Starobní, invalidní, vdovský, vdovecký i sirotčí důchod je od daně z příjmů osvobozen jen do určité hranice. Stanoví ji § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a jde o 36násobek minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku. Pro rok 2026 to je 806 400 Kč za rok, pro rok 2027 se hranice zvýší na 896 400 Kč. Kdo kromě důchodu nemá žádný jiný zdanitelný příjem a jeho roční penze tuto částku nepřekročí, daň neplatí a přiznání nepodává.
Pravidlo platí stejně bez ohledu na to, kdy byl důchod přiznán. Mění se jen samotná hranice, protože se každý rok počítá z aktuální minimální mzdy, ne z data přiznání důchodu. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí dosáhne od ledna 2026 průměrná starobní penze 21 839 Kč měsíčně, tedy zhruba 262 000 Kč za rok. Přes hranici osvobození se běžný souběh dvou důchodů obvykle nedostane, limit překročí jen vysoké kombinace, třeba vysoký vdovský důchod k vysokému starobnímu.
Obsah článku
Co přesně stanoví zákon o daních z příjmů
Podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb. je od daně osvobozen úhrn pravidelně vypláceného důchodu nebo penze až do výše 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu zdaňovacího období. Osvobození se počítá za celý kalendářní rok a zahrnuje všechny druhy důchodu z českého důchodového pojištění, starobní, invalidní, vdovský, vdovecký i sirotčí.
Hranice se v minulosti měnila spolu s minimální mzdou. V roce 2025 platila hranice 748 800 Kč, protože minimální mzda tehdy činila 20 800 Kč měsíčně. Pro rok 2026 minimální mzda stoupla na 22 400 Kč měsíčně podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 356/2025 Sb., takže osvobozená částka vzrostla na 806 400 Kč.
Do limitu se počítá částka, kterou důchodce v daném kalendářním roce skutečně obdržel. Zákon mluví o úhrnu důchodu za zdaňovací období, rozhoduje tedy rok výplaty, ne rok, za který byla jednotlivá platba přiznána.
Limit dál poroste na 896 400 Kč
Vláda schválila minimální mzdu pro rok 2027 ve výši 24 900 Kč měsíčně, Ministerstvo práce a sociálních věcí ji vyhlásilo sdělením č. 171/2026 Sb. Při výpočtu 36násobku z této částky vychází osvobozená hranice 896 400 Kč za rok.
Mezi roky 2026 a 2027 tak hranice stoupne o 90 000 Kč. Pro většinu důchodců to v praxi nic nezmění, protože ani nižší hranice z roku 2026 jim k daňové povinnosti nestačí. Dotkne se to jen těch, kdo pobírají hodně vysoký důchod, nebo mají souběžně vyplácené dva vysoké důchody, například vdovský a starobní.
Jak se zdaňuje částka nad limitem a kdy musí důchodce podat přiznání
Částka důchodu nad hranicí osvobození se zdaňuje jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů, sazbou 15 %. Přiznání musí podle § 38g téhož zákona podat každý, jehož celkové zdanitelné příjmy, které nejsou osvobozené ani zdaněné srážkovou daní, přesáhnou za rok 50 000 Kč.
Pokud by součet všech druhů příjmů za rok, včetně nadlimitní části důchodu, přesáhl 36násobek průměrné mzdy, uplatní se na přesahující část sazba 23 % místo 15 %. Pro rok 2026 je touto hranicí 1 762 812 Kč, protože průměrná mzda vyhlášená nařízením vlády č. 365/2025 Sb. činí 48 967 Kč měsíčně. Jde o velmi vysoký příjem, běžného důchodce se ani v kombinaci s přivýdělkem nedotkne.
V praxi to znamená, že pokud nadlimitní část důchodu nepřesáhne 50 000 Kč a důchodce nemá žádný další zdanitelný příjem, přiznání podávat nemusí, i když technicky má příjem nad hranici osvobození. Přiznání za rok 2026 se podává v roce 2027, papírově do 1. dubna 2027, elektronicky do 3. května 2027 a přes daňového poradce do 1. července 2027. Pokud je důchodce zároveň OSVČ s paušální daní, platí pro něj jiná pravidla, která tento text neřeší.
Sleva na poplatníka u pracujícího důchodce
Pracující důchodce má nárok na základní slevu na poplatníka stejně jako každý jiný daňový poplatník. Podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů jde o 30 840 Kč za rok, tedy 2 570 Kč měsíčně, a náleží v plné výši i tomu, kdo byl zaměstnaný jen část roku.
