Rodič může v závěti odkázat dům nebo celý majetek jen jednomu dítěti, nebo třeba úplně cizímu člověku. Ostatní děti ale nezůstanou bez ničeho. Zákon jim jako nepominutelným dědicům zaručuje povinný díl, zletilému dítěti čtvrtinu a nezletilému tři čtvrtiny toho, co by zdědilo, kdyby se dědilo ze zákona.
Obsah článku
Kdo je nepominutelný dědic
Nepominutelnými dědici jsou podle § 1643 odst. 1 občanského zákoníku vždy děti zůstavitele, a nedědí-li dítě, třeba proto, že zemřelo dřív než rodič, přechází jeho právo na jeho vlastní děti, tedy na vnoučata zůstavitele. Manžel nebo manželka nepominutelným dědicem není, nárok na povinný díl nemá a jeho podíl na pozůstalosti řeší zákonná dědická třída, popsaná v článku Jak se rozděluje dědictví ze zákona.
Podobný případ, kdy rodič odkázal dům jen jedné osobě a ostatní příbuzní zůstali bez podílu, popisuje příběh Marie K., tchyně mi odkázala dům. Čtenáři se pod ním ptali na opačnou situaci, kdy rodič takhle vynechá vlastní dítě.
Nárok na povinný díl má dítě bez ohledu na to, jestli se zůstavitelem žilo ve stejné domácnosti, jestli ho vídalo nebo jestli odešlo z domova hned po osmnáctých narozeninách. Vyloučit ho může jedině platné vydědění s některým ze zákonných důvodů.
Kolik je povinný díl u zletilého a nezletilého dítěte
Výše povinného dílu se liší podle věku dítěte v době úmrtí rodiče. Zletilé dítě musí podle § 1643 občanského zákoníku dostat aspoň čtvrtinu toho, co by zdědilo, kdyby se dědilo ze zákona a žádná závěť neexistovala. Nezletilé dítě má nárok na tři čtvrtiny svého zákonného podílu.
Rozdíl vychází z ochrany dětí, které se v nezletilosti o sebe nemohou postarat samy. „Potomek je nepominutelný dědic a bez ohledu na to, jak svůj majetek v závěti rozdělíte, vždy má právo obdržet svůj povinný díl, bude-li jej požadovat,“ popisuje Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR, v rozhovoru pro České důchody z 10. 11. 2020.
Jak se povinný díl počítá z hodnoty pozůstalosti
Základem výpočtu je takzvaný zákonný dědický podíl, tedy částka, kterou by dítě zdědilo, kdyby zůstavitel žádnou závěť nenapsal. Pokud zůstavitel nemá žijícího manžela nebo manželku, dělí se pozůstalost mezi děti rovným dílem. Má-li zůstavitel manžela, podíl dítěte se o jeho díl zmenší, celý rozpis dědických tříd najdete v článku o zákonném dědění.
Podle § 1655 občanského zákoníku se majetek v pozůstalosti nejdřív sepíše a odhadne, a od jeho hodnoty se odečtou dluhy zůstavitele, teprve zbylá čistá hodnota vstupuje do výpočtu povinného dílu. Nepominutelný dědic podle § 1654 nemá právo na konkrétní věc z pozůstalosti, jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu, napsali k tomu JUDr. Ljubomír Drápal a JUDr. Martin Šešina v časopise Ad Notam Notářské komory ČR z 20. 12. 2016.
Započtení darů, které dítě dostalo za života
Hodnota povinného dílu se nepočítá jen z toho, co po rodiči zbylo v den úmrtí. Podle § 1660 občanského zákoníku se započítá i to, co dítě od zůstavitele bezplatně získalo v posledních třech letech před jeho smrtí, třeba formou daru podle darovací smlouvy, pokud rodič neurčil delší dobu započtení.
Podle § 1661 se započítává i to, co rodič dítěti dal na úhradu dluhů, na zařízení vlastní domácnosti, na svatbu nebo na začátek podnikání. Výjimkou jsou obvyklá darování, tedy běžné dárky k narozeninám nebo svátkům, ty se nezapočítávají. Dítě, které dostalo dřív rovnou dům nebo byt, tak může mít povinný díl nižší nebo nulový, protože dar se mu odečte.
