Honza si vybral cestu tvůrce obsahu na poměrně úzké téma, učení. Šel tak ve šlépějích všech úspěšných tvůrců z USA, kteří se shodují na: “Vyberte si nějaké téma, které nikdo příliš neřeší. Následně dělejte vše pro to, abyste v tomto tématu byli nejlepší.” Jak na následujících řádcích zjistíte, tak Honza svému tématu a práci obětuje opravdu hodně nejen času. V rozhovoru se mimo Honzovo příběhu dozvíte také mnoho tipů na zajímavé knihy i autory. Přejeme příjemné čtení!
Obsah článku
Jaký identifikuješ klíčový faktor úspěchu?
Určitě konzistence a vytrvalost. Znám spoustu lidí, kteří jsou mnohem chytřejší a schopnější než já, ale zatím nic pořádného nevybudovali. S nadšením se do něčeho pustí, ale po pár týdnech nebo měsících, kdy nepřichází úspěch se na svoje snažení vykašlou a začnou s něčím novým. Přitom si myslím, že kdyby vytrvali o něco déle, úspěch by se nakonec dostavil.
Konzistence a vytrvalost je podle mě to, co odděluje ty nejúspěšnější od těch méně úspěšných. Často není nejúspěšnější ten nejlepší, ale ten, který vydrží nejdéle. Navíc ani není možné se zlepšit, pokud člověk něco nedělá konzistentně den co den, týden co týden. Malcolm Gladwell zpopularizoval pravidlo 10 000 hodin, které říká, že abychom se stali v něčem opravdu dobří, musíme dané věci věnovat minimálně 10 000 hodin.
Dále psycholog Anders Ericsson, jehož studiemi se Gladwell inspiroval při formulaci svého pravidla 10 000 hodin, říká, že reálně je potřeba ještě více času stráveného tréninkem. Pravidlo 10 000 hodin se v originální studii týkalo houslistů, kteří sice dosáhli skvělé úrovně, ale ještě rozhodně nemohli být považováni za světovou špičku. Ke skutečnému mistrovství v oboru, který nemá předem definovaná pravidla (jako třeba hra na housle), je tak pravděpodobně zapotřebí ještě více času.
Tím vším se vlastně snažím říct, že nikdo nemůže očekávat úspěch přes noc. Většinu času budete pracovat, pracovat, aniž byste viděli nějaký pokrok, ale přesto, že se zatím nedostavuje žádný úspěch, musíte věříte, že se ten čas pozitivně projeví.
Jak si se dostal tématu učení?
Za vším hledej ženu. Na základce jsem si myslel, že nemám nic, čím bych mohl zaujmout opačné pohlaví. A proto jsem přemýšlel, čím se mohu odlišit. Po dlouhých úvahách mě nenapadlo nic lepšího než kouzlení. Díky zálibě v karetních tricích jsem se dostal ke knize Magie a manipulace mysli. Kniha obsahovala jednu krátkou kapitolu věnovanou paměti, která mě naprosto uchvátila. Díky těm pár stránkám textu jsem si toho začal o učení zjišťovat více.
Nejprve jsem četl knížky o paměťových technikách, postupně jsem se dostal k odbornějším textům a vědeckým studiím. Zajímavé je, že paměťové techniky, kterými jsem byl nadšený ve svých začátcích, už dnes téměř vůbec nepoužívám a ani je nedoporučuji svým studentům, jelikož jsem během svého studia metod učení narazil na spoustu metod a technik, pro které existují mnohem silnější vědecky ověřené důkazy.
Co pro tebe byly přelomové mezníky v životě i v podnikání?
V životě to byl asi přechod na střední školu. Na základce jsem byl hodně zakřiknutý, hodně jsem se styděl a ze všeho měl strach. Když jsem šel na střední, řekl jsem si, že už takový nemůžu být. Nakonec se mi povedlo poměrně dobře zapadnout, a hlavně se zbavit své zakřiklosti a stydlivosti.
V podnikání to byl první zákazník. Až tehdy jsem doopravdy uvěřil, že je možné se živit prodáváním vlastních produktů a služeb na internetu. Do té doby jsem měl pocit, že se lidem sice líbí moje články, ale nebyli by ochotni platit za cokoliv navíc.
Nejsilnější stránka vs nejslabší stránka?
Za svoji nejsilnější stránku považuju už jednou zmiňovanou konzistenci. Pokud věřím, že je něco správné rozhodnutí, prostě to dělám, ať už se objevují nebo neobjevují výsledky. Vím, že pokud vydržím výsledky se dostaví. Rozhodně se snadno nevzdávám, ostatní jsem schopen “porazit” tím, že u něčeho jednoduše vydržím delší dobu.
Za svoji nejslabší stránku považuju svoji impulzivnost. Dokážu snadno vybouchnout, ale taky se velmi rychle uklidnit. A také nejsem moc dobrý v delegování, což je většinou příčinou toho, že často pracuji déle než bych chtěl. Všechen obsah týkající se učení, produktivity si tvořím výhradně sám, což je pochopitelné, protože know-how v oboru učení si člověk nevybuduje přes noc. Nicméně sám si dělám i spoustu věcí okolo editování videí, grafiky a marketingu, což by zřejmě zvládl lépe nějaký odborník na tyhle oblasti. Do budoucna musím více delegovat.
Jaké jsou tři hlavní trendy tvého oboru?
1) Za velký trend posledního roku považuju metodu Zettelkasten, kterou zpropagovala knížka Jak si dělat chytré poznámky a s tím i související používání aplikací jako je Roam Research, RemNote nebo Obsidian. Metoda zjednodušeně spočívá v tom, že si člověk neukládá poznámky do nějaké hierarchické strukturu, ale propojuje je mezi sebou, což vede k lepšímu pochopení, ale také ke vzniku spousty nových nápadů a snadnějšímu psaní (třeba diplomky nebo i článků na blog). Velký důraz je rovněž kladen na psaní “atomických” poznámek vlastními slovy, na místo dlouhých poznámek, které se týkají třeba celé knihy.
2) Stále je velmi oblíbené trénování paměti a paměťové techniky. Nicméně je nutné zmínit, že je tohle téma velkým trendem, ale přitom neexistují žádné silné vědecké důkazy, které by poukazovaly na to, že trénování paměti funguje. Ze studií vychází, že člověk se většinou zlepší v trénované dovednosti, ale toto zlepšení nedokáže přenést do jiných oblastí. Tj. pokud hraju hru pro trénink paměti, zlepším si sice skóre v dané hře, ale nijak mi to nepomůže si lépe pamatovat látku do školy nebo nákupní seznam.
O paměťových technikách se zase ze studií ví, že mají celkem slušný efekt na krátkodobé zapamatování, ale dlouhodobé efekty už jsou sporné. Navíc informace zapamatované pomocí paměťových technik nejsou tak automatické, jelikož nejdříve musíte “rozklíčovat” představu, do které jste informace uložili. Tohle rozklíčování může vést často ke zmatení anebo špatnému vzpomenutí si. O tréninku paměti i paměťových technikách píšu více na blogu.
3) Třetím trendem je metoda vybavování, která právě na rozdíl od paměťových technik nebo tréninku paměti má velkou oporu ve vědeckých studiích. Ve své podstatě jde o následující: více dostávat vědomosti z paměti, zkoušet se, psát si, co si pamatuju. Úplně nejsnadnější ověřenou metoda učení spočívá v tom, že nejprve čteme, pak své materiály schováme a říkáme anebo píšeme, co si pamatujeme. O vybavování (active recall, retrieval practice nebo testing effect, jak je to nazýváno ve studiích) se už teď mluví daleko více i v ČR, což ještě před lety nebylo.
Koho bys doporučila sledovat na sociálních sítích? Kdo je pro tebe inspirací a prezentuje zajímavé myšlenky?
Komukoliv, koho zajímá efektivní učení nebo produktivita, doporučuju sledovat moje účty na IG a TikToku @honzakohut13. Já osobně sleduju hlavně zahraniční tvůrce. Velmi se mi líbila kniha Jamese Cleara Atomové návyky, na sítích sdílí často zajímavé myšlenky. Další můj hodně oblíbený autor je Ryan Holiday nebo Mark Manson, oba jsou na sítích poměrně aktivní. Dále je naprosto fenomenální neurovědec Andrew Huberman, který i na sítích sdílí spoustu ověřených tipů ohledně mozku, zdraví nebo i učení. Z českých tvůrců mě hodně baví kluci z Brocastu, kteří dělají skvělé podcasty se zajímavými hosty.
Jakou investici do 1000 Kč považuješ jako nejlepší a jakou celkově?
Pokud mi je do 30 let, řekl bych, že tou nejlepší investici je investice do vlastního vzdělávání. Takže by to byl nějaký kurz.
Nejsem žádný investiční poradce, ani odborník na toto téma, ale pokud by se mělo jednat o pravidelnou měsíční investici ve výši 1 000 Kč, osobně bych ty peníze posílal do ETF. Osobně mám velmi dobrou zkušenost s Portu, ale také s investiční platformou DEGIRO, na které se dá zdarma bez poplatků koupit známý index S&P 500.