Dřív to tak nebylo. Mezi lety 2013 a 2014 zákon slevu na poplatníka důchodcům, kteří k 1. lednu daného roku pobírali starobní důchod, odpíral. Ústavní soud toto ustanovení zrušil nálezem Pl. ÚS 31/13 z 10. července 2014 jako porušení principu rovnosti mezi pracujícími důchodci a ostatními poplatníky daně. Od zveřejnění nálezu ve Sbírce zákonů 4. srpna 2014 proto mohou pracující důchodci slevu uplatnit bez omezení, stejně jako v letech 2025 a 2026.
Kdo si chce spočítat, jak velký bude jeho výsledný důchod a zda je blízko hranici osvobození, najde postup v článku Jak se počítá důchod v 5 krocích. Výše samotného důchodu se každý rok zvyšuje valorizací, podrobnosti shrnuje text o lednové valorizaci.
Zdravotní a sociální pojištění důchodce
Zdravotní pojištění za poživatele důchodu platí stát. Vyplývá to z § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, podle kterého patří poživatelé důchodu z důchodového pojištění mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. Platí to po celou dobu, po kterou má důchodce nárok na výplatu důchodu, bez ohledu na to, jak vysoký důchod pobírá.
Ze samotného důchodu se sociální pojištění neplatí, protože důchod není výdělečnou činností. Pokud ale důchodce zároveň pracuje, odvádí se sociální i zdravotní pojištění z jeho mzdy stejně jako u každého zaměstnance. Od 1. ledna 2025 navíc platí, že pracující poživatel starobního důchodu v plné výši má po splnění podmínek po celý kalendářní měsíc nárok na slevu 6,5 procentního bodu na pojistném na sociální zabezpečení, kterou za něj uplatní zaměstnavatel.
Nahradila dřívější mechanismus zvyšování výpočtového základu důchodu o 0,4 % za každých 360 dní takové práce, který byl ke stejnému datu zrušen. Na výši daňové hranice 806 400 Kč to ale vliv nemá, ta se řídí jen minimální mzdou. Kdo zvažuje přivýdělek k důchodu, najde přehled odvodů v článku Přivýdělek k důchodu.
Modelový výpočet daně z důchodu
Následující tabulka ukazuje, jak se liší daňová povinnost podle výše důchodu a případného přivýdělku. Výpočty vycházejí z hranice osvobození 806 400 Kč platné pro rok 2026 a ze slevy na poplatníka 30 840 Kč za rok.
| Situace | Roční příjem | Daň před slevou | Výsledná daňová povinnost |
|---|---|---|---|
| Starobní důchod 262 000 Kč | pod hranicí osvobození | 0 Kč | 0 Kč, přiznání se nepodává |
| Vdovský a starobní důchod souběžně, 480 000 Kč | pod hranicí osvobození | 0 Kč | 0 Kč, přiznání se nepodává |
| Dva souběžné důchody, 850 000 Kč | nad hranicí o 43 600 Kč | 6 540 Kč | bez podání přiznání 0 Kč, přiznání nepovinné (nadlimitní část do 50 000 Kč) |
| Vysoký důchod 900 000 Kč | nad hranicí o 93 600 Kč | 14 040 Kč | po slevě na poplatníka 0 Kč, přiznání povinné |
| Důchod 900 000 Kč a mzda 200 000 Kč za rok | základ daně 293 600 Kč | 44 040 Kč | po slevě na poplatníka 13 200 Kč |
U poslední řádky se sčítá nadlimitní část důchodu s příjmem ze zaměstnání do jednoho základu daně, a sleva na poplatníka se odečítá jen jednou za rok, bez ohledu na to, kolik zdrojů příjmu důchodce měl. Kdo si výpočtem není jistý, může využít bezplatnou pomoc finančního úřadu. Generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová v tiskové zprávě z 24. března 2026 uvedla, že „naším cílem je usnadnit občanům plnění daňových povinností a poskytnout jim odbornou podporu a veškeré potřebné informace, kdokoliv se na nás může obrátit s žádostí o pomoc či o radu, ať už osobně či telefonicky“.
Kdo si naopak neví rady s tím, kolik let musí mít odpracováno, než na důchod vůbec dosáhne, najde přehled v článku o minimálním důchodu. Samotné vyplnění tiskopisu krok za krokem popisuje návod jak vyplnit daňové přiznání.
