Po úmrtí důchodce vznikají pozůstalým dvě různé věci vůči České správě sociálního zabezpečení. První je nevyplacená částka důchodu, kterou zemřelý už nestihl dostat. Druhá je případný přeplatek, pokud ČSSZ poslala peníze na účet i za dobu, na kterou nárok na důchod zanikl. Obě situace řeší zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a každou jinak.
Obsah článku
Komu ČSSZ vyplatí nevyplacenou částku důchodu
Když zemřelý nestihl vyzvednout splátku důchodu, na kterou měl nárok, jde o takzvaný nedoplatek. Pravidla pro jeho vyplacení určuje § 63 zákona o důchodovém pojištění.
Nárok na nedoplatek přechází postupně na manžela nebo manželku zemřelého a na jeho vlastní nebo osvojené děti. Podle § 24 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se za manžela nebo manželku považuje i partner, partnerka, registrovaný partner nebo registrovaná partnerka, takže stejné pořadí platí i pro ně. Dokud taková osoba existuje, nárok jí náleží přímo a nedoplatek nepatří do dědictví. Teprve když žádná z těchto osob není, stává se nedoplatek součástí dědictví a vyplatí se dědicům podle pravomocného usnesení soudu o dědictví, podobně jako ostatní majetek v dědictví ze zákona.
Co se stane s důchodem připsaným na účet po smrti
Důchody se vyplácejí dopředu, na celý kalendářní měsíc najednou. Pokud se důchodce nedožije dne splatnosti, nejbližší splátka mu už nenáleží a vzniká přeplatek. Banka ho na výzvu ČSSZ musí vrátit, a to i v případě, že by jí šlo uhradit vlastní pohledávku vůči majiteli účtu. Vyplývá to z § 64 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění.
„Může se stát, že je důchod zpracován a vyplacen na období, na které již nenáleží, a to dříve, než se o úmrtí dozvíme. Tato převzatá, avšak nenáležející výplata důchodu je takzvaným přeplatkem,“ popsala 6. dubna 2024 vedoucí oddělení komunikace a tisková mluvčí ČSSZ Tereza Koukolová.
Pokud na účtu peníze nejsou nebo s ním smí disponovat i jiná osoba než zemřelý, přebírá povinnost vrátit přeplatek ona. Není-li takové osoby, vrací přeplatek postupně manžel nebo manželka zemřelého, pokud jim vznikl nárok na vdovský nebo vdovecký důchod, a dále děti a rodiče, pokud se zemřelým žili v den jeho smrti ve společné domácnosti. Když to nejde ani tak, stává se nevrácená částka dluhem, který se vypořádá v rámci dědictví po zemřelém. Přísné pořadí osob a ochranu minimální částky zná i exekuce na důchod, kde zákon pozůstalým i dlužníkům podobně chrání základní příjem.
| Pořadí | Kdo vrací přeplatek z účtu |
|---|---|
| 1 | Jiná osoba než zemřelý, která může s účtem disponovat |
| 2 | Manžel nebo manželka s nárokem na vdovský či vdovecký důchod |
| 3 | Děti a rodiče, kteří se zemřelým žili v den smrti v domácnosti |
| 4 | Dědictví, pokud žádná z osob výše neexistuje |
Jak se ČSSZ o úmrtí dozví
Pozůstalí nemusí úmrtí důchodce sami hlásit, pokud zemřelý dostával důchod přímo na svůj účet nebo v hotovosti bez zástupce. Matriční úřad zapíše úmrtí do knihy úmrtí a informaci následně předá ČSSZ, obvykle do dvou týdnů od zápisu. ČSSZ navíc čerpá údaje z registru obyvatel a z evidence obyvatel.
Oznamovací povinnost mají jen zákonní zástupci, opatrovníci nebo lidé, kteří za zemřelého důchod vybírali v hotovosti. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. je oprávněný nebo jiný příjemce dávky povinen do 8 dnů písemně ohlásit plátci skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu, a úmrtí poživatele mezi ně patří. Vyplatí se ale úmrtí nahlásit i bez povinnosti, protože se tím zkrátí doba, kdy na účet chodí peníze, které by se pak musely řešit jako přeplatek. Jde to přes místní okresní správu sociálního zabezpečení nebo na bezplatné lince ČSSZ 800 050 248.
