Domů » ESG reporting bez starostí: Jak ho ovládnout a neztratit přitom radost z byznysu?

ESG reporting bez starostí: Jak ho ovládnout a neztratit přitom radost z byznysu?

autor Kateřina Korčáková
0 komentář
ESG reporting

Podnikáte a zaznamenali jste pojem ESG reporting? Jestli vás vyděsila představa, že jde o další regulace a papírování navíc, nemusíte se obávat. Co když je to ve skutečnosti jedna z mála povinností, která vám může v byznysu reálně pomoci, a ne ho jen zkomplikovat? Přečtěte si to nejpodstatnější o tom, co ESG reporting obnáší, proč je důležitý a koho se týká. 

Co znamená ESG reporting?

ESG je zkratka ze slov environmental (životní prostředí), social (společnost) a governance (řízení firmy). ESG reporting pak představuje zveřejňování informací o tom, jak vaše firma v těchto třech oblastech funguje. 

Jednoduše řečeno:

  • E: Jak vaše firma ovlivňuje životní prostředí? Jaká je uhlíková stopa firmy? Kolik produkuje emisí? Jak nakládá s odpady nebo vodou? 
  • S: Jak se staráte o zaměstnance, komunity a dodavatelský řetězec? Dbáte na diverzitu, lidská práva, bezpečnost práce?
  • G: Jak je vaše firma řízena? Jak funguje vedení, kontrolní mechanismy, transparentnost?

Je však důležité odlišit ESG od pojmů jako udržitelnost nebo CSR (společenská odpovědnost firem). Zatímco udržitelnost a CSR jsou spíše přístupy a motivace, ESG reporting je výsledek. Jsou to tvrdá data, která ukazují, jak se vám daří tyto hodnoty naplňovat v praxi. Je to rozdíl mezi prohlášením „chceme být zodpovědní“ a důkazem „tady jsou čísla, která to potvrzují“. 

Proč by vás měl ESG reporting zajímat?

ESG reporting není jen o splnění regulační povinnosti. Je to nástroj, který vám může reálně pomoci v byznyse. Podívejte se na následující případy.

  • Přiláká investory a financování: ESG investice jsou dnes mainstreamem, protože banky a investoři ESG data aktivně vyžadují. Navíc firmy s dobrým ESG hodnocením mají jednoduše snazší přístup ke kapitálu. 
  • Chrání vaši reputaci: Zákazníci stále více volí obchodní partnery, kteří sdílí jejich hodnoty a tím budují důvěru. 
  • Pomáhá řízení rizik: Pravidelné ESG kontroly jsou nedílnou součástí moderního řízení firmy. Protože systematický přehled o environmentálních, sociálních a řídicích faktorech vám umožní včas odhalit potenciální problémy dřív, než se stanou krizí.
  • Zvyšuje provozní efektivitu: Sledování spotřeby energie, odpadů nebo pracovních podmínek vede k identifikaci oblastí, kde lze šetřit nebo zlepšovat procesy. Proto znát a řídit uhlíkovou stopu vaší organizace není jen otázka image. Může přímo ovlivnit vaši nákladovou strukturu, zejména s ohledem na rostoucí tlak na zavedení uhlíkové daně v EU. 
  • Zajišťuje soulad s předpisy: A tady se dostáváte k části, které se nelze vyhnout.

Koho se ESG povinně týká?

V Evropské unii je reporting regulován ESG směrnicí CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive). Povinnost se zavádí postupně.

  • Od roku 2024: Největší firmy, které již dříve reportovaly na základě starší směrnice NFRD (v Česku přibližně 20 největších korporací jako ČEZ, Škoda Auto nebo Česká spořitelna).
  • Od roku 2025: Ostatní velké firmy splňující alespoň dvě ze tří následujících podmínek: 250+ zaměstnanců, obrat alespoň 1,25 miliardy Kč, nebo aktiva min. 625 milionů Kč. 
  • Od roku 2026: Malé a střední firmy obchodované na burze.

I když zatím povinnost nemáte, neznamená to, že můžete ESG ignorovat. Vaši velcí odběratelé, na které povinnost dopadá, budou tato data vyžadovat od vás jakožto svých dodavatelů. V praxi to znamená, že budete muset projít procesem, který se podobá ESG due diligence checklistu, nebo-li systematické prověrce vašich environmentálních, sociálních a řídicích praktik. 