Vydědění a jeho důvody
Rodič může nepominutelného dědice i vydědit, a to jen ze zákonných důvodů podle § 1646 občanského zákoníku. Patří mezi ně, že dítě neposkytlo rodiči v nouzi potřebnou pomoc, neprojevovalo o něj opravdový zájem, bylo odsouzeno pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze, nebo vede trvale nezřízený život.
Podle § 1647 lze vydědit i dítě, které je tak zadlužené nebo marnotratné, že by se jeho povinný díl pro jeho vlastní potomky nezachoval. Pokud zůstavitel v závěti důvod vydědění neuvede, má dítě podle § 1648 nárok na povinný díl, dokud mu ostatní dědicové zákonný důvod neprokážou. Spor o platnost vydědění pak řeší soud, podobně jako spory o platnost samotné závěti nebo o odmítnutí dědictví popsané v článku Dědictví, právo, závěť i odmítnutí. Podobný spor mezi dědici z různých manželství, kde se o povinný díl hlásil syn zůstavitele z prvního manželství, popisuje příběh Zdena H., manžel měl syna.
Dítě se povinného dílu může vzdát i samo, předem a za rodičova života. Podle § 1484 občanského zákoníku se dědického práva lze předem zříci smlouvou se zůstavitelem ve formě veřejné listiny, tedy notářského zápisu, a kdo se zřekne jen práva na povinný díl, nezříká se tím práva z dědické posloupnosti jako takové.
Modelový výpočet, dům za 4 miliony a dvě děti
Pro představu, jak výpočet vypadá v praxi, poslouží zjednodušený příklad. Rodič po sobě zanechá jen dům v hodnotě 4 000 000 Kč, žádné dluhy a žádného žijícího manžela ani manželku. Má dvě děti a v závěti odkáže dům jen jednomu z nich.
| Co se počítá | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
| Hodnota pozůstalosti (dům, bez dluhů) | jediný majetek | 4 000 000 Kč |
| Zákonný dědický podíl jednoho dítěte | 4 000 000 Kč děleno dvěma | 2 000 000 Kč |
| Povinný díl, vynechané dítě je zletilé | čtvrtina z 2 000 000 Kč | 500 000 Kč |
| Povinný díl, vynechané dítě je nezletilé | tři čtvrtiny z 2 000 000 Kč | 1 500 000 Kč |
Vynechané dítě tak nemá nárok na podíl na domu samém, jen na odpovídající peněžní částku. Dědic, kterému rodič dům odkázal, mu ji musí vyplatit, případně se obě strany dohodnou na vydání jiné části pozůstalosti.
Kde a jak povinný díl uplatnit
O povinném dílu se rozhoduje v řízení o pozůstalosti u notáře, kterého jako soudního komisaře pověří soud. Nepominutelný dědic musí svůj nárok notáři oznámit v průběhu dědického řízení, výpočet pak notář provede ze soupisu pozůstalosti a z obvyklé ceny majetku.
Pokud mezi dědici o výši povinného dílu vznikne spor, notář ho v nesporném řízení o pozůstalosti vyřešit nemůže a nepominutelný dědic musí nárok uplatnit žalobou u soudu. Nárok na povinný díl v penězích se podle obecných pravidel promlčí ve tříleté lhůtě od chvíle, kdy se dítě dozví o úmrtí rodiče a o závěti nebo jiném opatření, které jeho práva krátí, nejpozději pak v desetileté objektivní lhůtě, jejíž přesný počátek není v zákoně jednoznačně určen a odborníci se na něm neshodují, popisuje JUDr. Ondřej Drachovský v časopise Ad Notam Notářské komory ČR ze 17. 12. 2021. Právě proto je nejjistější nárok neotálet a uplatnit ho přímo v řízení o pozůstalosti u notáře. Bylo-li řízení už skončeno a dítě se o svém nároku dozví později, musí žalobu podat přímo proti dědicům, kterým rodič majetek odkázal.
