Telefonní a online podvody s falešným bankéřem, falešným policistou nebo příbuzným v nouzi připravily klienty českých bank od ledna do července 2026 o 1,9 miliardy korun, meziročně o 79 procent víc. Útočníci se podle České bankovní asociace (ČBA) nejčastěji vydávají za bankéře, policisty nebo investiční poradce a spoléhají na spěch a strach oběti. Rozpoznat je lze podle několika opakujících se signálů, a i po odeslání peněz má smysl jednat rychle.
Počet nahlášených útoků za stejné období stoupl o pětinu na 62 705, průměrná škoda na jednoho klienta se zvýšila o 10 000 Kč na 30 335 Kč. Podvodníci se podle ČBA pokusili vylákat víc než 10 miliard korun, bankám se podařilo zachránit 8,1 miliardy korun, tedy víc než čtyři pětiny ohrožených prostředků.
Obsah článku
Jak funguje podvod s falešným bankéřem a bezpečným účtem
Při nejčastějším scénáři volá údajný bankéř nebo pracovník České národní banky a tvrdí, že na účet oběti se někdo pokusil dostat nebo že byl zneužit její občanský průkaz. Peníze je proto potřeba rychle přesunout na nový, bezpečný účet, který ve skutečnosti patří podvodníkovi. Policie ČR popsala 4. února 2026 případ, ve kterém takto klientka přišla o víc než 2 miliony korun, protože peníze postupně převáděla z osobního účtu na firemní a dál na další čísla, která jí volající diktoval.
Prezident ČBA a generální ředitel ČSOB Aleš Blažek k rostoucímu počtu takových hovorů dodal, že „bankám se díky pokročilým bezpečnostním systémům daří zastavit naprostou většinu podezřelých transakcí a do ochrany klientů dlouhodobě investují miliardy korun. Podvodníci ale stále více sázejí na sociální inženýrství, vytvářejí časový tlak, vyvolávají strach a vydávají se za bankéře, policisty nebo investiční poradce.“ Podobným způsobem fungují i podvodníci vydávající se za investiční poradce, jejich triky popisuje přehled Ponziho schéma a dalších investičních podvodů.
Jak poznáte falešného policistu po telefonu
Druhý rozšířený scénář je falešný policista, který oběti oznámí, že její peníze jsou v ohrožení, protože byl zadržen pachatel, který měl u sebe její osobní údaje. V dalším případu z policejního hlášení z 4. února 2026 kontaktoval falešný policista ženu přes WhatsApp s tím, že jsou její peníze v ohrožení, a ta pak postupně vybírala hotovost a předávala ji neznámým lidem, které si sama nikdy neověřila. Škoda v tomto případu dosáhla 550 tisíc korun.
Tisková mluvčí Policie ČR Ilona Gazdošová k podobným případům uvedla, že lidé by se neměli nechat vmanipulovat do jednání, které po nich po telefonu chtějí neznámí lidé, a že dřív, než někam pošlou své finance na pokyn cizí osoby, by si vše měli ověřit ve své bance. Ve třetím hlášeném případu podala klientka na pokyn volajícího žádost o úvěr za 800 tisíc korun, banka ji ale zamítla, důvod zamítnutí policie nezveřejnila. Skuteční policisté se podle Gazdošové telefonem o převod peněz nikdy nehlásí a nežádají hotovost ani úvěr, podobně jako podvodníci z přehledu energošmejdů, kteří cílí na stejnou skupinu lidí přímo u dveří.
Podvod s vnukem nebo dítětem v nouzi přes WhatsApp
Třetí rozšířená varianta cílí na rodiče a prarodiče. Zpráva na WhatsAppu nebo SMS začíná slovy „ahoj mami, mám nové číslo, napiš mi sem“ a vydává se za syna, dceru nebo vnuka, kterému se rozbil telefon a potřebuje rychle peníze, třeba na novou techniku nebo zaplacení pokuty. Komunikace pokračuje jen textem, nikdy telefonátem s hlasem skutečného příbuzného, a podvodník se snaží, aby oběť o žádosti nikomu dalšímu neřekla.
Policie ČR k této vlně doporučila prostřednictvím tiskové mluvčí Veroniky Borovičkové, aby lidé volali na dřív známé číslo nebo použili jiný komunikační kanál a položili otázku, kterou zná jen skutečný příbuzný. Pokud zprávu napsal podvodník z cizího účtu, platí podle Borovičkové, že „podezřelý účet ihned zablokujte a nahlaste přímo v aplikaci“. Podobné podvodné zprávy a odkazy v nich popisuje i přehled jak poznat phishing a nenaletět.
