Vystoupení Francis Haugenové, bývalé produktové manažerky Facebooku, před Kongresem USA podnítilo novou diskusi o tom, jakou roli hrají sociální sítě ve společnosti. O jejich špatném vlivu na mentální zdraví u mladší lidí se již ví delší dobu. Je ale možné, že během pandemie bylo jeji působení přesto přínosné?
Obsah článku
Jakou cenu platíme za používání sociálních sítí?
Kritika sociálních sítí není nová. Již dávno ze studií víme, že sociální sítě poškozují děti a teenagery a jejich duševní zdraví, rozdělují naši společnosti a oslabují demokracii. Svědectví Francis Haugenové, která odhalila vnitřní praktiky Facebooku, tuto debatu znovu oživilo.
Sociální sítě a duševní zdraví
Rozsáhlé studie, kterých se účastnili tisíce Britů a Američanů, zjistily, že používání sociálních médií se pojí s horším duševním zdravím a ještě horším fyzickým zdravím. Tato zjištění potvrdily i kontrolované experimenty. Omezení používání sociálních médií na 10 minut na platformě denně snížilo osamělost, depresi a úzkost během tří týdnů. Jiné experimenty zjistily, že deaktivace Facebooku na jeden měsíc zvyšuje štěstí a zároveň snižuje úzkost a depresi.
Rozdělení společnosti
Facebook ví, že příspěvky v uživatelích vzbuzují více emocí, také znamenají více interakcí. A více interakcí znamená delší čas strávený na Facebooku a větší zisky. Díky algoritmům tyto příspěvky proto získávají více “bodů” a objevují před větším publikem. Nejvíce bodů tak získávají ty příspěvky, které rozdělují společnost a vzbuzují v lidech vztek, rozčílení a další silné emoce. Lidé se setkávají více s obsahem, který není dobrý ani pro ně ani pro společnost a příspěvky zabývající se tématy jako duševní zdraví či pozitivní myšlení se ztrácejí.
Algoritmy také zajišťují, že se lidem objevují pouze takové příspěvky, ke kterým názorově tíhnou. Obě dvě síly se spojují v to, že politicky velmi vyhraněné příspěvky jsou více vidět a zároveň jsou jednodstranné. Toto všechno má pak reálný vliv. Konkrétně Facebook sehrál svou roli třeba při rozdmýchávání násilí v Myanmaru či při vtrhnutí Trumpových přívrženců do Bílého domu.
Sociální sítě v době pandemie
Pandemie dramaticky změnila náš společenský život. Vzhledem k omezeným příležitostem pro interakci tváří v tvář mohla sociální média lidem pomoci zůstat ve spojení. Proto vzešla otázka, zda sociální sítě byly prospěšné alespoň v této době. Podle výzkumu Greater Good Science Center se tak ale nestalo. Jejich data naznačují, že používání sociálních sítí bylo během pandemie nadále spojováno s horším duševním zdravím. Nefungovalo tedy bohužel ani jako částečná náhrada za skutečné lidské spojení.
Pro celkové duševní zdraví je důležitá kvalita sociální interakce (pocit vzájemné péče a starostlivosti a pocit „spojení se“) ale kvantita sociální interakce nehraje téměř žádnou roli. Jinými slovy, společenské interakce jsou pro lidi dobré pouze tehdy, když mezi sebou zažívají pozitivní spojení.
Lidé během digitálně zprostředkovaných interakcí bohužel zažívají jen relativně nízkou úroveň pozitivního spojení. Proto, i když se snažíte aktivně zapojit na sociálních sítích, můžete postrádat pocit, že se bavíte se skutečnými lidmi či že zde probíhají smysluplné rozhovory.
Jak sociální sítě používat?
Sociální sítě jsou součástí našich životů a pro mnoho lidí je nereálná představa, že by se jich zcela vzdali. Naštěstí to, jak sociální média působí, do určité míry závisí na tom, jak je používáme. Může jít o aktivní používání (např. zveřejňování obrázků, zasílání zpráv s ostatními) anebo pasivní (např. prohlížení příspěvků ostatních, procházení diskusí).
Pasivní používání sociálních médií se pojí se zvýšenou depresí a zhoršuje duševní zdraví především tehdy, když vede k „scrollování“, nepříznivým sociálním srovnáváním a podobně. Pro duševní zdraví může být dobré, když lidem umožňuje udržovat vztahy na dálku nebo zůstat v kontaktu s místními komunitami. K jejich úspěsnému používání je ovšem potřeba hodně sebereflexe a vnitřní motivace, aby člověk nesklouznul k pasivnímu používání.
Jednou z možností, jak využívat sociálních médií k vlastnímu prospěchu, je použít je jako odrazových můstků k výhodnějším formám socializace. Můžete zde například uspořádat společenskou akci (třeba i na dálku) a snažit se vždy upřednostňovat formy interakce, které vedou ke skutečnému lidskému spojení.
