Pravidla vlivu podle Dalea Carnegieho. Platí i v digitálním světě?

852

Dale Carnegie byl americký spisovatel, marketér a mistr komunikace a přesvědčování. Jeho přelomové dílo “Jak získávat přátele a působit na lidi” vyšlo už ve 30. letech 20. století. Od té doby se dočkalo mnoha reedicí. Především ale Carnegieho pravidla vlivu přešla do praxe v různých oborech. Mohlo by se zdát, že dnes o téměř sto let později platit nebudou. Ale využít je můžeme i ve světě digitálních technologií a sociálních sítí.

Proč Carnegieho pravidla stále platí?

Dale Carnegie vychází ze zkoumání lidské povahy. Jeho předpoklady se dají shrnout do tří bodů:

1. Dobrý vůdce je ten, kdo své ovečky motivuje k těm nejlepším výkonům a umí je ocenit.
2. Přátelíme se nejraději s těmi, s kým se dobře cítíme. S kým se cítíme být dobří.
3. Nikdo nemá rád, když mu někdo předhazuje jeho chyby a nedostatky.

Tak zní univerzální pravdy, které platí ve vztazích, co je člověk člověkem. Ti nejlepší vůdci a nejvlivnější lidé se žádná pravidla neučí. Chápou je přirozeně a žijí podle nich. My ostatní se musíme učit, jak je zařadit do našeho repertoáru komunikačních taktik. Dnes se podíváme na digitální komunikaci. Ptáte se, jak být influencer? Influencer je od slova “influence” – vliv. Takže Dale Carnegie nám v tomto hodně má co říct.

Proč je digitální komunikace jiná?

Nejprve si určeme, jak komunikujeme v online prostředí a jak se to liší od reálného světa.

1. Píšeme, nemluvíme.

Zatímco většina komunikace v offline světě probíhá v podobě mluveného slova, na sítích a v diskuzních fórech, cvakáme do klávesnice a čteme reakce. Psané slovo působí jinak. Nemůžeme různě odstupňovat odstín hlasu, využít pauzy v hovoru ani rozdíly v hlasitosti. V neposlední řadě do hry vstupují překlepy a gramatické chyby.

2. Protějšek nevidíme.

To, co při rozhovoru mezi čtyřma nebo deseti očima vyjádří jeden úsměv nebo jedno přátelské pokynutí, k tomu při psaní potřebujeme mnoho slov. Smajlíky jsou velmi chabá náhrada za nonverbální komunikaci. Navíc do formálního projevu tak úplně nepatří.

3. Co napíšeme, zůstane tu.

Když si v hospodě pustíme ústa na špacír a řekneme, co jsme říct nechtěli, možná se na to už druhý den zapomene. Jsme za to rádi. Protože tam v té hospodě jsme byli naštvaní, unavení a možná měli v sobě i pár piv. Ti, kdo tam s námi byli, na tom nakonec byli podobně. Jsme moc rádi, že nám to nebudou připomínat. Když ve stejné náladě usedneme k počítači a něco napíšeme, nejenže protějšci vůbec nemusí naše rozpoložení sdílet, oni si to hlavně můžou přečíst třeba i za měsíc. 

4. Záplava různých hlasů.

Na internetu můžeme oslovit tisíce a víc lidí najednou. V reálu taky, když máme pódium a vyprodanou arénu pod sebou. Ale řečník mluvící na pódiu k tisícům si může být jistý, že ti lidé přišli poslouchat jeho. Počkají alespoň do půlky projevu, alespoň, než dojedí klobásu či koblihu a dopijí pivo. Na internetu nemáme tento luxus, naši čtenáři můžou kdykoliv náš projev opustit a jít jinam. A taky to často dělají. V reálném světě nic podobného neexistuje. Představte si obrovské náměstí. Tisíce lidí poslouchají jednoho řečníka a když je přestane bavit, stačí jen otočit hlavu a budou poslouchat jiného, pak zase jiného. Udržet pozornost čtenářů na internetu je oříšek

5. Algoritmy sociálních sítí.

Komu se vůbec na sociálních sítích zobrazují naše příspěvky? Nikdo si nemůže být jistý, majitelé sítí své algoritmy přísně střeží. Jisté ale je, že cílem robotů, kteří vybírají příspěvky na vaši zeď je udržet vás u obrazovky co nejdéle. Protože nejlépe v tomto ohledu fungují negativní emoce, proto jsou algoritmy sociálních sítí zacílené na to, budit právě vztek, odpor a agresi.

