Peníze na účtu zemřelého, 4 situace, kdy je dostanete dřív

354

Smlouva o účtu smrtí majitele nezaniká. Banka dál přijímá platby a provádí výplaty podle dříve daných příkazů, jen ty, u kterých majitel výslovně určil, že po jeho smrti nemají pokračovat, zastaví den po doložení úmrtí (zákon č. 89/2012 Sb., § 2666). Dědicové se ke zbytku peněz dostanou až po skončení dědického řízení. Existují ale čtyři situace, kdy se k části peněz dostanete dřív, a popisujeme je v textu.

Peníze na účtu jsou jen jedna část majetku, se kterým je po úmrtí potřeba něco udělat. Jinak se řeší třeba nevyplacený důchod po úmrtí, a jinak peníze, které vám omylem přijdou na účet od cizí osoby ještě za vašeho života, nebo platba, kterou omylem odešlete na špatný účet vy sami.

Co se stane s účtem hned po nahlášení úmrtí

Pozůstalí nahlásí bance úmrtí předložením úmrtního listu, jeho originálu nebo úředně ověřené kopie. Zákon bance ukládá zastavit jen ty výplaty a platby, o kterých majitel účtu sám určil, že po jeho smrti pokračovat nemají, a to den následující po doložení úmrtí.

V praxi banky po nahlášení úmrtí přistupují k účtu opatrněji. Omezí internetové bankovnictví a výběry z bankomatu a čekají na doklad o tom, kdo je oprávněný s účtem dál nakládat. Dokud nemá banka v ruce pravomocné rozhodnutí z dědického řízení, nikomu zůstatek nevyplatí.

Stejná pravidla platí i pro spořicí účet nebo termínovaný vklad, protože je občanský zákoník řadí pod stejnou smlouvu o účtu jako běžný účet. Výjimkou je účet s víc majiteli najednou, třeba společný účet manželů. Podle § 2663 má v takovém případě každý z nich postavení majitele účtu, a smrtí jednoho z nich tedy druhý spolumajitel nepřichází o přístup k penězům ani o možnost s nimi dál nakládat.

Řada účtů, které si lidé mezi sebou označují jako společné, ale touto druhou osobou ve skutečnosti není spolumajitel, jen disponent. Rozdíl je zásadní, protože disponent po úmrtí majitele o volný přístup k účtu prakticky přijde, zatímco spolumajitel ne. Poznáte to podle smlouvy o účtu, kde banka obě role rozlišuje, podle toho, jestli má daná osoba vlastní přihlášení do internetového bankovnictví pod svým jménem, nebo se stačí přímo zeptat v bance, jaké postavení k účtu má.

Kdy a jak dědicové peníze skutečně dostanou

Peníze z účtu patří do pozůstalosti a dědí se podle závěti, nebo pokud chybí, podle zákonné dědické posloupnosti. Rozdělení mezi dědické třídy popisujeme podrobně v článku o dědění ze zákona.

Bance dědic doloží pravomocné usnesení o dědictví a svůj doklad totožnosti. Banka pak vyplatí zůstatek podle podílů určených notářem jako soudním komisařem. Podle Mesec.cz trvá celé dědické řízení v průměru 6 měsíců od úmrtí, u sporných případů i déle. Cenu za vyřízení u notáře popisuje článek kolik stojí dědické řízení.

Kdo	Kdy se dostane k penězům
Pozůstalý manžel	Svou polovinu z peněz ve společném jmění manželů získá hned, bez čekání na konec dědického řízení
Spolumajitel účtu	K penězům má přístup po celou dobu, protože se ho úmrtí druhého majitele podle § 2663 nedotýká
Určená osoba u penzijního spoření	Odbytné nebo jednorázové vyrovnání jí vyplatí penzijní společnost mimo dědické řízení
Vypravitel pohřbu nebo dědic	Náklady pohřbu může pozůstalost uhradit dřív na základě dohody dědiců nebo s povolením notáře jako soudního komisaře, u drobného majetku i vydáním přímo vypraviteli pohřbu
Ostatní dědicové	Zbytek peněz dostanou až po pravomocném usnesení o dědictví

Může banka uvolnit peníze na pohřeb dřív

Vypravitel pohřbu nemá ze zákona automatický nárok na výplatu peněz z účtu zesnulého jen proto, že pohřeb objednal. Žádný zákon bance neukládá vyplatit peníze přímo na fakturu pohřební služby, záleží na tom, jaký z dalších kroků dědicové nebo notář zvolí.

