Domů » Elizabeth Lore: S blogováním jsem začínala mezi prvními

Elizabeth Lore: S blogováním jsem začínala mezi prvními

od Daniela Adamová

Elizabeth Lore se věnuje blogování už několik let. Sama říká, že v tu dobu, kdy ona začínala, bylo blogování v Česku ještě skoro neznámé a neobvyklé. V jejích začátcích ještě neexistoval, dnes velmi populární, Instagram, na kterém Elizabeth Lore nasbírala již krásných 32 tisíc sledujících. Považuje se také za influencerku? A jaký přelomový okamžik v životě jí pomohl?

Jaký je tvůj klíčový faktor úspěchu?

Klíčovým faktorem úspěchu by mohla být asi moje cílevědomost, prostě vím, co chci a jdu si jednoznačně za tím. Jednou jsem si řekla, že bych chtěla být blogerkou, fotit, psát, propagovat to, co se mi líbí. Nutno dodat, že v té době to byla skoro nereálná představa, jelikož u nás jsme blogování ještě neznali. Sledovala jsem blogery z USA a nečekala jsem, že to k nám vůbec někdy přijde. No a splnilo se mi to.

Pokud bych měla říct, čím byla má tvorba jedinečná, tak určitě svou nadčasovostí. S blogováním jsem začala v době, kdy to u nás moc lidí neznalo a málokdo zveřejňoval fotky ze svého soukromí kdekoliv na internetu. Neexistoval zatím ani Instagram, to všechno pak teprve začínalo.

Taky je důležité, že si umím dávat reálné cíle a ty případně postupem času zvyšovat nebo měnit.

Elizabeth Lore můžete sledovat na jejím Instagramovém profilu @elizabethlore.

Elizabeth Lore se věnuje blogování a focení.

Kdy jsi začínala s blogováním? Popiš nám trochu blíže, jaké byly začátky?

S blogováním jsem začala v roce 2010, když se mi narodil syn a já jsem občas nevěděla, co podniknout nebo čemu se teď jako máma věnovat ve volném čase. Nepatřila jsem totiž k těm, kterým dítě úplně přeroste přes hlavu a mateřství jim tzv. zatemní mozek. Blogování mi nějak přišlo do rány a když malý spal, ráda jsem psala.

Blogů jsem měla ze začátku dokonce víc, ani jsem nevěděla, že se dají vlastně sbírat sledující. Vůbec jsem netušila, co mi může přinést blogování nebo počet sledujících. Jediné, čím jsem si byla jistá bylo, že chci psát a stát se blogerkou jako byly ty ze zahraničí, které jsem tak ráda sledovala.

Začátky byly fajn, tehdy nikdo blogery neurážel, nikdo proti tomu nic neměl. Ale teď, díky influencerům, by se člověk i styděl říct, že se věnuje sociálním sítím. 

Považuješ se také za influencerku?

Vždycky o sobě mluvím jako o blogerce, influencer mi bohužel již přijde jako sprosté slovo v dnešní době. Samotná z této doby influencerské nejsem nadšená. I když jsem blogerka, nikdy bych například nesnesla partnera s Instagramem.

Když vidím některé páry, jak se vzájemně fotí, hádají se kvůli fotkám, okřikují se u toho, jen aby měli dobrou fotku, není to nic po čem bych toužila. Bohužel některé páry jedou na výlet jen kvůli dobré fotce na Instagram, to nechci zažít. A takových lidí znám dost. Bohužel už insta-friendly fotky „hrotí“ i lidé, které Instagram ani neživí. Prostě jen potřebují mít hezké fotky a dávat to na odiv. To mě vždycky zaráží. Považuji to za žrouta času.

Ve volném čase ráda odkládám telefon a vykašlu se na fotky, i když jsem se to musela naučit, protože focení jsem vždycky milovala. Ale člověk časem zjistí, že je otrokem své záliby, neřeší snad nic jiného a není šťastný, což jsem rozhodně nechtěla. 

Setkala ses někdy s kritikou? Jak s ní bojuješ?

Setkala a mnohokrát. Anonymní nadávky a urážky mi chodí dodnes. Běžně mě sledují anonymní profily. A někdy jsou to lidé, kteří mi jdou po krku celé roky, vlastně od mých začátků. Člověk se jich nezbaví. Občas mám i dojem, že to jsou lidé z okolí. Někdo, kdo mě třeba od vidění zná. Z těch anonymů se totiž dá hodně vyčíst, podle určitých věcí vám dojde, jestli je to někdo ze světa internetu nebo nějaký stalker.

No a jak s tím bojovat? Jednoduše. Nechodím na žádná diskuzní fóra nebo portály, nezajímám se o to. 

Jednou se mi podařilo zjistit, kdo mi ty urážky a sprosté věci píše. Osobně jsem dotyčnou potkala na večírku s kamarády a šla jsem rovnou za ní. Byla to na pohled milá slečna, ale ty její komentáře tomu vůbec neodpovídaly. Při přímém střetu už odvahu tito lidé nemají. Ve výsledku se mi omluvila, vyříkaly jsme si to a nyní se i pozdravíme, když se potkáme. Byla to zajímavá zkušenost. 

Jakou investici do 1000 Kč považuješ jako nejlepší a jakou celkově?

Každá investice do mé tvorby je dobrá, něco mi přinese a posune dál. Nikdy nelituji toho, co vložím například do propagace nebo do techniky.

Elizabeth baví focení od malička.

Jaké máš denní návyky, které bys doporučila a jakých se naopak chceš zbavit?

Večer mám ve zvyku napsat si seznam věcí, které chci nebo potřebuji udělat další den. Vlastně takový to-do list bychom to mohli nazvat. Druhý den pak přesně vím, co všechno musím stihnout a jsem produktivní. A zbavit se nechci asi ničeho, kromě nepravidelného spánku, ten bych měla vylepšit.

Jaká je tvoje nejoblíbenější aplikace?

Moje nejoblíbenější aplikace je určitě Meitu, ve které upravuji fotky. Baví mě hrát si s fotkami a vylepšovat je – nejen ty svoje, ale ráda upravuji fotky všeho druhu. Fotografování se věnuji od malička a Meitu je něco, kde se vyblbnu.

Co pro tebe byly přelomové mezníky v životě i v podnikání?

V životě i blogování pro mě bylo určitě hodně prospěšné osamostatnění. Doba, kdy jsem odešla ze špatného vztahu a začala jsem se naplno věnovat všemu, co mě opravdu baví bez nějakých omezení ze stran partnera. Už mě nic nebrzdilo – nebo spíš nikdo. Proto si myslím, že je důležité obklopovat se správnými lidmi a filtrovat ty toxické, i když je to například partner.

Elizabeth se věnuje blogování, píše o oblíbených produktech, příbězích ze svého života a sdílí tipy na praktické vychytávky na svém webu elizabethlore.cz

Sympatická Elizabeth Lore a její roztomilý syn se umí sladit.

Napadá tě nějaká kniha, která tě v životě nejvíce inspirovala?

Musím se přiznat, že mě více než knihy v životě inspirovala spíše hudba. Možná to bude znít všelijak, ale určité texty Patrika Vrbovského pro mě byly v mladém věku zásadní a našla jsem si v nich to důležité pro mě v danou chvíli.

Pokud bych však přece jen měla zmínit nějakou knihu tak hodně mě nadchla biografie Steva Jobse od Waltera Isaacsona.

Jaký je tvůj nejoblíbenější citát?

Nejraději mám asi citát:

Když procházíš peklem, tak nezastavuj. 

A v poslední době jsem si zvlášť oblíbila ještě jeden, který celou myšlenku citátů vlastně trochu vyvrací:

„Motivační citáty se na účet vložit nedají.“

Co bys vzkázala svému mladšímu já?

Kdybych v tuto chvíli mluvila ke svému mladšímu já, řekla bych určitě něco jako: „Neohlížej se vůbec na okolí a věř tomu, co děláš.“

Články, které stojí za přečtení: