Domů » Obraz doby: Chorobná závislost matky na synovi

Obraz doby: Chorobná závislost matky na synovi

autor Sandra.J
0 komentářů
Chorobná závislost matky na synovi

Pokud jste si našla takzvaného mamánka, pozor na něj. Mohlo by se jednat o chorobnou závislost matky na synovi. Pravděpodobně podle matky pro synáčka nebudete dost dobrá. A když náhodou projdete přes maminku, budete si muset zvyknout na její neustálou přítomnost. Jak se projevuje chorobná závislost matky na synovi? A dá se tento problém řešit?

Závislost matky na synovi

Tento fenomén může mít několik různých podob a projevů. Obecně se jedná o situaci, kdy matka nedokáže nebo odmítá přijmout fakt, že její syn je samostatnou osobou s vlastními potřebami a životem. Ženy obtížně přijímají skutečnost, že synové by už měli žít vlastní životy, v nichž by matka neměla mít tak významnou roli. Často tyto ženy nemají přátele, ani koníčky. Svůj veškerý volný čas tráví přemítáním o tom, jak se jejich synáček má. Svůj život zasvětily tomu, aby ze synů vychovaly lepší muže, než byli ti, kteří prošli jejich životy.

Chorobná závislost matky na synovi sebou nese různé důsledky pro oba zúčastněné.
Matky svůj život zasvětily tomu, aby ze synů vychovaly lepší muže. | Zdroj: Pexels

Důsledky závislosti matky na synovi

Chorobná závislost matky na synovi sebou nese různé důsledky pro oba zúčastněné. Syn je zbaven možnosti rozvíjet se jako jedinečná osoba a je neustále přetěžován očekáváními a potřebami matky. Může se cítit uvězněný a mít problémy s vytvořením vlastní identity a nezávislosti. Navíc to silně narušuje jeho partnerský život. Synové těchto matek jsou dospělí a mnohdy založili vlastní rodiny, ale citově, názorově či jinak jsou závislí na svých matkách. Často jejich potřeby upřednostňují před potřebami svých partnerek.

Naopak matka se může stát emocionálně závislou na svém synovi a považovat ho za zdroj vlastního štěstí a identity. Žena se silně identifikuje s rolí matky a příliš se zapojuje do života svého syna, což vede k omezení jeho osobního prostoru a růstu. Matky, které odmítají připustit, že jejich synové jsou dospělí a mají vlastní životy, velmi často bývají konkurentkami partnerek svých synů.

Existuje několik faktorů, které mohou přispět ke vzniku této chorobné závislosti. Například nedostatečná sebereflexe matky, nedostatek vlastních zájmů nebo plnění emocionálních potřeb skrze syna. Často se jedná o ženy, které vychovaly syna jako rozvedené nebo svobodné matky.

V poslední době je běžné, že synové zůstávají žít u rodičů i v době, kdy jsou už dávno dospělí. Není výjimkou, že pětatřicetiletí muži žijí u svých matek. Ty jim vaří, pečou, perou a místo toho, aby se je snažily z domova dostat pryč, si to radostně užívají.

Řešení problému

V případě, že se vztah mezi matkou a synem jeví jako chorobně závislý, je nutné hledat řešení. Terapeutická podpora a poradenství mohou být velmi užitečné. Matka většinou pracuje na vybudování vlastní identity a nezávislosti, zatímco syn se učí nastavit hranice a rozvíjet svou vlastní individualitu. Proces změny je velice obtížný, ale s dostatečnou podporou a snahou je možné dosáhnout zdravějšího a vyváženějšího vztahu mezi matkou a synem.

Terapii lze dosáhnou zdravějšího vztahu mezi matkou a synem.
Terapii lze dosáhnou zdravějšího vztahu /Zdroj: Pexels

💡 Tip: Přečtěte si také článek: Projevy a příznaky hraniční poruchy osobnosti

Oidipovský komplex

Oidipovský komplex je termín používaný v psychoanalýze. Označuje náklonnost syna k matce, s agresivním vztahem k otci. Problematiku pojmenoval a zpracoval psychoanalytik Sigmund Freud.

Oidipovský komplex se jmenuje podle řeckého mýtu o Oidipovi, který nevědomky zabil svého otce a vzal si za manželku svou matku. Freud použil tento mýtus jako metaforu pro psychosexuální vývoj dítěte.

Podle Freuda se oidipovský komplex obvykle objevuje ve fázi, která nastává kolem 3. až 6. roku života dítěte. Během této fáze dítě začíná projevovat sexuální zájem a přitažlivost k rodiči opačného pohlaví. Dítě je konkurenční vůči rodiči stejného pohlaví a cítí vůči němu žárlivost nebo nepřátelství.

Freud tvrdil, že tento proces je přirozenou součástí psychosexuálního vývoje a že dítě postupně překoná oidipovský komplex identifikací s rodičem stejného pohlaví. Tímto způsobem dítě přijímá společensky přijatelnou roli a genderovou identitu.

Všechny děti neprožívají oidipovský komplex stejným způsobem a jeho intenzita se může lišit. Dále se ukázalo, že koncept oidipovského komplexu neplatí ve všech kulturách a ovlivňují ho sociální a kulturní faktory.

Oidipovský komplex zůstává jedním z klíčových konceptů psychoanalýzy a jeho význam spočívá v pochopení sexuálního vývoje a vztahů mezi rodiči a dětmi. Nicméně moderní psychologie se zaměřuje na širší spektrum faktorů ovlivňujících vývoj osobnosti a rodinných vztahů a přistupuje k nim z různých perspektiv.

💡 Tip: Přečtěte si také článek: Daddy issues: Význam, příznaky a co s tím?

Další zajímavé články

Žij úspěšně nové logo

Jak uspět v době internetu v životě i podnikání.

Copyright © 2024 | ŽijÚspěšně.cz