Jak dlouho trvá dědické řízení, 88 % skončí do roka

4

Podle Notářské komory ČR, jak ji v roce 2017 citovaly Novinky.cz, skončí 88 procent řízení o pozůstalosti do jednoho roku od zahájení. Necelá dvě procenta se protáhnou na víc než tři roky, obvykle kvůli sporu mezi dědici nebo kvůli nemovitosti, kterou je potřeba ocenit.

Přesnou lhůtu zákon nestanovuje. Soud ani notář nemají pevný termín, do kdy musí řízení skončit, takže se jeho délka liší podle toho, co všechno je potřeba zjistit, ocenit a mezi dědici vyřešit. Nesporné řízení s jasným okruhem dědiců a bez nemovitosti k ocenění bývá podle Novinky.cz hotové v průměru za čtyři měsíce od chvíle, kdy soud pověří notáře, spor nebo dluhy k doložení ho prodlužují, u menšiny případů i na roky.

Tento článek se věnuje jen délce řízení a tomu, kdy se dědic dostane k penězům. Kolik si notář za svou práci vezme, popisuje samostatný text kolik stojí dědické řízení u notáře.

Notář vede řízení od oznámení smrti po právní moc usnesení

Dědické řízení se vždy zahajuje bez návrhu dědiců. Podle paragrafu 137 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, oznámí smrt soudu matriční úřad, a soud pak podle paragrafu 138 odstavce 2 téhož zákona sám zahájí řízení o pozůstalosti, jakmile se o úmrtí dozví.

Soud následně podle paragrafu 38 občanského soudního řádu pověří konkrétního notáře z rozvrhu, aby jako soudní komisař provedl většinu úkonů jeho jménem. Dědicové si notáře sami nevybírají, dostanou toho, kterého jim soud přidělí podle pořadí ve svém obvodu.

Notář si nejdřív pozve toho, kdo zařizoval pohřeb. Zjistí okruh dědiců a přehled majetku a dluhů zůstavitele a podle toho, co z tohoto předběžného šetření vyjde najevo, naplánuje další kroky řízení.

Mezi prvním a dalším jednáním obvykle uplyne několik týdnů. Notář totiž čeká na odpovědi z katastru nemovitostí, bank nebo zdravotní pojišťovny, než může majetek a dluhy zůstavitele uzavřít do přehledu.

Bez majetku nebo s málo penězi notář řízení rychle uzavře

Nejrychleji skončí řízení, ve kterém zůstavitel nezanechal žádný majetek. Podle paragrafu 153 zákona o zvláštních řízeních soudních soud v takovém případě řízení o pozůstalosti zastaví, a toto rozhodnutí se dědicům ani nikomu dalšímu nemusí doručovat.

Zanechal-li zemřelý jen majetek bez hodnoty, paragraf 154 téhož zákona dovoluje notáři vydat ho tomu, kdo se postaral o pohřeb, a řízení zároveň zastavit. Dědictví pak nikdo nenabývá. U tohoto zjednodušeného postupu notář nezjišťuje obvyklou cenu majetku ani nic mezi dědice nerozděluje, jen potvrdí, že žádné dědictví k rozdělení nebylo.

Tahle zkratka se týká hlavně seniorů, po kterých zbyl jen starý nábytek, výbava domácnosti nebo naopak jen dluhy bez majetku, který by je kryl. Rozdíl mezi majetkem a dluhy po zemřelém rozebírá článek dluhy po zemřelém a kdo je platí.

Spor dědiců, nemovitosti a dluhy dobu prodlužují

Spor mezi dědici o tom, jak se majetek rozdělí, je nejčastější důvod, proč se dědické řízení protáhne o měsíce až o rok. Stejně ho zpomalí cokoliv, co notář nemůže jen zapsat do protokolu a potřebuje si to ověřit nebo vyčkat, až se vyjádří všichni zúčastnění.

Mezi nejčastější komplikace patří tyto situace.

• dědicové se neshodnou na rozdělení majetku a notář čeká na jejich dohodu nebo na rozhodnutí soudu,
• v pozůstalosti je nemovitost, kterou je potřeba ocenit znalcem nebo odhadem notáře,
• zůstavitel měl dluhy, které musí notář doložit a zahrnout do soupisu,
• některý dědic žije v cizině, je nedosažitelný nebo se ho nepodařilo dohledat.

Právě u sporných nebo nejasných případů soud podle paragrafu 177 odstavce 1 zákona o zvláštních řízeních soudních nařídí soupis pozůstalosti. Dokud notář nesepíše protokol se všemi položkami majetku a jejich oceněním a dokud ho dědicové nebo soud neschválí, řízení se nemůže posunout k rozhodnutí o tom, kdo co zdědí.

Ocenění nemovitosti bývá jedním z časově nejnáročnějších kroků. Notář totiž čeká na znalecký posudek nebo na odhad podle podobných nemovitostí v okolí, a dokud ho nemá, nemůže spočítat, kolik který dědic dostane.

Pokud se dědicové na rozdělení majetku neshodnou ani s pomocí notáře, musí spor řešit soud mimo dědické řízení, což ho vždy výrazně prodlouží. Dluhy zůstavitele přitom nezanikají a stávají se součástí pozůstalosti stejně jako majetek. Komu a jak se dluhy po zemřelém platí, popisuje už zmíněný článek dluhy po zemřelém.

Odmítnutí dědictví a nezletilý dědic mají vlastní lhůty

Dědic má na rozhodnutí o odmítnutí dědictví podle paragrafu 1487 občanského zákoníku jeden měsíc od chvíle, kdy ho o tomto právu soud vyrozumí, a tři měsíce, pokud má bydliště jen v cizině.

Soud mu tuto lhůtu může na žádost přiměřeně prodloužit, ale jedině předtím, než uplyne. Po jejím konci už prodloužení nejde. Kdo lhůtu nechá bez reakce proběhnout, dědictví nabývá stejně, jako by ho výslovně přijal. Komu dědictví ze zákona připadá a jak přesně se odmítá, vysvětluje článek dědictví, právo, závěť i odmítnutí.

Je-li dědicem nezletilý, soud mu podle paragrafů 118 až 120 zákona o zvláštních řízeních soudních jmenuje opatrovníka, pokud nemůže v řízení jednat samostatně. Hrozí-li střet zájmů, třeba když je zákonný zástupce dítěte sám také dědic, dostane dítě zvláštního opatrovníka, a stejně tak opatrovníka dostane dědic, který není znám nebo se mu nepodařilo doručit na známou adresu.

Opatrovník navíc nemůže za nezletilého sám rozhodnout o přijetí nebo odmítnutí dědictví ani o dohodě s ostatními dědici, k takovým krokům potřebuje souhlas opatrovnického soudu. Čekání na toto schválení bývá dalším důvodem, proč se řízení s nezletilým dědicem protáhne o týdny až měsíce navíc.

Co dědic dostane dřív a jak řízení zrychlit

Patnáct dní má podle paragrafu 204 občanského soudního řádu každý dědic na odvolání proti usnesení o dědictví, počítáno od chvíle, kdy mu ho notář nebo soud doručí. Teprve po uplynutí této lhůty, nebo pokud se všichni dědicové práva na odvolání vzdají, usnesení nabude právní moci a řízení o pozůstalosti podle paragrafu 188 zákona o zvláštních řízeních soudních skutečně skončí.

Dědictví se podle paragrafu 1479 občanského zákoníku nabývá zpětně už ke dni smrti zůstavitele, i když to usnesení potvrdí až s odstupem. Teprve po právní moci ale dědic dostane přístup ke zbytku peněz na účtu a k ostatnímu majetku.

Banka účet zablokuje, jakmile se o úmrtí dozví, přiměřenou částku na náklady pohřbu ale může na žádost notáře uvolnit ještě před koncem celého řízení, protože takový výdaj patří mezi dluhy, které se z pozůstalosti hradí jako první. Víc situací, kdy se dědic dostane k penězům na účtu zemřelého dřív, než řízení skončí, popisuje článek peníze na účtu zemřelého.

Pokud se řízení protahuje, může se dědic jako účastník řízení kdykoliv zeptat notáře, jak daleko spis došel. Podle paragrafu 44 občanského soudního řádu má také právo nahlížet do spisu a dělat si z něj výpisy nebo kopie, dokud ho má u sebe notář, a po skončení řízení i u soudu, kam ho notář spis vrátí.

Dědic může notáři ušetřit čas a řízení si tím zkrátit, pokud udělá tyto kroky.

• shromáždí listy vlastnictví, bankovní výpisy, smlouvy a další doklady o majetku a dluzích ještě před prvním jednáním,
• dohodne se s ostatními dědici na rozdělení majetku, protože schválená dohoda jde rychleji než spor,
• odpovídá notáři na výzvy obratem a nečeká s dodáním chybějících podkladů,
• rozhodne se o přijetí nebo odmítnutí dědictví v lhůtě a nenechá ji proběhnout bez reakce.

Co dalšího je potřeba zařídit hned po úmrtí blízkého, shrnuje článek co zařídit po úmrtí, náklady samotného pohřbu pak článek kolik stojí pohřeb.