Domů » Toxická pozitivita: Jak ji nahradit?

Toxická pozitivita: Jak ji nahradit?

od Aneta

Pozitivita může škodit. Pokud je použita v nesprávnou chvíli a nesprávným způsobem, může nás od našich blízkých oddalovat a způsobit vážné trhliny v našich vztazích. Jak poznáte, co je toxická pozitivita a jak se jí můžete vyvarovat?

Co je toxická pozitivita?

Představte si, že jste ztratili někoho, kdo pro vás byl důležitý. Přišli jste o práci, kterou jste měli rádi. Rozpadá se vám domov, který jste mnoho let budovali. Jste v takovém stresu, že nevíte, co máte dělat dřív, nemůžete spát, nemůžete myslet. 

Když konečně najdete sílu svěřit se někomu blízkému s tím, jak je to pro vás těžké, dostane se vám dobře míněné rady ve stylu: “Všechno v životě má nějaký smysl. Musíš vidět to pozitivní. Zaměř se na to dobré v životě.”

Stáhnete se tedy do sebe, protože jste nedostali žádný prostor pro své pocity. Očekává se od vás, že budete silní a spokojení. Takové situace jsou bohužel mnohem častější, než bychom chtěli. Nestále okolo sebe slýcháme, že máme vidět to dobré, být silní a odolní a to bez ohledu na naši situaci. To je toxická pozitivita.

toxická pozitivita

Pozitivita sama o sobě není toxická. Ale při použití v nevhodný čas se v toxickou změní. Toxická pozitivita popírá emoce. Tím, že použijeme pozitivitu ve špatnou dobu či špatným způsobem, říkáme sobě i ostatním, že určitá emoce by neměla existovat a když se budeme více snažit, jsme schopni se jí zbavit. Bohužel to nikoho nedělá šťastnějším. Jen nás to vede k potlačování pocitů a vráží to klín mezi nás a lidi, na kterých nám záleží.

Jak toxická pozitivita ovlivňuje vaše vztahy

Málokdo z nás ví, jak mluvit o smutných nebo nepříjemných tématech. Musíme proto věnovat zvýšenou pozornost tomu, jak reagujeme na něčí pokusy svěřit se vám.

Negativní emoce druhých se špatně poslouchají. Ne protože ty lidi nemáme rádi, ale protože nevíme, co máme udělat, jak jim můžeme pomoci. Místo poslouchání se je tak snažíme ujistit, že vše bude v pořádku.

To nakonec vytvoří jenom větší vzdálenost. Nemůžeme si s někým být blízko, pokud nejsme ochotni s ním sedět v jeho smutku, neštěstí nebo hněvu. 

Pokud máte děti, toxická pozitivita může být ještě větší problém.

Dětem častokrát v nejlepší víře říkáme věci jako: “Vše je v pořádku.”, “To není velký problém.” nebo “Přestaň brečet, nic se nestalo”. Učí se tak, že jejich negativní pocity nejsou v pořádku a do budoucna to má vliv na to, jak se rozvíjejí a zpracovávají své představy o emocích a jak se naučí vyjadřovat nebo nevyjadřovat své vlastní emoce.

Toxická pozitivita ve vztahu k sobě samým

Někdy nám pozitivní reakce nejsou vnucovány někým jiným, ale námi samými. Zvláště pokud jsme vyrostli v domácnosti, kde toxická pozitivita byla běžná. 

Je normální a pochopitelné, že někdy nechcete řešit své negativní emoce. Ale pokud si pravidelně vnucujete pozitivní pohled, když se ve skutečnosti cítíte mizerně, může si to později vybrat daň na vašem duševním zdraví. V zásadě platí, že pokud pozitivní emoce předstíráte, negativní prožitky se nepřestanou vracet, dokud se s nimi konečně nevypořádáte.

🗣️ Psycholožka Tabitha Kirkland říká: „Výzkumy ukazují, že lidé, kteří se vyhýbají svým vlastním negativním emocím, se později cítí hůř.“

toxická pozitivita

Jak toxickou pozitivitu nahradit?

Skutečné štěstí nepochází z potlačování negativních emocí a říkání pozitivních výroků. Pokud nechceme být toxicky pozitivní, musíme se opřít o to, co v daný okamžik autenticky cítíme, a musíme přijmout všechny své emoce, pozitivní i negativní.

Zde je několik způsobů, jak ve svém životě pěstovat skutečnou pozitivitu – a navždy odstranit tu toxickou.

1. Dovolte si cítit své pocity

Jedná se o větu, která zní jednoduše, ale její převedení do praxe může být komplikované. Často máme výmluvy, proč neřešíme své emoce … jsme příliš zaneprázdněni, nechceme být rozrušeni či nechceme ostatní rozčilovat.

Naše negativní pocity však nezmizí, pokud se s nimi nevypořádáme.

2. Vyzkoušejte mindfulness praktiky

Buďte všímavý ke svému plnohodnotnému emocionálnímu životu.

Vyzkoušejte techniky mindfulness tím, že si prostě uděláte chvilku ticha, abyste si všimli, jak se cítíte a co se děje ve vašem těle a mysli. Nezaměřujte se na jedinou myšlenku nebo pocit. Všímejte si všeho.

Pokud si všimnete nějaké negativity, neodsuzujte se za to. Jen to znamenejte a pokračujte. Všímejte si svých negativních pocitů, aniž byste se v nich ztráceli.

💡 Tip: Začněte se učit, jak být všímavý, když jste klidní. Až někdy budete rozrušení, již budete mít dovednosti potřebné k tomu, abyste zvládli techniky mindfulness, i v takovémto stavu.

3. Emoce jsou nástroje

Naučte se dívat se na emoce jako na nástroje nebo informace o tom, co se ve vás děje. Stejně jako hlad je informace o tom, že vaše tělo potřebuje jíst. Vztek je informace o tom, že vnímáte nespravedlnost.

Všechny emoce mají svůj účel. Negativní emoce, jako je hněv nebo strach, nás upozorňují na potenciální nebezpečí nebo hrozbu, zatímco pozitivní emoce, jako je štěstí, podporují spojení a příležitosti ke kreativitě.

4. Přiznejte své chyby

Pokud si uvědomíte, že jste zavrhli negativní emoce milovaného člověka nebo ho odřízli toxickou pozitivitou, když se vám snažil svěřit, přiznejte svou chybu a omluvte se.

Všichni děláme chyby. Když si všimnete, že něco, co jste řekli, znělo necitlivě nebo odmítavě, uznejte to a zeptejte se, ​​jak byste mohli příště lépe reagovat. Tento přístup nejen, že zajistí, že váš vztah neutrpí, ale dokonce tak opravdové přátelství můžete i prohloubit. 

Uplatňujte tuto techniku i sami vůči sobě.

5. Ujasněte si své potřeby

Někdy mohou lidé reagovat na vaše vyjádření emocí způsobem, který pro vás není užitečný. Zpravidla je to proto, že mají v sobě představu, že tato reakce se od nich očekává. Mohou tak nabídnout radu, kdy žádnou radu nepotřebujete nebo nechcete. 

Jedním ze způsobů, jak se tomu vyhnout, je začít konverzaci tím, že si ujasníte své potřeby a otevřeně je sdělíte. Řeknete svému partnerovi třeba, že v tuto chvíli hledáte spíše empatii než radu.

Ujasnění si toho, co vy sami potřebujete je jedním z kroků, jak se naučit sebelásce a proaktivní zodpovědnosti za vlastní život. 

6. Pokud máte děti, naučte je vyjadřovat všechny emoce

Ukazujte svým dětem celou škálu emocí a otevřeně o nich mluvte. Děti se tak naučí rozumět svým vlastním pocitům a zacházet s nimi, spíše než se jim vyhýbat. Můžete si také udělat seznam emocí, který vám pomůže o nich mluvit.

toxická pozitivita

Mladí lidé ve vašem životě nevyhnutelně vyjádří svůj hněv, smutek nebo frustraci. Když tak učiní, neříkejte jim, aby přestali plakat nebo křičet. Místo toho si s nimi promluvte o tom, jak se cítí a proč se tak mohou cítit a co můžete oba udělat, abyste problém vyřešili. Díky tomu se naučí, jak se ovládat, ale nepadnout do pasti potlačování pocitů.

Vychovat emočně inteligentní děti a mladé lidi by rozhodně mělo být životním cílem každého rodiče a otevřená komunikace je prvním krokem. 

Články, které stojí za přečtení: