidí, není to pravé.
4. Ujistěte se, že nejste nevhodně zainteresováni. Může se stát, že máte naslouchat něčemu, do čeho jste zainteresováni. Ovšem nemusí to být zrovna vhodné. Např. co se stane, když za vámi přijde vaše švagrová a bude si stěžovat na vašeho bratra? Možná nezachováte klid a ještě situaci zhoršíte. Volba by samozřejmě měla být na straně hovořícího, ale pokud není soudný, pak byste to měli udělat za něj.
5. Zapomeňte na předsudky. Máte-li někomu naslouchat, nechte doma svoje předsudky. Tohle není situace, kdy máte zaujmout drsné stanovisko a přesvědčovat toho druhého o vašem striktním pohledu na konzervativní přístup k životu. Měli byste zachovat smysluplný rozhovor.
6. Buďte trpěliví. Snažte se být trpěliví, chápající, milí, přátelští. Ten, kdo vám předkládá své důležité informace, vám plně důvěřuje a dává svou hlavu do vašich rukou. Važte si toho.
7. Nezklamte. To důležité na konec. Nikdy nevyzrazujte to, čemu máte naslouchat. Dokažte, že se dotyčný obrátil na toho pravého a nezklamte tak jeho důvěru.