Vyřizování pozůstalosti a s tím spojené i dědické řízení, mohou člověku, neznalého práva, snadno zamotat hlavu. O zisku dědictví rozhoduje hned několik fakorů, především pak, zdali zemřelý člověk sepsal závěť, případně, kde se případní dědickové nacházejí v rodinné hierarchii.
V tomto článku vám představíme, jak v současné době funguje dědické právo. Kdo v jaké fázi dědí, jak dlouho po dědickém řízení můžete dědictví odmítnout, i jaké poplatky budete za celý proces platit.
💡 Tip: Víte, že i prarodiče mají právo vídat svá vnoučata, a to i přes nevůli rodičů? Přečtěte si v následujícím článku, jak postupovat.
Obsah článku
Dědictví z právního hlediska
Principy dědictví jsou ukotveny v Zákonu č. 89/2012 Sb. § 1475. Existují tři druhy dědictví: na základě dědické smlouvy, ze zákona a ze závěti. Jedno dědictví přitom může upravovat více způsobů, pokud je v závěti například řešena pouze část dědictví.
Dědic
Osoba, která dědí po zemřelém, se nazývá dědic. Speciální kategorie dědiců je nepominutelný dědic. Do této kategorie patří pouze děti zemřelého. Rozlišuje se přitom zdali jsou děti stále ještě nezletilé nebo už dospělé.
Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.
Zákonu č. 89/2012 Sb. § 1643
Zůstavitel
Fyzická osoba, jejíž fyzický i právnický majetek přejde na dědice.
Dědictví na základě dědické smlouvy
Rozdíl mezi dědickou smlouvou a závětí je především v tom, že se jedná o dvoustranné právní jednání. Zůstavitel ustanoví třetí stranu jako svého dědice, který tento čin musí přijmout. Obě strany uzavírají smlouvu formou veřejné listiny neboli notářského zápisu.
Aby mohl zůstavitel uzavřít dědickou smlouvu, musí být plnoletý. V případě, že se zůstavitel rozhodne následně smlouvu odvolat nebo změnit, nemůže tak jednostranně udělat.
🎓 Zajímavost: Česká republika se v roce 2014 zařadila mezi země, které nemají dědickou daň a dědictví tak od tohoto rou patří mezi bezúplatné příjmy osvobozené od jakékoliv daně podle zákona o dani z příjmů.
Dědictví ze závěti
V případě, že nebyla dědická smlouva uzavřena formou veřejné listiny u notáře, pak spadá tato smlouva mezi běžné dědictví ze závěti. Závěť je tedy projevení vůle zůstavitele. Může tak udělat písemně vlastní rukou či za pomocí notářského zápisu.
Aby měl člověk jistotu, že závěť nebude po smrti zřizovatele zpochybněna, je lepší ji zřídit u notáře ve formě notářského zápisu.
Výjimečná situace je, kdy zřizovatel sepíše k závěti ještě dovětek. Jedná se o podmínku, kterou musí dědic splnit, aby měl na dědictví nárok.
Dědictví ze zákona
Dědicové jsou dle zákona rozdělení do několika kategorií. Jeli v jedné skupině více osob, u nichž není závětí dána posloupnost, pak jim bude pozůstalost rozdělena rovným dílem. V případě, že se všichni dědicové z dané kategorie dědictví vzdají, pak přechází dědictví na dědice v další kategorii.
V případě, že již není žádný dědic nebo že se všichni dědicové svého práva na dědictví vzdají, propadá dědictví státu včetně všech dluhů.
- První třída dědiců: v této třídě jsou pochopitelně nejbližší příbuzní zemřelého. Jsou to všechny jeho děti a současná manželka. Do této kategorie také patří registrovaní partneři. Všichni zmínění mají právo na stejný podíl.
- Druhá třída dědiců: zde dědí společně s manželem zůstavitelovi rodiče a osoby, které se zůstavitelem žily a pečovaly o jednu domácnost po dobu minimálně jednoho roku před jeho úmrtím. Kromě manžela, který má nárok na minimálně půlku majetku, mají dědici nárok na stejný podíl.
