Finanční správa od 3. listopadu 2026 rozesílá upozornění 606 lidem, kteří v minulosti předčasně zrušili penzijní spoření nebo starší penzijní připojištění a v daňovém přiznání za rok 2025 nedodanili dříve uplatněné odpočty. Přesně v tom je háček, na který narazí mnohem víc lidí než jen těch 606. Kdo si roky snižoval základ daně příspěvky na penzijko a pak si peníze vybral jinak než splněním podmínek pro penzi, musí tuto daňovou úsporu vrátit zpátky, a to až za posledních deset let. Podle nás je dobré znát pravidlo dřív, než přijde podobný dopis.
Obsah článku
Finanční správa upozorňuje stovky lidí na nedodaněné penzijko
Z celkového počtu 606 oslovených dostane 468 osob zprávu do datové schránky, zbylých 138 obdrží klasický dopis poštou. Jde o další kolo projektu Daňové echo, který Finanční správa ČR používá k neformálnímu upozornění na pravděpodobnou chybu v přiznání, bez rovnou zahájené kontroly. Podle tiskové zprávy čeká stát od této vlny příjem asi 6,7 milionu korun, pokud lidé chybu dobrovolně napraví.
Generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová k tomu v tiskové zprávě ze 3. listopadu 2026 uvedla, že „Daňové echo jim dává příležitost vše si zkontrolovat a případnou chybu napravit.” V předchozích etapách projektu lidé podle úřadu dobrovolně přiznali daň v celkové výši přes 110 milionů korun. Echo zaměřené na penzijko tedy není první, jde o opakovaný a dlouhodobý postup, ne jednorázovou akci.
Chyba, kterou úřad hledá, se týká konkrétně lidí, kteří si roky odečítali příspěvky na penzijní spoření od základu daně a pak smlouvu ukončili způsobem, který na odpočet nárok nezakládá. Dopis sám o sobě nic nedoměřuje, jen říká, že data úřadu ukazují nesrovnalost, a nechává na poplatníkovi, aby věc sám prověřil a případně opravil.
Kdy se penzijní spoření musí po výběru dodanit
Zákon o daních z příjmů umožňuje odečíst od základu daně příspěvky na doplňkové penzijní spoření nebo starší penzijní připojištění se státním příspěvkem. Je to výhoda, kterou si ale člověk musí zasloužit vydržením. Pokud smlouva skončí tak, že nevznikne nárok na řádnou penzi ani na jednorázové vyrovnání, zákon požaduje, aby se dříve uplatněné odpočty zpětně zdanily jako příjem.
Řádný nárok, který dodanění nevyvolá, vzniká po dosažení 60 let věku a při splnění minimální doby spoření, bez ohledu na to, jestli už člověk čerpá předčasný důchod ze státního systému. U smluv uzavřených do konce roku 2023 je to 60 měsíců, tedy pět let, u smluv od roku 2024 už 120 měsíců, tedy deset let. Druhou cestou bez dodanění je přiznání invalidního důchodu, kdy účastníkovi vznikne nárok na invalidní penzi z penzijka samotného. Dodanění se netýká ani situace, kdy spoření skončí úmrtím účastníka, protože penzijko po smrti se řeší jako výplata pozůstalým, ne jako odbytné.
Kdo tyto podmínky nesplní a přesto chce k penězům, dostane je formou odbytného. Výplata odbytného je ten moment, který spustí povinnost dodanit. Nejde o sankci navíc, jde jen o to, že stát vrací do daně výhodu, kterou dřív poskytl za účelem spoření na penzi, a ten účel se nenaplnil.
KčKolik si odkládat na důchodSpočítejte, kolik měsíčně spořit, abyste měli k důchodu vlastní rezervu.Zákon počítá i s mezivariantou, kterou je jednorázové vyrovnání. Jde o jednorázovou výplatu místo pravidelné penze, na kterou ale vzniká nárok za stejných podmínek jako na penzi samotnou, tedy po dosažení 60 let a splnění minimální doby spoření. Od odbytného se liší tím, že podmínky splněny jsou, jen si účastník zvolil vyplatit peníze najednou místo rozložení do měsíčních splátek, a dodanění se ho proto netýká.
Kolik odpočtů jde dodanit a za kolik let
48 000 korun ročně je od roku 2024 jednotný strop, který lze odečíst za zaplacené příspěvky na penzijní spoření, penzijní pojištění, soukromé životní pojištění, pojištění dlouhodobé péče a dlouhodobý investiční produkt společně. Do konce roku 2023 platil pro penzijní produkty samostatný limit 24 000 korun ročně, nezávisle na životním pojištění. U doplňkového penzijního spoření navíc jde odečíst jen tu část měsíčního příspěvku, která přesahuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek, v praxi 1 700 korun měsíčně.
Při odbytném se dodaňují jako takzvaný ostatní příjem podle paragrafu 10 zákona o daních z příjmů částky, o které byl základ daně snížen za posledních deset let před rokem, kdy ke zániku smlouvy došlo. Kdo spořil a odečítal déle, dodaní jen posledních deset let, ne celou historii smlouvy. Dodaněná částka se připočítá k ostatním příjmům a zdaní standardní sazbou 15 procent, stejně jako mzda nebo podnikání. Je to jiný režim než zdanění běžného starobního důchodu, který je od daně z příjmů z velké části osvobozený.
Zjednodušeně to znamená, že čím víc korun měsíčně člověk nad povinný vklad do penzijka odkládal a čím déle si odpočet uplatňoval, tím vyšší je účet, který po předčasném výběru dorazí v podobě dodatečné daně. Výnosy a případné příspěvky zaměstnavatele se navíc zdaňují zvlášť, patnáctiprocentní srážkou, bez ohledu na to, jestli si účastník odpočet vůbec uplatňoval.
Co se stane se státním příspěvkem při odbytném
Státní příspěvky k výplatě odbytného nenáleží. Bez výjimky. Penzijní společnost je musí vrátit zpátky do veřejného rozpočtu, takže v odbytném dostane účastník jen vlastní příspěvky, případné příspěvky zaměstnavatele a podíl na výnosech z hospodaření fondu. Kdo si dvacet let spořil a stát mu posílal státní příspěvek každý měsíc, při odbytném o celou tuto částku i o její zhodnocení přichází.
Od 1. srpna 2026 platí výjimka pro seniory. Podle Ministerstva financí ČR se novela zákona o doplňkovém penzijním spoření týká lidí, kteří mají přiznaný starobní důchod, uzavřeli smlouvu před 29. prosincem 2023 a dosud ve spoření zůstávají, i když pětiletou dobu spoření nesplnili. Tihle senioři mohou od uvedeného data spoření ukončit bez ztráty státních příspěvků, bez ohledu na odspořenou dobu. Přibližně 16 000 seniorů, kteří už dřív odbytné vybrali a státní příspěvky museli vrátit, si navíc může do 1. února 2027 písemně zažádat u své penzijní společnosti o jejich vrácení.
Tahle úprava se ale týká jen státního příspěvku v rámci pravidel penzijního spoření, ne daňového odpočtu podle zákona o daních z příjmů. Dvě povinnosti totiž běží paralelně a nezávisle na sobě. I senior, kterému se díky srpnové novele vrátí státní příspěvky, může mít povinnost dodanit dřívější daňové odpočty, pokud jeho výběr nesplnil podmínky pro penzi nebo jednorázové vyrovnání.
Jak vysoké dodanění čeká na typické spořitele
Přesná částka dodanění závisí na tom, kolik korun nad povinný vklad člověk měsíčně odkládal, jak dlouho si odpočet uplatňoval a jestli jeho spoření zasáhlo i do změny stropu od roku 2024. Následující tabulka ukazuje čtyři modelové situace spořitelů, kteří odbytné vyberou v roce 2026, počítané po jednotlivých letech skriptem, ne odhadem. U dvou menších spořitelů stačí jediné pravidlo, u dvou větších se do výpočtu promítá přechod ze starého stropu 24 000 Kč na nový strop 48 000 Kč od roku 2024.
| Měsíční příspěvek nad hranicí pro státní příspěvek | Roky ve spoření z posledních deseti | Odpočty po období | Dodanění při 15 procentech |
|---|---|---|---|
| 1 000 Kč (odpočet 12 000 Kč ročně) | 5 let, 2021 až 2025 | 12 000 Kč ročně celou dobu | 9 000 Kč |
| 500 Kč (odpočet 6 000 Kč ročně) | 8 let, 2018 až 2025 | 6 000 Kč ročně celou dobu | 7 200 Kč |
| 2 000 Kč (odpočet 24 000 Kč ročně) | 10 let, 2016 až 2025 | 24 000 Kč ročně celou dobu, strop se ho nedotkl | 36 000 Kč |
| 4 000 Kč (odpočet 48 000 Kč ročně od roku 2024) | 10 let, 2016 až 2025 | 2016 až 2023 jen 24 000 Kč, 2024 až 2025 celých 48 000 Kč | 43 200 Kč |
Poslední řádek ukazuje, proč na přechodu mezi stropy záleží. Kdo si přes hranici roku 2024 odkládal stejnou částku, roky 2016 až 2023 mu zákon přizná jen do 24 000 Kč, teprve roky 2024 a 2025 do plných 48 000 Kč. Naopak kdo si odpočet neuplatňoval vůbec, třeba proto, že odkládal jen do limitu pro státní příspěvek bez odpočtu, dodanění se ho při odbytném vůbec netýká.
Kdo plánuje peníze z penzijka použít dřív, než mu bude 60 let, se vyplatí počítat s oběma ztrátami najednou, nejen s dodaněním odpočtů. Ke ztrátě státních příspěvků a jejich zhodnocení se totiž přidá i srážka z výnosů a z příspěvků zaměstnavatele, takže reálný propad proti tomu, co by účet ukazoval po splnění podmínek, bývá vyšší, než se na první pohled zdá.
Jaký je rozdíl mezi starým penzijním připojištěním a novým spořením
Na trhu běží dva produkty třetího pilíře. Starší penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona 42/1994 Sb. drží lidé, kteří smlouvu uzavřeli do roku 2012, a peníze jim leží v transformovaném fondu. Novější doplňkové penzijní spoření podle zákona 427/2011 Sb. uzavírají lidé od roku 2013 dál, a to v účastnických fondech s jiným režimem investování.
Oba produkty mají odlišnou podmínku pro nárok na odbytné. U starého penzijního připojištění vzniká nárok na odbytné po dvanácti zaplacených příspěvcích, v praxi po jednom roce placení. U doplňkového penzijního spoření je potřeba vydržet déle, nárok na odbytné přichází až po 24 měsících placených příspěvků. V obou případech ale platí stejné pravidlo o dodanění odpočtů, zákon o daních z příjmů mezi oběma produkty v tomto ohledu nerozlišuje.
Kdo si nepamatuje, který ze dvou produktů má, pozná to podle smlouvy nebo výpisu z penzijní společnosti. Transformovaný fond garantuje nezáporný výnos a nese nižší roční zhodnocení, účastnické fondy u doplňkového spoření mohou v jednotlivých letech i prodělat, i když v posledních letech spíš vydělávaly. Na povinnost dodanit odpočty při odbytném to ale nemá žádný vliv.
Co hrozí, když na upozornění Finanční správy nereagujete
Samotné upozornění v rámci Daňového echa samo o sobě nezahajuje kontrolu. Je to jen signál, že data, která úřad má, naznačují chybu, a nechává na poplatníkovi, aby to sám prověřil a napravil formou dodatečného daňového přiznání. Kdo se takhle dobrovolně opraví sám, žádné penále nehrozí. Stačí doplatit. Zaplatí jen dlužnou daň a případný úrok z prodlení.
Jiná situace nastane, pokud člověk na upozornění nezareaguje a finanční úřad chybu později doměří sám, ať už kontrolou nebo na základě dalších dostupných dat. Tehdy se podle daňového řádu obvykle uplatní penále ve výši 20 procent z doměřené daně. K tomu navíc běží úrok z prodlení, který se počítá jako 8 procentních bodů plus repo sazba České národní banky. K 1. červenci 2026 byla repo sazba 3,75 procenta, úrok z prodlení pro druhé pololetí 2026 tak činí 11,75 procenta ročně. Počítá se od čtvrtého dne po původní splatnosti. Lhůta neslevuje.
Rozdíl mezi dobrovolnou opravou a doměřením úřadem je tedy citelný. Stejnou chybu může jeden poplatník vyřešit jen doplacením daně, druhý ji zaplatí s pětinovým penále navíc a s úrokem, který roste každý den prodlení.
Jak zkontrolovat přiznání a podat dodatečné daňové tvrzení
Kdo si není jistý, jestli se ho povinnost dodanit týká, by si měl nejdřív najít smlouvu nebo výpis od penzijní společnosti a zjistit, kdy a jakým způsobem spoření skončilo. Penzijní společnosti na vyžádání vystaví potvrzení o výši vyplacených prostředků i o tom, jestli šlo o odbytné, nebo o penzi splňující podmínky. Totéž potvrzení obvykle stačí přiložit k dodatečnému přiznání jako podklad pro výpočet, úřad ho při kontrole očekává.
- Zjistěte v daňových přiznáních z minulých let, kolik korun jste si na penzijko ročně odečetli, a sečtěte je za posledních deset let před zánikem smlouvy.
- Vynásobte součet patnácti procenty, to je orientační výše dodanění, kterou doplníte do přiznání jako ostatní příjem podle paragrafu 10.
- Podejte dodatečné daňové přiznání na místně příslušný finanční úřad, nejrychleji přes portál Moje daně, kde formulář sám předvyplní známé údaje.
- Daň i případný úrok z prodlení uhraďte co nejdřív po podání, úrok se totiž počítá za každý den prodlení zvlášť.
- Kdo dostal dopis od Finanční správy, ale povinnost u sebe nenajde, může nesrovnalost vysvětlit přímo úřadu, který dopis odeslal.
Lhůta pro podání dodatečného přiznání z vlastní vůle není pevně svázaná s dopisem, daňový řád obecně žádá podání do konce měsíce následujícího po tom, kdy poplatník chybu zjistil. Čím dřív se tak stane, tím níž vyjde úrok z prodlení. Kdo si naopak penzijko vybral v souladu s podmínkami, po dosažení 60 let a s odpovídající dobou spoření, se nemusí ničím znepokojovat, dodanění se ho netýká a dopis od Finanční správy by mu ani nemělo přijít.
Kdo nad podobným krokem teprve přemýšlí, by si měl nejdřív spočítat, jestli předčasný výběr vůbec dává smysl proti tomu, co by penzijko do konce spoření mohlo vydělat navíc. Pomůže k tomu kalkulačka kolik naspořit na důchod, případně širší přehled o tom, kolik je rozumné na stáří odkládat podle věku a příjmu.
Zdroje
Při psaní jsme čerpali z těchto zdrojů.
- Finanční správa ČR, tisková zpráva Daňové echo znovu upozorní na chyby u penzijního spoření
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
- Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření
- Ministerstvo financí ČR, tisková zpráva Senioři mohou ukončit penzijní spoření bez sankce
- ČSOB Penzijní společnost, informace o předčasném odbytném