Jaké rámce a standardy existují?

Orientace v rámcích ESG reportingu může být zpočátku matoucí. Zjednodušeně se dělí do tří skupin.

  • Benchmarkové rámce: Například CDP (Carbon Disclosure Project) zaměřené na environmentální data, nebo GRESB (Global Real Estate Sustainability Benchmark) pro nemovitosti a infrastrukturu.
  • Dobrovolné rámce: Patří sem GRI (Global Reporting Initiative), nejrozšířenější standard pro zprávy o udržitelnosti, nebo TCFD (Task Force on Climate-related Financial Disclosures) zaměřený na klimatická rizika.
  • Regulační rámce: Jedná se o povinné standardy nařízené legislativou EU. Klíčové jsou CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) a na ně navazující standardy ESRS (European Sustainability Reporting Standards), které určují konkrétní obsah a strukturu zpráv o udržitelnosti. Dále sem patří SFDR (Sustainable Finance Disclosure Regulation) pro finanční produkty.

Volba správného rámce závisí na velikosti vaší firmy, odvětví a geografii. Pokud začínáte, doporučuje se opřít o zavedené standardy a případně využít odbornou pomoc ESG poradenství.

Na co se zaměřit jako první? Materialita a dvojí materialita

Jeden z nejpraktičtějších konceptů celého ESG je materialita. Ta vám říká, abyste se nezabývali vším, ale jen tím, co je pro váš byznys skutečně relevantní. Výrobní firma bude řešit jiné priority než softwarová společnost nebo zemědělský podnik.

Klíčem je identifikovat ESG rizika a dopady, které mohou mít měřitelný vliv právě na váš provoz. Praktickým nástrojem je takzvaná matice rizik. Jedná se o způsob, jak si přehledně zmapovat, která témata jsou pro vás nejzávažnější a zároveň nejpravděpodobnější.

Druhou stránkou mince je dopad. Tedy ne co ESG rizika mohou udělat vám, ale co vaše firma dělá okolí. Jak ovlivňujete životní prostředí, komunity, zaměstnance? I tady pomáhá prioritizace. Identifikujte kde jsou vaše dopady největší a kde máte šanci je nejrychleji zlepšit?

A pak je tu dvojí materialita. Jde o přístup, který kombinuje oba pohledy dohromady. Firma se dívá dovnitř (jaká finanční rizika jí hrozí z ESG faktorů),  ale zároveň ven (jak svými rozhodnutími ovlivňuje lidi a planetu). Právě dvojí materialita je základem směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) a standardů ESRS (European Sustainability Reporting Standards), které určují obsah povinných zpráv o udržitelnosti v EU.

Proč je to důležité prakticky? Protože výsledky analýzy materiality vám zároveň pomohou vybrat správný rámec ESG reportingu a zaměřit se na data, která skutečně má smysl sbírat. Je to také základ pro tvorbu smysluplné ESG strategie.

Jak s ESG reportingem začít?

Jednou z věcí, které mohou celý proces výrazně zjednodušit, jsou specializované nástroje a platformy, které vám nabízí jak softwarové řešení pro výpočet uhlíkové stopy, sebehodnocení ESG, přípravu zprávy o udržitelnosti, tak poradenské služby.

💡Tip: Jestli se chcete ponořit do ESG reportingu hlouběji, projděte si řadu vzdělávacích videí a kurzů od esgrovia, které vám pomohou pochopit celou problematiku od základů.

Při samotném reportingu je pak důležité neopomenout následující pravidla: 

  1. Povinný audit: Podle CSRD musí být ESG report ověřen nezávislým auditorem. Bez jeho potvrzení není platný.
  2. Digitální formát: Reporty musí být ve formátu XHTML s tzv. XBRL tagy, aby byly strojem čitelné a porovnatelné napříč EU.

Je pravdou, že ESG reporting obnáší práci navíc a vyžaduje trpělivost při nastavování procesů. Ale firmy, které ho berou vážně, neztrácejí radost z byznysu, naopak získávají jasnější přehled o vlastním fungování, lepší přístup k financování a silnější pozici na trhu. Zapojíte ho do firemních procesů i vy?

Přidat komentář →

Další zajímavé články