Slovo Bitcoin začíná být v posledních měsících skloňováno stále častěji, a to nejen mezi profesionálními investory, ale také v širší populaci laických drobných investorů, kteří se snaží zhodnotit svůj majetek proti inflaci. Díky větší mediální pozornosti se věhlas bitcoinu dotýká i lidí, kteří se o jakékoliv investice v životě nezajímali a stává se tak celospolečenským fenoménem.
Ten, kdo nezná princip kryptoměn, si může klepat na čelo, že někdo vloží své peníze do čehosi virtuálního, na co si ani nemůže sáhnout. Mnoho lidí má bitcoin za podvod, trend doby, nebo nafouknutou bublinu, která brzy splaskne. V čem je hodnota bitcoinu, jak vlastně funguje a proč má smysl se o něj zajímat? Každá z těchto otázek si zaslouží sáhodlouhé odpovědi, na které by se dalo napsat mnoho knih. Pokusím se zde ve stručnosti shrnout fundament bitcoinu a kryptoměn jako takových a přiblížit tak tuto problematiku i člověku, který je tabula rasa (nepopsaný list) ve světě kryptoměn.
Historie Bitcoinu
Bitcoin je bezesporu nejznámější kryptoměna. Bitcoin vznikl v roce 2008 díky člověku, nebo skupině lidí (doposud se přesně neví), nesoucí jméno Satoshi Nakamoto. Základní myšlenka tohoto projektu byla vytvořit decentralizovanou měnu, nikým nekontrolovanou, nikým neřízenou, nikomu a ničemu nepodléhající. Takováto měna by měla nahradit (nebo aspoň doplnit) současný inflační systém ovládaný světovými bankami nebo nejbohatšími jedinci a vrátit tak kontrolu nad svým majetkem jednotlivcům. To se však dnes z mnoha důvodů ukazuje jako nefunkční myšlenka. O tom ale až jindy.
Počet bitcoinů
Celkový počet mincí je nastaven svým algoritmem na 21 milionů kusů, které se budou postupně těžit a to až do roku 2140. Převážná většina mincí se však vytěží v následujících letech. O samotné těžbě si také více řekneme později. Minci lze rozdělit na drobnější zlomky (až osm desetinných míst). Proto si i při tak zdánlivě malém počtu distribuovaných mincí (dnes necelých 19 milionů) může pořídit svůj podíl bitcoinu téměř každý.
V prvních letech existence bitcoinu se o tuto měnu zajímali především počítačoví nadšenci, kteří samotnou těžbu vnímali spíš jako zábavu. Průlomem ve vývoji bitcoinu byla v roce 2010 jeho první směna za reálné zboží, kdy si jistý programátor Laszlo Hanyecz koupil dvě pizzy za deset tisíc bitcoinů (dnes bez mála 380 milionů dolarů). Dnešním pohledem se může zdát, že onen programátor vyloženě špatně investoval. Kdo ale ví, kde by bitcoin dnes byl, kdyby žádná taková transakce nenastala. Pohledem tehdejší doby šlo o poměrně výhodnou věc, kdy za “nic” byly dvě pizzy. Bitcoin tak dokázal, že je schopen fungovat jako měna. Stavebním kamenem je důvěra lidí v onu měnu, což u bitcoinu, který slibuje ekonomickou nezávislost na státu či bankách, není příliš velký problém. To dokazuje i jeho více než desetiletá historie.
Od doby, kdy se koupily první pizzy, jsme se však velmi posunuli a platby kryptoměnami za běžné zboží jsou již dnes reálné a uskutečnitelné i pro člověka nepohybující se tolik ve světě počítačů. Samozřejmě pak je tu věc druhá, a to ona psychologická bariéra, kdy právě běžný občan, který počítač používá především jako komunikační nástroj, nebo přehrávač hudby či filmů, má vysokou nedůvěru vůči investici, kterou by měl provádět pouze přes obrazovku.
Kryptoměny v budoucnosti
Jak jsem ale již zmínil, věhlas bitcoinu a kryptoměn obecně den za dnem stále více posiluje a do tohoto světa začínají častěji přicházet lidé, kteří jsou úplnými laiky a svou důvěru jsou ochotni mu dát. Mnohé totiž přesvědčil pohádkový růst cen některých kryptoměn, zejména bitcoinu jakožto hlavního hráče celého trhu. To je však problém, protože takový laik si často není vědom rizik, která investice obnáší. Obchodování s kryptoměnami je totiž rizikové i pro zkušené investory. Laik by si měl být minimálně vědom rizik, která tyto investice obnáší.
V prvé řadě jde o vysokou volatilitu kryptoměn, která se sice v průběhu let snižuje, ale stále jsou výkyvy ceny obrovské a člověk neznalý zde může přijít o mnoho svých úspor, když neví, v jaké fázi se cena dané měna právě nachází a kam s největší pravděpodobností může směřovat. Přesto se i dnes setkávám s lidmi, kteří kupují kryptoměny takzvaně naslepo, kdy se na základě určitého impulsu rozhodnou tu či onu měnu pořídit.
Dalšími riziky může být neznalost fundamentu dané měny, nachytání se na různé podvodné projekty, podléhání emocím, kdy měnu prodáte na základě padající ceny ve strachu z ještě větší ztráty. V neposlední řadě je rizikem i ztráta přístupu k softwarové či hardwarové peněžence, kdy je téměř nemožné ztracený majetek získat zpět. Například se odhaduje, že takto ztracených bitcoinů můžeme dnes napočítat 5-6 milionů kusů. O tom si také více povíme jindy.
Investice
Já se snažím držet hesla, a říkám to i každému, s kým se na toto téma bavím, že by se mělo investovat pouze tolik, o kolik jsem ochoten přijít. U kryptoměn, jakožto vysoce rizikové investice, to platí dvojnásob. Je přinejmenším velmi nerozvážné vzít všechny své životní úspory a s vidinou zajištění se do konce života je investovat do čehokoliv, zvlášť když jediné co o předmětu investice vím je, že se na tom dá vydělat.
Proto vždy doporučuji: Nejlepší investice, jakou můžete ve svém životě udělat, je investice do sebe. Pokud chcete cestovat po světě, učte se nejprve cizí jazyky. Pokud chcete být skvělým kuchařem, než koupíte restauraci, naučte se perfektně vařit. Pokud chcete investovat do kryptoměn, vzdělávejte se, jak kryptoměny fungují, od čeho se odvíjí jejich cena, jak fungují cykly její ceny, kdo a co stojí za daným projektem a podobně.
