V ideálním světě existují také ideální rodiny, kde se všichni členové vzájemně respektují, umí spolu dobře komunikovat, nejsou na sebe zbytečně zlí a mají se rádi. V reálném světě to však bohužel často bývá úplně naopak. Špatné rodinné vztahy se pak navíc přenášejí na všechny členy napříč generacemi, typicky třeba ve vztahu prarodiče a vnoučata.
Někdy stačí pouze, aby se rodiče dětí rozvedli, aby v rodině začala panovat nevraživost. Bývalá manželka si například následně nepřeje, aby se její děti stýkali s kýmkoliv z manželovy rodiny. Často je to i přes to, že mezi nimi bylo silné pouto.
V článku se na tuto problematiku podíváme z právního pohledu. O tom, že lze u soudu prosadit právo otce vídat své děti, se všeobecně ví, víte ale, že podobně se přistupuje také k prarodičům?
💡 Tip: Přečtěte si také, proč je důležité budovat mezilidské vztahy a zjistěte, jak na to.
Prarodiče a vnoučata: křehký, ale důležitý vztah
Většina lidí má určitě hlavu plnou vzpomínek na babiččiny nedělní buchty a všechna ta dobrodružství, která u prarodičů zažili. Pokud jsou však vztahy v rodině napjaté, pak je možné, že rodiče dětem odepřou možnost se s prarodiči vídat.
Obzvlášť ve velmi mladém věku je přitom socializace se svými nejbližšími velmi důležitá, protože takové sociální vazby si s sebou člověk nese po celý život. Navíc děti se také kontaktem s dalšími lidmi učí, jak vycházet s jedinci různých povah, jak si vážit moudrosti starších, i jak se chovat ve skupině dalších dětí.
Samozřejmě někdy je situace komplikovanější a všechny strany po kontaktu touží, avšak z nějakých důvodů to nejde. Například, když se rodiče přestěhují do zahraničí a osobní kontakt se tak omezí pouze na pár návštěv ročně. Situaci nepomohl ani zákaz cestování během pandemie covidu.
💡 Tip: Máte za sebou náročný rozchod a nevíte, jak se se zlomeným srdcem vyrovnat? Přečtěte si náš následující článek.
Komunikace ve vztahu je základ
Pro řešení problémů je nejdůežitější komunikace. Na každý problém je nějaké řešení, ale je potřeba, aby všichni zúčastnění chtěli problém řešit. Je důležité si vyslechnout argumenty ostatních a s respektem jim vysvětlit ty vaše. Hádkami a urážením se nikomu nepomůžete.
Tento článek slouží jako inspirace především pro ty případy, kdy i opakovaný pokus o komunikaci nepomohl. V případě, že se do věci vloží soud, posuzuje se, jestli proběhl dostatečný pokus o dohodu ještě před zahájením soudního řízení. Ať už vystupujete na jakékoliv straně, zkuste protistranu ještě jednou kontaktovat. Někdy je nejjednuší si o všem promluvit na nějakém klidném místě na neutrální půdě, třeba v kavárně.
Pokud víte, že mluvení není vaše silná stránka, zkuste se vyjádřit písemně. Nejen, že budete mít u soudu důkaz, že jste se spor pokusili vyřešit, ale také dáte tomu druhému čas na zamyšlení se nad reakcí.
Pokud jste se však s druhou stranou neshodli, obraťte se na svého právníka, který vás zastoupí v soudním řízení.
Právo na dítě nemají jen rodiče
Když se rodiče rozvedou, je takovým nepsaným pravidlem, že v době, kdy je dítě s jedním z rodičů, tak se zároveň také stýká s členy rodiny z jeho strany. Někdy to tak ale z různých důvodů nefunguje.
Dle zákona mají právo na styk s dítětem: Osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.
Paragraf 927. Zákon č. 89/2012 Sb.
To tedy znamená, že právo na styk s dítětem má nejen otec, ale prostě všichni, kteří tvoří důležitou součást jeho socializace. Podstatné však je, aby mělo dítě k dané osobě nějaký vztah.
Horší je to třeba v případě, kdy například prarodiče nebo otec doposud nejevili o setkávání s dítětem žádný zájem. Dítě k nim tedy nemá žádný vztah a emocionální vazby. I přes případný úspěch u soudu by následně situace vyžadovala mnoho úsilí po malých krůčcích k získání jeho důvěry. Navíc s nejistým výsledkem.
Důležitý je respekt
Když je dítě ještě příliš malé, je jasné, že musí být naprostou většinu času s rodiči. Každý prarodič se nemůže dočkat až bude pyšně jezdit po ulici s kočárkem. Měli by však ale respektovat názor rodičů. U soudu by v takovém případě stejně asi příliš nepochodili. Rodiče by zase měli chápat, že babičky a dědečkové nejsou chůvy zdarma a měli by respektovat jejich právo na volný čas.
💡 Tip: Blíží se víkend a vy stále nevíte, co uvařit k obědu? Inspirujte se naším seznamem, nebo si přečtěte, jak udělat vaši každodenní cestu do práce o kousíček efektivnější a zajímavější.
