Domů » Jaké známe základní druhy pracovního poměru?

Jaké známe základní druhy pracovního poměru?

autor Petra Sýkorová
Publikováno: Poslední aktualizace 0 komentář
Existují různé druhy pracovního poměru.

Znáte práva a povinnosti zaměstnance? Víte, jak má vypadat pracovní smlouva? Kdy se hodí hlavní, a kdy vedlejší pracovní poměr? Jaký typ smlouvy uzavřít jako student, absolvent, žena na mateřské, důchodce nebo člověk v produktivním věku? V tomto článku si o tom všem popovídáme.

Stručná odpověď. Zákoník práce zná dva základní pracovněprávní vztahy, pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy DPP a DPČ (§ 3). Pracovní poměr se sjednává na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou nejvýš na 3 roky s nejvýš dvěma opakováními. Může být na plný úvazek, obvykle 40 hodin týdně, nebo na kratší pracovní dobu. Hlavní a vedlejší pracovní poměr zákon nerozlišuje.

Co je pracovní poměr?

Jde o smluvní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kdy zaměstnavatel nabízí zaměstnanci práci za mzdu (v soukromém sektoru) nebo plat (ve státním sektoru).

Druhy pracovního poměru

Pracovní poměr se sjednává na:

  • dobu určitou,
  • dobu neurčitou.

Pracovní poměr na dobu určitou

Smlouva na dobu určitou je vhodná pro lidi na juniorních pozicích a stanovuje se obvykle na jeden kalendářní rok. Kolikrát ji lze opakovat nebo prodloužit, popisuje hned následující část. Zaměstnanec odchází uplynutím sjednané doby a i potom mu běží ochranná lhůta, popsaná u doby neurčité.

Kolikrát lze smlouvu na dobu určitou prodloužit

Pracovní poměr na dobu určitou smí být sjednán nejdéle na 3 roky a mezi stejným zaměstnavatelem a zaměstnancem se smí opakovat nejvýš dvakrát, přičemž prodloužení se počítá jako opakování (§ 39 odst. 2 zákoníku práce). U jedné firmy tak můžete mít nejvýš tři smlouvy na dobu určitou, pokud mezi nimi neuplynuly 3 roky.

Bez omezení počtu opakování lze smlouvu na dobu určitou uzavírat jako náhradu za kolegu na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, celkem ale ani tak nesmí přesáhnout 9 let. Výjimky mají také agentury práce (§ 39 odst. 6) a zaměstnavatelé, kteří kvůli vážným provozním důvodům upraví jiný postup dohodou s odbory nebo vnitřním předpisem (§ 39 odst. 4).

Pokud po uplynutí sjednané doby dál pracujete s vědomím zaměstnavatele, máte pracovní poměr na dobu neurčitou (§ 65 odst. 2). Stejně to platí, když vám zaměstnavatel smlouvy opakuje nad zákonný rámec a vy mu před koncem sjednané doby písemně oznámíte, že trváte na dalším zaměstnávání (§ 39 odst. 5).

Pracovní poměr na dobu neurčitou

Pracovní vztah na dobu neurčitou nemá sjednaný konec. Trvá, dokud ho jedna ze stran neukončí dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době (§ 48 zákoníku práce). Jak napsat výpověď a jaké lhůty platí, popisuje článek o výpovědi z pracovního poměru.

Ochranná lhůta trvá 7 kalendářních dnů po skončení pojištěného zaměstnání, a pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, jen tolik dní, kolik trvalo. Plyne z poměru na dobu určitou i neurčitou, ne však z DPP, ze zaměstnání malého rozsahu ani ze zaměstnání studenta sjednaného jen na prázdniny (§ 15 zákona o nemocenském pojištění).

Pokud v této lhůtě onemocníte, dostanete nemocenskou, i když už jste nezaměstnaní. Nemocenské dávky vám ovšem budou vyplaceny až od 15. dne pracovní neschopnosti.

Co musí obsahovat pracovní smlouva?

Podle zákoníku práce musí být práce sjednána vždy písemně. Je nutné, aby pracovní smlouva obsahovala tyto tři údaje:

  • druh práce,
  • místo výkonu práce,
  • den nástupu do práce.

Plný úvazek

Práce na plný úvazek je v rozsahu 40 odpracovaných hodin týdně. Funguje zde zkušební doba a nárok na příplatky a dovolenou. Říká se mu také „práce nastálo“ nebo „práce na hlavní pracovní poměr“, zkráceně „na hlavák“. Zaměstnavatel z platu zaměstnance odvádí povinné částky státu (daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění) a je povinen zaměstnanci zajistit práci na každý pracovní den.

Čtyřicet hodin týdně je stanovená týdenní pracovní doba podle § 79 zákoníku práce, při dvousměnném provozu je to 38,75 hodiny a při vícesměnném a nepřetržitém 37,5 hodiny. Při osmihodinových směnách od pondělí do pátku dá plný úvazek 160 až 184 hodin měsíčně.

Částečný úvazek

Částečný úvazek trvá kratší dobu, než je stanovená týdenní pracovní doba. Výhody a nevýhody rozebírá článek o práci na zkrácený úvazek.

Zákoník práce mu říká kratší pracovní doba. Musí být sjednaná písemně a mzda odpovídá sjednané kratší době (§ 80). Těhotné zaměstnankyni a tomu, kdo pečuje o dítě mladší 15 let nebo o závislou osobu, musí zaměstnavatel na písemnou žádost kratší úvazek povolit, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody (§ 241 odst. 2).

Existují různé druhy pracovního poměru.
Existují různé druhy pracovního poměru.

Hlavní, vedlejší a souběžný pracovní poměr

Hlavní pracovní poměr, lidově hlavák, je hovorové označení pro práci, která je vaším hlavním zdrojem příjmu, obvykle na plný úvazek. Zákoník práce pojmy hlavní a vedlejší pracovní poměr nepoužívá. Zná jen pracovní poměr a dohody (§ 3) a počítá s tím, že jich můžete mít několik současně.

U stejného zaměstnavatele ale další pracovní poměr nebo dohoda nesmí být na stejně vymezený druh práce, jaký už pro něj děláte (§ 34b odst. 2). Činnost shodnou s předmětem činnosti svého zaměstnavatele smíte jinde vykonávat jen s jeho předchozím písemným souhlasem (§ 304), neplatí to pro vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární a uměleckou činnost.

Slevu na dani uplatníte za stejný měsíc jen u jednoho zaměstnavatele, u kterého podepíšete prohlášení (§ 38k zákona o daních z příjmů). Jak se zdaňují a pojišťují menší přivýdělky, rozebírá článek o DPP a DPČ.

Práce konané mimo pracovní poměr

Méně svazující a bez větších jistot je uzavření spolupráce na dohodu, tedy DPP či DPČ. Administrativa s tím spojená je rychlá a tyto zaměstnance si firma volá, jen když potřebuje. Lidově se takto zaměstnaným lidem říká brigádníci a jejich pracovnímu vztahu brigáda. Pokud to budeme brát z právního hlediska, žádný takový pojem v zákonech neexistuje. Přesnější výraz pro lidi pracující na dohodu je tedy dohodáři, ačkoli ani tento termín v zákoníku práce samozřejmě nenajdete. Zaměstnanci na DPP/DPČ („brigádníci“) chodí dle svých časových možností a chuti. Není tedy jejich povinnost docházet do práce, jak jim vedoucí nařídí.

Ačkoli nejčastěji pracují na dohodu studenti, důchodci či ženy na mateřské, může se takto někdo i živit, čili mít to jako hlavní (a možná i jediný) zdroj příjmu. Při splnění určitých podmínek může zaměstnavatel brigádníkům i odvádět zdravotní a případně i sociální pojištění, takže v některých případech to může být i regulérní plnohodnotný zdroj příjmu.

Obě dohody musí být písemné, dávají nárok na dovolenou a dají se vypovědět s 15denní výpovědní dobou (§ 77 zákoníku práce). Rozdíly v limitech hodin, odvodech, dani a ukončení podrobně rozebírá článek o dohodě o provedení práce a dohodě o pracovní činnosti.