Vdovský a vdovecký důchod jako navazující nárok
Smrt manžela nebo manželky zakládá samostatný nárok na vdovský nebo vdovecký důchod. Podmínkou je trvající manželství nebo registrované partnerství v den smrti a to, že zemřelý už pobíral starobní nebo invalidní důchod, nebo na něj splňoval podmínky, podobně jako u žádosti o starobní důchod. Žádost se podává na okresní správě sociálního zabezpečení osobně nebo elektronicky přes ePortál ČSSZ.
Nárok na vdovský důchod nezaniká uplynutím času, žádost lze podat i s odstupem. Výplatu ale omezuje § 55 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, podle kterého se zpětně doplatí nejvýš 5 let od podání žádosti. Zákonná lhůta pro rozhodnutí podle § 85a odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. je 90 dnů, v praxi bývá kratší. Standardně se vdovský důchod vyplácí 1 rok od úmrtí, déle jen při péči o nezaopatřené dítě, při péči o dítě nebo o rodiče, případně rodiče zemřelého manžela, kteří jsou závislí na pomoci jiné osoby a žijí s vdovou nebo vdovcem v domácnosti, při invaliditě třetího stupně nebo při dosažení stanoveného věku. Vyplývá to z § 50 zákona o důchodovém pojištění. Podrobný výpočet a pravidla pro souběh se starobním důchodem popisuje článek o souběhu vdovského a starobního důchodu, postup žádosti pak článek o vdovském důchodu.
Sirotčí důchod po zemřelém rodiči
Děti zemřelého rodiče mají nárok na sirotčí důchod, pokud rodič pobíral nebo splňoval podmínky pro starobní nebo invalidní důchod. Podmínky a výši podle § 52 a 53 zákona o důchodovém pojištění podrobně shrnuje samostatný článek o sirotčím důchodu.
Žádost podává zákonný zástupce dítěte, u zletilého studujícího dítěte může žádost podat ono samo. I tady platí pětiletá lhůta pro zpětné doplacení podle § 55 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, stejně jako u vdovského důchodu.
Pohřebné, kdo ho dostane a kolik
Pohřebné není obecná dávka pro každého pozůstalého, nárok na ni má jen málokdo. Podle § 47 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, náleží jen osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, osobě, která vypravila pohřeb rodiči nezaopatřeného dítěte, nebo výjimečně tomu, kdo zajistil pohřbení plodu po potratu či po uměle přerušeném těhotenství provedeném ze zdravotních důvodů. Výše pohřebného je podle § 48 pevná, 5000 Kč, a vyplatí se jednorázově.
Nárok vzniká dnem pohřbení a zaniká, pokud žádost nepodáte do jednoho roku od tohoto dne. Vychází to z § 54 odst. 3 písm. c) zákona o státní sociální podpoře. Pokud podmínky splňuje víc osob, dávku dostane jen ta, která si o ni zažádá jako první. Žádost se podává na krajské pobočce Úřadu práce, pohřebné na rozdíl od důchodů nevyplácí ČSSZ.
Praktický postup pro pozůstalé
Pořadí kroků se liší podle toho, jaký byl vztah k zemřelému a kdo mu vyplácel důchod. Většinu věcí ale pozůstalí řeší v tomto sledu.
- Ohlaste úmrtí lékaři a vyzvedněte list o prohlídce zemřelého, na jehož základě matrika vystaví úmrtní list.
- I bez povinnosti oznamte úmrtí na okresní správě sociálního zabezpečení nebo na lince 800 050 248, urychlí to zastavení dalších plateb.
- Zjistěte, kdo má nárok na nedoplatek podle pořadí manžel nebo manželka, děti, dědictví, a případně podejte žádost o jeho výplatu.
- Pokud jste osoba s právem disponovat s účtem zemřelého, manžel, manželka, dítě nebo rodič, který s ním žil ve společné domácnosti, počítejte s možnou výzvou k vrácení přeplatku z účtu.
- Podejte žádost o vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod na okresní správě sociálního zabezpečení, nejpozději do pěti let od vzniku nároku, pokud chcete doplatek za celé období.
- Pokud jste vypravili pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo jeho rodiči, požádejte o pohřebné na Úřadu práce do jednoho roku od pohřbení.
