Kompromis může být efektivním nástrojem pro skvělé vztahy i pro dosažení kýžených cílů. Je dobré si ale dobře uvědomit, co je podstatou kompromisu a čím je pro nás dobrý. Kompromis není jen nějaká forma ústupku nebo něco co “dělají jen slaboši”. Je to celkem náročný a obratný nástroj diplomacie, který neumí ovládat každý.
Kompromis: Způsob vyjednávání pro diplomatické povahy
Kompromis je způsob, jakým řešíme spory nebo také to, jakou volbu učiníme, jak se rozhodneme. Výsledkem kompromisu by měl být stav, kdy dojde k dohodě všech zúčastněných stran. Je to ovšem ale také dohoda na základě vzájemných ústupků. A především s tímto slovem je kompromis spojen nejčastěji. Když děláme kompromis, děláme ústupky. Polevujeme ze svých nároků.
Je to ale vždy špatně? Nebo je to vždy dobře? I zde má vliv jistá míra subjektivního názoru, individuálních preferencí a přístupu k životu a prioritám. Každý vidíme různé věci po svém. Stejně tak jsou pro každého z nás důležité jiné věci. Někdo může lpět na tom, že musí být „po jeho“. Jiný je oproti tomu mnohem šťastnější, jsou dobré a přátelské vztahy, jsou-li všichni „v pohodě“.
A právě kompromis je jednou z cest, jak se postarat o to, aby bylo všechno a všichni „v pohodě“. Stav věčných hádek, vítězství jedné strany nad druhou a protěžování priorit jednoho na úkor jiného, to není žádoucí. Většinou ani tento způsob „ne-vyjednávání“ nikam nevede. Naproti tomu snaha o vzájemnou dohodu, o kompromis a snížení nároků, ovšem ne potlačení, často řeší spory.
Nikdy nedělej kompromis!
Takový způsob řešení problémů, jako je kompromis, ovšem není pro každého. Ne všichni dokáží polevit ze svých nároků a ustoupit, pokud je to potřeba. Mnoho lidí má potřebu prosazovat svůj názor a své potřeby za každou cenu. Ať už tak činí čistě z přesvědčení, že právě jejich řešení je to nejlepší nebo právě proto, že jsou to silné osobnosti neuznávající postavení druhých, tato cesta nemívá pozitivní zakončení.
Mnoho lidí se často řídí radou: „Nikdy nedělej kompromis!“ nebo také radou: „Nikdy neustupuj!“. Nikdy nepolevuj ze svých nároků, nikdy se neohýbej, nikdy neskákej tak, jak jiný píská. Všechny tyto rady, byť v některých situacích jsou „nad zlato“, nevedou ke vzájemným dohodám ani ke zdravým vztahům. Lidé kteří nečiní kompromisy jsou často sami. Kde není třeba kompromisu, tam není třeba lidí, protože vždy, když se setkají minimálně dva lidé, vznikají rozdíly.
Jenže právě odlišnosti a rozmanitost našich povah a životů je to, co nás spojuje. Díky kompromisům se také mnohému učíme. Poznáváme pohled druhé strany a často se stává, že zjišťujeme že naše řešení možná nebylo to nejproduktivnější apod. Často také díky kompromisům více nasloucháme a učíme se pochopit a porozumět “druhé straně”. Kompromisy nás také učí střídmosti a trpělivosti.
Ústupky v zájmu dobrých vztahů
Vzhledem k tomu, jak různí lidé jsme, se různí i naše názory. Jak se říká „co člověk, to názor“ a právě kvůli této naší rozmanitosti se často setkáváme s tím, že se nemůžeme s někým na něčem domluvit. Ať už v práci, ve vztahu, v partě, ve sportu, ve škole. Zkrátka nutnost zvolit vhodný způsob řešení sporu vidíme každý den, na každém kroku. Kompromisy děláme dokonce i vůči sobě samým.
Ve společnosti se ukotvil názor, že kompromis je prostě ústupek a „já přeci žádné ústupky dělat nebudu!“, jenže kompromis je spíše cestou k vítězství všech zúčastněných stran. Není to sice to samé jako známé win-win, resp. Konzensus, kdy dochází k dohodě ve smyslu všestranného vítězství, jako spontánní a živelný souhlas všech. Nikdo neustupuje nikomu, všichni dostávají to co chtějí. Ale nikdo v této dohodě netratí a neprohrává.
Právě proto je kompromis také formou jistého win-win. Možná, že ne všichni dostanou to, po čem právě prahli, ale nedostanou ani opak. V kompromisní dohodě není vítězů ani poražených. Můžeme na ni pohlížet jako na vzájemnou přátelskou shodu, která vede k dobrému a nikomu neubližujícímu vztahu. A nejde právě o to? Nejde o to “sejít se někde na středu” a neupírat právo nebo prožitky těch jiných?
Jak jde kompromis a podnikání dohromady? Někteří úspěšní podnikatelé tvrdí, že podnikání je plné kompromisů, ale naopak další říkají, že dělat kompromisy se nevyplácí. Je zde tedy tenká linie, kde jsou problémy s nejlepším kompromisním řešením. Naopak někde jsou oblasti, kde by kompromis mohl zhatit či poškodit celou vizi Vašeho podnikání.
Kompromis ve vztahu
Ať už mluvíme o partnerském vztahu nebo pracovním vztahu. Vždy je to spojení dvou nebo více lidí, kteří spolu mají za cíl nějaké fungování. Mají za cíl vytvořit projekt, vybudovat rodinu apod. V takovém vztahu by neměla mít místo soutěživost, ale vzájemná dohoda a právě k ní se kompromis vždycky dostává. Jde o to se shodnout a vytvořit dobré prostředí pro sebe i pro příležitosti.
Je ovšem důležité jej nezaměňovat se situací, kdy jeden dělá neustále kompromisy ve smyslu potlačování svých potřeb a zájmů. I tak lze na kompromis bohužel nahlížet. Pokud děláte neustále ústupky jen vy a nikdo se vám nesnaží „jít naproti“, pak už ale neděláte kompromisy, nýbrž vytlačuje své potřeby ve svém životě. A to není cílem kompromisního jednání. Člověk může z něčeho ulevit v zájmu dobrého záměru, ale nikdy by neměl vytěsňovat něco, co je pro něj zásadní.
