Kognitivní zkreslení jsou neviditelní průvodci naší myslí, kteří ovlivňují, jak vnímáme svět kolem sebe, jak interpretujeme informace a jak reagujeme na různé situace. Tyto “mentální triky” bývají nevědomé a způsobují systematické chyby ve způsobu, jakým myslíme. Když se o tyto zkreslení dostatečně nezajímáme a neuvědomujeme si je, mají zásadní vliv na naše rozhodování, komunikaci a mezilidské vztahy.
Obsah článku
Co je kognitivní zkreslení?
Kognitivní zkreslení (cognitive bias) jsou chyby vznikající při kognitivních procesech (myšlení, vnímání, paměť, usuzování, rozhodování). Příčinou jejich vzniku jsou nejčastěji mentální zkratky. Jde o mechanismy, které mozek využívá pro řešení každodenních problémů. Tyto zkratky nám pomáhají rozhodnout se na základě informací, které máme. Celý rozhodovací proces urychlují a ve vedou ke správnému nebo alespoň přibližnému závěru. Mentální zkratky nám pomáhají rychle se zorientovat v komplexních situacích a učinit rozhodnutí. V určitých situacích ale tyto mechanismy vedou k systematickým chybám — ke kognitivním zkreslením, která nám život spíše znesnadňují. Kognitivní zkreslení způsobuje řada faktorů, včetně emocí, předchozích zkušeností a psychologických mechanismů.
Tyto zkreslení mohou ovlivnit naše rozhodovací procesy, vnímání reality a interakce s okolním světem. Většina z nich ovlivňuje i to, jak informace přijímáme a zpracováváme, a tak ovlivňuje i naše další poznávání.
Druhy kognitivních zkreslení
Jako členové informační společnosti se musíme vyrovnat se stále se zvyšujícím množstvím informací, kterým jsme denně vystaveni. Zvyšují se i nároky na naši mysl a tím i riziko vzniku zkreslení.
Největším problémem je, že nás kognitivní zkreslení ovlivňují, aniž bychom si to uvědomovali. Tím se dostáváme do situace, kdy nejsme schopni proti zkreslení bojovat, protože ho nevnímáme. Proč jsou ke zkreslením někteří lidé náchylnější než jiní a na čem míra náchylnosti závisí zatím nebylo objasněno.
Kognitivních zkreslení existuje velké množství. Níže představujeme jen ty nejběžnější.
Konfirmační zkreslení
Konfirmační zkreslení (také známé jako potvrzovací zkreslení) je kognitivní zkreslení, které ovlivňuje, jak lidé vyhodnocují a interpretují informace. To zahrnuje tendenci hledat, upřednostňovat a pamatovat si informace, které potvrzují stávající názory, přesvědčení a očekávání. A zároveň ignorovat nebo minimalizovat informace, které s nimi nesouzní. Lidé mají tendenci odmítat informace, které s jejich existujícími názory nesouzní.
Zkreslení způsobuje omezená kapacita našeho mozku zpracovávat informace. V záplavě informací pak snadněji zaznamenáme ty, které jsou nám již známé. Toto zkreslení si vůbec neuvědomujeme, i když výrazně ovlivňuje naší schopnost kritického myšlení.
Potvrzovací zkreslení má významný vliv na rozhodování, komunikaci a mezilidské vztahy. Když si lidé nejsou vědomi tohoto zkreslení, mohou upřednostňovat informace, které potvrzují jejich názory, i když nejsou opodstatněné, což může vést k nesprávným rozhodnutím a konfliktům. Chápání a uvědomění si tohoto zkreslení, může pomoci lidem přijímat objektivnější pohled na svět.
Motivované usuzování
Motivované usuzování je termín, který se používá k popisu tendence lidí interpretovat informace nebo provádět kognitivní procesy s cílem potvrdit své stávající přesvědčení, postoje nebo zájmy. To znamená, že lidé mají tendenci interpretovat informace tak, aby podpořily své motivace, a to i přesto, že by mohly být v rozporu s objektivními fakty. Motivované usuzování může ovlivňovat naše rozhodování a vnímání reality.
Motivované usuzování může mít významné důsledky ve společnosti, politice, rozhodování a komunikaci. Vede k jednostrannému myšlení, zaujatosti a neschopnosti reagovat na objektivní fakty. Chápání tohoto konceptu nám může pomoci lépe rozumět tomu, proč se lidé chovají tak, jak se chovají a jakým způsobem můžeme komunikovat a argumentovat efektivněji v situacích, kdy je motivované usuzování přítomné.
