Dědické řízení u notáře stojí nejméně 2 000 Kč bez DPH. U běžného dědictví v hodnotě stovek tisíc až jednotek milionů Kč jde o částku v řádu tisíců až několika desítek tisíc korun, k tomu DPH a hotové výdaje. Odměna notáře jako soudního komisaře se počítá jako procento z obvyklé hodnoty majetku, který po zůstaviteli zůstal, podle vyhlášky č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců pozůstalosti.
Tato vyhláška se běžně označuje jako notářský tarif a platí stejně pro všechny notáře v Česku. Sazbu si notář nemůže upravit ani s dědici smluvně dojednat nižší částku, výše odměny závisí jen na hodnotě majetku, ne na tom, kolik práce mu konkrétní případ dal.
Obsah článku
Z čeho se odměna notáře počítá
Základem pro výpočet je obvyklá cena majetku, který byl předmětem řízení o pozůstalosti, tedy tržní hodnota všech aktiv zůstavitele ke dni smrti. Patří sem nemovitosti, peníze na účtech, cenné papíry, auto i vybavení domácnosti.
Jde o hrubou hodnotu majetku, dluhy zůstavitele se od ní neodečítají. Odměna notáře se tedy nemění podle toho, kolik dluhů dědicové zároveň s majetkem převezmou, rozhoduje jen hodnota aktiv.
U nemovitosti se hodnota obvykle zjišťuje znaleckým posudkem nebo odhadem obvyklé ceny, který si dědicové musí zaplatit samostatně, mimo odměnu notáře. U bankovních účtů a cenných papírů notář vychází z potvrzení banky nebo obchodníka s cennými papíry ke dni úmrtí.
Sazby odměny podle notářského tarifu
Notářský tarif počítá odměnu po pásmech. Z první části majetku se bere vyšší procento, z každé další čím dál menší podíl. Platí tyto sazby z obvyklé ceny majetku.
- z prvních 500 000 Kč základu 2,0 procenta
- z částky nad 500 000 Kč do 1 000 000 Kč 0,9 procenta
- z částky nad 1 000 000 Kč do 3 000 000 Kč 0,5 procenta
- z částky nad 3 000 000 Kč do 30 000 000 Kč 0,1 procenta
- z částky nad 30 000 000 Kč do 100 000 000 Kč 0,05 procenta
Z majetku nad 100 000 000 Kč se odměna dál nezvyšuje, vyšší pásmo vyhláška nestanovuje. Minimální odměna za celé řízení je 2 000 Kč bez DPH, i kdyby zůstavitel zanechal majetek v hodnotě jen pár tisíc korun.
Příklady, kolik zaplatíte za dědictví 500 tisíc, 2 a 5 milionů Kč
Pásma se nepočítají z celé částky najednou, ale postupně, vyšší sazba platí jen pro tu část majetku, která do daného pásma spadá. Tři modelové příklady ukazují, jak se odměna v praxi sčítá.
| Hodnota majetku | Odměna bez DPH | Odměna u plátce DPH |
|---|---|---|
| 500 000 Kč | 10 000 Kč | 12 100 Kč |
| 2 000 000 Kč | 19 500 Kč | 23 595 Kč |
| 5 000 000 Kč | 26 500 Kč | 32 065 Kč |
Odměna neroste lineárně s hodnotou dědictví. Když zdědíte majetek v hodnotě 500 000 Kč, zaplatíte přesně 2 procenta jeho hodnoty, protože celá částka spadá do prvního pásma. Při dědictví 5 000 000 Kč naopak zaplatíte v přepočtu jen zhruba 0,5 procenta hodnoty majetku, protože většina peněz spadá do nižších sazeb vyšších pásem.
DPH a hotové výdaje k odměně navíc
Pokud je notář plátcem DPH, což je většina notářů, připočítává k vypočítané odměně 21 procent DPH navrch. U dědictví v hodnotě 2 000 000 Kč to znamená rozdíl 4 095 Kč mezi odměnou bez DPH a s DPH.