Dohoda o provedení práce (DPP)

Dohoda o provedení práce se sjednává na maximálně 300 hodin ročně. Pro studenty a důchodce, za něž zdravotní pojištění platí stát, je výhodný výdělek pod 12 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele (hranice pro rok 2026). Ten totiž neukládá povinnost odvádět zákonné odvody, takže si člověk vydělá více.

Člověku, který nestuduje a je v produktivním věku, se vyplatí výdělek aspoň 12 000 Kč hrubého, protože tím pádem bude mít pokryté všechny odvody, a tedy i nárok na náhradu mzdy při nemoci od zaměstnavatele v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti a na nemocenskou po těchto 14 dnech.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Zde je hranice pro odvody 4 500 Kč (rok 2026). Znamená to, že když máte hrubou měsíční odměnu aspoň 4 500 Kč, odvádí za vás zaměstnavatel zákonné poplatky. DPČ nesmí v průměru přesáhnout polovinu stanovené týdenní pracovní doby, obvykle tedy 20 hodin týdně (§ 76 zákoníku práce). Na tento druh smlouvy můžete v klidu překročit 300 hodin.

Hranice 12 000 Kč u DPP a 4 500 Kč u DPČ platí pro rok 2026. Od ledna 2027 se zvýší na 12 500 Kč a 5 000 Kč, protože se odvozují od průměrné mzdy, kterou nařízení vlády č. 177/2026 Sb. posouvá na 51 663 Kč.

Existují různé druhy pracovního poměru.
Existují různé druhy pracovního poměru.

Základní práva a povinnosti zaměstnance

Každá výdělečná činnost s sebou nese nějaká pravidla a každý pracovník má svá práva i povinnosti. Všechna kritéria a další věci ohledně pracovních vztahů jsou uvedená v zákoníku práce.

Práva zaměstnance

Mezi práva patří nárok na odpočinek. Pokud je pracovní doba 8 hodin, přestávka na jídlo a oddech musí být nejpozději po 6 hodinách práce. Tento čas není odměněn mzdou/platem. Také přestávky na kouření nejsou placené. Pro výkon práce musí zaměstnanec od zaměstnavatele dostat potřebné pracovní a ochranné pomůcky. Délka odskočení na toaletu je podle individuální potřeby.

Povinnosti zaměstnance

Naopak mezi hlavní povinnosti zaměstnance patří dodržování pracovní kázně a pracovní doby. Dále je pracovník povinen dodržovat bezpečnostní předpisy a pracovní postupy a dbát na ochranu majetku firmy.

Při zahájení spolupráce může být nutné jít na vstupní prohlídku k lékaři pracovnělékařských služeb, který posoudí vaši zdravotní způsobilost. Před pracovním poměrem je povinná u prací ve druhé až čtvrté kategorii a tam, kde předpis zdravotní způsobilost stanoví, před DPP a DPČ jen u rizikové práce, tedy v kategorii 2R, 3 a 4. Jinak ji zaměstnavatel může vyžadovat (§ 59 zákona o specifických zdravotních službách).

Zvláštními předpisy charakteristickými právě pro tu kterou firmu je vnitřní směrnice. Tou se zaměstnanci musejí řídit rovněž.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel vám musí přidělovat práci podle smlouvy, platit za ni mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění úkolů a dodržovat pracovní podmínky (§ 38 odst. 1 zákoníku práce). Jedno vyhotovení pracovní smlouvy musíte dostat a údaje, které v ní chybí, třeba výměru dovolené nebo termín výplaty, vám musí písemně sdělit do 7 dnů od nástupu (§ 34 a § 37).

Z pracovního poměru vám plyne nárok na dovolenou, při nemoci na náhradu mzdy a později na nemocenskou, za práci ve svátek na náhradní volno nebo příplatek a při výpovědi z organizačních důvodů na odstupné. Každému z těchto nároků se podrobně věnuje samostatný článek.

Další články o práci:

Teď už víte, jaké jsou druhy pracovního poměru. Napište nám, co je náplní vaší práce a jaký typ spolupráce vykonáváte. Pokud vás láká třeba práce z domova, mrkněte na náš článek Práce z domova: Stačí Vám pouze počítač a internet. Přečtěte si také:

Další zajímavé články