Domů » VŠE O: Jak se rozděluje dědictví ze zákona? + TIP

VŠE O: Jak se rozděluje dědictví ze zákona? + TIP

od Sandra.J
Jak rozdělit dědictví ze zákona?

Podle čeho a jak se dědictví rozděluje? Jaké jsou okruhy dědiců? Co dělat v případě, že je dědictví zadlužené? Jak a kdy je možné dědictví odmítnout? Provedeme vás základy dědických práv a povinností.

Dědictví a dědické právo

Dědictvím je pozůstalost, která přejde v rámci dědického řízení na dědice.

Do pozůstalosti patří veškerý majetek i dluhy, které v den úmrtí zemřelý měl. Nemůžete přijmout pouze dědictví a dluhy odmítnout.

Dědické právo je souhrn právních norem, které upravují přechod práv a závazků zůstavitele na další osoby. Je to právo na pozůstalost nebo na její poměrný podíl.

Dědická smlouva

Dědická smlouva má vždy přednost před závětí. Pokud má zůstavitel sepsanou dědickou smlouvu i závěť, dědictví se řídí nejprve dědickou smlouvou a až poté závětí. Dědic i zůstavitel musí se smlouvou souhlasit a nesmí se s ní provádět změny bez vědomí jedné ze stran. Zůstavitel může určit jako dědice třetí osobu. Smlouva strany zavazuje, vzniká právní jistota, že bude vše naplněno. Dědickou smlouvou lze ošetřit maximálně 3/4 majetku zůstavitele, zbývající část se řeší v závěti, nebo přechází do dědického řízení.

Závěť

Závěť je poslední vůle zůstavitele, kterou osobně rozděluje podíly na pozůstalosti nebo odkaz dalším osobám. Zůstavitel může závěť kdykoli zrušit nebo změnit. Závěť je na rozdíl od dědické smlouvy jednostranným aktem zůstavitele, pozůstalý tedy o ní nemusí ani vědět a může být bez jeho vědomí stejně tak i kdykoliv odvolána.

💡 Tip: Máte veterána, oblíbený obraz nebo jiný předmět s citovou vazbou a chcete, aby ho zdědila konkrétní osoba? Je důležité, abyste na to mysleli již teď a sepsali dědickou smlouvu nebo závěť.

Sepsání závěti

Jak se rozděluje dědictví ze zákona?

Dědici za zákona jsou fyzické osoby, které splní podmínky stanovené právem. Okruh dědiců je dán zákonem a dědici se ze zákona dělí do dědických skupin.

Dědické skupiny

V současném českém právu máme 6 dědických skupin neboli tříd:

1. První dědická třída

V první třídě dědí po zůstavitelovi děti a manžel/manželka, všichni stejným dílem. Nedědí-li některé dítě (např. z důvodu úmrtí nebo odmítnutí dědictví), nabývají dědický podíl jeho děti (vnoučata zůstavitele). Manžel/manželka nemůže v první třídě dědiců dědit sám/sama.

Registrovaný partner dědí stejně jako manžel/manželka v první nebo druhé dědické skupině.

2. Druhá dědická třída

Ve druhé skupině dědí manžel/manželka, zůstavitelovi rodiče a osoba, která žila se zůstavitelem ve stejné domácnosti. Pokud manžel dědí ve druhé třídě sám, připadne mu celé dědictví. Jinak dědí polovinu dědictví a zbytek se dělí rovným dílem mezi ostatní dědice. Tzv. spolužijící osoba ve druhé dědické třídě nemůže dědit sama.

3. Třetí dědická třída

Předpokladem pro dědění v třetí třídě je, že nedědí žádný dědic odpovídající předešlým skupinám.

Do třetí dědické třídy spadají sourozenci a osoby, které žily se zůstavitelem ve společné domácnosti po dobu alespoň 1 roku. Všichni dědí stejným dílem. Pokud z nějakého důvodu nemůže dědit sourozenec (např. zemřel před zůstavitelem), přechází dědické právo na jeho děti. Pokud žádné děti nemá, přerozdělí se jeho podíl mezi ostatní dědice.

V této skupině dědí se sourozenci také osoba, osvojená zůstavitelovými rodiči. Má postavení společného dítěte a považuje se za sourozence ostatních dětí osvojitelů. V případě že nedědí, opět přechází dědické právo na jeho děti.

4. Čtvrtá dědická třída

Ve čtvrté třídě dědí prarodiče zůstavitele stejným dílem v případě, že nedědí nikdo z předešlé třídy.

5. Pátá dědická třída

Dědici páté dědické třídy jsou prarodiče rodičů zůstavitele, pokud nedědí nikdo ze čtvrté dědické skupiny. Prarodičům otce zůstavitele náleží polovina dědictví a prarodičům matky zůstavitele druhá. Tato polovina se následně rozdělí rovným dílem mezi dvojice. Celkově připadne jedna osmina každému z praprarodičů zůstavitele. V případě, že někdo z dvojice již zemřel zůstává celý podíl žijícímu prarodiči z dvojice. Pokud nežije ani jeden, jejich podíl přechází na zbylé prarodiče z téže strany.

6. Šestá dědická třída

V šesté skupině dědí prasynovci, praneteře a děti prarodičů zůstavitele (tety a strýcové).

Nenajde-li se žádný dědic, přechází dědictví na stát. Stát nemůže dědictví odmítnout.

Zřeknutí se dědictví

Dědic má právo dědictví odmítnou, vzdát se ho nebo se ho zříci.

Za života zůstavitele se můžete předem zříci dědického práva smlouvou se zůstavitelem. Smlouva vyžaduje formu veřejné listiny.

Po smrti zůstavitele můžete odmítnout dědictví. Odmítnutí vyžaduje ústní nebo písemné prohlášení vůči soudu. Dědictví můžete odmítnout do 1 měsíce od vyrozumění soudem. Neopominutelný dědic může dědictví odmítnout s výhradou povinného podílu. Smluvní dědic z dědické smlouvy může dědictví odmítnout pouze v případě, že to dědická smlouva nevylučuje.

Dědictví se také můžete vzdát ve prospěch druhého dědice. Vzdání se je třeba učinit před soudem v rámci dědického řízení. Pokud byl dědic obtížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, které má podle zůstavitelovi vůle splnit osobně, musí takové opatření splnit.

Odmítnutí dědictví nelze vzít zpět. K odmítnutí soud nepřihlédne, pokud dáte svým jednáním najevo, že dědictví přijmout chcete.

Vydědění

Vyděděním můžeme zabránit tomu, aby pozůstalost připadla neopomenutelným dědicům. Občanským zákoníkem jsou stanoveny podmínky pro vydědění.

  • neposkytnutí pomoci v nouzi,
  • neprojevování zájmu,
  • odsouzení pro trestný čin v trvání nejméně 1 roku,
  • trvale vede nezřízený život.

Dědická daň

Od roku 2014 je dědictví osvobozeno od daně. Přesto při dědickém řízení vznikají náklady. Je potřeba zaplatit notáři za úkony provedené v rámci dědického řízení a případné další služby (znalecký posudek). Odměna notáři je určena z hodnoty majetku, který je předmětem dědictví.

💡 Tip: Dříve než začnete sepisovat závěť, podívejte se, zda by se vám více nehodilo životní pojištění.

Články, které stojí za přečtení: