Markéta Pekarová Adamová je předsedkyně TOP 09 a politice se věnuje naplno již několik let. Jak se mění její pracovní náplň s blížícími se volbami a jaké důsledky koronavirové pandemie očekává? Myslí si, že lze skloubit rodinný a pracovní život? Přečtěte si rozhovor trochu “na tělo” a dozvíte se více.
Obsah článku
Jak byste se představila člověku, který se s Vámi setkává poprvé?
Složitá otázka na začátek 🙂 Pokud by mě potkal pracovně, představím se jako předsedkyně moderní, proevropské pravicové strany, pro kterou je důležité zachování hodnot svobody, demokracie a zodpovědnosti za sebe i za naši zem a životní prostředí.
Kdybychom se potkali osobně, představím se jako nadšená cyklistka, čtenářka a milovnice dobrého jídla i pití, s velkou vášní pro cestování a hlavně milující manželka bezvadného chlapa.
Jak vypadá běžný den političky v takto vysoké pozici?
Každý můj den je jiný, což je jeden z důvodů, proč mě má práce baví. Společné mají to, že rozhodně nejsou nudné a pracovní doba je dlouhá: buď v Poslanecké sněmovně debatami a hlasováním, ať už v sále nebo ve výborech, jichž jsem členkou. Mezitím se setkávám s odborníky a zástupci zájmových skupin, nejen ze sociální oblasti, které se věnuji dlouhodobě.
Anebo v regionech po celé republice, setkáváním s občany. To jsou mimochodem dny, které mám nejraději, byť se z nich vracím velmi pozdě večer.
Blíží se podzimní volby. Jak se mění náplň Vaší práce v těchto měsících vlivem kampaně?
Ačkoli mívám plný diář vždy, tentokrát je doslova našlapaný. Zintenzivnily se hlavně cesty po republice, podpora našich kandidátů a setkávání s lidmi.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová vystupuje aktivně na Instagramu @marketaadamova.
Pomohla Vám osobně nebo Vaší straně koronovirová krize? Jaké očekáváte její důsledky a v jakém časovém horizontu?
Koronavirová krize nepomohla v této zemi vůbec nikomu, možná s výjimkou premiéra, který jede své PR zachránce, a těch, kdo se na neprůhledných státních nákupech ochranných pomůcek napakovali.
Rozhodně ale nepomohla tisícům podnikatelů, živnostníků a zaměstnanců, kteří se musí vypořádávat s ekonomickými důsledky, jejichž intenzitu teprve pocítíme.
Zatím je klid před bouří, platí různé formy státní pomoci, ať už programy Antivirus nebo odklad splátek úvěrů či nájmů, ale jakmile tato pomoc skončí, a k tomu dojít musí neb stát nemůže dotovat pracovní místa věčně, tak se začne krize projevovat naplno. A to jednoznačně pocítí naprostá většina lidí.
V politice se dlouhodobě věnujete sociálním tématům. Myslíte si, že se na poli
Poslanecké sněmovny věnuje těmto tématům stále málo pozornosti? Které oblasti to
jsou?
Pozornosti se sociálním tématům věnuje relativně hodně, ať už jde o důchody a péči o seniory, podporu mladých rodin či péči o hendikepované.
Bohužel to, co chybí, je kompetence vládních představitelů a smysluplná koncepce, jak k těmto tématům přistupovat. Velkou bolestí sociální politiky v Česku je absence důchodové reformy.
Také slaďováni rodinného a profesního života by se měla věnovat větší pozornost. Jsem i zastánkyní změny financování sociálních služeb nebo novelizace zákoníku práce.
Pomoc hendikepovaným je dalším tématem, které v poslední době zaostává, nemluvě o tristním unikátu, kterým se rozhodně nemůžeme chlubit a totiž, že v Česku stále končí stovky dětí ročně v kojeneckých ústavech.
Dlouhodobě zastáváte názor, že ženy do politiky patří a sama jste toho důkazem.
Myslíte si, že se dá skloubit rodinný a politický život?
Dá, ale je to velmi náročné. A stále nemáme společenské ani legislativní prostředí, které by tomu bylo příznivě nakloněno. Jinými slovy pro mnoho žen se jedná o možnost, která zůstává jen teoretickou nikoliv reálnou.
Narážejí na praktické problémy – neseženou zkrácený úvazek na němž by si slušně vydělaly, nemají hlídání pro děti, leží na nich větší část břemene v podobě starosti o domácnost a často i o stárnoucí prarodiče.
Jak byste přilákala mladé dívky k angažování v politických stranách? Co si myslíte,
že je odrazuje?
Myslím, že vzory táhnou a inspirují. Mladé aktivní dívky a ženy potřebují vidět, že to jde, a zároveň cítit podporu svého okolí a prostředí, aby se samy osmělovaly do politiky vstupovat. Snažím se je v tom podporovat.
I jiné profese jsou pro ženy časově náročné. Existují nějaké možnosti, které by se
například daly zahrnout i v zákonné podobě, jak ženy podpořit ve skloubení kariéry a
rodinného života?
Existují a já sama jsem jich již několik předkládala: je to například zlevnění částečných úvazků pro zaměstnavatele, o něž stojí zejména rodiče malých dětí. Současné nastavení je totiž nevýhodné a zaměstnavatelům se nevyplácí takové úvazky nabízet, byť je o ně velký zájem.
Dále je to například zavedení tzv. prarodičovské, které by podpořilo zapojení prarodičů do péče o malé děti (umožnění čerpat rodičovskou i prarodičem dítěte), či rozšiřování předškolní péče a dětských skupin.
Blízká jsou Vám také ekologická témata. Jak by se podle Vás mělo pomáhat životnímu prostředí?
Je důležité, aby každý začal sám u sebe, aby skutečně cítil tu bezprostřední odpovědnost za životní prostředí a přírodní zdroje. Aby například upřednostňoval lokální potraviny a výrobky, produkty z udržitelných materiálů, vytvářel co nejméně odpadu… těch způsobů je celá řada.
Ve společnosti, kde je ekologické smýšlení přirozené pro občany, se pak také snadněji aplikují změny týkající se ekologie na úrovni velkých firem a celé ekonomiky.
Ale samozřejmě je tu obrovský prostor pro změny na úrovni státu. Namátkou jde například o podporu změn ve způsobu hospodaření v krajině, tedy v zemědělství, v lesích, útlum spalování uhlí jako zdroje elektřiny, podpora udržitelným zdrojů energie a nebo zlepšení nakládání s odpady.
Jakou knihu jste naposledy přečetla? Které knihy čtěte nejraději?
Vždycky mám rozečteno několik knih zároveň, čtu spíš literaturu faktu než romány, ale teď na dovolené jsem konečně sáhla i po nich a přečetla si klasiku od Kundery – Nesnesitelná lehkost bytí i nový román od Jana Němce Možnosti milostného románu. Obě knihy mohu doporučit.
Považuji za naprosto klíčový dobrý spánek, pohyb a péči o zdraví. Když chcete dobře posekat trávu bude se vám to dělat lépe kosou, která je ostrá a ne tupá. Je třeba ji čas od času nabrousit a tak to je i s námi lidmi.
Pokud Vás naše rozhovory zaujaly, tak dále můžeme doporučit článek o blogování s Elizabeth Lore nebo textík o podnikání s Veronikou Starostovou.
