Kdo by neměl rád knížky? Jenomže skutečně doma potřebujeme mít všechny knihy, které jsme přečetli? Není lepší poslat je dál, aby mohly dělat radost dalším, a za získané peníze si pořídit nějaké nové? Dominik Gazdoš je zakladatel a CEO knižního secondhandu Knihobot. V rozhovoru se s námi podělil o to, jak na nápad s Knihobotem přišel, jak funguje a jaká je podle něj cesta k úspěchu.
Obsah článku
1. Jak vznikl nápad na vytvoření Knihobotu a jak přesně funguje?
První myšlenka na založení Knihobotu přišla asi v době, kdy jsem provozoval antikvariát ve Zlíně. Tehdy jsem si uvědomil, že lidé vozí knihy do antikvariátu většinou až z pozůstalostí, a to je vlastně pozdě. Většina knih už je v tu dobu zastaralá nebo ve špatném stavu. Věděl jsem, že pokud lidé chtějí knihy dobře prodat, je třeba je do oběhu poslat dřív.
Hlavní myšlenkou Knihobotu je tedy naučit lidi posílat knihy dál. Je to služba, která vám umožní prodat knihy, které nepotřebujete, a vše udělá za vás. Pro knihy si dojedeme, nafotíme je, naceníme a vystavíme k prodeji a vy pak dostanete část výnosu. A ti, kteří si naopak knihovnu potřebují doplnit, si na Knihobotu mohou koupit knížky stejně pohodlně jako na jakémkoliv jiném e-shopu.
2. Jak vedla cesta od prvního nápadu k tomu, kde jste teď?
Když jsme v roce 2019 začínali, byli jsme tři. Já, bratr David a kamarád Pavel Pekař. Dva roky jsme projekt bootstrapovali a byli jsme „ramen profitable“, pak přišel Miton a Knihobot byl během dvou let na desetinásobku. Dnes má Knihobot skoro 300 zaměstnanců a funguje nejen v Česku, ale i na Slovensku, v Rakousku a Německu. Za čtyři roky jsme ušli neuvěřitelnou cestu.
3. Co pro vás byly přelomové mezníky v životě a v kariéře, díky kterým Knihobot vznikl?
Prvním mezníkem bylo třetí vyhození ze střední školy – tehdy mi došlo, že studium nebude moje cesta. Druhým pak moment, kdy jsem po letech provozování malého krámku přemluvil bratra a kamaráda, že knihy mohou být velký byznys. Třetím milníkem pro mě je vstup Mitonu do Knihobotu, díky čemuž jsme se mohli neuvěřitelně posunout. A posledním pak bylo, když se povedlo odstartovat Německo.
4. Jaký je podle vás klíčový faktor úspěchu?
Otevřenost. Vytrvalost a zdravá tolerance k riziku.
5. Co bylo na spuštění Knihobotu nejobtížnější?
Z antikvariátu jsem byl zvyklý na docela velkou marži, kterou jsme s Knihobotem zhruba 4krát zmenšili. Aby to šlo utáhnout, se ženou a dítětem jsme se přestěhovali do skladu (a podobně to měli i mí spoluzakladatelé). Tohle bylo vlastně ale celkem snadné. Nejtěžší je, dokázat jednou za rok nebo půl roku překročit svůj vlastní stín a neustále se učit. Tím, jak firma roste, je třeba co chvíli začít dělat věci jinak, protože co člověk dělal dosud, zase nestačí.
6. Jaké jsou tři hlavní trendy vašeho oboru?
Myslím, že jsme dokázali zachytit hned dva trendy. Jednak tím, že jsme prodej knih z druhé ruky přesunuli do on-linu, a jednak že jsme vsadili na rostoucí trend secondhandu. Na zájmu dodavatelů i zákazníků je vidět, že jsme zvolili dobře. Služba, která za vás prodá knihy a zajistí vše kolem, abyste neměli starosti, tu chyběla, stejně jako možnost koupit si knihy z druhé ruky stejně snadno jako na jakémkoliv e-shopu. Třetím trendem jsou pak audioknihy, ale ty zatím necháváme jiným. 😊
7. Jaké jsou vaše cíle a projekty do budoucna?
Stát se jedničkou na trhu v prodeji knih z druhé ruky nejen v ČR, ale i zahraničí. V Česku už jsme největším knižním secondhandem a doufám, že tomu tak brzy bude i na Slovensku, Rakousku a Německu, kam jsme letos expandovali.
8. Koho byste doporučili sledovat na sociálních sítích? Kdo je pro vás inspirací a prezentuje zajímavé myšlenky?
Sociální sítě moc nesleduju. Inspiruje mě každý, kdo šel proti větru a zařídil si věci podle sebe.
9. Jaká investice (časová a finanční) si myslíte, že vás v životě posunula nejdál?
Nejlepší investicí bylo rozhodně založení Knihobotu. Když jsme ho s bratrem a kamarádem před čtyřmi lety zakládali, nemyslel jsem si, že jednou budu CEO mezinárodní firmy.
10. Co si myslíte, že je ta hlavní věc, která by se měla učit už od malička?
Na to nelze odpovědět jednoduše. Obecně si myslím, že je mnohem důležitější vytvořit dětem prostředí, kde se budou moct rozvíjet samy. Pak je taky dobré jim dát dobrý příklad. Myslím, že tyto dvě věci jsou tak náročné, že nějaké proaktivní učení něčeho konkrétního můžeme dát na vedlejší kolej, abychom se zbytečně nevyčerpávali.
Stručné odpovědi:
1. Nejoblíbenější citát?
Nejsem citátový typ, ale napadá mě třeba „Cena je diktátor“.
2. Nejoblíbenější autor?
Rozhodně Émile Zola. Chtěl bych najít někoho, kdo umí stejným způsobem psát o naší současnosti.
3. Kniha, která vás v životě nejvíce inspirovala?
Nejvíc inspirativní pro mě v určité životní fázi byly Úvahy a projevy Tomáše Bati. Je to jedna z věcí, která mě přinutila opustit pohodlnou pozici majitele malého antikvariátu.
4. Nejoblíbenější aplikace?
Aplikací se snažím mít pokud možno co nejméně. Prakticky nepoužívám nic jiného než internetový prohlížeč.
5. Koníček, u kterého si nejlépe odpočinete?
Můj největší koníček je práce. Zbytek času trávím se ženou a našimi třemi dětmi, takže jsem rád, když si najdu aspoň trochu času na čtení, nic jiného nestíhám.
