Sumerové – tajemná civilizace, jejíž kořeny sahají hluboko do minulosti, se stala základem pro mnoho aspektů moderního světa. Jejich původ a vliv na vývoj lidstva jsou fascinujícím tématem, které odkrývá složitou síť inovací, kultury a společenských struktur. Tato starověká civilizace, žijící na území dnešního jižního Iráku, zanechala dědictví, které nás ovlivňuje a inspiruje dodnes. V tomto článku se podíváme na původ Sumerů a neocenitelný přínos, kterým obohatili lidskou historii.
Původ Sumerů
Sumerská civilizace byla průkopnická a to zejména v oblastech písma, urbanizace, náboženství a práva. Sumerové žili v zemi, kterou staří Řekové nazývali Mezopotámií, sevřenou mezi dvě řeky, Eufrat a Tigris. My jí dnes známe jako Irák. Když sem přišli, Mezopotámie nebyla prázdnou zemí. Vzkvétala zde tzv. obeidská kultura nám dnes neznámého národa, který do této země dorazil ještě o tisíc let dříve než Sumerové. Od domorodého národa se mnoho naučili a následně to přetvořili do svých vynálezů.
Navzdory velmi časté mylné představě o Sumeru, jakožto jednoho celistvého státu, se jednalo spíše o region s městskými státy, z nichž každý měl svého samostatného krále. Jedním z nich byl známý Gilgameš.
💡 Tip: Přečtěte si také článek: Egyptské symboly a jejich význam v moderním světě
Sumerské vynálezy
Trvalo jim zhruba půl tisíciletí, než své učitele předčili a vznikla první skutečná města. Eridu patří spolu s Urukem k nejstarším městům světa. Sumerové je nezaložili, to před nimi udělali jiní. Ale jsou zakladateli městského plánování, dokonce se některé plány i dochovaly. Města vybavili i výdobytky, jako byla kanalizace a dlážděné ulice.
Podporovali obchod a vymysleli soustavu měr a vah založenou na etalonech, které se uchovávali v chrámech. Sumerové byli také první, kteří zavedli používání vozů s kolem, což usnadnilo obchod a komunikaci.
Významně zdokonalili zemědělství. Sumerové byli mistři zavlažování. Vytvořili systémy kanálů a přehrad, které umožňovaly účinné zavlažování polí, což zvyšovalo úrodu a umožňovalo udržet hustě osídlené městské státy. Používali pluh, dokonce vymysleli jeho secí variantu se speciální nálevkou plnou zrní.
Hvězdy uspořádali do souhvězdí, z nichž některé známe v nezměněné formě dodnes. V matematice vytvořili první početní soustavu založenou na šedesátkovém počtu a den rozdělili na 24 hodin, hodinu pak na šedesát minut.
💡 Tip: Přečtěte si také článek: Buddhismus: Z čeho se může poučit moderní společnost?
Sumerové a literatura
Sumerové vyvinuli klínové písmo, jedno z prvních písem na světě. Používali hliněné tabulky a hliněné destičky k zaznamenávání informací, obchodních transakcí, náboženských textů a dalších záznamů.
Vzhledem k velmi intenzivní byrokracii potřebovali Sumerové vymyslet, jak ověřit, kdo vyhotovil dokument či ověřil nějakou důležitou skutečnost. Proto začali používat pečetidla, později pečetní válečky. Ty mohli používat i lidé negramotní. Vynalezli i princip zabezpečení listovního tajemství. Popsaná tabulka se vysušila, obalila tenkou vrstvou hlíny a označila pečetním válečkem. Bez porušení obalu nemohl nikdo tabulku přečíst.
Civilizace vynikala v oblasti kultury, a to v literatuře, hudbě a mnoha dalších oblastech (keramika, řečnické souboje, filozofie). Všichni si jistě ze školy vybavujeme Epos o Gilgamešovi – nejstarší epické dílo světové literatury. Příběh krále Gilgameše, který se snažil dosáhnout nesmrtelnosti.
Sumerové jsou známí prvními zákoníky a soudními procesy na světě. Nejstarším známým zákoníkem je Zákoník Ur-nammu, vytvořený na počátku 3. tisíciletí př. n.l. Tyto zákoníky obsahovaly pravidla pro občanské a trestní záležitosti a stanovovaly normy chování a tresty pro jejich porušení. Drtivá většina trestů se řešila pouze pokutou a jen pár nejzávažnějších činů znamenalo smrt.
💡 Tip: Přečtěte si také článek: 7 divů nového světa: Znáte všechny?
Byli Sumerové opravdu průkopníci?
Sumerská říše údajně dala světu první známá plánovaná města. Obyvatelstvo říše posunulo na novou úroveň umění a řemeslnou výrobu. Právě zde se mělo zrodit i písmo a s ním nové dějiny.
Moderní objevy však přicházejí s nejedním otazníkem, některé z nich dokonce naznačují, že se zmíněná teorie nemusí zakládat na pravdě: Sumeru pravděpodobně předcházela snad ještě vyspělejší civilizace, známá jako Arratu.
V roce 2001 v iránské provincii Kermán bylo šťastnou náhodou objeveno naleziště dnes známe jako Jiroft. Povodeň odkryla tisíce starobylých hrobů.
Předměty z Jiroftu se shodovaly s těmi, které známe ze starého Sumeru, vzdáleného skoro 2 000 km. Byli ze stejného materiálu, a odpovídal i způsob zpracování nebo zpodobňovaná témata.
Podle archeologa Yousefa Madjizadeha by se mohlo jednat o pozůstatky říše Arratu, která sumerské civilizaci předcházela. Tamní zikkurat se podobá těm, jež známe z Mezopotámie, ale je podstatně větší. Jiroft vydal i řadu popsaných tabulek. Písmo se zatím nepodařilo rozluštit, zásadně se liší od klínových znaků, užívaných v Sumeru. Někteří archeologové nevylučují, že by mohlo být starší.
V místě naleziště se nepodařilo objevit žádné organické zbytky, které by vedly k přesnějšímu určení stáří pomocí radiokarbonové metody. Existuje mnoho debat a kontroverzí ohledně toho, kdo byli obyvatelé Jiroftu, a jaký byl jejich vztah k dalším starověkým civilizacím, jako jsou Sumerové. Někteří historikové tvrdí, že Jiroft mohla být nezávislou civilizací, zatímco jiní se domnívají, že to mohla být součást většího kulturního komplexu.
Vykopávky Jiroftu, často přerušované politickými zvraty v zemi, jsou pořád v začátcích a potrvá možná i desítky let, než se areál podaří kompletně odhalit. Navíc naleziště pokrývá mnohem větší území, než se předpokládalo, a odpovídá rozloze Rakouska.
💡 Tip: Přečtěte si také článek: Vikingské symboly a jejich význam
