Jsou obří, jsou velkolepé a ani po dvou tisících letech je lidé nepřestávají obdivovat. Tušíte o čem je řeč? Kdo by neznal 7 divů světa! Ale dokázali byste je vyjmenovat všechny? Po přečtení tohoto článku s tím nebudete mít nejmenší problém. Seznámíme vás s jednotlivými stavbami a popíšeme nejrůznější záhady s nimi spojené.
💡Tip: Objevujete rádi krásy Česka? Přečtěte si naše tipy, kam se vydat na zajímavý výlet.
Obsah článku
Velká pyramida v Gíze
Asi nejznámnějším divem světa je Velká pyramida v Gíze nebo také Cheopsova pyramida či Chufuova pyramida. Je zároveň jedinou stavbou ze seznamu 7 divů světa, která se dochovala. Svou mohutností a monumentárností dodnes láká davy zvědavých turistů.
Pyramida byla postavena před více než 4500 lety jako mauzoleum a okolo její stavby panuje mnoho legend a pověstí. Pracovalo na ní prý až 100 tisíc otroků, a to po dobu neuvěřitelných dvaceti let. Pro stavbu se ve starém Egyptě využívaly tradiční rampy. Díky nim byli schopní i bez moderních technologií vytáhnout těžký náklad ve velké výšky.
Ve stavbě se nachází nespočet menších či větších místností a chodeb. Archeologové se shodují, že dodnes ještě nebyly všechny objeveny. Například v roce 2017 objevili archeologové zhruba 30 metrů dlouhou a několik metrů vysokou dutinu, jejíž účel však zatím nezjistili.
Rozměry pyramidy jsou 230 x 230 metrů a na výšku měří 138 metrů, svého času se tak jednalo o nejvyšší stavbu světa. Když se na pyramidu podíváte, určitě vás zarazí, že jí chybí špička. Ideální místo na vyhlídku, že? Přesně to si mysleli i během druhé světové války, když ji využívali jako protileteckou pozorovatelnu.
Visuté zahrady Semiramidiny
Když se řekne Mezopotámie, určitě se vám vybaví pověst o Babylónské věži, která měla sahat až do nebes. Vzpomenete si ale na další významnou stavbu Mezopotámie? Visuté zahrady Semiramidiny měly být oázou, která neměla ve své době konkurenci. Stejně jako věž i Semiramidiny zahrady vzbuzují mezi vědci stále debaty, zda vůbec někdy existovaly.
Podle pověsti byly vybudovány okolo roku 600 před naším letopočtem, a to královnou Semiramis. Některé legendy však říkají, že stavitelem byl až král Nebukadnesar II.
Mělo se jednat o ohromné terasovité zahrady, které sahaly, kam až oko dohlédlo, mezi nimiž stékala voda. Jednoduše dokonalé místo pro relaxaci.
Artemidin chrám v Efesu
Velkolepý iónský chrám zasvěcený bohyni lovu Artemis se nacházel ve starověkém městě Efes. Vznikl okolo roku 550 před naším letopočtem a měl rozměry 115 x 55 metrů. Byl prý ohromně zdobený. Okolo něj stály desítky vysokých sloupů a interiér byl zdoben drahokamy a jinými drahými kovy. Hlavní ozdobou však byla socha bohyně Artemis.
Chrám zachvátil v roce 356 před naším letopočtem požár, který prý založil šílený žhář Hérostratos. Nicméně i přes ničivou katastrofu se jej podařilo obnovit, a to do nejmenšího detailu. Dokonce unitř chrámu stála stejná socha bohyně Artemis.
Bohužel ani tato podoba chrámu nevydržela věčně a již ve třetím století byl zničen při invazi Gótů.
Feidiova socha Dia v Olympii
Král všech řeckých bohů Zeus si zasloužil důstojnou sochu, ke které by se lidé mohli modlit. A přesně takové se mu dostalo ve starověké Olympii. 12 metrů vysoká socha se nacházela v Diově chrámu a vytvořil ji v roce 433 před naším letopočtu řecký sochař Feidiás.
