Během čtení mnohdy narazíme na podnětné a zajímavé informace, ale většinu z nich po čase opět zapomeneme. Stává se to zejména proto, že jsme neustále zahlcováni velkým množstvím informací ze všech stran a náš mozek postupně vytěsňuje to, co v běžném životě nevyužíváme. Může se proto stát, že i když něco víme, nebo jsme o tom alespoň slyšeli, tak nás to ve správnou chvíli nenapadne a v praxi to nikdy nevyužijeme. Pokud jste se s tím už někdy setkali a chtěli byste se dozvědět, jak nezapomenout informace z knih a zachovat si je v paměti napořád, čtěte dál!
Nezáleží na tom, zda čtete odbornou literaturu do práce, nebo upřednostňujete spíše oddechovou beletrii. Čtení je bezesporu nejen dobrý způsob relaxace, ale také rozvíjí vaši osobnost. Z každé přečtené knihy vám v paměti utkví střípek informací, který můžete později ve svém životě využít.
Hledáte tip na dobrou knihu? Pokud ano, tak se podívejte na článek o nejprodávanějších a nejčtenějších knihách posledních let, kde jsme pro vás vybrali pár titulů, které vás zaručeně zaujmou.
Obsah článku
Zajímavosti z knih: Na co se během čtení zaměřit?
Čtení s porozuměním znamená, že jste si text nejen přečetli, ale i plně vstřebali jeho obsah. Na tento bod lidé často zapomínají, avšak ve většině případů je právě tato složka čtení na celém procesu ta nejdůležitější. Pokud jste si právě přečetli složitý článek z učebnice a stále váháte nad tím, zda si jeho obsah budete pamatovat i za pár hodin, zkuste sepsat na papír krátké shrnutí, ze kterého bude vyplývat, co se vám autor napsaným textem snažil sdělit.
Až se k textu budete vracet, přečtěte si nejprve vaše výpisky a pokuste se vybavit detaily. Pokud se vám to nepovede, nahlédněte zpátky do původního textu a doučte se pasáž, kterou se vám nepodařilo vybavit. Postup opakujte tolikrát, dokud nebudete schopni na dané téma volně mluvit, aniž byste využili nápovědu. Tímto způsobem zkoušíte, kolik informací z přečteného obsahu jste si uchovali v paměti, a navíc simulujete situaci, kdy si budete muset jednotlivé informace vybavit u zkoušky nebo prezentace.
Dalším způsobem, jak nezapomenout informace z knih, je vysvětlovat nebo vyprávět o určitém tématu někomu jinému. Tím, že na dané téma diskutujete s někým jiným, se zároveň učíte i vy sami. Jak byste mohli mluvit o něčem, nebo odpovídat na otázky, kdybyste to sami dokonale neovládali?
Jaké informace hledáte?
Před tím, než se pustíte do čtení, tak byste si měli ujasnit, jaké informace vám tato kniha přinese. Přečtěte si obsah a zamyslete se nad tím, čemu se jednotlivé kapitoly budou věnovat. Poté si v hlavě vytvořte přibližnou strukturu textu, složenou ze základních informací, na kterou později navážete. V okamžiku, kdy budete mít tuto fázi hotovou, se můžete přesunout k podrobnějším informacím. Tato metoda se podobá postoupně rostoucí sněhové kouli, která na sebe nabaluje stále nové informace. Základ při tom zůstává stejný a pouze se rozšiřuje o další poznatky.
Metoda sněhové koule umožňuje přejít postupně od základu k složitějším a detailnějším informacím, aniž bychom ztratili hlavní niť. Pokud jste například někdy otevřeli zákoník, určitě jste si všimli, že na začátku je zpravidla výčet základních definic, na které potom navazují další paragrafy zákona.
Tip pro studenty: Učebnicové texty mají na konci každé kapitoly výčet otázek k tématu. Pokuste se na tyto otázky odpovědět a ujistit se, že danému tématu opravdu rozumíte.
Podtrhávání: Důležité informace si vyznačte
Jakmile narazíte na odstavec, ve kterém by se podle vás mohla nacházet odpověď na vaši otázku, vyznačte si ji. K podtrženým frázím se budete v budoucnu moci vrátit, aniž byste znovu pročítali celý text. Podtrhávání vás navíc donutí se zamyslet nad tím, co je v textu nejpodstatnější, a dodatečně si tím v hlavě informace zpracujete.
Dnes již máme možnost si zajímavosti z knih a článků uchovávat díky aplikacím, které uživateli umožňují fotit, označovat či nahrávat různé úryvky z textů během pár minut.
Vizuální paměť a genius loci
Učíte se dlouhé hodiny u stolu v pokoji? Zkuste se na čas přemístit do jiné místnosti, nebo se jít učit do kavárny, knihovny či parku. Změna prostředí prospěje nejen vaší mysli, ale pomůže vám snadněji si vybavit to, co jste se naučili, jelikož si vzpomenete i na prostředí, ve kterém jste se nacházeli. Tato metoda je velmi užitečná, zvlášť pokud se snažíte zapamatovat velké množství informací naráz a jednotlivá témata se vám slévají do jednoho.
Pokud máte dobře vyvinutou vizuální paměť, tak můžete navázat jednotlivá slova na předměty, které se nacházejí v místnosti. Asociace s předměty vám pomohou zapamatovat si obzvlášť složité struktury, seznamy nebo schémata bez dalších logických návazností.
Cesta, jak nezapomenout informace z knih, vede přes jejich užití v praxi
Jedna věc je teorie, ale druhá je umět získané informace využít v praxi. Můžete přečíst stovky knih o seberozvoji, time managementu a o tom, jak přestat prokrastinovat, ale pokud nebudete umět získané informace využít v reálném životě, nebudou mít tyto znalosti naprosto žádnou hodnotu. Pokuste se proto zapojit teoretické znalosti do běžného života, ať už doma nebo v práci.
Situace, které jsme už jednou prožili, se nám uloží v paměti až do konce života. Nikdy nezapomenete, jak zavazovat tkaničku nebo držet v ruce lžičku, ale stěží byste se to mohli naučit, aniž byste se o to alespoň jednou pokusili sami.
„Čtení – nejlepší učení.“
Alexander Sergejevič Puškin
Paměť je potřeba trénovat stejně, jako když sportujete, nebo se učíte hrát na hudební nástroj. Nebojte se proto učit se nazpaměť citáty z knih, verše z básní nebo odborné definice z učebnic. Rozšiřujete tím nejen slovní zásobu, ale také celkový přehled.
V moderním světe se obzvlášť cení, pokud někdo umí gramotně a kultivovaně vyjadřovat své myšlenky. Mnoho lidí proto vedou osobní blog, kde sdílejí své myšlenky s ostatními a prezentuji svou tvůrčí nebo pracovní činnost.