Co je spoofing telefonního čísla
Ve všech třech scénářích pomáhá podvodníkům takzvaný spoofing, tedy technika, kterou si volající nastaví na displeji oběti libovolné telefonní číslo, včetně skutečné linky banky, policie nebo pojišťovny. Číslo na displeji proto o totožnosti volajícího nic nevypovídá, nedá se mu věřit ani při přesné shodě s číslem z výpisu nebo z platební karty.
Jistotu dá jen zpětné zavolání na číslo, které si sami vyhledáte na webu banky nebo v mobilní aplikaci, ne na číslo, které vám nadiktoval volající nebo které přišlo v SMS zprávě. Stejná opatrnost platí u odkazů v e-mailu nebo SMS, které vedou na podvodné kopie přihlašovacích stránek, jak popisuje návod jak se vyhnout podvodnému webu či eshopu.
6 signálů, že jde o podvod
Napříč všemi variantami se opakuje podobný vzorec chování. Shrnuje ho šest signálů, které pomohou podvod rozpoznat dřív, než padne slovo o penězích.
- Volající spěchá, tvrdí, že je čas omezený, a nesmíte nikomu zavolat ani si vyžádat čas na rozmyšlení.
- Padne slovní spojení bezpečný účet nebo požadavek převést peníze mimo vlastní účty.
- Chce po vás kód z bankovní aplikace, SMS kód nebo PIN, které jinak nikomu nesdělujete.
- Číslo na displeji odpovídá skutečné lince banky nebo policie, přestože volá cizí člověk.
- Žádost o peníze přijde jen textem na WhatsAppu nebo SMS, s novým číslem a bez skutečného hovoru.
- Volající nebo pisatel prosí, abyste o hovoru nebo zprávě nikomu z rodiny neříkali.
Co dělat hned, když jste peníze už poslali
Pokud peníze odešlete, čas hraje zásadní roli. Ihned zavolejte své bance na linku pro blokaci karet a podvodných plateb, kterou najdete na webu banky nebo na zadní straně platební karty, a požádejte o zastavení nebo stažení transakce. Smysl to má, dokud podvodník peníze z cílového účtu nevybral.
Pokud jste podvodníkovi sdělili jen kód z bankovní aplikace, PIN nebo přihlašovací údaje, ale peníze dosud neodešly, postupujte stejně rychle. Zavolejte na blokační linku banky, zablokujte kartu i přístup do internetového bankovnictví a změňte přihlašovací údaje a hesla dřív, než to udělá někdo jiný.
Koordinátor pro finanční kriminalitu v Interpolu Tomonobu Kaya k šanci na vrácení peněz uvedl, že „mnoho lidí si myslí, že po převodu peněz oběti do zahraničí se nedá nic dělat, ale existují systémy, které podvodné transakce odvolávají“. Souběžně nahlaste podvod na lince 158 nebo na kterékoli služebně Policie ČR a uschovejte celou komunikaci, zprávy i potvrzení o platbě.
Jestli vám banka peníze vrátí automaticky, záleží na tom, jak byla platba podle zákona o platebním styku (370/2017 Sb.) provedená. Rozdíl mezi autorizovanou a neautorizovanou transakcí shrnuje přehled.
| Typ platby | Co to znamená | Povinnost banky |
|---|---|---|
| Neautorizovaná platba | Platbu jste neschválili, například při zneužití karty nebo cizím přístupu do vaší aplikace | Vrátit částku a obnovit účet nejpozději do konce následujícího pracovního dne po nahlášení (§ 181), nárok uplatníte do 13 měsíců od odepsání (§ 188) |
| Autorizovaná platba | Převod jste sami potvrdili v aplikaci nebo PIN kódem, i když vás k tomu podvodník přesvědčil lstí | Zákon bance vrácení neukládá, protože souhlas jste dali vy sami (§ 156), šance závisí na tom, jestli peníze příjemce dosud nevybral, a na posouzení finančního arbitra nebo soudu |
U neautorizované platby zákon chrání i to, kolik z ní nakonec zaplatíte sami. Pokud ke zneužití dojde přes ztracený, odcizený nebo jinak zneužitý platební prostředek, nesete ztrátu jen do 50 eur (§ 182 zákona o platebním styku). Celou ztrátu naopak nesete tehdy, když jste jednali podvodně nebo jste úmyslně či z hrubé nedbalosti porušili své povinnosti k platebnímu prostředku podle § 165 téhož zákona.
Platbu, kterou jste sami potvrdili pod nátlakem podvodníka, proto zákon nechrání stejně jako zcizenou kartu. Když se s bankou nedohodnete, může spor mimosoudně posoudit finanční arbitr, v praxi ale uspějí hlavně případy, kde pochybila samotná banka, ne ty, kde oběť sama sdělila kód nebo platbu potvrdila. Kde si nechat bezplatně poradit, pokud na vymáhání dluhu po vás dojde i advokátní dopis, popisuje přehled bezplatná právní poradna.