Zdánlivá korelace
Zdánlivá korelace (často nazývaná také korelace falešná nebo náhodná) je jev, kdy se zdá, že existuje vztah nebo spojení mezi dvěma jevy nebo událostmi, i když ve skutečnosti takový vztah neexistuje, a pozorovaná korelace je čistě náhodná. Tento jev způsobují různé faktory, včetně malého vzorku dat, nezávislých proměnných, které jsou ve skutečnosti náhodné, a nesystematického chybování. Příkladem mohou být různé pověry.
Zdánlivá korelace také souvisí s konfirmačním zkreslením — vzniká proto, že si více všímáme věcí, které souvislost mezi dvěma jevy potvrzují, a ignorujeme skutečnosti, které ji popírají.
Zkreslení zpětného pohledu
Zkreslení zpětného pohledu, někdy nazývané také “hindsight bias” nebo “koncepční zkreslení,” je psychologický jev, kdy lidé mají tendenci hodnotit minulé události nebo rozhodnutí tak, jako by bylo snadné předpovědět, co se stane, i když v době, kdy se událost odehrávala nebo rozhodnutí bylo činěno, to nebylo tak zjevné nebo předvídatelné.
Toto zkreslení má významný vliv na rozhodování a hodnocení minulých událostí. Může také ovlivnit, jak se lidé učí z minulých zkušeností. Chápání tohoto zkreslení může vést k většímu sebeuvědomění a objektivitě při hodnocení minulých událostí a rozhodování.
Problémem může být také pro učení ze zkušenosti. Pokud získáme pocit, že jsme všechno věděli už od začátku, snižuje se motivace k hledání skutečných důvodů vzniku situace.
Funkční fixace
Funkční fixace je koncept v oblasti psychologie a kognitivní vědy, který popisuje tendenci lidí přijímat věci tak, jak jsou, v důsledku zafixování na jednu funkci nebo způsob používání. Toto zkreslení odráží schopnost jednotlivců zůstávat uvězněnými ve způsobu myšlení nebo používání objektů na základě jejich tradičního účelu.
Příkladem funkční fixace je zvyklost používaní určitého předmětu nebo nástroj vždy stejným způsobem, i když by byl možný i jiný způsob použití. Tento koncept se poprvé zkoumal v rámci psychologických experimentů, zejména v práci Karla Dunckera v roce 1945.
Chápání funkční fixace může být užitečné při podněcování kreativního myšlení a inovací. V praxi můžeme stimulovat učení a návrhový proces, aby se lidé učili vidět objekty, nástroje nebo situace mimo rámec jejich tradičního účelu.
Proč důležité chápat kognitivní zkreslení?
Ačkoliv pouhé povědomí o existenci kognitivních zkreslení nestačí, je prvním krokem k probuzení aktivního zájmu a k učení se strategií, jak se bránit.
Celkově lze říci, že chápání kognitivních zkreslení posiluje kognitivní flexibilitu, empatii, a schopnost jednotlivců lépe porozumět sobě i ostatním. To vede k vytváření zdravějších, produktivnějších a harmoničtějších mezilidských vztahů a životních situací.
Porozumění kognitivním zkreslením je klíčové pro hlubší vhled do toho, jak naše mysl funguje a jak ovlivňuje naše rozhodování a chování. Tito neviditelní mentální průvodci mohou vést k systematickým chybám ve vnímání reality. Vědomí těchto zkreslení nám může pomoci odhalit a minimalizovat jejich dopady. Znalost kognitivních zkreslení nám umožňuje být kritičtějšími pozorovateli vlastního myšlení a lépe porozumět myšlenkovým vzorcům druhých.
Důsledky nepoznání kognitivních zkreslení jsou mnohostranné, od nesprávných rozhodnutí až po komunikační konflikty. Nicméně, aktivní úsilí o chápání těchto zkreslení může přinést mnohé výhody. V konečném důsledku nám porozumění kognitivním zkreslením umožňuje lépe navigovat v komplexním světě a dosahovat vyšší úrovně osobního a profesního rozvoje.
💡 Tip: Zaujal vás článek? Přečtěte si také: Obraz doby: Chorobná závislost matky na synovi
