Předvolebním průzkumům a průzkumům volebních preferencí je v současné době věnována vysoká pozornost. V České republice volební průzkumy vytváří několik agentur a institutů. Mezi nejznámější tvůrce pravidelných předvolebních průzkumů jsou CVVM, STEM, Kantar TNS, Median či Sanep.
Obsah článku
Jak volební průzkumy ovlivňují chování voličů?
Pokud někdo říká, že nekouká na volební průzkumy a nepřikládám jim žádnou relevanci, tak nehovoří zcela pravdu. Volební preference a průzkumy politických stran nás jako voliče ovlivňují hned ve třech rovinách.
- První základní rovina je zveřejnění výsledků průzkumů v médiích tedy na internetu, v televizi či novinách.
- Ve druhé rovině výsledky volebních preferencí ovlivňují chování politických stran, které na základě těchto průzkumů mění celé předvolební strategie. Často si politické strany nechávají dělat soukromé průzkumy s širokou paletou získaných dat.
- Ve třetí úrovni jsou média ovlivněna předvolebními průzkumy a dávají prostor stranám s dobrým výsledkem preferencí. Například strany dosahující pod 5 % v těchto průzkumech nemají šanci téměř na žádný mediální prostor. Jednoduchý příklad si můžeme vzít z voleb do Poslanecké sněmovny 2017, kdy ANO i ČSSD byl dáván zdaleka největší mediální prostor. Obě strany byly favorizovány a měly skončit na prvních dvou místech. ANO predikce předvolebních průzkumů naplnilo, avšak ČSSD zůstala daleko za očekáváním. Hned čtyři strany měly lepší volební výsledek a tak by ideálně měly mít větší či stejný mediální prostor.
Volební průzkumy v 21. století
Volební průzkumy mohly mít různý vliv v různých zemích a zřízeních. Vezměme si například první Československou republiku, kde byla vysoká politizace veřejného života. Lidi v té době byli připoutáni k jedné politické straně od útlého dětství až do své smrti. V této době nebyla téměř žádná volatilita tedy občané neměnili své voličské preference v průběhu času. V této době byly průzkumy poměrně irelevantní a záleželo především na mobilizaci příznivců strany. Politika a politická kultura měla před necelými 100 letu u nás úplně jinou strukturu, která se za oněch necelých sto let ještě několikrát změnila.
“V Československu by byly volební průzkumy na okraji zájmu.”
Kdy se rozhodují voliči pro svojí stranu?
Z průzkumů vychází, že téměř jedna třetina voličů se rozhoduje o své volbě tři týdny před volbami. Tři týdny před volbami nemá jasno o tom koho bude volit a čeká na oslovení od politických stran. Není proto divu, že předvolební kampaně vrcholí právě tři týdny až měsíc před volbami. Ač jsou výsledky permanentní kampaně také zajímavé, tak hlavní soustředění musí padnout do tří týdnů před volbami. V tomto období také nejvíce ovlivňují volbu volební průzkumy.
V České republice je několik faktorů, které zásadně ovlivňují volby. Nejvlivnější je to, že nikdo nechce volit outsidery nebo budoucí jasně poražené. Pokud například jedna pravicová strana klesá v průzkumech a druhá podobného ražení stoupá v průzkumech, tak má většina lidí tendenci podpořit tu stoupající a radovat se poté spolu s ní z překvapivě vysokého volebního zisku.
Hrozba 5 % volební klauzule je ještě větším strašákem. Pokud poslední preference před volbami ukáží hodnotu pod 5 %, tak má strana obrovský problém, protože nikdo nechce volit stranu, která se možná do Poslanecké sněmovny nedostane. Nikdo nechce vyhodit svůj hlas straně, jež neusedne do parlamentních lavic.
Volební den a zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů
Zákon stanovuje, že tři dny před volbami se nesmí zveřejňovat žádné předvolební průzkumy volebních preferencí. Tento zákon slouží alespoň k určitému elementárnímu snížení vlivu volebních preferencí na rozhodování občanů. Podle průzkumů se totiž 7 % voličů rozhoduje v den voleb a to podle poměrně marginálních faktorů.
“U volební urny se rozhoduje 3 % voličů.”
Okolo 3 % se dokonce rozhoduje až v samotné volební místnosti a jejich volba je téměř náhodná. Odráží se především od věmů, které volič pochytil před vstupem do volební místnosti. Zde narážíme na druhý zákon a to na zákaz volební agitace a propagace ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí.
Shrnutí vlivu volebních preferencí na rozhodování voličů
Vliv volebních preferencí a předvolebních průzkumů na výsledky voleb je v České republice nezanedbatelný. Všechny tři roviny popsané v úvodu článku jsou u nás přítomné. Politické strany přizpůsobují předvolební kampaně výsledkům průzkumů a snaží se jít voličům, co nejvíce na ruku. Psychologicky se ve volbách chce mnoho lidí identifikovat a nejlépe identifikovat s vítězem – nemusí to být absolutní vítěz, ale alespoň vítěz v určitém názorovém segmentu. Vždy má výhodu politická strana stoupající ve volebních průzkumech oproti straně ztrácející nebo dokonce politickém subjektu pod 5 % volební hranicí!