6. Neznáme se osobně.

Když si v reálném světě s někým povídáte, tak se s ním osobně vidíte, potřesete si rukou. Možná se dobře znáte, možná jste jen kolegové. Ale málokdy budete poslouchat názory úplného cizince. Na internetu je ale běžné, že se necháme ovlivnit lidmi, u kterých neznáme ani jejich pravé jméno, ani jejich tvář.

Pravidla vlivu podle Dalea Carnegieho v digitálním světě

1. Vyhýbejte se hádkám.

Dale Carnegie ve svých knihách apeluje na to, abychom nikdy nezačínali hádky a vždy se spíš snažili domluvit, než se hádali. Protože nikdo se nehádá rád. Sociální sítě jsou v tomto zvláštní. Jelikož algoritmy, které zde vybírají příspěvky na vaši zeď, cílí na negativní emoce, možná se budete chtít pohádat, sotva příspěvek dočtete. Nejste sami. Proto jsou diskuze pod příspěvky plné osobních nadávek, hnusu a hnoje. Protože diskuze na sítích vzbuzují negativní emoce, lidé se do nich zapletou a vpadnou doprostřed hádky. Jak ovládat vztek? Chce to motivaci. Chcete jiné inspirovat, ne je štvát.

Jedinec, který se bitky nezúčastní, který se ovládne, argumentuje věcně a neútočí takový souboj slov snadno vyhraje. Protože má jasně na vrch. Co víc, lidé ho budou spíš sledovat a na jeho profil se vracet. Po každé internetové hádce totiž přichází kocovina. Člověk si uvědomí, že napsal něco, co napsat nechtěl, není mu z toho dobře na duši a už se nebude chtít vrátit číst příspěvek toho, kdo v něm tuto emoci vyvolal. Ten, kdo na internetu argumentuje věcně a nenechá se zatáhnout do hádky, ten získá vliv a lidé si ho budou víc vážit. Co víc, hádku vyhraje právě proto, že se jí nezúčastnil.

2. Neříkejte druhým, že se mýlí.

Když se někdo mýlí, neříkejte mu to, učí Dale Carnegie. Naděláte si jen nepřátele, i když máte pravdu. Platí to i tehdy, když dotyčný ví, že máte pravdu. Protože nikdo z nás, ani ti nejmoudřejší, nemá rád, když někdo poukazuje na jeho omyly. Jako první reakce na takovou poznámku přijde vždy popření a útok. Kdo je moudrý, tak se zamyslí, ovládne své emoce a řekne si, že vlastně má ten druhý pravdu. Ale už vás nikdy nebude mít rád. Tím, že poukazujete na cizí omyly, nic nezískáte. Ani na internetu.

Když najdete na internetu příspěvek a chcete moc a moc autorovi vysvětlit, jak se mýlí, buďte moudří a nechte to na někom jiném. Zapojte se do diskuze až, když někdo jiný na chybu poukázal.

3. Přiznejte upřímně své chyby a to rychle.

Dale Carnegie učil, že správný vůdce přiznává své chyby. Proto ho následujeme. Víme, že má sebereflexi. Nejraději totiž trávíme čas okolo lidí, kteří o svých chybách mluví otevřeně a nečekají, až je k jejich přiznání někdo dotlačí. Ve světě sociálních sítí toto platí dvojnásob. Když zjistíte, že máte někde chybu, nečekejte, až vás na ni někdo upozorní. Přiznejte ji, co nejdřív to půjde. Získáte důvěru svých čtenářů.

4. Začněte na přátelské notě.

Dale Carnegie učil, že první dojem je ten nejdůležitější a nikdy ho nemůžeme udělat dvakrát. Proto chceme hned v první větě a v prvním příspěvku zanechat dobrý dojem. Proto když vstupujete do diskuze, vždy začínejte udělením pochvaly, vypíchněte to, co je v předchozím příspěvku skvělé, co se vám líbí a s čím souhlasíte. Pozor na neupřímnou chválu. Možná si myslíte, že schován za počítačem si svůj ironický úšklebek můžete dovolit, ale není tomu tak. Promítne se do vašeho textu. Najděte něco, s čím skutečně souhlasíte nebo s čím byste za určitých okolností mohli souhlasit, a to pochvalte. Buďte konkrétní. Ukažte, že jste si dali tu práci vše přečíst a promyslet. Neurčitá pochvala zavání nezájmem. A nezájem je ještě o kousek horší než kritika. Úplně nejhorší je potom předstíraný zájem.