Probouzím se kolem 7 hodiny, do 1 hodiny od probuzení se snažím jít hned ven, abych si “seřídil” cirkadiánní rytmus. Tenhle “hack” mám od výše zmiňovaného neurovědce Hubermana. Musím uznat, že od doby, kdy se každé ráno co nejdříve vystavuju slunečními svitu, jsem opravdu energetičtější a večer snadněji usínám. Kávu nepiju nikdy dříve než po 2 hodinách od probuzení, pokud ji pijeme dříve, nemá tak dobrý účinek. Každý den se snažím aspoň 30 minut číst a večer si zapisuji vděčnosti. O zapisování vděčností se ví, že je to jednoduchý tip, jak se udržet šťastný a předcházet depresím. Jinak nedělám nic speciálního.
Rozhodně bych se chtěl zbavit nekonečného scrollování na TikToku. V rámci propagace svých služeb jsem si na TikToku založil účet s tím, že tam budu pouze přidávat videa. Nakonec jsem však neodolal a otevřel feed, který mě dokázal pohltit. Každý den strávím sledováním videí na TT několik minut, které bych mohl strávit jinak, produktivněji. Zajímavé je, že o návykovosti sociálních sítí toho vím celkem hodně, přesto mi tyhle znalosti nepomohly se ubránit. Sociální sítě jsou jednoduše vytvořeny tak, aby využívaly sebemenších slabin v naší psychologii a připoutali nás k obrazovkám. Tyhle společnosti si najímají ty nejlepší adiktology na světě, aby jim pomohli udržet pozornost svých uživatelů.
Co bys Honzo vzkázal svému mladšímu já?
Řekl bych mu asi tohle:
Nikdo se o tebe nezajímá tak moc, jako se ty zajímáš o sebe.
Možná bych se pak méně bál a méně se staral o to, co si o mně lidi myslí. Naštěstí, každým rokem svého života touhle radou žiju více a více. S přibývajícími zkušenostmi člověk na vlastní kůži pocítí, že na některých věcech prostě tak moc nezáleží, že ten kdo nás nejvíce pozoruje a soudí, jsme my sami. I když jasně pořád o sobě pochybuju a pořád mě nějak “trápí” to, co si o mně druzí myslí.
1/ Nejoblíbenější citát?
Asi by to byl citát Henryho Forda: „Ať už si myslíte, že něco dokážete, nebo si myslíte, že to nedokážete, v obou případech máte pravdu.“
2/ Nejoblíbenější aplikace?
Určitě by to byla aplikace Notion. Notion beru jako takovou aplikaci, ve které si můžete bez znalosti programování vytvářet spoustu dalších užitečných aplikací. Osobně si díky aplikaci Notion organizuji celý svůj život. Mám tam například databázi svých poznámek z knížek, článků, podcastů. Plánuji si tam tvorbu článků a videí, eviduji si všechny své nápady, práci na projektech, redakční plán pro sociální sítě a mnoho dalšího.
3/ Kniha, která tě v životě nejvíce inspirovala?
Rád říkám, že kniha Hluboká práce je taková moje bible. Naučila mě pracovat soustředěně bez vyrušení a dala mi uvědomění toho, že není práce jako práce. Spousta úkolů, činností se tváří, že jsou produktivní, ale přitom moc nepřispívají k dosažení našich cílů. Člověk, který vám řekne, že pracuje 15 hodin denně, většinou není frajer, ale někdo kdo pracuje neintenzivně na nedůležitých věcech.
4/ Kolik hodin průměrně denně pracuješ?
Průměrně je to asi něco kolem 10. Nicméně musím přiznat, že si svůj život dělám kvůli svému perfekcionismu často těžší než nutně musí být. Tím chci říct, že někdo jiný by moji práci zvládl v podobné kvalitě za kratší dobu.
5/ V kolik hodin chodíš spát a kdy vstáváš?
Chodím spát kolem 23 hodiny a vstávám v 7. Snažím se každou noc naspat zhruba 8 hodin, abych byl schopen i v dalším dnu podávat dobré výkony. Jak nám ukazují četné studie, spát méně než 6 hodin není dlouhodobě zrovna zdravé a už vůbec to nepřispívá k vyšší produktivitě. Někde jsem četl, že jedna neprospaná hodina nás v průběhu dne stojí 2 produktivní hodiny práce. Podle mě na tom něco je. Nezáleží jenom na počtu odpracovaných hodin, ale hlavně na jejich kvalitě.
