Filosofie nepatří mezi nejoblíbenější současné zábavy. Mnoho lidí častokrát raději sáhne po nějaké moderní svépomocné knize. Ale co když je na čase sáhnout k starověkým klasikům a zjistit, zda pro nás nemají něco, co skutečně a hluboce dokáže změnit náš život k lepšímu?
Obsah článku
Co je stoicismus?
Stoicismus je starověká filozofie. Jeho přitažlivost spočívá v tom, že se nezaměřuje na to jak být pozitivní, jak to dělají moderní svépomocné rady. Je to spíše meditační praxe, která nám umožňuje vzít negativní pocity, které zažíváme, a proměnit je v myšlenky, které nám dodávají klid a životní perspektivu.
Nejdůležitější součástí učení stoicismu je správný stav mysli, protože ten nám může pomoci dívat se na výzvy tím nejlepším možným způsobem a ukazuje, jak žít dobrý život.
Jak vznikl stoicismus?
Kolem roku 304 př. n. l. ztroskotal na obchodní cestě obchodník jménem Zenon. Přišel téměř o všechno. Cestou do Athén se seznámil s touto filozofií, kterou mu představili kynický filozof Kratés a megarský filozof Stilpo, což mu změnilo život.
🗣️ Zenon později řekl: Podnikl jsem úspěšnou plavbu, když jsem ztroskotal.
První fázi můžeme nazvat také řecký stoicismus, poté přichází římský stoicismus, ze kterého pochází tři nejznámější a nejstudovanější stoičtí filozofové, kterými byli Seneca (politik a dramatik), Epiktétos (otrok) a Marcus Aurelius (římský císař).
Stoicismus je i dnes stále velmi oblíben především proto, že jde o velmi praktickou filozofií, kterou lze snadno aplikovat na náš moderní život. Učí, jak se lépe vyrovnat s nevyhnutelnými životními vzestupy a pády, abychom mohli žít šťastnější a klidnější život.
Zároveň stoicismus obsahuje několik cenných lekcí, které můžeme uplatnit, abychom se stali lepšími lidmi, lepšími partnery a lepšími rodiči.
Stoicismus v praxi
Stoicismus je filosofie, kterou je potřeba žít. Jinak se jedná pouze o soubor hezkých myšlenek. Vyzkoušejte některé z následujících cvičení a zařaďte ho do svého života.
1. Můžu to ovlivnit?
Nejdůležitějším cvičením stoické filozofie je rozlišování mezi tím, co můžeme změnit, a tím, co změnit nemůžeme. Co můžeme ovlivnit a co ne.
- Let má zpoždění kvůli počasí – bouřku neukončí žádný křik na zástupce letecké společnosti.
- Ať se snažíte sebevíc, nemůžete někoho přimět, aby vás měl rád.
- Nemůžete změnit to, do jaké rodiny jste se narodili.
Čas strávený těmito aktivitami či myšlenkami je zároveň časem, který nevěnujete věcem, které můžete změnit.
Vracejte se k této otázce denně – v každé náročné situaci. Neustále si ji zapisujte a přemýšlejte o ní. Pokud se dokážete soustředit na to, abyste si ujasnili, nad čím máte kontrolu a nad čím ne, budete nejen šťastnější, ale získáte i výraznou výhodu oproti ostatním lidem, kteří si neuvědomují, že častokrát bojují bitvy, které nemohou vyhrát.
2. Deník
Epiktétos nabádal své studenty, že filosofie je něco, co by si měli den co den zapisovat. Psaní je způsob, jak se mají cvičit. Seneca si nejraději psal deník po večerech, když se setmělo a jeho žena usnula. Pak si šel lehnout a zjistil, že spánek, který následuje po této sebereflexi, je obzvlášť sladký.
Tato každodenní praxe je živou filozofií.
- Příprava na nadcházející den.
- Zamyšlení nad uplynulým dnem.
- Připomenutí si moudrosti, kterou jsme se naučili od svých učitelů, z četby, z vlastních zkušeností.
Nestačí tyto lekce jen jednou vyslechnout, místo toho je člověk znovu a znovu praktikuje, převrací je v mysli a hlavně si je zapisuje a cítí, jak mu při tom protékají mezi prsty.
Stoicismus je praxe a rutina. Není to filozofie, kterou si jednou přečtete, zázračně ji pochopíte a tím to končí. Je to celoživotní úsilí, které vyžaduje píli, opakování a soustředění.
3. Cvičte se v neštěstí
Seneca, který se jako Neronův poradce těšil velkému bohatství, navrhoval, abychom si každý měsíc vyhradili určitý počet dní na praktikování chudoby. Vezměte si málo jídla, oblečte si nejhorší oblečení, odejděte z pohodlí domova a postele. Postavte se tváří v tvář nouzi, říkal, a budete se sami sebe ptát: “Je to to, čeho se tolik bojím?”.
Uvědomte si, že se jedná o cvičení, a ne o řečnickou pomůcku. Nemáte pouze myslet na neštěstí, ale máte ho prožívat. Pohodlí je nejhorší druh otroctví, protože se stále bojíte, že vám ho něco nebo někdo vezme. Pokud však dokážete neštěstí nejen předvídat, ale i praktikovat, pak náhoda ztrácí schopnost narušovat váš život.
Emoce jako úzkost a strach mají kořeny v nejistotě a jen zřídka ve zkušenosti. Řešením je s touto nevědomostí něco udělat. Seznamte se s věcmi, s nejhoršími scénáři, kterých se bojíte. Pak můžete žít vskutku stoicky.
4. Trénujte vnímání
Stoikové měli cvičení, kterému se říkalo Obrátit překážku vzhůru nohama. Chtěli jím znemožnit, aby člověk nepraktikoval umění filozofie. Pokud totiž dokážete problém správně obrátit vzhůru nohama, každé “špatné” se stane novým zdrojem dobra.
Předpokládejme na chvíli, že se snažíte někomu pomoci a on na to reaguje nevrlostí nebo neochotou spolupracovat. Místo aby vám ztěžoval život, ve skutečnosti vás směřuje k novým ctnostem, například k trpělivosti nebo pochopení.
🗣️ Marcus Aurelius to popsal takto: Překážka v jednání podporuje jednání. To, co stojí v cestě, se stává cestou.
5. Pamatujte – vše je pomíjivé
Toto cvičení je jednoduché: pamatujte, že všechno je pomíjivé a jak jste ve vesmíru malí. Nezapomínejte ani na to, jak malá je většina věcí. Pamatujte, že úspěchy stejně jako prohry jsou pomíjivé.
Pokud je vše pomíjivé, na čem záleží? Záleží na tom, co je právě teď. Být dobrým člověkem a dělat správné věci právě teď, to je to, na čem záleží a co bylo pro stoiky důležité.
Stoicismus ataraxie znamená, že duše je v úplném klidu a nezmítá jí kdejaká vnější okolnost či afekt. Právě díky tomuto cvičení se tomuto stavu zase o kousek přiblížíte.
6. Podívejte se shora
Marcus často praktikoval cvičení, které se označuje jako “pohled shora” nebo “Platónův pohled”. Vyzývá nás, abychom udělali krok zpět, přiblížili se a podívali se na život z vyššího úhlu pohledu, než je ten náš. Toto cvičení – představa všech těch milionů a milionů lidí, všech těch “armád, farem, svateb a rozvodů, narození a úmrtí” – nás nutí zaujmout nadhled a stejně jako předchozí cvičení nám připomíná, jak jsme malí.
Vidět, jak malí jsme ve velkém plánu věcí, je jen jedna část tohoto cvičení. Druhým momentem je prožití toho, co stoikové nazývají sympatheia neboli vzájemná provázanost s celým lidstvem. Stoicismus mikrokosmos vaší zkušenosti se díky tomuto cvičení dokáže rozšířit a vzít v potaz všechny mnohem širší okolnosti.
7. Memento Mori: Rozjímejte o své smrtelnosti
🗣️ Seneca řekl: Připravme si mysl, jako bychom se ocitli na samém konci života. Nic neodkládejme. Každý den bilancujme životní knihy. … Ten, kdo každý den dokončuje svůj život, nemá nikdy málo času.
Používejte tuto připomínku a denně o ní meditujte – ať je základním stavebním kamenem toho, abyste svůj život žili naplno a nepromarnili ani vteřinu.
Stoicismus smrt je první velké téma této filosofie a toho, jak dobře žít. S připomínkou možné smrti se lidé jinak chovají, doufají a usilují v jiné věci. Změní se jim životní priority. Zároveň je potřeba smrt brát v rámci celé filosofie a nikoliv jako výzvu k nicnedělání a pocitu, že vše je zbytečné.
