Když po dosažení důchodového věku pracujete dál a o důchod nepožádáte, zvýší se vám procentní výměra o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dní práce. Za rok to podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) dělá 6 %. Při výpočtovém základu 26 768 Kč, který odpovídá přepočtenému průměru výdělků 40 000 Kč, znamená rok práce navíc asi 1 606 Kč měsíčně k důchodu, a to natrvalo.
Pravidlo stanoví § 34 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. Platí ve znění účinném od 1. ledna 2026 a beze změny i ve znění od 1. ledna 2027. Stav odpovídá předpisům platným k 9. říjnu 2026.
Obsah článku
O kolik se důchod zvýší za práci navíc
Zvýšení se počítá z výpočtového základu, tedy z vašeho průměrného výdělku po redukci. Každých celých 90 kalendářních dní výdělečné činnosti přidá 1,5 % tohoto základu k procentní výměře. Základní výměra, kterou dostane každý stejně, se nemění.
Dny, které do celých 90 nedosáhnou, nepropadnou. Podle zákona se přičtou k době pojištění, pokud tím vznikne celý rok pojištění. Na žádost můžete také zvolit, aby se doba práce místo zvýšení přičetla k letům pojištění.
| Práce po vzniku nároku | Počet období po 90 dnech | Zvýšení procentní výměry | Při základu 26 768 Kč |
|---|---|---|---|
| 90 dní | 1 | 1,5 % | asi 402 Kč |
| 180 dní | 2 | 3 % | asi 803 Kč |
| 1 rok | 4 | 6 % | asi 1 606 Kč |
| 2 roky | 8 | 12 % | asi 3 212 Kč |
„Pracovní činnost po vzniku nároku na starobní důchod zvyšuje výši důchodu podstatně rychleji,“ uvádí ČSSZ v Příručce budoucího důchodce pro rok 2026. Pro srovnání, rok pojištění odpracovaný před důchodovým věkem přidá při přiznání v roce 2027 jen 1,490 % výpočtového základu, jak popisuje článek o tom, jak se počítá důchod.
Kdo může důchod odložit a co se do 90 dní nepočítá
Zvýšení náleží tomu, kdo splnil podmínky nároku na řádný starobní důchod, tedy dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Kdy důchodový věk přijde u vašeho ročníku, ukazuje tabulka v článku důchodový věk podle ročníku. Podle platného zákona jde ročník 1989 a mladší do důchodu v 67 letech.
Druhou podmínkou je, že nepobíráte starobní důchod ani invalidní důchod třetího stupně. Do 90 dní se podle ČSSZ nezapočítává neplacené volno, neomluvená absence, pracovní neschopnost, ošetřování člena domácnosti ani doba pobírání dalších dávek nemocenského pojištění. Delší nemoc tak zvýšení oddálí.
Příklad výpočtu v korunách
Vezměme člověka s přepočteným průměrem výdělků 40 000 Kč a 44 lety pojištění, jehož důchod se počítá podle parametrů pro rok 2027. Pro jednoduchost počítáme s tím, že jeho hrubá mzda v době odkladu činí také 40 000 Kč, tedy stejně jako přepočtený průměr výdělků. Jeho výpočtový základ činí 26 768 Kč a za 44 let dostane 65,56 % tohoto základu. Důchod při odchodu v důchodovém věku tak vychází na 22 720 Kč měsíčně.
- Po roce práce bez důchodu se sazba zvýší o 6 % na 71,56 %. Procentní výměra po zaokrouhlení nahoru vyjde na 19 156 Kč, se základní výměrou 5 170 Kč dostane 24 326 Kč měsíčně.
- Po dvou letech práce bez důchodu se sazba zvýší o 12 % na 77,56 % a důchod na 25 932 Kč měsíčně.
Výpočet je zjednodušený. Skutečnou částku ČSSZ spočítá podle parametrů roku, kdy vám důchod přizná, a každý leden k ní připočte valorizaci důchodů. Sazba za rok pojištění při přiznání v roce 2028 klesne na 1,485 %, redukční hranice ale porostou s průměrnou mzdou.
Vyplatí se odložit důchod, nebo ho brát a pracovat
Kdo důchod odloží, přichází o výplaty. V našem příkladu jde o 12 výplat po 22 720 Kč, tedy 272 640 Kč za rok. Pracující důchodce, který bere důchod v plné výši, má navíc od 1. ledna 2025 slevu na pojistném 6,5 % z hrubé mzdy. Při mzdě 40 000 Kč jde o 2 600 Kč měsíčně, za rok 31 200 Kč.
Odložením tedy v příkladu ztratíte asi 303 840 Kč a získáte 1 606 Kč měsíčně. Bez započtení valorizace se to vrátí zhruba po 189 měsících, tedy asi po 15 a tři čtvrtě letech. Zvýšení o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 dní práce při pobírání plného důchodu podle ČSSZ skončilo 31. prosince 2024.
Odklad se podle nás vyplatí spíš lidem s dobrým zdravím, kteří důchod k živobytí nepotřebují a počítají s dlouhým pobíráním. Kdo chce mít peníze hned, zvolí obvykle souběh důchodu a práce, jak popisuje článek o tom, jak funguje přivýdělek k důchodu. Pracující důchodce má ale podle ČSSZ kratší podpůrčí dobu u nemocenského, nejvýš 70 kalendářních dní při jedné pracovní neschopnosti a zároveň za celý kalendářní rok. Opačnou cestu, odchod před důchodovým věkem, popisuje článek o kolik se krátí předčasný důchod.
Jak o odložený důchod požádat
O odklad se zvlášť nežádá. Stačí o důchod nepožádat a pracovat dál, zvýšení se promítne do výpočtu, až o důchod požádáte. Když se rozhodnete důchod začít pobírat, postupujte takto.
- Na ePortálu ČSSZ si zkontrolujte výpis dob pojištění, jak popisuje článek o informativním osobním listu důchodového pojištění.
- Zvolte datum přiznání tak, aby vám skončilo celé období 90 dní, nedokončené dny se jen přičtou k letům pojištění, a to pokud tím vznikne celý rok pojištění.
- Žádost podejte přes službu Žádost o důchod online na ePortálu ČSSZ, nebo ji sepište na kterékoli okresní správě sociálního zabezpečení.
- Pokud chcete pracovat dál a brát důchod, požádejte zaměstnavatele o slevu na pojistném. Podle ČSSZ mu doložíte rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o nároku na výplatu důchodu v plné výši, nebo potvrzení o pobírání důchodu v plné výši ze správy sociálního zabezpečení či z ePortálu. Sleva 6,5 % platí až po dosažení důchodového věku.
Služba Žádost o důchod online podle ČSSZ nabízí informativní odhad výše starobního důchodu podle zvoleného data odchodu. Můžete si tak porovnat, kolik vám přinese odklad o půl roku nebo o rok. Přes službu Moje schůzky si navíc domluvíte online konzultaci s pracovníkem ČSSZ v termínu, který si sami vyberete.
Podle ČSSZ můžete žádost podat nejdříve čtyři měsíce před datem vzniku nároku, po něm pak kdykoli. Podrobný postup a potřebné doklady najdete v článku jak podat žádost o starobní důchod.
