Domů » Stanislav Dostál: Proč jsem se nestal zahradníkem ani hokejistou?

Stanislav Dostál: Proč jsem se nestal zahradníkem ani hokejistou?

od Patrik Pilous

Dnešní rozhovor bude o tom, jak je cílevědomost důležitá k úspěchu. Opět si můžete přečíst další příběh, který to stoprocentně podtrhuje. Stanislav Dostál se stal úspěšným ve světě financí, kdy musel obětovat sport, koníčky i školu. Proč nyní zvolnil a jaký má pohled na svět? Dále se dozvíte o nevydařené investici i třech trendech ve financích. Tak pojďme na to.

Jaký je tvůj klíčový faktor úspěchu?

Přizpůsobivost – stále se snažím koukat okolo sebe a kopírovat úspěšné lidi, jejich návyky, reagovat na změny trhu, na změnu své pozice a role. Vnímám již i nějaké fyzické změny a omezení, která s věkem přicházejí. Snažím se neustále přizpůsobovat.

Jaká pracovní zkušenost pro tebe byla nejzajímavější?

Nejzajímavější byla paradoxně zkušenost, když jsem pracoval na zámku jako zahradník, bylo to od 6.00 do 14.30hod, a byla to těžká práce na čerstvém vzduchu, ale s fajn lidmi. Začínal jsem v té době ve finančním oboru, od rána dělal zahradníka, a odpoledne po 16 hodině jsem měl schůzky s prvními klient a za celý měsíc práce rukama jsem pak dostal výplatu 8 200 Kč.

Když se mě kolegové zahradníci ptali, co všechno za to pořídím, odpověděl jsem, že něco půjde na nájem kanceláře a za zbytek si koupím pěkné reprezentativní hodinky. Bylo mi 19 let. Pro ně to byl šok. Přišlo jim bláznovství, že skoro celou měsíční výplatu dám za hodinky. Pro mě bylo zase bláznovství, že oni plánovali v té práci zůstat dlouhodobě. Už tehdy jsem to viděl jako jasnou investici sám do sebe a do reprezentativního vzhledu. Tam jsem pochopil, že v budoucnu budu potkávat mnoho lidí, kteří mě nebudou chápat, a já zase je.

Co pro tebe byly přelomové mezníky v životě i v podnikání?

V životě byl pro mě přelom to, že jsem dělal školu, práci a ještě hokej na docela vysoké úrovni. Hrál jsem 2. ligu. A to všechno najednou. Bylo toho moc a pořádně se mi nedařilo stíhat nic. Přišel čas něco obětovat. Přestal jsem hrát v 21 letech hokej, vsadil jsem na školu a podnikání. Byla to velká oběť, hokej jsem měl opravu rád a hrál jsem ho od mých 4 let.

V podnikání pak přišel zlom, když se na trhu objevili opravdu dobří poradci, klienti začali být chytří a používali internet ke zjišťování dat a podmínek o produktech – přišla „doba kvalitativní“ a já jsem tehdy změnil dres do firmy, která měla dobré interní vzdělání a tlačila kvalitu. Začal jsem raketově kariérně růst a začal jsem tehdy pracovat ještě o hodinu až dvě denně navíc. Nakonec jsem přestal chodit i do školy a opravdu se to rozjelo. Začal jsem vydělávat statisíce měsíčně. Sázka na podnikání a kariéru se vyplatila.

Nejsilnější stránka vs. nejslabší stránka?

Nejsilnější stránka je moje intuice – mám čuch na to, co bude trendem, vnímám změny chování u lidí, u zákazníků, cítím „něco ve vzduchu“ a jsem schopen to hodit na papír, nakreslit, popsat do čísel a představit to ostatním, aby to pochopili. Jednoduše jsem velmi vnímavý ke svému okolí, jaké mi dává podněty. Tedy možná je mou silnou stránkou i komunikace – schopnost představit příležitosti a data jiným a zpětně se podívat na to, jak jim rozumí, co na ně říkají, a zda do toho jdou se mnou nebo ne.

Slabá stránka je určitě to, že jsem měl dlouhou dobu (třeba 15 let) na prvním místě byznys a budování – tedy jsem trochu zanedbával ostatní aspekty života jako přátelství, zdraví a sport, nedej Bůh třeba nějaké umění nebo kultura. To jsem změnil poslední 2 roky, kdy už nejsem v operativní funkci a mám více volného času. Chodím nově týdně na kytaru, trénuju 2-3x týdně v posilovně a začal jsem zpátky hrát hokej.

Mám malou dceru, mám čas věnovat se jí, manželce, rodině a moc mě to těší. Každému bych přál, aby věděl, kdy má dost peněz, naplnil si nějaký finanční plán a pak uměl potlačit ego a začal více rovnovážně vnímat život. Je to velmi těžké, ale být v něčem hodně dobrý, a vlastně v nejlepším tak trochu přestat – ale kdy bude vhodná doba sundat nohu z plynu?