- Třetí třída dědiců: do třetí skupiny řadíme zůstavitelovi sourozenci a osoby, které se zůstavitelem žily a pečovaly o jednu domácnost po dobu minimálně jednoho roku před jeho úmrtím.
- Čtvrtá třída dědiců: pokud neexistuje žádný dědic z předchozích kategorií, dědí vše zůstavitelovi prarodiče.
- Pátá třída dědiců: v páté skupině dědí prarodiče rodičů zůstavitele. Půlka majetku připadne praprarodičům z matčiny strany a půlka praprarodičům z otcovy strany.
- Šestá třída dědiců: v poslední skupině jsou děti sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele. Všichni dědicové přitom získávají stejný podíl.
💡 Tip: Víte, jak se připravit na online pracovní pohovor? Přečtěte si naše tipy!
Odmítnutí dědictví
Ne vždy znamená dědictví peněžní výhru a majetek. Je důležité si zapamatovat, že se dědí také veškeré dluhy zemřelého. V konečném důsledku tak můžete zaplatit více, než získáte. Dědic má proto právo se dědictví vzdát. Udělat tak může ale pouze v plném rozsahu. Nemůžete tak přijmout pouze peníze a dluhů se vzdát.
Výjimkou je pouze nepominutelný dědic, který se může dědictví vzdát kromě svého povinného dílu.
Pokud se rozhodnete z jakéhokoliv důvodu dědictví odmítnout, musíte tak udělat u soudu pomocí výslovného prohlášení, a to do jednoho měsíce od získání soudního vyrozumění o možnosti odmítnutí dědictví. Pokud bydlíte v zahraničí, prodlužuje se povinná lhůta na tři měsíce.
Vzdání se dědictví
Dědictví se zároveň můžete také vzdát ve prospěch jiného dědice. Jestliže se rozhodne vzdát dědictví nepominutelný dědic, pak tento jeho čin platí i pro jeho děti. Budoucí dědic však musí se vzdáním se dědictví k jeho prospěchu souhlasit.
Vydědění
Ani pokud je daná osoba nepominutelným dědicem nemá ještě stoprocentně jisté, že svůj podíl získá. Jak je to možné? Jednou z možností je vydědění. Zůstavitel může jakéhokoliv dědice vydědit v případě, že mu neposkytl pomoc v nouzi, o zůstavitele dlouhodobě neprojevoval zájem, byl odsouzený pro trestní čin, který byl spáchaný kvůli jeho zvrhlé povaze anebo vede trvale nezřízený život. U nepominutelného dědice je ale vždy potřeba uvést důvod jeho vydědění.
Zároveň se vydědění vztahuje také na potomky vyděděného, pokud to zůstavitel ve své závěti neustaví jinak.
Poplatky za dědické řízení
Dědictví patří v současnosti mezi příjmy, které jsou osvobozeny od povinné daně. Nicméně i tak vás čekají určité výdaje mezi které například notářské poplatky či znalecký posudek. Za znalecký posudek zaplatíte většinou okolo 5 tisíc korun.
Dražší položkou jsou potom notářské poplatky, které se odvíjejí od celkové výšky dědictví tedy celkové hodnoty pozůstalosti při součtu hodnoty movitého i nemovitého majetku. Pokud se hodnota dědictví pohybuje do půl milionu korun, pak si notář strhne 2 %. Do 1 milionu je to 0,9 %, do 3 milionů je to 0,5 % a při částce do 20 milionů je to 0,1 %. Důležité je také vědět, že minimální notářský poplatek činí 2 000 Kč.
Výši vašeho notářského poplatku si můžete snadno spočítat sami, případně využít některou z internetových kalkulaček.
💡 Tip: Přečtěte s také naše tipy, jak na low cost cestování, nebo se inpirujte našimi recepty, které jistě oceníte, kdy nevíte, co vařit k obědu.
