V netínské hrobce leží dvanáct členů tří rodů a kostlivce, které titulek slibuje, najdete spíš v jejich příbězích než v kryptě. Rudolfem z Lobkowicz, zemřelým v dubnu 1908, vymřela velkomeziříčská linie Lobkowiczů.
V červnu téhož roku zemřela na zámku ve věku 27 let na plicní tuberkulózu hraběnka Sarah Harrachová, rozená z Hohenlohe. Její manžel, hrabě František Harrach, leží v hrobce od roku 1937.
František Harrach byl 28. června 1914 v Sarajevu, když tam v jeho autě jel následník trůnu František Ferdinand. Ostatky dvou dalších pohřbených převezli do Netína z ciziny až po sametové revoluci.
Obsah článku
Kdo v hrobce leží
Seznam pohřbených vychází z Wikipedie, která u jednotlivých osob odkazuje na matriční záznamy a genealogické práce. Tabulka je řazená podle data úmrtí.
| Kdo | Roky života | Co o něm víme |
|---|---|---|
| Ludvík Leopold z Lobkowicz | 1843 až 1868 | c. k. poručík, syn zakladatelky hrobky |
| Ludvík Jan z Lobkowicz | 1807 až 1882 | kapitán jízdy, zakladatel IV. linie roudnické primogenitury |
| Leopoldina z Lobkowicz, rozená z Liechtensteinu | 1815 až 1899 | palácová dáma, dědička panství, zakladatelka hrobky |
| Rudolf Ferdinand z Lobkowicz | 1840 až 1908 | c. k. polní zbrojmistr, jím vymřela velkomeziříčská linie |
| Sarah Harrachová, rozená z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingfürstu | 1880 až 1908 | zemřela na zámku na tuberkulózu |
| František Maria Harrach | 1870 až 1937 | císařský komoří, majitel velkostatku Velké Meziříčí |
| Maria Josefa Podstatzky-Lichtenstein | 1972 | zemřela tři dny po narození, ostatky převezeny po sametové revoluci |
| Alois Podstatzky-Lichtenstein | 1905 až 1982 | zemřel v Salcburku, ostatky převezeny po sametové revoluci |
| Mária-Anita Mailáth de Székhely | 1926 až 2000 | zemřela v Kanadě, v hrobce je uložena urna |
| Josepha Podstatzká-Lichtenstein, rozená Harrachová | 1905 až 2000 | restituentka velkomeziříčského zámku |
| František Karel Podstatzky-Lichtenstein | 1933 až 2016 | rozloučení v netínském kostele 10. 12. 2016 |
| Maria Leopoldina Podstatzky-Lichtenstein | 1936 až 2021 | rozloučení v netínském kostele 11. 6. 2021 |
Alois Podstatzky-Lichtenstein zemřel 18. února 1982 v Salcburku a byl tam pohřben. Do Netína ho převezli po sametové revoluci, stejně jako Marii Josefu, která se narodila 21. května 1972 v Mnichově a o tři dny později zemřela.
Praktickou stránku loučení, tedy co zařídit po úmrtí blízkého, kolik stojí pohřeb a kolik stojí hrob, vysvětlujeme v samostatných článcích.
Proč Netín a proč Lobkowiczů
Netín patřil od roku 1729 k panství Velké Meziříčí. V roce 1860 tu vznikl nový hřbitov, který nahradil staré pohřebiště kolem kostela v době epidemie cholery, a hrobka stojí nad ním. Ves je navíc poutní místo, od roku 1714, kdy ve Velkém Meziříčí řádil mor, se do kostela putuje.
Leopoldina z Liechtensteinu zdědila velkomeziříčské panství po otci v roce 1819 a fakticky se ho ujala v roce 1837. Provdala se za Ludvíka Jana z Lobkowicz a hrobka, kterou nechala postavit jako majitelka panství, nese jméno Lobkowiczů.
Jméno Lobkowicz má ale jen čtyři z dvanácti pohřbených, zbylých osm jsou Harrachové, Podstatzcí-Lichtensteinové a jejich manželky. Hrobku po Lobkowiczích zdědili Harrachové a po nich rod Podstatzky-Lichtenstein, který je jejím majitelem a vlastní také zámek ve Velkém Meziříčí.
Stavba a krypta
Na návrší za netínským kostelem se v roce 1869 začaly zvedat cihlové zdi. Kněžna Leopoldina z Lobkowicz tu po smrti syna Ludvíka Leopolda nechala postavit hrobku, projekt vypracoval brněnský architekt Augustin Prokop a stavbu také vedl. Dokončena byla v roce 1871.
Ludvík Leopold zemřel 3. listopadu 1868 ve Vídni a byl pohřben 7. listopadu 1868, tedy rok před začátkem stavby. Kde ležel do dokončení hrobky, zdroj neuvádí.
Novogotická stavba z režných cihel má dvě podlaží, dole kryptu a nahoře kapli Sedmibolestné Panny Marie. V nároží stojí osmiboká věž. Wikipedie uvádí náklady 56 tisíc korun, u stavby z let 1869 až 1871 je ale takový údaj sporný, protože se tehdy platilo zlatými.
Nad vchodem do kaple je tesaný alianční znak Lobkowiczů a Liechtensteinů, uvnitř stojí čtyři kamenné sloupy. Tři vitráže ukazují svatého Ludvíka se znakem Lobkowiczů, svatého Leopolda se znakem vranovské větve Liechtensteinů a anděla s heslem Lobkowiczů „Popel jsem a popel budu“.
Jména svatých odpovídají otci Ludvíku Janovi, matce Leopoldině i synovi Ludvíku Leopoldovi. Do krypty vede půlkruhový vchod s ozdobnými mřížemi.
Krypta má čtvercový půdorys, prostou křížovou klenbu na hranolových pilířích, v závěru žulový kříž a podlahu z černobílých mramorových dlaždic. Schránky zemřelých stojí na postranních stupních.
Příběhy, které hrobka nese
Rudolf Ferdinand z Lobkowicz, c. k. polní zbrojmistr, zemřel 9. dubna 1908 ve Vídni a velkomeziříčská linie Lobkowiczů s ním vymřela. Panství zdědil jeho synovec František Harrach. Harrachova manželka Sarah zemřela 10. června 1908 na zámku ve věku 27 let na plicní tuberkulózu.
V roce 1909 hostil František Harrach na zámku císařské manévry, kterých se zúčastnil i František Ferdinand d’Este, a seznámil se s ním. Když pak 28. června 1914 v Sarajevu zazněly výstřely, stál Harrach podle knihy historika Christophera Clarka The Sleepwalkers na stupačce vozu a držel zraněného arcivévodu za límec.
Po Harrachově smrti v roce 1937 zdědila zámek dcera Josepha, provdaná Podstatzká-Lichtenstein. Po roce 1948 zámek zestátnili a v restituci se rodině vrátil v roce 1995. Josepha zemřela 16. února 2000 v Salcburku a leží v hrobce.
Zvon, střecha a vloupání
Osud stavby poznamenaly obě světové války, vloupání a poničená střecha.
- V roce 1871 byla stavba dokončena a vysazena lipová alej.
- V květnu 1917 zrekvírovali ze zdejší věže zvon z roku 1735 o váze 30 kg.
- V roce 1923 se do hrobky někdo vloupal.
- V roce 1929 byl vysvěcen nový zvon o váze 40 kg.
- V roce 1942 ho ukryli, aby se neopakoval osud prvního zvonu, a na své místo se vrátil v roce 2002.
V šedesátých letech 20. století nahradila poničenou břidlicovou střechu plechová krytina, jakou má i špice věže.
Křížová cesta a lipová alej
K hrobce vede od hřbitova lipová alej se čtrnácti zastaveními křížové cesty. Tehdejší starostka Netína Pavla Krejzlová řekla v březnu 2017 Českému rozhlasu, že „hned po ukončení stavby byla vysazena lipová alej a postavena křížová cesta“. Cesta je podle reportáže krátká a vede mírně do kopce.
Zastavení jsou malé žulové kapličky s obrazy na plechu. Na úvodní fotografii je vpravo u hrobky vidět zastavení s obrazem Ježíš pohřben. Kostel, alej, křížová cesta i hrobka tvoří celek chráněný jako nemovitá kulturní památka.
Na stromech kolem hrobky jsou obrázky českých svatých, Václava, Anežky, Zdislavy a Prokopa, které nechal instalovat děkan Peňáz. U hrobky se podle reportáže konaly také poutě prvních sobot.
Jak se k hrobce dostat a kdy dovnitř
Netín leží v okrese Žďár nad Sázavou, asi deset kilometrů severozápadně od Velkého Meziříčí. Hrobka stojí na vrchu Strážnice ve výšce 566 metrů nad mořem, souřadnice jsou N 49.4170265, E 15.9513521. Pokud pojedete po dálnici D1, nezapomeňte na platnou dálniční známku.
Hrobka je pro veřejnost zpravidla otevřená jen jeden den v roce. Tehdejší starostka řekla v březnu 2017 rozhlasu, že „v té kapli bývají jednou za rok mše“, a v roce 2017 se měla konat 15. září.
To je svátek Panny Marie Bolestné, hrobka je zasvěcena Panně Marii Sedmibolestné. Termín zjistíte u obce Netín na obecnetin.cz.
V okolí stojí za návštěvu zámek ve Velkém Meziříčí, který je od restituce v roce 1995 v soukromém vlastnictví, a část jeho prostor od roku 1948 využívá Muzeum Velké Meziříčí. Další tip na výlet za zámkem najdete v článku o významném zámku střední Moravy.