Stanislav dostál - kopie

Jaké tři hlavní trendy vidíš ve financích?

  1. Profesionalizace – lidé se financím buď věnují jako profesi nebo postupně vůbec. Dnes musíte složit zkoušky na 5 různých licencí a ty každé 2 roky obnovovat. Vlastně neustále děláte nějaké zkoušky, platíte poplatky a to se vyplatí už jen profíkům. Přehled si může držet každý, ale mít na to papír pouze profíci.
  2. Digitalizace – schůzky s klienty online, podepisování dokumentů online, záznamy do mailu, další konkrétní změny, které jsou trendem poslední roky.
  3. Etika – více než dříve se minimálně u nás ve společnosti zabýváme tím, co je dobré pro klienta, jak mu radit, jak ho koučovat a podobně. Pryč jsou doby, kdy někdo šel na školení, naučil se produkt a pak šel navolat známé a nabouchat jim to.

Koho bys doporučil sledovat na sociálních sítích? Kdo je pro tebe inspirací a prezentuje zajímavé myšlenky?

Asi v poslední době je nejvíce vidět finančník Vávra – zajímavě mluví, popularizuje investování, je trochu kontroverzní, ale zajímavý. Pak mě dále baví takové obyčejné stránky, které denně sdílejí nějaké vtipy, konverzaci lidí, nebo nějaké SMS zprávy – týká se to vztahů a člověk se u toho zasměje, poučí, a stále si připomíná, jak moc rozdílné chování lidí kolem sebe může očekávat. Ať už je to chování mužů k ženám, nebo zákazníků k poskytovatelům služeb – nad tím vždy žasnu.

Jakou investici do 1000 Kč považuješ jako nejlepší a jakou celkově?

Za tuto částku bych koupil knihu. A to na takové téma, ve kterém se aktuálně chcete zlepšit. Pro mě to v minulosti byla třeba kniha „Jak získávat nové přátele“ od Dale Carnegieho. Tehdy jsem totiž byl chytrý, ale vnímal jsem, že nejsem oblíbený, a chtěl jsem se naučit vztahy, jak je dělat, jak se chovat a jak se nechovat. Někteří lidé mají na vztahy talent, ale zase jim nejdou tabulky a postupy jako mně – člověk se může naučit cokoliv i mezilidské vztahy.

Celkově nejlepší investicí je správně investovaný čas -do naplnění svých cílů a ideálů. Když investujete čas do sebe a do toho, co vás posouvá k naplnění cílů a ideálů, prožíváte štěstí.

Jaké máš denní rituály/návyky, které bys doporučil/a a jakých se naopak chceš zbavit?

Můj denní rituál je, že si hodně zapisuji věci, všechny úkoly a používám diář na poznámky. Kromě toho, že si tím věci lépe pamatuji, tak je pak i kvalitněji odbavuji a můžu se k nim vrátit.

Rituál, kterého bych se chtěl zbavit je to, že dlouhodobě sám sebe hodnotím, zda jsem dost výkonný. Mám to tak, že výkon který každý den udělám, tak musí být lepší, než ostatní lidé, jinak jsem ten den nevyužil nejlépe, jak jsem mohl. Pro mě je dobrý den takový, kdy jsem odbavil úkoly, posunul práci, podpořil někoho ve svém okolí, povzbudil kolegu, byl sportovat, koupil dárek manželce, umyl auto, a uzavřel či podepsal dobrý obchod. To všechno za 1 den. Neumím jet na tempomat, na pohodu, poflakovat se. Učím se to – jet pomalejší cestou domů, jen tak koukat, pustit si rádio a nevolat zmeškané hovory, nechat je na druhý den…

Co bys vzkázal svému mladšímu já?

Těžká otázka. Jsem rád za všechno, co jsem udělal, protože mě to dostalo tam, kde teď jsem. A já jsem v tento moment docela spokojený a šťastný. Asi bych si vzkázal, ať spíše investuji do nemovitostí, než abych dal peníze makléři na akciovou burzu. Potkal jsem špatného člověka, důvěřoval mu a byla to lekce za pár milionů korun. Kdybych tehdy potkal místo burzovního makléře radši realitního makléře, který by mě tahal do nemovitostí, byl bych na tom teď o pár desítek milionů ještě lépe dle současného vývoje trhu. To je ale život. Vždy se nemůže dařit.

1/ Nejoblíbenější citát?
Na místa, kam stojí za to dojít, žádné zkratky nevedou.

2/ Nejoblíbenější aplikace?
Spotify

3/ Kniha, která tě v životě nejvíce inspirovala?
Bohatý táta chudý táta.

4/ Kolik hodin průměrně denně pracuješ?
6 hodin, jsem teď už jen na půlce toho, co jsem byl v době největšího budování byznysu.

5/ V kolik hodin chodíš spát a kdy vstáváš?
Spát chodíme trochu podle malé dcerky, která je sova, a je hrozně zvědavá na svět, takže poslední rok až tak kolem 23:30, vstávám kolem 8:30.

Články, které stojí za přečtení: