Domů » Kyberšikana: Jak se bránit a rozpoznat?

Kyberšikana: Jak se bránit a rozpoznat?

od Anna Malá

Kyberšikana, kybernetická šikana, počítačová šikana nebo také cyberbullying. Můžeme tomu říkat, jak chceme, ale pořád je to šikana, která se liší pouze aspektem prostředí- tedy kyberprostorem. Dnes bohužel existuje více způsobů, jak někomu ublížit nebo ho veřejně poškodit. Internet tomuto negativnímu projevu chování společnosti ještě více otevírá dveře. V době, kdy je na sociálních sítích téměř každý, není nic snazšího.

Kyberšikana: Co to je?

Způsob ubližování na internetu může být veden zcela vědomě, nebo dokonce i bez záměru. Hodně zaznamenaných příběhů počítačové šikany se stalo právě díky nevhodně zvolenému „vtípku“ na sociální síti, ze kterého se stala velmi nepříjemná a bolestivá situace pro jeho oběť. Opakem je pak případ, kdy si tzv. „agresor“ vybere svou „oběť“ a útok na ni nebo něj záměrně cílí.

Cyberbullying neboli kyberšikana má stejný základ jako šikana, kterou známe:

  • Jedná se o úmyslně agresivní akt s cílem oběť zranit (fyzicky či psychicky)
  • útoky na oběť jsou opakované a probíhají delší dobu
  • oběť se nedokáže útokům účinně bránit (mezi agresorem a obětí je mocenská nerovnováha)

Dopad takového chování může mít nedozírné následky. Oběť kyberšikany si nenese pouze „šrámy na duši“. Dobře zvolený útok na vaši osobu vás může stát i společenské postavení nebo zaměstnání. Oběť útoku se může potýkat se snížením sebevědomí, pocity zoufalství, strachu, somatické potíže, deprese, problémy s navazováním vztahů, zhoršení prospěchu, apod. V nejhorším případě vás cílený nátlak může dohnat ke zhroucení a sebevraždě.

Důsledky počítačové šikany jsou zde zmíněny ale jen velmi obecně, ve skutečnosti jde o mnohem širší souvislosti. Díky narušení prostoru, který skýtá vaše největší soukromí, dochází k porušení vašich práv a svobod. Na technické rovině dochází k narušení prostoru vašich aplikací, hesel, osobních údajů, ztrátě soukromí a bezpečí. Na fyzické rovině pak dochází např. k útokům, které jsou natáčeny a následně šířeny na sociálních sítích.

Druhy kyberšikany

Nemluvíme zde pouze o sledování účtů nebo vkládání fotek na nevhodné servery. Zmiňme některé druhy kyberšikany:

  • Kyberharašení – Jedná se opakované nevhodné zprávy, které začnou být nepříjemné jedné straně, kdy druhá ji není ochotna ukončit. Může se jednat o sms nebo zprávy na internetu, či emaily.
  • Kyberstalking – Je tzv. pronásledování v kyberprostoru. Dotyčný vás může sledovat na sociální síti, na mobilu, emailu. Stalkingem ztrácíte své soukromí a pocit bezpečí.
  • Ostrakizace, resp. Vyloučení – Dotyčný je vyloučen z některé ze skupin na internetu. Vyloučení je zde veřejné (všichni o něm vědí), proto dopad může být mnohem horší, než v reálné skupině.
  • Kybergrooming – Jde o situaci, kdy se agresor snaží pomocí kyberprostoru přimět svou oběť k osobní schůzce. Mezi nejčastější oběti zde patří bohužel děti, které tráví na internetu mnoho času.
  • Flaming – Tzv. slovní napadání. Jistě jste zaznamenali nespočet nepříjemných, hanlivých a negativních komentářů ke článkům a příspěvkům na internetu.
  • Happy Slapping – kyberšikana, která má fyzický dopad na oběť. Tento způsob napadení vznikl ve Velké Británi, kdy si agresor vybere svou oběť a posléze ji fyzicky napadne. Počin je natočen na mobilní telefon a poté zveřejněn na internetu. (Některé z těchto útoků vedly k sebevraždě)

Samotný výčet druhů této šikany napovídá o následcích, které může způsobit.

Kyberšikana: Příběhy

Urážkami to začíná, sebevraždou končí

Příběhů, resp. případů kyberšikany je opravdu hodně a každým dnem přibývá víc a víc. Internet je nejrozšířenější a nejdostupnější „veřejný prostor“ na světě. Je tedy zjevné, že počet případů šikany v kyberprostoru je téměř nevyčíslitelný. Obětí se zde může stát kdokoli. Malé dítě (které by tedy na internetu nemělo co dělat), dospělí, muž, žena, student, učitel… Uveďme některé z nich, méně závažné i ty nejvíce „odstrašující“.

STUDENTI A JEJICH „ZÁBAVA“

Nejhloupější formu zábavy lze nalézt nejspíše mezi dětmi a studenty. Mládež se chce pobavit, nechce hledět na následky. Co se ale na začátku může zdát jako „parádní sranda“ se může zvrhnout v ponižování a snížení společenského statutu mezi spolužáky. Mezi nejčastější případy kybernetické šikany na škole patří např. šíření osobních informací o vybraném spolužákovy, nebo šíření lži o tom, jak se mu stala společensky zásadně trapná situace jako je počůrání, poluce apod. K horším případům patří natáčení spolužaček v šatně, kdy se převlékají a následné umisťování těchto videí na sociálních sítích.