Sochu Feidiás vytvořil ze slonoviny a uvnitř ní byla podpůrná dřevěná konstrukce. Diovy šaty potom byly ze zlata a jiných drahých kamenů. Zeus seděl na dřevěné truhle vykládané drahokamy, v ruce svíral berlu jakožto symbol Olympiády, na jejímž vrcholu seděl orel, v druhé ruce držel sochu bohyně Niké a na hlavě měl olivový věnec. Socha stála na podstavci z černého mramoru a dohromady byla tak vysoká, že prý v místnosti měli nainstalované observační plošiny.
Socha v chrámu stála asi 800 let a následně byla v roce 394 převezena do Konstantinopole, kde ji pravděpodobně zničilo zemětřesení či tsunami.
💡Tip: Máte rádi hummus? Přečtěte si, jak si tuto pochoutku připravit doma.
Mauzoleum v Halikarnassu
Ačkoliv pyramidy jistě patří mezi nejúchvatnější hrobky všech dob, za nejvkusnější a nejkrásnější mauzoleum lidé považovali to, které nechal postavit perský satrapa Mausólos se svou manželkou a sestrou Artemisií okolo roku 350 před naším letopočtem v Halikarnassu.
Ačkoliv se ani jeden ze zakladatelů stavby nedožil jejího dokončení, umělci a stavitelé ve výstavbě pokračovali. Už během stavby totiž předpokládali, že se bude jednat o stavbu, která nemá obdoby. A měli pravdu, mauzoleum bylo zařazeno na seznam 7 divů světa. Dokonce bylo tak významné, že se jeho název Mausól – eion (patřící Mausólovi), začal obecně využívat pro jakákoliv jiná Mausolea.
Stavba byla vysoká asi 45 metrů a její vrchní část byla obestoupena 36 iónskými sloupy. Na vrcholku pyramidové střech se zřejmě nacházelo sousoší Mausóla a Artemisií.
Rhodský kolos
Stejně jako cestující do New Yorku vítala v přístavu ohromující socha Svobody, cestující na Rhodosu již z dálky vítala bronzová socha boha Hélia. Postavili ji okolo roku 300 před naším letopočtem obyvatelé ostrova jakožto symbol odrazení útoku Démétria Poliorkéta.
Socha vysoká 30 metrů prý stála rozkročená na dvou březích a připlouvající lodě ji musely podplout. To se však zřejmě stalo kolosu osudné, neboť při zemětřesení v roce 226 před naším letopočtem se zlomil v kolenou. V 7. století ostrov přepadli Arabové a zbytky sochy prý nechali odvést a následně je roztavili.
💡Tip: Chystáte se na dovolenou na Slovensko? Zjistěte, jaká skvělá místa musíte vidět.
Maják na ostrově Faros
Mýty a tajemství oplývá také poslední stavba ze seznamu 7 divů světa, kterou býval maják na ostrově Faros. Tajemstvím je už jeho samotná existence. Vědci ani archeologové totiž doposud nenašli žádný přesvědčivý důkaz o jeho existeci, a to ani v textech. Jeden z nejdůležitějších důkazů je jeho znárornění na římských mincích z 2. století před naším letopočtem.
Nacházet se měl na ostrově Faros v Egyptě a jeho výška měla být okolo 180 metrů. Při dobrém počasí měl být dokonce vidět až na neuvěřitelnou vzdálenost 56 kilometrů. Spodní část stavby tvořil dvoupatrový palác, nad níž stál samotný maják, který zakončovala osmiboká věž se sochou Poseidóna. Světlo přes den odráželo zrcadlo, v noci v ní potom zapalovali oheň.
Vzhledem ke stavebním možnostem dané doby se však vědci přiklánějí k tomu, že byl maják asi o třetinu nižší.
7 divů světa: nezapoměli jste na něco?
Možná vás napadlo, že v tomto seznamu něco chybí. Na světě vzniklo nespočet dalších ohromujících staveb, které byly ve své době technologickými unikáty. Mnohé z nich se navíc narozdíl od těchto divů dochovaly dodnes.
Proto se v roce 2007 odhlasoval veřejností seznam 7 nových divů světa, o kterých se dozvíte v následujícím článku.
💡Tip: Víte, jaká jsou největší města na světě? Zjistěte v dalším článku.