8. Předjímejte komplikace
Předjímání zla je stoické cvičení, při němž si představujeme věci, které by se mohly pokazit. Pomáhá nám připravit se na nevyhnutelné životní nezdary. Ne vždy dostaneme to, co nám právem náleží, i když jsme si to zasloužili. Ne všechno je tak čisté a přímočaré, jak si myslíme, že by mělo být. Musíme se na to psychicky připravit. Je to jedno z nejsilnějších cvičení v souboru stoických nástrojů, jak si vybudovat odolnost a sílu.
Tímto cvičením byl Seneca vždy připraven na problémy a vždy toto narušení zapracovával do svých plánů. Byl připraven na zdar i porážku a jeho přístup k čemukoliv mohl být zcela stoický.
9. Amor Fati
🗣️ Epiktétos řekl: Neusiluj o to, aby se věci děly tak, jak chceš. Raději si přej, aby se to, co se děje, dělo tak, jak se to děje. Pak budeš šťastný.
Každý okamžik – bez ohledu na to, jak je náročný – berte jako něco, co je třeba přijmout, ne se tomu vyhýbat. Nejenže se s tím smíříte, ale buďte za to rádi a buďte díky tomu lepší.
Stoicismus osud a láska k němu je jedním z nejvýznamnějších témat této filosofie. Jako osud berte všechny vnější věci, které nemůžete změnit, které vám svět nadělil, a ať jsou jakékoliv učte se je milovat.
Nejlepší stoické citáty o osudu
- “Často se více bojíme, než jsme zraněni, a trpíme více představami než skutečností.” Seneca
- “Náš život je takový, jaký si ho uděláme svými myšlenkami.” Marcus Aurelius
- “Nevysvětluj svou filozofii. Ztělesňuj ji.” Epiktétos
- “Stáváš se tím, čemu věnuješ svou pozornost… Pokud si sám nevybereš, jakým myšlenkám a obrazům se vystavuješ, udělá to někdo jiný.” Epiktétos
- “Vždy máš možnost nemít žádný názor. Nikdy není třeba se rozčilovat nebo trápit svou duši kvůli věcem, které nemůžeš ovlivnit. Tyto věci si neříkají o to, abyste je posuzovali. Nech je být.” Marcus Aurelius
- “Žádný člověk nemá moc mít všechno, co chce, ale je v jeho moci nechtít to, co nemá, a radostně využívat to, co má.” Seneca
- “Máš moc nad svou myslí – ne nad vnějšími událostmi. Uvědom si to a najdeš sílu.” Marcus Aurelius
- “Lidi neznepokojují události samotné, ale pouze jejich úsudky o nich.” Epiktétos
- “Nejprve si řekni, čím bys chtěl být, a pak dělej, co máš dělat.” Epiktétos
Nejlepší knihy o stoicismu
O stoicismu se můžeme dozvědět více buď ze současných knih, které se často nacházejí v odděleních svépomocné literatury anebo můžeme jít přímo ke zdroji a vyhledat si původní stoicismus knihy, které jsou i po dvou tisíci letech výjimečně dobře přístupné a pochopitelné.
Meditace od Marca Aurelia
Meditace jsou soukromé myšlenky nejmocnějšího muže světa, který si sám sobě radí, jak dostát odpovědnosti a povinnostem vyplývajícím z jeho postavení. Marcus se téměř každou noc zastavoval, aby si procvičil řadu duchovních cvičení, které ho měly učinit pokorným, trpělivým, empatickým, velkorysým a silným tváří v tvář všemu, s čím se potýkal.
Dopisy stoika od Seneky
Seneca byl Neronovým učitelem, který měl za úkol omezit strašné pudy strašného člověka. Jeho rady o zármutku, o bohatství, o moci, o náboženství a o životě jsou tu vždy, když je potřebujete. Senekovy dopisy jsou nejlepším začátkem, ale výborné jsou i eseje v knize O krátkosti života.
Rozpravy od Epiktéta
Epiktétos v Rozpravách tvrdí, že štěstí závisí na tom, zda víme, co je v naší moci ovlivnit a co ne. Naše vnitřní stavy a naše reakce na události záleží na nás, ale samotné události nám přidělila náhody a my bychom s nimi – stejně jako s našimi těly, majetkem a rodinami – měli zacházet jako s věcmi, které jsou nám lhostejné, a jen užívat co nejlépe.
