Psychologie má mezi vědami zvláštní postavení. Na jednu stranu se zdá, jako kdyby to byla trochu ezo věda a mnoho nepovolaných rádo předkládá “hluboké” psychologické pravdy, které nikdy nebyly vědecky prověřeny. Na druhou stranu víme, že psychologie a nutnost porozumět tomu, jak lidé fungují, je nezbytná téměř ve všech oborech, od oddělení lidských zdrojů, přes školy až po vytváření reklamy.
Obsah článku
Přinášíme základní vědecky podložená fakta z psychologie, která se vám budou v životě hodit.
Ať již je náš postoj k psychologii jakýkoliv, tak nemůžeme popřít, že skutečná fakta nám mohou hodně zjednoduššit a možná i zlepšit život. Informací je v dnešní době mnoho, můžete shlédnout psychologické filmy či načerpat informace z knih a článků, my dnes přinášíme top 10 faktů z předních vědeckých studií.
1. Začátky a konce jsou snadněji zapamatovatelné než prostředky.
Když jsou lidé požádáni, aby si vybavili položky ze seznamu, s největší pravděpodobností si vzpomenou na věci na konci nebo na začátku, nejen tato studie publikovaná v Frontiers of Human Neuroscience, dokazuje, že naše paměť je značně selektivní a zdaleka ne spolehlivá.
Vyplývá z toho mimo jiné, že pokud píšete texty, vytváříte prezentace či si chystáte důležitou řeč, měli byste důležitá fakta a myšlenky umísťovat na začátek a na konec. A mimochodem, když si vybavíte letošní dovolenou, je velice pravděpodobné, že i v tomto případě si pamatujete nejlépe její začátek a konec. A z toho též vyplývá klasické rčení “Konec dobrý, všechno dobré” ostatní věci si totiž lidé příliš nepamatují.
2. K vyvážení jedné negativní věci je potřeba pět pozitivních.
Náš mozek trpí něčím, čemu se říká „negativní zkreslení“, kvůli kterému si pamatuje špatné zprávy více než dobré. Proto rychle zapomenete, že vám váš spolupracovník pochválil prezentaci, ale stále se pozastavujete nad tím, že vám dítě na zastávce šláplo na botu. Abychom se cítili vyrovnaní, potřebujeme ve svém životě mít poměr dobrých a špatných zpráv alespoň pět ku jedné.
Pamatujte na to při interakcích se svým partnerem, dětmi i kolegy v práci. A pokud se vám nějaký den nedaří, tak se vědomě pokuste změnit poměr dobrého a špatného. Kolega vás urazil? Běžte si koupit dobrý oběd, zavolejte kamarádce, zajděte si na kafe a večer se podívejte na hezký film a ještě se před spaním za něco pochvalte.
3. Je lepší vědět, že se blíží něco špatného, než tápat.
Vědci, kteří publikovali svou práci v časopise Nature, zjistili, že je méně stresující vědět, že se něco negativního stane (např. že určitě přijdeme pozdě na schůzku), než když nevíme, jak věci dopadnou (např. když poběžíme třeba ještě stihneme to metro a pak když chytíme taxi, tak třeba ještě nakonec dorazíme včas). Pokud nám šlápnutí na plyn pomůže porazit provoz, procházíme stresem místo toho, abychom se prostě smířili s tím, že si musíme vymyslet slušnou výmluvu, až přijdeme.
Jestliže hledáte jak být šťastný anebo alespoň klidný, myslete na to, že je lepší se s realitou smířit, než se snažit ovlivnit věci, které za tu dávku stresu nestojí. Stejně tak to můžete použít ve vztahu k ostatním: nenechávejte podřízené v nejistotě, proč jste svolali nečekanou schůzku, anebo proč si s partnerem večer chcete o něčem důležitém promluvit.
4. Vždy se snažíme vrátit laskavost.
Nejde jen o dobré mravy – ukazuje se, že jsme naprogramováni tak, abychom chtěli pomoci tomu, kdo nám pomohl. Vyvinulo se to pravděpodobně proto, aby společnost fungovala hladce. Ovšem v dnešní době to obchody (ale i někteří lidé) rádi použijí proti vám. Vzpomeňte si na to, až vám v obchodě dají něco zdarma či k účtu přinesou bonbóny. Je to osvědčená technika, která na nás funguje prakticky bezchybně.