Ty mnohem horší případy jsou, mimo jiné zmíněné výše, kdy si mladí studenti vybrali svou oběť. Poté ji fyzicky napadli a video opět umístili na sociálních sítích. Ty nejhorší případy nastaly, když byla „zábava up-gradována“ na vyšší level. Oběť byla donucena k svlékání, či dokonce k sexuálnímu zneužití. Některé z těchto obětí po zveřejnění onoho videa, spáchaly sebevraždu.

Obecně lze říci, že k nejvíce případům kyberšikany dochází právě mezi studenty a mladými lidmi. Příběhy odhalují nevinné pokusy o žert, cílený promyšlený plán, jak zesměšnit spolužáka v cestě za pomstou, obtěžované dívky, nahé fotky chlapců i děvčat, odkrytá nejosobnější tajemství, fyzické útoky, násilnické hrátky.

Z UČITELŮ JSME KDYSI MĚLI RESPEKT

Velmi rozšířenou šikanou na internetu je dnes šikana páchaná na učitelích. Studenti se baví tím, že je natáčí při hodině a videa pak šíří v kyberprostoru. Natočení paní učitelky při shýbání se k žákovi nebo přeřeknutích apod. je ještě něco, co může dospělí člověk ustát. Nicméně případy jsou bohužel mnohem horší. Šířením hanlivých, urážlivých a lživých údajů o učitelích počínaje, ponižováním a ubližováním studenty (i dokonce rodiči) konče.

V souvislosti s šikanou učitelů vznikl název Kyberbaiting. Jedná se o cílené provokování učitele a očekávání jeho reakce, která je „samozřejmě“ natočena a šířena v kyberprostoru. Nemusím jistě zmiňovat, že v některých případech byla škola (na nátlak rodičů a veřejnosti) nucena s vyučujícím rozvázat pracovní poměr.

Jedním z nejhorších českých případů kyberšikany učitele byl případ Jiřího Pacholíka, učitele základní školy, který se kvůli všemu, co se po jeho kauze dělo, oběsil ve svém domě. Problém kyberbaitingu je ovšem celosvětový a takovýchto případů není bohužel málo.

Kyberšikana: Jak se bránit? Prevence, prevence, prevence…

Případy kyberšikany však nelze vypsat v jednom článku. Obětmi se stávají všichni. Není rozdíl jestli je napaden student nebo učitel. Mladý nebo starý člověk. Jestli je napaden jedincem, nebo skupinou. Tato šikana se děje a to v celosvětovém měřítku. Dnes to není o tom, že vám starší spolužák sebere kapesné nebo svačinu. Dnes je to o tom, že lidé vědí jak ublížit, hodně ublížit, a že k tomu mají kyberprostor, který eliminuje zábrany tím, že se vše děje „virtuálně“.

Nejúčinnějším způsobem a tím základním, jak se bránit kybernetické šikaně je sama PREVENCE! Každé dítě, každý mladý člověk by měl dobře znát své hodnoty a měl by být dobře poučen minimálně od svých rodičů a také školy o tom, že se kyberšikana děje. A nejen o tom, že tu něco takového je. Měli by dobře znát v jakém měřítku a jaké dopady má. Ne „může“ mít. Ale má!

Mladé lidi nelze asociovat odříznutím od internetu. Takové řešení by mělo za následek spíše opak. Vyčlenění z dnešního společenského standardu, je „konečná“. Ale rodiče by měli mít přehled o tom, kde a jak jejich děti tráví čas na internetu. Používat rodičovské zámky a nebrat na lehkou váhu, když zaznamenají negativní příspěvky svých dětí nebo negativní postoj jejich kamarádů.

Vzdělávací instituce se mohou bránit restrikcemi v podobě zakázání používání mobilních telefonů na školách. Minimálně alespoň během vyučovacích hodin. Spousta škol toto opatření ale bohužel zatím nepoužila. Mnoho rodičů dávám svým dětem mobilní telefon, jako prostředek kontroly typu: Už si ve škole? Už si doma?“. Školy jsou tak často tlačeny k rozhodnutím/ nerozhodnutím ze strany rodičů.

U mládeže proto platí, že největší ochranou jsou zde rodiče. Ti se starají o prostor, kde tráví jejich děti čas, ale zároveň si uvědomují možnosti a zodpovědnost školy. Rodiče často sklouzávají k názoru, že „moje dítě za to přeci nemůže, to ten učitel je….“. Jenže tento přístup nahrává všem, kteří se chtějí bavit tím, jak někomu jiného zničí život.

E-Bezpečí

V rámci oficiálních a rozsáhlejších prostředků je dobré zmínit např. národní projekt prevence rizikového chování v online prostředí, zvaný E-BEZPEČÍ. Tento celorepublikový a také certifikovaný projekt se (mimo jiné) zaměřuje na prevenci, vzdělávání, výzkum, intervenci a osvětu v oblasti rizikového chování v kyberprostoru. Projekt je realizován prostřednictvím Univerzity Palackého ve spolupráci s dalšími organizacemi.