Až poté nabídněte kritiku, ale spíš ve formě konstruktivní rady. Od pochvaly musíte ke kritice přejít plynule, aby spolu tyto dva body souvisely. Čtenář musí chápat, že právě proto, že je ten první bod tak skvělý, tak právě proto mu nabízíte radu ohledně toho druhého. Potom vaši kritiku přijme, nechá se vámi vést a bude vám vděčný.

5. Začněte vlastními selháními.

Podle Dalea Carnegieho je nejlepší vůdce ten, kdo svým podřízeným neskrývá svá vlastní selhání. Naopak, všichni o nich vědí. Jsou součástí jeho portfolia a všichni také vědí, jak se z nich poučil. Jsou to právě jeho selhání, díky kterým se může považovat v dané problematice za odborníka. 

Tímto způsobem můžete také začínat příspěvky v online světě. Když píšete blog o nějakém problému, povyprávějte o své cestě. O cestě, na jejímž začátku jste tomu vůbec nerozuměl a dělal jste začátečnické chyby. Když reagujete na příspěvek, připomeňte hned na začátku, že jste se v této věci taky mýlil. Hodně populární jsou příspěvky, kdy člověk pokorně přizná, že byl nucen změnit názor, a vysvětlí proč. 

6. Na chyby neupozorňujte nahlas.

Už jsme si ujasnili, že nikdo nechce slyšet ani si přečíst, že se mýlí. Stejně tak nechce, abyste upozorňoval na jeho negativní vlastnosti. V online světě ale platí toto pravidlo dvojnásob. Když váš student udělá chybu a vy na ni upozorníte před třídou, nejste dobrý učitel. Měl jste si ho zavolat po hodině ke katedře a v tichosti mu o chybě říct. Ale v případě reálné hodiny v reálném světě se bude cítit trapně před 30 dalšími lidmi.

Když upozorníte autora příspěvku na síti nebo na blogu na chybu do komentáře pod příspěvkem, bude tam to vaše upozornění viset pro všechny. A zůstane tam možná i potom, co se chyba opraví. Nedělejte to. Uděláte si pouze nepřítele. Pokud chcete získat přítele, alespoň toho Facebookového, dejte na Carnegieho radu. Zvolte upozornění na chybu ve formě soukromé zprávy. Samozřejmě dbejte také na předchozí pravidla. Začněte pochvalou, začněte tím, proč vás vůbec příspěvek zaujal, a až poté upozorněte autora na chybu. Za takovou kritiku bude každý neskonale vděčný.

7. Vzdejte se svých zásluh.

Je to vaše zásluha. A oni to asi všichni ví. Ale nechcete na to upozorňovat, protože nikdo nemá rád chlubila. Když naopak zásluhy přisoudíte všem okolo a pokorně zůstanete v pozadí, váš vliv vzroste. Každý se bude cítit o kousek líp díky vám a tím si získáte přátele. Totéž platí v online světě. Zde totiž karma působí velmi rychle. Když veřejně poděkujete někomu ve svém příspěvku a označíte ho, můžete se vsadit, že bude váš příspěvek sdílet. Získáte sdílení, zapojení i nové sledující. Co víc, sledující, kteří o vás hned od počátku budou dobře smýšlet. Co vám naproti tomu přinese, když budete vyvyšovat vlastní zásluhy? Pár lajků od rodinných příslušníků a dobrý pocit pro jedno odpoledne.

Jak působit v digitálním světě.

Nezáleží na tom, čeho chcete v digitálním světě dosáhnout. Zda chcete zvýšit povědomí o značce, prodávat nebo šířit osvětu. Nebo chcete pouze dobře působit na své přátele a kolegy. Nebo prostě jen pro zábavu dumáte, jak získat sledující na Instagramu. Je jedno, proč příspěvky píšete. Pravidla vlivu podle Dalea Carnegieho vaší online přítomnosti vždy prospějí. A nezapomeňte, že stále platí také v offline komunikaci. Která z těch dvou je pro váš život a kariéru důležitější, na to musíte znát odpověď sami.