5. Naším nejoblíbenějším tématem jsme my sami.
Nestěžujte si na své egocentrické kamarády, že mluví stále jen o sobě – je to jen způsob, jakým naše mozky fungují. Ano, i ten váš. Podle harvardské studie se centra odměn v našem mozku rozsvítí více, když mluvíme o sobě, než když mluvíme o jiných lidech.
Jak toho využit? Chcete si někoho omotat okolo prstu? Mluvte především o něm a samozřejmě pozitivně. A stejně tak se mějte na pozoru, pokud někdo příliš mnoho mluví o vás. Mělo by vám to být alespoň trochu podezřelé.
6. V multitaskingu nejsme tak dobří, jak si myslíme.
Výzkum publikovaný v časopise Journal of Experimental Psychology ukazuje, že i když si myslíte, že děláte dvě věci najednou, ve skutečnosti pouze rychle přepínáte mezi těmito dvěma úkoly – stejně jako to dělají počítače. Něco takového jako opravdový multitasking podle této studie neexistuje a samotné přepínání také není zadarmo, protože mozku chvíli trvá než se přepne z jednoho kontextu do druhého. Začněte se tedy soustředit pouze na jednu věc.
7. Věříme vždy tomu, čemu věřit chceme.
Lidé mají vždy tendenci interpretovat fakta způsobem, který potvrzuje to, v co již věří. Takže bez ohledu na to, kolik faktů svému druhovi předložíte, on si je vždy vyloží tak, aby potvrzovaly to, v co již věří. Je to jeden z dobře prokázaných psychologických faktů.
A samozřejmě neplatí pouze na lidi okolo vás, ale i přímo na vás osobně. Vy, stejně jako ostatní, tomuto zkreslení reality podléháte, ačkoliv si toho často nemusíte být vědomi. Chcete-li se tomu vyhnout, zeptejte se sami sebe: “Jak bych vnímal tento fakt, kdybych nevěřil tomu, čemu věřím?”
8. Osamělost škodí našemu zdraví.
Vědci zjistili, že samota se skutečně fyzicky projevuje na zdraví lidí. Délka života se dá částečně předpovědět i podle toho, jaké má člověk sociální zázemí. Účinek je tak silný, že mít 15 přátel místo 25 je pro zdraví stejně špatné jako kouření.
Vzpomeňte si na to, až příště budete chtít dát přednost práci před večerem s kamarády anebo až se vám nebude chtít přijmout pozvání přátel s tím, že toho máte prostě moc. Pěstování opravdového přátelství je stejně důležité jako pravidelný pohyb či dostatečný spánek.
9. Příliš velký výběr může být paralyzující.
Ačkoliv někteří vědci teorii „paradoxu volby“ kritizovali, existují důkazy, že náš mozek dává přednost pouze několika možnostem před přílišným množstvím. Ve studii, která se na tento problém zaměřila, se zabývala speed-datingem (možnosti seznámit se na velmi krátkých rande). Lidé, kteří měli větší výběr různorodějších partnerů, paradoxně odcházeli s menším počtem kontaktů.
Sami tuto situaci určitě znáte ze supermarketů. Kdo si má vybrat mezi 250 druhy naprosto stejných kečupů? Využijte toho, že to o sobě víte a sami si dobrovolně limitujte počet možností. Nevybírejte z 1500 zájezdů, vyfiltrujte si jich 5 a z nich vybírejte, jinak hrozí, že nepojedete nikam.
10. Lidé naplňují naše vysoká očekávání (a zklamávají ta nízká).
Možná jste už o efektu Pygmalion slyšeli. Znamená to se nám daří dobře, když si ostatní myslí, že vše zvládneme, a zklamáváme, když lidé očekávají, že neuspějeme. Myšlenku potvrdila studie ze šedesátých let minulého století, ve které vědci řekli učitelům, že někteří studenti (náhodně vybraní) mají vysoký potenciál na základě testů IQ. Přesně tito studenti skutečně dosáhli vysokých výsledků a to díky očekáváním svých učitelů.
Až příště budete mluvit se svými dětmi, podřízenými či sami se sebou, vzpomeňte si, že konečný výkon můžete značně ovlivnit tím, jak se k danému člověku budete chovat. Přestaňte si tedy říkat “jsem k ničemu”, ale věřte si. Vždyť na to máte!