Nejběžnější cestou je dohoda dědiců, kteří se mohou shodnout, že náklady pohřbu se z pozůstalosti uhradí dřív, než se rozdělí zbytek majetku. Fakturu pohřební služby pak pozůstalí uplatní jako pohledávku vůči pozůstalosti, podrobně to rozebírá článek kolik stojí pohřeb.

Bez dohody může notář jako soudní komisař podle § 161 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, povolit dědici, jehož dědické právo je nesporné, aby s určitou částí majetku pozůstalosti volně nakládal ještě před skončením řízení. Případně může podle § 157 a § 158 téhož zákona jmenovat správce pozůstalosti, který náklady pohřbu z majetku zůstavitele uhradí. Jde-li jen o majetek nepatrné hodnoty nebo bez hodnoty, může ho soud podle § 154 vydat přímo tomu, kdo se o pohřeb postaral, pokud s tím souhlasí, a řízení o pozůstalosti tím zároveň zastaví.

Trvalé příkazy, inkaso a platební karta

Trvalé příkazy a souhlasy s inkasem po smrti majitele dál běží, pokud si majitel účtu v minulosti výslovně nestanovil jinak. Banka je sama od sebe nezastavuje, zastaví jen ty platby, které majitel k zastavení určil.

Platební kartu banka po nahlášení úmrtí obvykle zablokuje, protože patří jen majiteli účtu a jeho smrtí ztrácí smysl ji dál používat. Pozůstalí by si zrušení trvalých příkazů a inkasa u dodavatelů energií, telefonu nebo pojištění měli ohlídat sami, banka za ně aktivně nic neukončuje.

Disponent ztrácí přístup, i když právo podle zákona trvá

Zákon disponentovi dává víc, než by čekal. Podle § 2664 občanského zákoníku platí, že s penězi na účtu může nakládat i zmocněnec, a pokud ze samotného zmocnění nevyplývá opak, nezaniká smrtí zmocnitele.

Prakticky to ale nefunguje jako volný přístup k cizím penězům. Banky po nahlášení úmrtí dispoziční právo k účtu fakticky omezují a disponentovi zablokují kartu i internetové bankovnictví podobně jako komukoli jinému. A pokud by disponent z účtu po smrti majitele vybral peníze pro sebe bez rozumného důvodu, dědicové mají právo žádat jejich vrácení jako bezdůvodné obohacení, jak potvrdil Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 24 Cdo 972/2019.

Společné jmění manželů a peníze na účtu

Pokud peníze na účtu patřily do společného jmění manželů, polovina zůstatku připadne automaticky pozůstalému manželovi jako jeho vlastní majetek. Teprve druhá polovina se stává součástí pozůstalosti a dědí se podle zákona nebo závěti, popisuje to server Zůstavitel.cz v článku z 11. 8. 2026.

Pozůstalý manžel navíc není jen tím, kdo si odnese svou polovinu. Zároveň dědí spolu s dětmi nebo dalšími příbuznými i druhou polovinu, protože patří do první dědické třídy.

Stavební spoření a penzijní spoření po smrti

Stavební spoření má vlastní pravidlo, které má přednost i před závětí. Podle § 8 zákona č. 96/1993 Sb. přecházejí práva a povinnosti ze smlouvy po smrti účastníka na pozůstalého manžela. Pokud manžel chybí, jde o předmět dědění jen tehdy, dohodnou-li se dědicové v dohodě o vypořádání dědictví, že smlouvu převezme jeden z nich. Bez takové dohody smlouva zaniká dnem úmrtí a vypořádá se jen naspořená částka s úroky a poměrnou částí státní podpory.

Doplňkové penzijní spoření funguje jinak. Účastník si podle zákona č. 427/2011 Sb. může určit jednu nebo víc fyzických osob jako určenou osobu pro případ smrti. Zemře-li účastník dřív, než mu vznikl nárok na kteroukoli penzi nebo výsluhovou penzi podle § 19 zákona, náleží určené osobě odbytné ve výši naspořené částky snížené o státní příspěvky, které mu stát do té doby vyplatil (§ 25).

Pokud účastník zemřel až po vzniku nároku na penzi, ale dřív, než mu ji penzijní společnost vyplatila, nebo mu už běžela starobní či invalidní penze na určenou dobu, náleží určené osobě podle § 24 jednorázové vyrovnání, u už vyplácené penze ve výši dosud nevyplacené části. Určená osoba dostává peníze mimo dědické řízení. Pokud ji účastník nejmenoval, jde naspořená částka do pozůstalosti stejně jako zůstatek na běžném účtu.