Každé ráno se probouzíme do světa, který se neustále proměňuje. Inovace, technologie a společenské změny přinášejí nové výzvy i příležitosti. A jednou z nich je i nárůst zájmu o zkrácený pracovní týden. Mnoho studií prokázalo, že kratší pracovní týden může vést k větší pracovní spokojenosti, vyšší produktivitě a lepší rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. Má ale i nějaké nevýhody? A jak může být prospěšný pro zaměstnance a zaměstnavatele?
Obsah článku
Zkrácený pracovní týden a jeho důsledky
Naše společnost považuje pětidenní pracovní týden za přirozený. Ve skutečnosti je ale starý méně než 100 let. Dvoudenní víkend, jak ho známe, byl poprvé zaveden v roce 1908 v továrně ve Spojených státech. Jaký je tedy rozdíl mezi “klasickým” pracovním týdnem a zkráceným?
Při zkráceném pracovním týdnu zaměstnanci pracují na plný úvazek čtyři dny v týdnu, místo tradičních pěti, za stejnou mzdu. Často se zaměňuje se stlačeným pracovním týdnem, kdy lidé pracují 35 až 40 hodin ve čtyřech dnech, po nichž následují tři dny volna. Čtyřdenní zkrácený pracovní týden tedy umožňuje zaměstnancům pracovat méně hodin bez snížení mzdy.
Zní to velmi lákavě, ale jaké jsou hlavní důvody, které zkrácený pracovní týden přinese? Jsou to jen pozitivní přínosy nebo i negativní?
Pracovní spokojenost
Jedním z hlavních důvodů, proč se zkrácený pracovní týden stává budoucností, je jeho pozitivní vliv na pracovní spokojenost zaměstnanců. Což je klíčové pro zaměstnavatele, protože spokojený pracovník nebude chtít opustit svou práci.
Pětidenní pracovní týden vede často k přetížení a stresu. Lidé mají málo času na odpočinek, péči o sebe a své blízké. Zkrácení pracovního týdne na čtyři dny umožňuje pracovníkům více času na regeneraci a relaxaci. Mohou si lépe vybalancovat práci a osobní život, což vede ke zvýšení pohody a snížení rizika vzniku duševního nebo fyzického vyhoření.
Zvýšení produktivity
Mnoho firem se obává, že zkrácení pracovní doby povede ke snížení produktivity. Může se to zdát paradoxní, zkrácení pracovního týdne však může produktivitu zvýšit. Bylo prokázáno, že průměrný pracovník je během osmihodinové pracovní doby produktivní jen něco málo přes čtyři hodiny. Proto, když mají pracovníci méně času na vykonání své práce, často se soustředí na to nejdůležitější a efektivněji využívají svůj čas.
Kratší pracovní týden tak může vést ke zvýšení kvality práce a snížení chyb. Zaměstnanci jsou také motivovanější, protože mají více času na odpočinek a zájmy mimo pracovní prostředí. Zdá se, že když mají zaměstnanci více volného času na vyřizování osobních záležitostí, jsou schopni se v práci více soustředit. A to je výhra pro zaměstnavatele i zaměstnance.
Podpora udržitelnosti a snížení uhlíkové stopy
Zkrácený pracovní týden napomáhá snižovat negativní dopady pracovního života na životní prostředí. Méně dní v kanceláři znamená méně cest do práce, což snižuje emise z dopravy. Britská studie zjistila, že zkrácením jednoho dne dojíždění by se ve Velké Británii snížil počet kilometrů ujetých autem o 691 milionů kilometrů týdně.
Navíc, mnoho firem začíná přijímat koncept home office a flexibilního pracovního času, který umožňuje zaměstnancům minimalizovat svou uhlíkovou stupu. Je obtížné změřit přesný dopad čtyřdenního pracovního týdne na uhlíkovou stopu podniku, ale proměnná, která se jednoznačně snížila je doprava. Průměrná doba strávená dojížděním za týden se snížila téměř o hodinu. Zkrácený pracovní týden tak může být klíčem k udržitelnějšímu způsobu života. Za zmínku také stojí snížení provozních nákladů společnosti.
💡 Tip: Víte, jak efektivně využít cestu do práce? Inspirujte se, jak se svým časem nejlépe nakládat.
Rovnováha pracovního a osobního života
Díky čtyřem dnům práce dosáhnete lepší rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. Když máte více času na strávení s rodinou, přáteli a sami se sebou, můžete si užívat více radosti a štěstí. To může zlepšit celkovou kvalitu života a přispět k vyššímu pocitu spokojenosti. Dva dny volna se mohou zdát jako nedostatečný čas na náležité zotavení. Přidání dalšího dne volna dává cennou příležitost k odpočinku a plnému obnovení sil. To má za následek nižší absenci v práci z důvodu nemoci.
Když máte více osobního volna, vznikne vám také více času na prozkoumání nových nápadů a volnočasových aktivit. To může vést k většímu rozvoji kreativního potenciálu. Zaměstnanci, kteří mají možnost experimentovat a zkoumat nové myšlenky, mohou přinést nové perspektivy do pracovního procesu a pomoci firmě být lepší.
Jak funguje čtyřdenní pracovní týden ve světě?
V letech 2015 až 2019 zahájila městská rada v Reykjavíku experiment se čtyřdenním pracovním týdnem. Jeho výsledky byly považovány za ohromující, protože zaměstnanci hlásili zvýšení morálky, snížení vyhoření, lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a hlavně žádný pokles produktivity.
Řada výzkumů jednoznačně prokázala, že pokud se zaměstnancům poskytne kratší pracovní týden, jejich pracovní morálka a schopnost soustředění vzrůstají. Za zmínku stojí experiment, který provedla společnost Microsoft Japan v roce 2019. Tento průzkum ukázal neuvěřitelný 40 % nárůst produktivity a celkové spokojenosti zaměstnanců. Navíc u nich došlo k téměř čtvrtinovému poklesu nákladů na elektřinu.
Průzkum Henley Business School ukázal, že čtyřdenní pracovní týden pozitivně ovlivňuje pohodu pracovníků. 78 % zaměstnanců uvedlo, že jejich zaměstnanci se v práci cítí méně stresovaní, což je o 5 % více než v roce 2019.
Je zkrácený pracovní týden pro všechny?
Zkrácený pracovní týden nemusí být nákladově efektivní pro všechna odvětví. Ve Švédsku testovali čtyřdenní pracovní týden u zdravotních sester. Projekt byl nakonec zrušen, protože se ukázalo, že není nákladově efektivní. Skutečný čtyřdenní pracovní týden znamená zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy, což znamená, že v odvětvích, která vyžadují sedmidenní pracovní týden, bude nutné přijmout více zaměstnanců. To může kompenzovat veškeré zisky, kterých by jinak bylo dosaženo snížením nákladů na zařízení.
💡 Tip: Přečtěte si, jaké aspekty hrají klíčovou roli při motivaci zaměstnanců.
Čtyřdenní pracovní týden je stále populárnější, protože se firmy snaží najít jedinečné způsoby, jak podpořit duševní zdraví a spokojenost svých zaměstnanců. Mezi hlavní výhody zkráceného pracovního týdne patří vyšší produktivita, spokojenost s prací, nižší firemní výdaje a menší uhlíková stopa. Zavedení kratšího pracovního týdne však naráží i na problémy a praktické překážky. Přesto se dá očekávat, že trend zkráceného pracovního týdne bude pokračovat.
