Peníze z doplňkového penzijního spoření ani ze starého penzijního připojištění smrtí spořitele nepropadají. U nového spoření to řeší zákon o doplňkovém penzijním spoření, u smluv uzavřených do konce roku 2012 zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v obou případech je penzijní společnost vyplatí buď osobě, kterou spořitel ve smlouvě určil, nebo se stanou součástí dědického řízení. Podle údajů Asociace penzijních společností ČR měli žijící účastníci třetího pilíře k 30. červnu 2026 na účtech přes 700 miliard Kč, po přepočtu na 3,873 milionu účastníků připadá na jednoho účastníka průměrně zhruba 180 000 Kč (dopočet z dat APS ČR, 14. srpna 2026). Výše výplaty po smrti konkrétního člověka se podle této průměrné hodnoty neřídí, závisí na tom, kolik zesnulý skutečně naspořil a jaké podmínky splnil.
Obsah článku
Kdo dostane peníze z penzijního spoření po smrti
Rozhoduje to, jestli spořitel ve smlouvě uvedl určenou osobu. Může to být manžel nebo manželka, partner, dítě nebo kdokoli jiný, klidně i víc osob najednou s určeným podílem na vyplácené částce. Tuto osobu lze do smlouvy doplnit nebo změnit kdykoli během spoření, stačí písemný dodatek u penzijní společnosti.
Pokud určená osoba ve smlouvě chybí, naspořené peníze se stávají předmětem dědického řízení a rozdělí se mezi zákonné nebo závětní dědice stejně jako ostatní majetek zesnulého. Obecným pravidlům, podle kterých se bez závěti dědí, se věnuje článek dědictví, právo, závěť i odmítnutí. Stejné rozdělení platí, pokud se všechny určené osoby svého nároku písemně vzdají.
Je-li určená osoba nezletilá, nárok za ni uplatňuje a peníze přebírá její zákonný zástupce, obvykle jeden z rodičů. Pokud určená osoba zemře dřív než účastník a účastník do smlouvy nezapsal náhradu, platí v okamžiku úmrtí účastníka totéž jako při chybějící určené osobě, peníze jdou do dědictví. U starého penzijního připojištění to zákon řeší přímo i pro případ, kdy nelze zjistit, kdo z obou zemřel dřív, tehdy se hledí, že účastník určenou osobu přežil, a nárok jde opět do dědictví.
Jak rychle penzijní společnost peníze vyplatí
U doplňkového penzijního spoření, tedy u smluv uzavřených od roku 2013, stanovuje zákon o doplňkovém penzijním spoření lhůtu jeden měsíc od doručení žádosti, pokud je prokázána smrt účastníka. Platí to jak pro jednorázové vyrovnání, tak pro odbytné.
U starého penzijního připojištění, uzavřeného do konce roku 2012, je lhůta delší, tři měsíce od doručení žádosti (§ 23 odst. 4 zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem). Pozůstalostní penzi, pokud na ni má určená osoba nárok, pak penzijní společnost nevyplácí najednou, ale opakovaně podle penzijního plánu.
Jaké doklady musí pozůstalí doložit
Určená osoba potřebuje úmrtní list zesnulého nebo jeho úředně ověřenou kopii a vyplněnou žádost o výplatu s úředně ověřeným podpisem. Penzijní společnost obvykle chce i doklad totožnosti žadatele a číslo bankovního účtu, na který peníze poslat.
Dědic navíc potřebuje pravomocné usnesení soudu o dědictví, které jako soudní komisař vydá notář až po skončení dědického řízení. Proto dědicům peníze přijdou později než určené osobě, i když šlo o stejnou smlouvu a stejnou částku. Přehled toho, co všechno je potřeba po úmrtí blízkého zařídit, najdete v článku co zařídit po úmrtí.
Co se stane se státním příspěvkem
Jednorázové vyrovnání, které náleží určené osobě nebo dědici, dostanou, pokud zesnulý už splnil podmínky pro výplatu penze, a v sobě státní příspěvky zachovává. U smlouvy uzavřené do 31. prosince 2023 to znamená věk alespoň 60 let a spořicí dobu nejméně 60 kalendářních měsíců, u smlouvy uzavřené od 1. ledna 2024 musí spořicí doba činit nejméně 120 kalendářních měsíců.
Jiná situace nastává u odbytného, které se vyplácí, pokud tyto podmínky splněné nebyly. Zákon jeho výši stanovuje po odečtení poskytnutých státních příspěvků, ty se tedy vracejí státu a pozůstalí je nedostanou. Stejné pravidlo platilo i u starého penzijního připojištění, jeho zákon výslovně určuje, že částku státního příspěvku penzijní společnost vrací ministerstvu.
Jak se výplata zdaňuje
Určená osoba platí srážkovou daň 15 % z části částky, která odpovídá zhodnocení vložených peněz, tedy z výnosů. U smluv uzavřených před rokem 2024 se stejnou sazbou zdaňují i příspěvky, které za účastníka platil zaměstnavatel, u novějších smluv jsou tyto příspěvky při jednorázovém vyrovnání od daně osvobozené.
Dědic, který peníze získá přes dědické řízení, daň z příjmu z přijaté částky neplatí, dědictví je od této daně osvobozené. Platí ale z děděného majetku odměnu notáři za vedení dědického řízení, kterou určená osoba naopak neplatí. S dědictvím zároveň přebírá i případné dluhy zesnulého, o tom píše článek dluhy po zemřelém.
Staré penzijní připojištění má jiná pravidla
Smlouvy uzavřené do konce roku 2012 se řídí starším zákonem o penzijním připojištění se státním příspěvkem a navíc nabízejí dávku, kterou nové doplňkové penzijní spoření nemá, pozůstalostní penzi. Náleží osobě určené ve smlouvě, pokud zesnulý platil příspěvky nejméně 36 kalendářních měsíců.
Pokud určená osoba nárok na pozůstalostní penzi nemá nebo se ho vzdá, přichází na řadu odbytné za obdobných podmínek jako u nového spoření, a bez určené osoby jde o dědictví. Asociace penzijních společností ČR k tomu 1. března 2023 napsala, že peníze se v penzijku v případě smrti nikam neztratí.
Co udělat, když víte o penzijku po zesnulém
Penzijní společnost se o úmrtí účastníka obvykle dozví z matriky nebo od pozůstalých, do dvou měsíců pak musí určenou osobu písemně informovat o jejím nároku. Nemusíte proto čekat, až se penzijní společnost sama ozve, žádost lze podat hned po vyřízení úmrtního listu.
Pokud nevíte, jestli zesnulý penzijní spoření nebo připojištění měl, zjistí to notář v rámci dědického řízení, penzijní společnosti mají vůči němu povinnost součinnosti. U peněz na běžném bankovním účtu je postup jiný, popisuje ho článek peníze na účtu zemřelého, a jiná pravidla platí i u státního důchodu, který zemřelému nebyl vyplacen před jeho smrtí, viz důchod po úmrtí. A pokud spoření teprve zvažujete, k rozhodnutí, jestli ho stihnout nastavit do konce roku, může pomoct článek penzijní spoření do konce roku.