Kromě odměny a DPH platí dědicové i hotové výdaje, tedy skutečné náklady, které notáři řízení způsobilo. Jde především o poštovné, výpisy z katastru nemovitostí a jiných evidencí a cestovní náhrady, pokud notář jednal mimo svou kancelář.
Při dědictví bytu v hodnotě 2 000 000 Kč zaplatíte notáři odměnu 19 500 Kč bez DPH a k ní DPH 4 095 Kč, celkem 23 595 Kč. Cenu znaleckého posudku nebo odhadu bytu si sjednáte zvlášť se znalcem nebo realitní kanceláří a připočtěte ji k této částce.
Kdo odměnu notáři platí
Odměnu notáři zaplatíte podle velikosti svého dědického podílu, ne podle hlavy. Když zdědíte polovinu majetku, zaplatíte polovinu odměny, při desetinovém podílu jen desetinu. Jak se podíly jednotlivých dědiců určují, popisuje článek o tom, jak se rozděluje dědictví ze zákona.
Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR, pro E15 10. června 2026 uvedl, že odměnu notáři „platí dědic, případně dědicové podle svých dědických podílů, a záleží na jeho hodnotě“.
O tom, kdo a v jaké výši odměnu a hotové výdaje zaplatí, rozhoduje soud podle § 108 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, přímo v usnesení, kterým řízení o pozůstalosti v prvním stupni skončí. Pokud dědictví odmítnete nebo se ho platně vzdáte ve prospěch jiného dědice, na odměně notáře se nepodílíte. Podmínky odmítnutí dědictví a lhůty, které u toho platí, shrnuje článek o dědickém právu, závěti a odmítnutí dědictví.
Kdy se řízení zastaví bez poplatku
Pokud zůstavitel nezanechal žádný majetek, soud řízení o pozůstalosti podle § 153 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, jednoduše zastaví.
Podobně se postupuje i u majetku nepatrné hodnoty. Podle § 154 odst. 1 téhož zákona soud v takovém případě majetek vydá tomu, kdo se postaral o pohřeb, pokud s jeho nabytím souhlasí, a řízení zároveň zastaví. Náklady pohřbu patří mezi první výdaje, které se z pozůstalosti hradí, podrobně to popisuje článek o tom, kolik stojí pohřeb.
V obou případech dědicům ani nikomu jinému žádný poplatek notáři nevzniká, náklady nese stát prostřednictvím příslušného soudu.
Zápis do katastru, daň z dědictví a jak dlouho to trvá
Jakmile usnesení o dědictví nabude právní moci, obvykle patnáct dní po jeho vydání, zapíše se vlastnické právo k nemovitosti do katastru nemovitostí. Dědicové k tomu nemusí podávat žádný návrh ani platit správní poplatek, zápis provede katastrální úřad sám formou záznamu na základě pravomocného usnesení.
Dědictví samo o sobě nikdo nedaní. Daň dědická byla v Česku zrušená k 1. lednu 2014 a nabytý majetek po zůstaviteli je od té doby osvobozen i od daně z příjmů podle § 4a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, bez ohledu na to, v jakém vztahu byl dědic k zůstaviteli. Daňové přiznání z titulu dědictví se nepodává. Daň z nabytí nemovitosti se na dědictví nevztahovala ani dřív a od 26. září 2020 ji zákon č. 386/2020 Sb. zrušil úplně, takže ji neplatí ani kupující, podrobnosti shrnuje článek o dani z nabytí nemovitosti.
Zděděná nemovitost ale dědici přináší novou povinnost do budoucna. Jako nový vlastník musí do konce ledna následujícího roku podat přiznání k dani z nemovitých věcí a daň pak platit každý rok, výpočet a termíny popisuje článek o dani z nemovitosti. Pozůstalí by zároveň neměli zapomenout prověřit nárok na nevyplacený důchod zůstavitele, který se řeší samostatně od dědického řízení, popisuje to článek o nevyplaceném důchodu po úmrtí.
Celé řízení od úmrtí po pravomocné usnesení obvykle trvá tři až šest měsíců. Déle, klidně i přes rok, se protáhne, když jsou mezi dědici spory o rozdělení majetku, mezi dědici je nezletilé dítě nebo se část majetku nachází v zahraničí.