V rámci činnosti projektu E-bezpečí probíhá terénní práce s cílovými skupinami. Lidé z projektu šíří informace o problematice, snaží se vzdělávat mládež v této oblasti a tím předcházet rizikovému chování a kyberšikaně. „Osvěta“ je zaměřena na žáky a studenty škol, pedagogy, policisty, rodiče, pracovníky sociálních zařízení, apod.

ANONYMITA NA INTERNETU

V neposlední řadě je důležité zmínit také naše technické možnosti. V dnešní době jsme téměř „sledováni“ na internetu. Každý do něj vkládáme nespočetné množství dat a osobních údajů, a to takřka každý den. Vytváříme svou digitální stopu, která je viditelná a zpracovatelná pro různé organizace. A ne všichni s těmito daty mají dobré úmysly, resp. „pouze ty obchodní“.

Jedním z možných způsobů, jak se bránit proti narušení soukromí na internetu, je např. skrytí vaši IP adresy. IP adresa je něco jako vaše ID v kyberprostoru. Toto doporučení není nejspíš takovým, po kterém budou sahat studenti a mládež, nicméně pro dospělého zodpovědného člověka je to vítaná rada. Skrýt vaši IP adresu můžete např. používáním veřejné Wi-Fi, nebo použít přihlášení přes Proxy servery, využít prohlížet Tor, či využít služeb VPN. Problém kyberšikany začínají také zpracovávat filmová studia, aby na celý problém upozornila v podobě reálných psychologických filmů.

Minimálně byste měli zkusit začít používat alespoň tzv. anonymní režim.

Kybernetická šikana a zákon?

A jak se k tomu staví náš zákon? Zatím bohužel „nepřímo“. Samotný pojem kyberšikana není v zákonech ukotven, nicméně prostřednictvím ní se daný agresor, tedy pachatel dopouští už konkrétních trestných činů. U počítačové šikany, kdy dochází k ublížení na zdraví, omezování svobody, vydírání apod. už se jedná o trestné činy.

Dojde-li k oznámení typu: „Má fotka je bez mého souhlasu šířena na nevhodném webu“, nebo „Píšou o mě lživé a hanlivé věci tam a tam..“, policie nařídí danému subjektu konkrétní „příspěvek“ odstranit. Neučiní-li tak agresor sám, dochází k odstranění samotnou policí. Nicméně toto řešení bohužel není konečné. Často se stává, že pár dní po odstranění příspěvku policí, se na daném místě objeví znova, nebo na jiném serveru.

KYBERŠIKANA A TREST ZA NI?

Jak již bylo zmíněno, zákon na samotný čin kyberšikany zatím ještě „nepamatuje“, je ale řada trestných činů, které díky ní vznikají a ty trestné jsou. Za důsledky šikanování v kyberprostoru může stát, dle Trestního zákona č. 306/2009Sb., agresora potrestat např. v těchto případech:

  • Ublížení na zdraví (§ 146)
  • Omezování osobní svobody (§ 171)
  • Vydírání (§ 175)
  • Pomluva (§ 184)
  • Násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci (§ 352)
  • Pohlavní zneužívání (§ 187)
  • Zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193)
  • Poškození cizích práv (§ 181)
  • Nebezpečné pronásledování (§ 354)

…a mnoho dalších. Tresty za tyto činy mohou mít za následek odnětí svobody ve výši od 1 roku do 8 let. Kyberšikana jako taková tedy uvedena v zákoně, jako trestný čin, není, ale vede k výše uvedeným a na ty už zákon pamatuje. Je tedy důležité znát tyto hrozby a především možnosti obrany proti nim. Jako u každého nebezpečí vám tady nejvíce pomůže samotná prevence proti kyberšikaně.

Cyberbullying: Nejen šikana po síti.

Internet je úžasné místo, ale umí být i velmi nebezpečné. Představte si ho jako prostředek, který dopraví kohokoli do vašeho domu. Cokoli na internetu sdílíte, může být použito proti vám. Proto je důležité vážit všechny informace, které na něj chcete umístit a především chránit děti, kteří o jeho nástrahách nemají ještě tolik ponětí. Mějte na paměti, že v roli oběti kyberšikany se můžete stát i vy nebo vaše dítě, a to velmi rychle a velmi nečekaně.

NENÍ TO JEN INTERNET NA POČÍTAČI

Nezapomínejme také na to, že představa o kyberšikaně bývá často „omezená“. Agresor vás může ohrožovat nejen přes počítač. Kyberprostor se týká mobilů, tabletů, resp. elektronických médií. Nemusí jít jen o příspěvky na internetu typu fotografie, video, komentáře, lživé údaje. Může jít o emaily, sms-ky, zprávy aplikací, apod.

Buďte zkrátka obezřetní, všímejte si rizikového chování kolem sebe a zvažujete pečlivě, jaké údaje a kde šíříte. 

Články, které stojí za přečtení: